Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Mám na Vás dva dotazy:
1- Proč je rozdíl v zařazení policistů do rizikových skupin, kteří vykonávají stejnou práci ( na ulici), ale v jiných městech( Praha samozřejmně v té lepší) Rozdíl vplatu až o 3.000,- Kč.
2. Proč nejsou všichni v druhé riz. skupině.

Spravedlnost tady nehledej, nenajdeš ji. A to vidíš jen kousíček toho nespravedlivého ledovce, který pluje napříč MV.

........hned vedle lodi (1912) s bodrým kapitánem.

A proč mají na různých stupních řízení rizikové příplatky??? Protože si kazí oči u papírů, které zbytečně vymýšlejí a křiví se jim páteř (ze dvou důvodů)

Jsem jen prostý "civil" co se přišel kouknout na stránky a přečíst si několik názorů a reakce na ně ... nestudoval jsem sice pečlivě zákon č. 361/2003 Sb., ale i jako "hloupý občan X" zjišťuji, že pan Langer a jeho předchůdci Bublan a Gross ( kteří spolu s KSČM ) tento zákon prosadili či později ho nechali vejít v platnost, tak si dokáži vyvodit, že tento zákon je dělán doslova pro ty co mají odsloužených 30 let a sedí na okresech a krajských zprávách !!! Těm policistům co jsou denodenně na ulici novela zákona nepřinesla prakticky vůbec nic pozitivního ... zpětně hodila policisty do doby určité, kteří musí absolvovat jakési přezkoušení od lidí, kteří si přeci musí zase nějaký teplý flek najít. Když sleduji některé velitele či projevy funkcionářů, tak si myslím, že by přezkoušením měli projít především oni !!! Podporuji všechny co se nebojí vyjádřit svůj názor a 17-let po revoluci si nenechají ujít to, co jim zaručuje Ústava ČR či v ní obsažená Listina základních práv a svobod. Aby to nevyznělo, že fandím jen policistům, tak toto směřuji i k hasičům a dalším členům BS, které zákon 361 poškodil. Jinak jako "hloupý občan X" si přeji, aby byrokratické principy u BS byli jednou pro vždy zašlapány pod zem a s lidma, kteří dennoděnně nasazují životy při zákrocích či jiných akcích se zacházelo jako s lidmi, kteří jsou pro společnost prospěšní tisíckrát více než STBák co se od 80-tých let klepe o svoji teplou židli !!!!

Držím vám ještě jednou palce a věřte, že lidí, kteří vám fandí je mnohem více než si myslíte a ti co se tu do vás navážejí jsou obyčejní primitivové a nebo lidé co vám závidí vaši odvahu a nepřejí vám změnu k lepšímu. Mnoho přispěvatelů tu je jistě z okresních či krajských ředitelství, kteří vás tu tupě napadají a vychvalují to co jim dává královské platy a bojí se, aby se vám změna nezdařila!!!

Hodně štěstí přeje civilista

Omlouvám se za chyby - např: krajská správá ( psal jsem krajská zpráva ), ale snad mě to odpustíte a ti co mě za to napadnou, tak jsou ti do kterých jsem se trefil :-)

Policajti už se musejí vydávat za "hloupé občany X", aby si zvedli sebevědomí kladnými příspěvky. Dost dobrý. Podle pravopisu jseš na 100% policajt.

02.03.2007 22:36 občan ... bezva, tak už se našel první primitiv co mě hodil do sboru ... takže když já jsem na 100% policajt, tak ty jsi na 100% homosexuální nekrofilní pedofil se zoofilním sklonem !!! Jak se ti zamlouvá takové zařazeni???

Podívej se občane několik dní nazpátek, co vy, zamindrákovaný lidi vůči policii, máte hrubek ve svých rádoby příspěvcích. To jsou vaše "VYZYTKY". Inteligenti.

Než jsem začal číst toto fórum, neměl jsem nic proti policajtům, ale už jsem procitl.

Občane X, nevím proč reaguješ jak reaguješ, ale je to dosti přihlouplé. Z toho jak píšeš, je každému zřejmé, že jsi policista a dle příspěvku tě odhaduji na hodně mladšího věku a se sklony k závisti. Jinak i ti dnešní poldové s odslouženýma letama kolem třicítky šlapali chodníky a byli tady zejména pro lidi. Nepíšu zde o StB. Začal jsem jako rotný na DS a po pěti letech se dostal na SDN, kde jsem byl dvacet pět let. Vyšetřoval jsem jak MDN tak i tr. činy v dopravě v tzv. vyhledávání, a podle tebe jsem nic nedělal. Nebyl jsem lidem k žádnému užitku. Tak ti tedy děkuji. Jestli jsou všichni mladí policisté jako ty, tak se máme na co těšit. S tímto morálním kreditem to jistě v současné společnosti daleko dotáhneš. Jen si nepřej zestárnout a dočkat se nastupujících kolegů jako jsi ty. Za ty leta jsem dosáhl hodnosti kpt. a na rozdíl od tebe mám rezortní vzdělání i důstojnickou školu se zaměřením pro dopravu a vyšetřování dopravních nehod. Zde se hledělo na odborné vzdělání využitelné pro policii, to, že se zde vyučovala i MLP je pravda, ale na které škole v této době nebyla. Je docela možné, že za nějakou dobu se budou dívat skrz prsty na současné školství. Jinak pro klid tvé závistivé dušičky, do civilu příští měsíc odcházím za ta leta jako pprap. To je terno. Nikdy jsem svým starším kolegům nezáviděl jak jejich místa, tak ani plat. Učil jsem se od nich a věděl, že své práci rozumí a dělají ji pořádně. Byl jsem si vědom toho, že až odejdou, nastoupím na jejich místo a chtěl jsem být specialista na svou práci a nestydět se za mnou vypracované spisy. Vehementně se dožaduješ, aby se s policisty jednalo jako s lidma a sám děláš pravý opak. Jak jsem vyčetl z tvého příspěvku, je plný žášti k starším kolegům a co je daleko horší, morální sprostoty hulváta v mudůru policisty.

Je to smutné, ale kdo uteče vyhraje - což je v dnešní době jediné zaručené a rychlé řešení nespokojenosti se službou. Protože jak jsme slyšeli z úst nejvyššího, nemůže nikdo čekat v dohledné době nějakou podstatnou nápravu v této oblasti.

Občane X, díky, díky a ještě jednou díky a ten obyč občan je pěkné pako. Hasič

Krtku, ty ses nadýchal jedovatých zplodin, nebo se ti horkem vypařil obsah tvého kokosu. Ještě si jednou přečti co napsa občan x a zkus zapřemejšlet.

Znáte tu básničku? Anebo: Když jsem byl ještě malý kluk, měl jsem šípy a luk .... Má Vás za malé neposlušné kluky a děvčata co neumějí poslouchat. Prostě jste v mateřské školce. Ale to jste již všichni, až na pár poslušných jedinců, již asi pochopili. Tak, už je po večerníčku, tak hezky umejt a spinkat. Jo a ještě vyčůrat! Nebo Vám tatínek nabacá ... SORRY

4 Yirka
Předem omluva, že na tvúj názor reaguji až nyní. Právě jsem se vrátil ze šichty. Toť na úvod.
Chci ti v krátkosti jenom něco vysvětlit. Nevím dle čeho soudíš, že jsem revolucionář - jakobín, a to nejsem ani tak ješitný, abych komentoval tvojí poznámku o omezenosti a nevidění si na špičku nosu. Řeknu ti jenom tolik. Když si pozorně přečteš mé dřívější příspěvky, zjistíš že zde kopu za manšaft řadových obyčejných poldíků a jejich požadavky. Jinak pro tvojí informaci. Od tzv. sametové revoluce jsem ve všech volbách vždy volil pravici, takže asi ve mě těžko najdeš permanentního revolucionáře. Spíše naopak. Pokud jsem ale včera dobře slyšel, o revoluci najednou opět začínají mluvit komančové ústy jejich šéfa p. Filipa. A víš co mimo jiné pan Filip také dělá ? Jezdí každoročně na srazy bývalých příslušníků VB a PS, kde se slzou v oku společně vzpomínají na staré dobré časy. Už chápeš, proč k těmto lidem mám nedůvěru. A už snad po tisící zde opakuji, že tím nemám na mysli uplatňování jakékoliv kolektivní viny.
Ještě na závěr. Víš, několikrát jsem zde uvedl, že nejsem dvacetiletý jinoch plný nadějí, jak změním svět. Jak jsem již řekl, táhne mi pomalu na padesátku. A řeknu ti jen jedno. Na mojí rodině se minuký režim setsakramentsky podepsal, a proto spíše se smutkem na duši se zde snažím po těchto životních zkušenostech, raelisticky upozorňovat, že i sedmnáct let po revoluci se bohužel setkáváme ve společnosti a i u naší firmy s lidmi, kteří se schovávají za slůvko demokracie, ale nejde jim o nic jiného, než o jejich prospěch.
Díky za pochopení.

Když se podepsali na tvé rodině, tak tos jim ještě sloužil? Nebo jinak, to tě nechali sloužit svému režimu?

For Clusoue
Ty máš v sobě hořkost a ta ti zatemňuje mozek, protože tvoje předešlé připomínky jsou mimo mísu. To taky vysvětluje tvůj věk. Od 50 letého chlapa bych čekal víc rozumu.

K polici jsem nastoupil po revoluci a na padesát mi táhne.

Byl bych poradu velmi hloupý, kdyby mě nezajímal stav bezpečnostních složek v zemi, v které žiji. Bohužel masmedia tento stav popisují velmi účelově a neobjektivně. Proto čtu tyto stránky. Dialog, který je zde veden možná nezajímá pana ministra, ale pro mne je jistým zrcadlem stavu společnosti. Není vaší chybou, jak jste mnohdy vnímaní laickou veřejností, protože vaši tzv. „manažeři“ nejsou schopni prodat vaší kvalitní práci a získat na svou stranu veřejné mínění. A pokud začali tak, jak je zde popisováno, přeji vám k prosazení vašich nároků hodně štěstí. I větrné mlýny lze porazit. Tak příznivé bezvětří.
Nadále již budu jenom číst. Ttrocha zdravé ironie však nikdy neškodí.

Shora uvedený příspěvek, je ironie prost. V těch ostatních ať každý hledá, co jeho jest.

Vidím, že za dobu co jsem tady nebyl tak nedošlo k žádným změnám. Blahopřeji k Vaší "masové demonstraci", byla to opravdová bomba, přesně jak sem čekal. Pan ministr má opravdu před Váma respekt. Benga v sestavě 2000 ks je opravdu silný dav. Příště si dejte scuka na matějské pouti, budete mít větší ohlas. Čest Vaší práci soudruzi.

Vezmi si prášek provokatére.

Nevím o co ti jde Juro.Provokovat?Nebo nějaká špatná zkušennost s policií? Nechápu, proč ti to připadá směšné.Tobě by se líbilo,kdyby jsi měl o dva tři tisíce menší výplatu, makal zadarmo? No nevím.

Ale, Ale, nemusíš z toho mít takovou potutelnou radost neb to není tak jak to říkáš. Kdyby si trochu přemýšlel a hlavně se neunáhlil, tedy nebyl tak zbrklý a horkokrevný, tak by jsi zjistil, že spousta lidí byla ve službě včetně mě a celé mé směny. Dále tam nemohli kolegové na odpoledních, případně nočních, kdy nastupují od 18.00 hod. a něměli by jistotu návratu do služby pokud jsou ze vzdálenějšího místa a jistě jsou mezi námi i tací, kteří tam z obavy o " monitorování " akce nejeli.
Pokud bychom byli v systému zdravotníctví / například / a mohli bychom zavřít ty naše " ordinace " tak tu účast já odhaduji s klidem na 6-7000 lidí.
A pro pořádek, pokud na naše oddělení dorazí prezenční listina, k vyjádření souhlasu s tím Tvým směšným Manifestem ( lépe řečeno body Manifestu 361 ), tak bych ti přál vidět, co lidí se s tím ztotožnuje a vyjádří naprosto to samé co udělali poslové v Praze, kteří měli čas se zúčastnit. Vím, co mluvím, protože jsem mezi lidmi - kolegy a vidím jak přemýšlí, co cítí a jaké mají názory - a y jsou stejné jako u těch co byli v Praze - takže člověče nežij v utopii, že je malá podpora v této věci. Máš smůlu, tak není.

Jiříčku, ty jsi ale kraviččino vemínko !!!

Dobrý den pane ministře,
zde na Vaších stánkách jsem se dočetl, že se zavazujete, že žádný příslušník bezpečnostního sboru nebude mít díky zákonu 361/2002 nižší meziroční příjem za rok 2007 než měl za rok 2006. Myslím si, že nejste informován o všech mzdových propadech a děláte pouze prázdné populistické závazky, které se prokáží jako lež. ...,ale možná si pletu a nebo možná ne a proto se Vás táži stojí te si, za svým slibem? Jako muž? Jako ministr? Složil by jste svou funkci, kdyby se ukázalo, že Váš slib byl buť lživý a nebo hloupý, protože jste slíbíl něco, o čem jste nic nevěděl? Pokud příjmete mou výzvu, tak se zavazuji, že celý rozdíl mezi mým platem za rok 2006 a 2007 věnuji na dobročinné účely, pokud se uýkáže, že Váš slib byl čestný a pravdivý.
Ostatní čtenáře těchto stránek, kteří si mají stejný názor jako já, žádám o podporu a třeba i připojení se k této výzvě vůči panu ministrovi.

Jsem pro Tvůj návrh, jen bych doplnil, že jak znám pana ministra, tak on už má jistě připravený proslov, kterým se bude chtít ze svých prohlášeních vykroutit a vylhat. Pokud se mýlím, pak se mu za své podezření půjdu osobně omluvit a začnu si ho skutečně vážit.

Zdar kolego! Jak stojí psáno výše, do diskuse v této rubrice I.L. nezasahuje, takže nečekej odpověď od ministra, maximálně pár reakcí kolegů nebo jedovatých slin od různých individuí...

S tímto souhlasím a zapomněl jsi dodat, že každý z nás odpracuje 150 hodin zadarmo, kdy tyto hodiny můžeme chápat jako trest OPP nebo charitu. A jestli je pan Langer takový chlap, jak se všude dělá, tak by je měl udělat také a to 75 hodin jako hlídkový policista a 75 hodin jako výjezdový hasič.

slovo "NEZASAHUJE" si rozumově vykládám tak, že nikdo nebude měnit, mazat nebo cenzurovat obsah fóra, ale myslím si , že to neznamná, že nebude reagovat!!!

Nechci Ti brát iluze, ale on moc nereaguje ani tam, kde by měl - tady skutečně neodpovídá a nikdy ani neodpovídal a obávám se, že ani odpovídat nebude...

Ale on si může být asi jistý tím co říká, neboť nás nyní honí abychom si během pár měsíců rychle oddělali těch 150 hodin zdarma, tedy těch 150 hodin za které bychom měli být dle základních práv a svobod " právo být spravedlivě odměněni ", takže budem v práci od rána do večera a naopak a potom nás ještě budou honit, abychom si dalšími přesčasy " nahrabali " tolik, aby to skutečně převýšilo propad platů a pan ministr mohl řící : Já jako ministr držím slovo, mám odpovědnost jako ministr vnitra a to co jsem slíbil, to jsem i dodržela policisté mají více než v roce 2006 / za jakou cenu jej nezajímá /. Ale s efektem, který sám kritizoval, kdy někteří policisté měli dle něj v roce 2006 velké výdělky díky mnoha přesčasům, kdy jako lékař to zhodnotil, že to je špatné, neboť si lidé ani řádně neodpočinou a není záruka řádného výkonu služby - to jsou jeho slova. Takže tak to vidím já.

jo to je možný, ale stejně existují vyjímky (já), které prostě mít víc nebudou a dokáží tak, že ten slib byla LEŽ

Takže v rámci objektivity bude nejlepší a nejspravedlivější porovnávat průměrnou hrubou hodinovou mzdu v roce 2006 a 2007, aby to přesčasy nijak nezkreslovaly - prostě kolik kdo dostal za hodinu práce - a pak se uvidí, jak to doopravdy je.

Tak pry se maji nenapdane jako reakce na zvyseny napad tr. cinnosti zacit vsem policistum planovat pesi hlidky do balicku 150 hod. Jen je skoda, ze zadny zvyseny napad nikdo jiny nez vedeni nezaznamenal ! A dalsi chutovka z dnesniho dne. Ve 3 TT rizikovy priplatek az 5000, ale od 4 TT vys jen max. 4000 Kc. Ze by jine riziko pro policistu ve 4 TT ? Nechci se tim dotknout nikoho ve 3 TT, jen mi to projde trosek nesystmove resni, ktere zrejme prinese nejakou odezvu.

TADY SE ŠETŘÍ A ŠETŘILO VŽDY JENOM NA LIDECH DOLE. TA VERBEŽ NAHOŘE JEN SBÍRÁ SMETÁNKU.

Nevím jak jinde, ale u nás se skutečně může o zvýšeném nápadu mluvit. A příčina je jasná - spousta lidí odešla a ti, co zbyli, mají tolik práce s nápadem TČ a zpracováním spisů, že na prevenci zbývá času minimum. Dokonce už se tu posílají spisy z nejvytíženějších oddělení ke zpracování na ta o maličko méně vytížená (spíš by se hodilo napsat ne tak přetížená). Pěší do "zelených" tu ovšem nikdo zatím nenadhodil, my si do zelených chodíme dělat na spisech, abychom se v rámci běžné služby vůbec dostali ven. Neškodil by průvan v trestním řízení, protože ty tuny zbytečného papíru nás odvádějí od skutečné policejní práce, ale to by musel někdo na příslušných místech začít uvažovat úplně jinak než doposud, a to bolí...

Na nás to již zkouší také. Splním rozkaz a ihned po první takové směně si podávám stížnost. Zároveň jsem na to již upozornil naši organizaci NOS. Nechápu, jak mohou běžný výkon služby považovat za důležitý zájem služby.
2 Pavel: To přeci není problém řadových příslušníků. Když si managment svou špatnou činností nechal odejít tolik lidí, nemohou to schytávat ostatní tak, že budou pracovat za ně zdarma. Vždyť nahoře si nevidí na špičku nosu. Je to ambivalence jako prase. Na jednu stranu se odchodem lidí zvýšilo množství přidělených spisů na ty, co zůstávají a na druhou stranu mají naši nadřízení rozkaz posílat nás na určitou část směny do obchůzkové služby ( tedy na ulici ) a nyní ještě navíc zdarma.

for dennis...
Důvod vzniku těchhle sraček skutečně není náš problém, v tom jsem s Tebou zajedno, ale to nic nemění na tom, že se v nich plácáme a ještě dost dlouho plácat budeme. Minimálně do doby, než někdo kompetentní zjistí, že to tu kolabuje a nikdo kvalitní se sem za stávajících podmínek pro nově nastoupivší nehrne. Nehledě na to, že sebekvalitnější nový kolega je první rok a kousek jen položka na papíře sedící ve škole. A kydy různých chytráků typu - tak odejděte, když se vám to nelíbí - neřeší tuhle situaci. Pro spoustu lidí není problém odejít, i já jsem se 15 let docela slušně živil jinde a znovu bych to dokázal, ale tím si vyřeší svou osobní situaci jednotlivci, neuzdraví to tenhle pokřivenej systém...

NEJHORŠÍ POTUPA A DEMOTIVACE JE PO 15 LETECH KLADNÉHO PŘÍSTUPU K POLICEJNÍ SLUŽBĚ BÝT VHOZEN DO 3TT A NECHAT SE ŘEZAT BIČEM OD RÁNA DO VEČERA.

Pane ministře, v rámci projektu P100 byla slavnostně otevřena recepce OOP ČR Mariánské Lázně a tzv. odstartován projekt " Bezpečné město". Měl bych doatz zda se MV podílelo na přípravě tohoto projektu, zejména pak propagačních materiálů. Na některých letácích, ale i monstr bilbordech, jsou vyobrazeni v kreslené podobě příslušníci policie ČR v uniformě. Jedná se však o zmetek, oni totiž na hlavách mají čepice městských strážníků ( černé, hranaté a s bílým pruhem), služební odznak mají na uniformě na pravé straně a dáma v sukni má brigadýrku na místo kloboučku. Nevím zda zrovna tohle využití finančních prostředků MV, Policie ČR, případně zúčastněného Města Mariánské Lázně, je efektivní. Zjevně se jedná o zmetek za který byly vyplaceny nemalé peníze. Myslíte si, že takováto prezentace je správná a pokud ne, co s tím hodláte dělat ?
A dneska ještě v novinách naparující se Houba, to už je moc.

Pokud se jedná o čepice, tak s tím jdi za p. Brázdou. Ten má na starosti uniformy. Tento tento problém vyřeší :-)