Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

je to pořád dokola, jen se jich tolik nezastávejte, protože jak může 40 ti letý policajt splnit testy to nechápu, když má sto kilo. Policie je k breku a spousta se jich veze a těch nemakačenků v menších městech, co vyšetří možná tak jenom průjem paní Blažkové!!!

A o co jde?Když policie vyšetří a pošle to někam, státní zastupitelství tradičně rozdává max. podmínky, penežité tresty eventuleně obecně prospěšné práce.Pokud se na státním zastupitelství někdo už opravdu namíchne nebo podezřelý nesouhlasí s výší trestu, pošle se to k soudu, kde obžalovaný dostane "20kliků a pár dřepů" za trest, nebo to skončí se stejnými tresty popsanými shora :-/ Takže jaká je motivace? Navíc např. hlídka policie sepíše záznam (3členové, každý za sebe), že se stal přestupek, který se postoupí na Magistrát, jelikož přestupce nesouhlasil.Úředník magistrátu rozhodne, že se skutek stal, tak, jak jej popsali policisté a přestupce potrestá.Přestupce se odvolá na kraj, že všichni tři(policisté)lžou.Odvolací orgán kraje nařídí věc znovu prošetřit, vyslechnout a prozkoumat důvěryhodnost svědků(policistů)!To je ze života, tak kde to jsme?!A pokud jde o těch sto kilo, takže jste spíš zastáncem toho, aby ze služebního auta vystoupila kolegyně v lodičkách, ve věku 19ti let(máme jich nyní přebytek), která není schopná natáhnout pistoli, protože to prostě nedokáže, ale podstatou věci je, že nemá 100kilo :-) Pokud budete volat na tísňovou linku, přejte si u operátora, že chcete, aby přijela ta 19ctiletá-pomáhat...:-)

nechápu tu poznámku o policajtovi kterému je 40 let a váží sto kilo. Trochu se mě to dotklo, protože to jsem přesně já!Dnešní fyzické testy jsou k smíchu musí je udělat každý kdo chce, oproti tomu co bylo kdysi. Nevím, ale myslím ,že jsou situace a není jich málo, kdy občan uvidí při řešení agresivních konfliktních situcích raději mne, než moje některé kolegyně měřící 160 cm a o váze raději nemluvě. Ony mají zase jiné přednosti a jinde než na ulici, třeba v noci. A jinak, citím , že jsem podle tebe už asi starý (40), ale věř ,že 50 kliků dám jako nic, na lavici už jen těch 120 kg a ramena v sedě 70 kg. Takže takového jako jsi TY podělám pořád,já dědek. Až Ti bude 40, tak uvidíš, že do šrotu ještě patřit nebudeš, pokud se budeš o sebe starat a to jako polda musíš! Hezký den...

... přesně tak, znám spoustu padesátníků, kteří po fyzické stránce hravě strčí do kapsy tu dnešní mládež, odchovanou vysedáváním u PC, v multikinech a v MC Donaldech. A jestli je někomu 40? Např. letos boxoval 47 letý Evander Hollyfield o profi titul mistra světa s Nikolaem Valuevem (214 cm, 154 kg) a prohrál jen těsně (a sporně) na body. A podotýkám, že to bylo na 12 kol. Jo a včera jste někteří jistě ve zprávách viděli 99 letýho japonskýho dědulu, jak běhá stovku :-)

Tak nevím, jestli je ještě 3000 volných míst, co jsi tu chytračil. Mimojiné Liberec a policejní story s KM Prona (viz. TN Nova) stojí za vše. Názor většiny občanů této země je zeštíhlit policii, protože když už mají zakročit, tak nechají tajný závod v klidu projet a až páni v sousední zemi si s tím vědí rady. Bohužel některá úroveň policejních far je k breku, neboli zadarmo drahý.

bere jen stredocesky kraj

tak dneska jsem byl na prezentacce a bylo nam receno,ze uz ani Praha nenabira,pouze stredoceskej kraj,ve kterym vam nezaruci ubytovani.po ctyrech letech vam nebudou branit v prestupu do jinyho kraje.a silne pochybuju,ze nekoho pusti driv.takze panove,ja koncim,pac vychytat nakou diru na konci sveta....vsem ostatnim preju stesti

souhlasím se slovy je to v prdeli a do prdele to spěje a manegement tě kárá,podvádí a do huby se ti směje!!!

a to se úplně zapomnělo, že měl grázl Dvořák bezplatně zapůjčené vozidlo od tehdejší firmy Autostar Velimex a že neoprávněně obýval nebytové prostory tuším v Arbesově ulici v České Lípě.

a tak mi teda řekněte, když to všechno víte, proč jste pro to něco neudělali? Existují přece anonymní linky inspekce ministra vnitra, podání podnětu prostřednictvím e-mailu, na stránkách policie jsou rovněž schránky pro sběr takových podnětů etc.Já nesmím ze zákona podnikat a zjistit někdo, že tak činím, letím na hodinu a bez renty.Takže má máslo na hlavě i ten, který věděl, že se tak děje a neoznámil to a proto to může dojít vždy až tak daleko!

nám asi usnul???? Zase!!!

Pro pana Pavla. Máte pravdu, když odcházíte po 25 letech do civilu, tak to není nic příjemného. Stát nezajímá policista na ulici. Mne nevadilo, hafo hodin za dáčo, služba, soboty, neděle. Dělal jsem to leta. Mám těžce nemocné rodiče, postiženého syna.Nikdy jsem to neměl lehké a nejsem sám. Dneska vím, že sociální dávka je stejná, možná že bych si pohoršil, kdybych dneska odešel. Nešlo mne ani o výslužky, když jsem nastupoval, renta mne nezajímala. Vůbec kolegům nezávidím dnešní pres, nejistotu. Zákon č. 361/2003 Sb byl výhodný pro pohlaváře. Stát mne dle paskvilu č. 361/2003 Sb direktivně nařídil pracovat nejméně 150 hodin za dáčo, nadělávat svátky, když jsem jej sloužíl též zadarmo, bez příplatků a další zvěrstva. Před paskvilem jsem byl na třech povodních několik měsíců, mnoha lidem jsme jako policisté pomohli.Brali jsme to jako samozřejmost. Nikdo z Vás, kdo se navážíte do policistů,tak bez příplatků byste nemakali. Vím, jak to v civilu funguje, záleží u jaké firmy pracujete. Je ale dosti velký rozdíl v civilní práci, nenasazuje život a zdraví. Je pravdou, že za to je rizikový příplatek. Znám mnoho kolegů, co sloužili cc 35 - 38 let, rok, dva v důchodu a pak konečná,. Jedná se o psychiku. Každé povolání, má pozitiva, negativa. Jak je možné , že odešlo zbytečně cc 18 000 zkušených policistů během 5 let dod civilu. Mohli leta dále sloužit, ušetřily by se miliardy korun za výcvik, ujm, zkušenosti,školy a podobně.Je vidět, že stát nezajímáme. Asi jsme velmi bohatý stát. Co se týče sociální dávky, je to kompenzace za ztížené pracovní uplatnění. Několikrát jsem to zde podrobně popsal, každý si tuto práci může zkusit.Pro provokatéry, pro pana " Ale " zas tak to není dřina." Nevím, kdo jste, ale kritizovat umí každý. Pojďte rozšířit řady policistů a já se Vám po 25 letech služby v přímém výkonu zeptám, jak se Vám sloužilo. V republice je bordel, ale to policista nezavinil. Nikdo mne v civilním životě , nebo v práci nenaznačil, vyžírka. Lidé Vás hodnotí , co znáte, co umíte. Pro provokazéry." Ve světě jsou výsluhy samozřejmostí, nikdo se nad tímto nepozastavuje " S pozdravem jenom občan Ladislav Marek. Přeji příjemnou noc, pro bývalé kolegy, dejte na sebe pozor.

Pane Ladislave, je vidět, že Vám popsaná situace skutečně leží v žaludku, neboť jak zde čtu, jste pravidelným přispěvatelem na tomto diskuzním fóru. V mnohém s Vámi musím souhlasit, zéjmena v tom, že by jakýsi horní strop výsluh měl být, protože je asi skutečně dost těžké obhajovat výsluhu ve výši cca 40000 Kč. Samozřejmě by měla být odvislá od výše platu, ale co je moc, to je příliš. Také asi není zrovna nevhodnější, aby se do výsluhy počítal plat i s příspěvkem za službu v zahraničí, protože pak výše výsluhy roste do opravdu neskutečných čísel. Rovněž si myslím, že by výsluhy měly být posunuty po více letech, minimum tak 20 let. Co takhle po 20 letech 25 %, 20 až 25 let nárůst každý rok o 4 % a 25 až 30 let nárůst o 3 %. Policisté by měli motivaci mít toto povolání jako celoživotní, sice by jejich maximální výše výsluhy byla 60 %, ale stát by ušetřil neskutečné peníze na to, že by policisté sloužili mnohem delší dobu. Asi nebudou mladší kolegové souhlasit, ale nevadí. Jen pro upřesnění, patřím do střední generace tj. sloužící 19 rok. I já jsme šel k policii v době, kdy jsem neměl o nějaké výsluze vůbec tuchy.

...pane kolego, pokud sloužíte více než 19 let, tak výsluhový příspěvek (dnes lidově renta) byl rovněž v sl. zákoně uznán i před rokem 89. Dovětkem mohu dodat, že mne mrzí, že jako policista jste uvedené nevěděl...

Musím se zastat Klokana, protože při nástupu před 18ti lety ani mně o žádné rentě nikdo nic neříkal a popravdě mě to v tu chvíli ani nezajímalo!Až populista Kalousek otevřel tohle téma v době předvolebního boje a sbíral za ně body a sbírá do dnes! Právě až v tuto chvíli jsem o nějaké rentě vůbec začal přemýšlet.Pokud se renty upraví tak, aby se jednalo o celoživotní povolání, bude to lepší pro obě strany.Policie bude mít zkušené policisty, kteří nebudou mít tendence odejít, ale stát by se o ně měl na konci kariéry za stížení společenského uplatnění postarat.Takže by mi nevadilo ani zvýšení doby pro výplatu renty, i když dnešních 15let stejně jako AČR už je vcelku dobře nastaveno a ani to, že bude nějaký strop, aby kdejaký "manager" nebral 6ti i více násobek renty řadového policisty z ulice, což mě osobně teda vážně irituje!!!
A na závěr odbočím, proč vám více nevadí např. každoroční porcování medvěda? Tradičním vítězem boje o dotace se stala tělovýchovná jednota Orel Brno. Jejím starostou je místopředseda výboru Ladislav Šustr (KDU-ČSL). Letošních 23 milionů je ovšem pouze polovina oproti loňské dotaci, i když se dělil stejně velký medvěd. To dokumentuje, že poslanci raději dávali málo, ovšem více žadatelům.
Langerova pevnost
Mezi krajskými městy dominují Karlovy Vary, kterým člen výboru Miloš Patera (ODS) poslal 20 milionů na dům seniorů a ještě přidal poloviční částku na opravu lázeňské promenády.
Hůře na tom nejsou v Olomouci. Pro tamní Muzeum olomoucké pevnosti zajistil ministr vnitra Ivan Langer (ODS) 18 milionů. Langer je vedle Doktora jedním z politiků, kteří se svými schopnostmi získat dotace chlubí v regionálním tisku.
Stát nemá peníze a opět lidovci a odeesáci rozhazují, kde se dá!!!

záááávidíš co????

Kdy jdeš na noční, aby jsi se konečně vychrápal za naše prachy???

sniper je vychrápaný do důchodu.Už,aby vám ty renty někdo sebral

Žádné sbírání rent ty hňupe nebude, budou se totiž ještě letos valorizovat o 5 procent. A můžeš závidět.

Když tak 2,5% a to ještě možná.....??? Ty jsi u policie dobře

Pro xyz. Pane, kdyby nebyl paskvil z.č. 361/2003 Sb pro řadodvé policisty, málo kdo by odešel do civilu. Státu je asi jedno vyhazovat obrovské peníze za výcvik, studie, hlavně pak za letitou praxi zkušených policistů. Když jsem šel do civilu, v roce 2005 odešlo přes 2000 zkušených policistů, v roce 2006 4000 policistů, za úřadování pana Langera, ccc 9500,-Kč. Nebudou to jenom tak výhodné renty, ale stav u policie a uvedený paskvil. Všichni platíme za tuto státní složku. Několikrát jsem během roku napsal na toto téma. Co je platné, že se naberou mladíky, policistky, když nemají vojenský výcvik. Dále je nemá kdo učit, bez zkušeností. Tedy NVS, nebo základní vojenskou službu měla něco do sebe. Vše je to jenom o penězích, jako daňový poplatníci vše zbytečně zaplatíme. Jsem sice v civilu, ale lhostejné mně to není. 3O ti letí mladíci se vždy/ kdo bude chtít pracovat / v civilu chytne./ Znám jich několik. Nikoho neposílejte do civilu, je to na každém svobodné rozhodnutí. Pro všechny provokatéry mám jenom jednu radu, rozšiřte řady policistů ČR a za 25 let si popovídáme, jak se slouží. Každá práce má svoje, urážet anonymně na veřejném webu není hrdinství. Dole pistatel to píše jasně. Všichni státní zaměstnaci křičí, ale bordel ve státě nezavinili obyčejní lidé. Ale vše se obrací ve zlosti na řadové policisty. Bez poctivé práce policistů, hasičů, bachařů, lékařů, učitelů a všech občanů tohoto malého státu by zde byla anarchie, to nikdo nechce. Provokatéři by spíše měli nadávat na nefunkční senát, poslaneckou sněmovnu, na miliardové zloděje,podvodníky a podobně. S pozdravem jenom občan z České Lípy.

Ono to zase není taková dřina!!!!

Proč jste tedy odcházel za účinnosti zákona 186/1992 Sb., když byl tak výborný a současný je špatný, četl jste někdy oba a myslíte, že jste jim rozumněl ? Vše je o lidech a stejně jako u všech zaměstnání lidé přicházejí a odcházejí a nemůžete nikoho nutit, aby pracoval v jedné profesi třeba třicet let ....

4 yxz: víš, kdo má všech pět po hromadě, dokázal si už před účinnosí novýho zákona spočítat, co mu tento přinese (sebere příplatky za noční a víkendy, 150 hodin zdarma, svátky zdarma, prodloužení nároku na rentu na 15 let a nezapočtení vojny atd.) , a prostě odešel podle starýho, takových bylo mnoho. Novej paskvil je výhodnej pouze pro "managery" nebo pro toho, kdo nemaká na směny!

V něčem máte možná pravdu, ale při odsloužení 25 let by bylo určitě výhodnější odcházet podle 361 .

jsem klasický případ příslušníka, který odešel do C po odlosloužených 10 - ti letech, odešel jsem do C přesto, že je krize ( a je to znát i zde v Praze), měl jsem na úrovni, kde jsem sloužil vysoce nadprůměrný plat (39.000,-Kč hrubého, a to nechci provokovat, pouze konstatuji fakta) a mám velkou rodinu ( 4 děti, i přes můj nick raději hned upozorňuji, že nejsem Rom), problematika, kterou jsem děla, mě celkem bavila, ale ... ale strach, který jsem měl z přechodného období (tzn. ze čtyř plonkových let) byl přece jen silnější, a lidé, kteří slouží nebo sloužili, vědí, jak jednoduché je u P ČR uvrtat do maléru, popř. člověka vyštípat, takže jsem to raději zabalil - nevím, v jaké společnosti se pohybují ostatní pisatelé, ale ve společnosti, kde jsem se pohyboval já (třeba když jsem se setkal se spolužáky s vysoké), bylo normální, že mají nějaký přívydělek bokem (např. shánění klientů pro obchodování na burze, pro pojištovny), pokud bych to udělal já, tak mě vyrazí (a jistě by se nějaký dobrák, který na to příjde a splní svou povinnost a oznámí to, najde), takže mi příjde logické, že mi stát, kterému jsem něco odvedl a obětoval a teď nemám nutně na mysli jen věčné výjeby s přesčasy, chováním ve ztahu nadřízený a podřízený, nebo protežování tzv. chovných, také něco dluží, takže s braním renty (8.283,-Kč po deseti letech služby + rok vojny v 38 letech) nemám problém a divím se, že se nad tím vůbec někdo může pozastavovat

Dlouho tady nikdo nepsal, že by chtěl do civilu? Že by strach nebo neschopnost se prosadit. Loni to tu bylo neustále -civil.

Jestli to nebude změnou osoby na postu ministra vnitra ?

určitě ne, důvod je jasný krize - najít v civilu místo obrovský problém...

a ty by jsi to v dnešní době řekl, že chceš jít do civilu? Zvlášť, když se dělá x-tý audit tabulkových míst, který je stejně k ničemu.Od nás právě odešel 1 kolega, další skončí do konce roku, další dva si hledají místo v civilu v místě svého bydliště a další 1 kolega na 100%končí příští rok.Jako výčet by to prozatím stačilo, ne?!A to si nevymýšlím!Spokojen?Tajně doufám,že všechny nabrané mladé policistky hromadně otěhotní(upozorňuji,že nic proti nim nemám-naopak, ale určitý poměr se měl zachovat!)a konečně začne být sranda :-)

jdu do civilu,ale nepotřebuji to ventilovat do éteru provokatérum,jako jsi ty,mimochodem,kdyby na těchto stránkách,které již skoro nikdo nečte se loučili policisté co odešli a odejdou letos,tak by to bylo několik stovek příspěvků,tak laskavě drž hubu a neser se do policajtů!!!!

K nám přišlo loni 5 mladých policistek a 3 už jsou na mateřské :-).A poslední se podle jejich slov o to pokouší skoro každý den.
Ať žije Langrův nábor.

Jestli jste měli spolu noční, tak se ani nedivím! Kdyby jsi spal jako Sniper, bylo by vše v klidu!!!

bločků doufám,protože už Vám dlouho nepřidali a k těm třiceti papírkům se musíš prodrat stůj co stůj.

Moc nevěřím tomu,že se ještě v dnešní době setkáte s nepoctivými kolegy, kteří ukládají pokuty bez bloku.Pokud ano jsou to sebevrazi, kteří si neváží práce a uvnitř policie jsou dalšími kolegy odsuzováni, to mi věřte.

Pokud jste někdy dostal pokutu bez bločů, doufám, že jste to oznámil Inspekci MV. Jinak jste stejný hajzl, jako ten, kdo vám takovou pokutu dal. A pokud se to nestalo vám, ale jen "jedna paní povídala", práskněte t jednu paní. Jinak jsou to od vás jenom kecy.