1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

je to pořád dokola, jen se jich tolik nezastávejte, protože jak může 40 ti letý policajt splnit testy to nechápu, když má sto kilo. Policie je k breku a spousta se jich veze a těch nemakačenků v menších městech, co vyšetří možná tak jenom průjem paní Blažkové!!!

A o co jde?Když policie vyšetří a pošle to někam, státní zastupitelství tradičně rozdává max. podmínky, penežité tresty eventuleně obecně prospěšné práce.Pokud se na státním zastupitelství někdo už opravdu namíchne nebo podezřelý nesouhlasí s výší trestu, pošle se to k soudu, kde obžalovaný dostane "20kliků a pár dřepů" za trest, nebo to skončí se stejnými tresty popsanými shora :-/ Takže jaká je motivace? Navíc např. hlídka policie sepíše záznam (3členové, každý za sebe), že se stal přestupek, který se postoupí na Magistrát, jelikož přestupce nesouhlasil.Úředník magistrátu rozhodne, že se skutek stal, tak, jak jej popsali policisté a přestupce potrestá.Přestupce se odvolá na kraj, že všichni tři(policisté)lžou.Odvolací orgán kraje nařídí věc znovu prošetřit, vyslechnout a prozkoumat důvěryhodnost svědků(policistů)!To je ze života, tak kde to jsme?!A pokud jde o těch sto kilo, takže jste spíš zastáncem toho, aby ze služebního auta vystoupila kolegyně v lodičkách, ve věku 19ti let(máme jich nyní přebytek), která není schopná natáhnout pistoli, protože to prostě nedokáže, ale podstatou věci je, že nemá 100kilo :-) Pokud budete volat na tísňovou linku, přejte si u operátora, že chcete, aby přijela ta 19ctiletá-pomáhat...:-)

nechápu tu poznámku o policajtovi kterému je 40 let a váží sto kilo. Trochu se mě to dotklo, protože to jsem přesně já!Dnešní fyzické testy jsou k smíchu musí je udělat každý kdo chce, oproti tomu co bylo kdysi. Nevím, ale myslím ,že jsou situace a není jich málo, kdy občan uvidí při řešení agresivních konfliktních situcích raději mne, než moje některé kolegyně měřící 160 cm a o váze raději nemluvě. Ony mají zase jiné přednosti a jinde než na ulici, třeba v noci. A jinak, citím , že jsem podle tebe už asi starý (40), ale věř ,že 50 kliků dám jako nic, na lavici už jen těch 120 kg a ramena v sedě 70 kg. Takže takového jako jsi TY podělám pořád,já dědek. Až Ti bude 40, tak uvidíš, že do šrotu ještě patřit nebudeš, pokud se budeš o sebe starat a to jako polda musíš! Hezký den...

... přesně tak, znám spoustu padesátníků, kteří po fyzické stránce hravě strčí do kapsy tu dnešní mládež, odchovanou vysedáváním u PC, v multikinech a v MC Donaldech. A jestli je někomu 40? Např. letos boxoval 47 letý Evander Hollyfield o profi titul mistra světa s Nikolaem Valuevem (214 cm, 154 kg) a prohrál jen těsně (a sporně) na body. A podotýkám, že to bylo na 12 kol. Jo a včera jste někteří jistě ve zprávách viděli 99 letýho japonskýho dědulu, jak běhá stovku :-)

Tak nevím, jestli je ještě 3000 volných míst, co jsi tu chytračil. Mimojiné Liberec a policejní story s KM Prona (viz. TN Nova) stojí za vše. Názor většiny občanů této země je zeštíhlit policii, protože když už mají zakročit, tak nechají tajný závod v klidu projet a až páni v sousední zemi si s tím vědí rady. Bohužel některá úroveň policejních far je k breku, neboli zadarmo drahý.

bere jen stredocesky kraj

tak dneska jsem byl na prezentacce a bylo nam receno,ze uz ani Praha nenabira,pouze stredoceskej kraj,ve kterym vam nezaruci ubytovani.po ctyrech letech vam nebudou branit v prestupu do jinyho kraje.a silne pochybuju,ze nekoho pusti driv.takze panove,ja koncim,pac vychytat nakou diru na konci sveta....vsem ostatnim preju stesti

souhlasím se slovy je to v prdeli a do prdele to spěje a manegement tě kárá,podvádí a do huby se ti směje!!!

a to se úplně zapomnělo, že měl grázl Dvořák bezplatně zapůjčené vozidlo od tehdejší firmy Autostar Velimex a že neoprávněně obýval nebytové prostory tuším v Arbesově ulici v České Lípě.

a tak mi teda řekněte, když to všechno víte, proč jste pro to něco neudělali? Existují přece anonymní linky inspekce ministra vnitra, podání podnětu prostřednictvím e-mailu, na stránkách policie jsou rovněž schránky pro sběr takových podnětů etc.Já nesmím ze zákona podnikat a zjistit někdo, že tak činím, letím na hodinu a bez renty.Takže má máslo na hlavě i ten, který věděl, že se tak děje a neoznámil to a proto to může dojít vždy až tak daleko!

nám asi usnul???? Zase!!!

Pro pana Pavla. Máte pravdu, když odcházíte po 25 letech do civilu, tak to není nic příjemného. Stát nezajímá policista na ulici. Mne nevadilo, hafo hodin za dáčo, služba, soboty, neděle. Dělal jsem to leta. Mám těžce nemocné rodiče, postiženého syna.Nikdy jsem to neměl lehké a nejsem sám. Dneska vím, že sociální dávka je stejná, možná že bych si pohoršil, kdybych dneska odešel. Nešlo mne ani o výslužky, když jsem nastupoval, renta mne nezajímala. Vůbec kolegům nezávidím dnešní pres, nejistotu. Zákon č. 361/2003 Sb byl výhodný pro pohlaváře. Stát mne dle paskvilu č. 361/2003 Sb direktivně nařídil pracovat nejméně 150 hodin za dáčo, nadělávat svátky, když jsem jej sloužíl též zadarmo, bez příplatků a další zvěrstva. Před paskvilem jsem byl na třech povodních několik měsíců, mnoha lidem jsme jako policisté pomohli.Brali jsme to jako samozřejmost. Nikdo z Vás, kdo se navážíte do policistů,tak bez příplatků byste nemakali. Vím, jak to v civilu funguje, záleží u jaké firmy pracujete. Je ale dosti velký rozdíl v civilní práci, nenasazuje život a zdraví. Je pravdou, že za to je rizikový příplatek. Znám mnoho kolegů, co sloužili cc 35 - 38 let, rok, dva v důchodu a pak konečná,. Jedná se o psychiku. Každé povolání, má pozitiva, negativa. Jak je možné , že odešlo zbytečně cc 18 000 zkušených policistů během 5 let dod civilu. Mohli leta dále sloužit, ušetřily by se miliardy korun za výcvik, ujm, zkušenosti,školy a podobně.Je vidět, že stát nezajímáme. Asi jsme velmi bohatý stát. Co se týče sociální dávky, je to kompenzace za ztížené pracovní uplatnění. Několikrát jsem to zde podrobně popsal, každý si tuto práci může zkusit.Pro provokatéry, pro pana " Ale " zas tak to není dřina." Nevím, kdo jste, ale kritizovat umí každý. Pojďte rozšířit řady policistů a já se Vám po 25 letech služby v přímém výkonu zeptám, jak se Vám sloužilo. V republice je bordel, ale to policista nezavinil. Nikdo mne v civilním životě , nebo v práci nenaznačil, vyžírka. Lidé Vás hodnotí , co znáte, co umíte. Pro provokazéry." Ve světě jsou výsluhy samozřejmostí, nikdo se nad tímto nepozastavuje " S pozdravem jenom občan Ladislav Marek. Přeji příjemnou noc, pro bývalé kolegy, dejte na sebe pozor.

Pane Ladislave, je vidět, že Vám popsaná situace skutečně leží v žaludku, neboť jak zde čtu, jste pravidelným přispěvatelem na tomto diskuzním fóru. V mnohém s Vámi musím souhlasit, zéjmena v tom, že by jakýsi horní strop výsluh měl být, protože je asi skutečně dost těžké obhajovat výsluhu ve výši cca 40000 Kč. Samozřejmě by měla být odvislá od výše platu, ale co je moc, to je příliš. Také asi není zrovna nevhodnější, aby se do výsluhy počítal plat i s příspěvkem za službu v zahraničí, protože pak výše výsluhy roste do opravdu neskutečných čísel. Rovněž si myslím, že by výsluhy měly být posunuty po více letech, minimum tak 20 let. Co takhle po 20 letech 25 %, 20 až 25 let nárůst každý rok o 4 % a 25 až 30 let nárůst o 3 %. Policisté by měli motivaci mít toto povolání jako celoživotní, sice by jejich maximální výše výsluhy byla 60 %, ale stát by ušetřil neskutečné peníze na to, že by policisté sloužili mnohem delší dobu. Asi nebudou mladší kolegové souhlasit, ale nevadí. Jen pro upřesnění, patřím do střední generace tj. sloužící 19 rok. I já jsme šel k policii v době, kdy jsem neměl o nějaké výsluze vůbec tuchy.

...pane kolego, pokud sloužíte více než 19 let, tak výsluhový příspěvek (dnes lidově renta) byl rovněž v sl. zákoně uznán i před rokem 89. Dovětkem mohu dodat, že mne mrzí, že jako policista jste uvedené nevěděl...

Musím se zastat Klokana, protože při nástupu před 18ti lety ani mně o žádné rentě nikdo nic neříkal a popravdě mě to v tu chvíli ani nezajímalo!Až populista Kalousek otevřel tohle téma v době předvolebního boje a sbíral za ně body a sbírá do dnes! Právě až v tuto chvíli jsem o nějaké rentě vůbec začal přemýšlet.Pokud se renty upraví tak, aby se jednalo o celoživotní povolání, bude to lepší pro obě strany.Policie bude mít zkušené policisty, kteří nebudou mít tendence odejít, ale stát by se o ně měl na konci kariéry za stížení společenského uplatnění postarat.Takže by mi nevadilo ani zvýšení doby pro výplatu renty, i když dnešních 15let stejně jako AČR už je vcelku dobře nastaveno a ani to, že bude nějaký strop, aby kdejaký "manager" nebral 6ti i více násobek renty řadového policisty z ulice, což mě osobně teda vážně irituje!!!
A na závěr odbočím, proč vám více nevadí např. každoroční porcování medvěda? Tradičním vítězem boje o dotace se stala tělovýchovná jednota Orel Brno. Jejím starostou je místopředseda výboru Ladislav Šustr (KDU-ČSL). Letošních 23 milionů je ovšem pouze polovina oproti loňské dotaci, i když se dělil stejně velký medvěd. To dokumentuje, že poslanci raději dávali málo, ovšem více žadatelům.
Langerova pevnost
Mezi krajskými městy dominují Karlovy Vary, kterým člen výboru Miloš Patera (ODS) poslal 20 milionů na dům seniorů a ještě přidal poloviční částku na opravu lázeňské promenády.
Hůře na tom nejsou v Olomouci. Pro tamní Muzeum olomoucké pevnosti zajistil ministr vnitra Ivan Langer (ODS) 18 milionů. Langer je vedle Doktora jedním z politiků, kteří se svými schopnostmi získat dotace chlubí v regionálním tisku.
Stát nemá peníze a opět lidovci a odeesáci rozhazují, kde se dá!!!

záááávidíš co????

Kdy jdeš na noční, aby jsi se konečně vychrápal za naše prachy???

sniper je vychrápaný do důchodu.Už,aby vám ty renty někdo sebral

Žádné sbírání rent ty hňupe nebude, budou se totiž ještě letos valorizovat o 5 procent. A můžeš závidět.

Když tak 2,5% a to ještě možná.....??? Ty jsi u policie dobře

Pro xyz. Pane, kdyby nebyl paskvil z.č. 361/2003 Sb pro řadodvé policisty, málo kdo by odešel do civilu. Státu je asi jedno vyhazovat obrovské peníze za výcvik, studie, hlavně pak za letitou praxi zkušených policistů. Když jsem šel do civilu, v roce 2005 odešlo přes 2000 zkušených policistů, v roce 2006 4000 policistů, za úřadování pana Langera, ccc 9500,-Kč. Nebudou to jenom tak výhodné renty, ale stav u policie a uvedený paskvil. Všichni platíme za tuto státní složku. Několikrát jsem během roku napsal na toto téma. Co je platné, že se naberou mladíky, policistky, když nemají vojenský výcvik. Dále je nemá kdo učit, bez zkušeností. Tedy NVS, nebo základní vojenskou službu měla něco do sebe. Vše je to jenom o penězích, jako daňový poplatníci vše zbytečně zaplatíme. Jsem sice v civilu, ale lhostejné mně to není. 3O ti letí mladíci se vždy/ kdo bude chtít pracovat / v civilu chytne./ Znám jich několik. Nikoho neposílejte do civilu, je to na každém svobodné rozhodnutí. Pro všechny provokatéry mám jenom jednu radu, rozšiřte řady policistů ČR a za 25 let si popovídáme, jak se slouží. Každá práce má svoje, urážet anonymně na veřejném webu není hrdinství. Dole pistatel to píše jasně. Všichni státní zaměstnaci křičí, ale bordel ve státě nezavinili obyčejní lidé. Ale vše se obrací ve zlosti na řadové policisty. Bez poctivé práce policistů, hasičů, bachařů, lékařů, učitelů a všech občanů tohoto malého státu by zde byla anarchie, to nikdo nechce. Provokatéři by spíše měli nadávat na nefunkční senát, poslaneckou sněmovnu, na miliardové zloděje,podvodníky a podobně. S pozdravem jenom občan z České Lípy.

Ono to zase není taková dřina!!!!

Proč jste tedy odcházel za účinnosti zákona 186/1992 Sb., když byl tak výborný a současný je špatný, četl jste někdy oba a myslíte, že jste jim rozumněl ? Vše je o lidech a stejně jako u všech zaměstnání lidé přicházejí a odcházejí a nemůžete nikoho nutit, aby pracoval v jedné profesi třeba třicet let ....

4 yxz: víš, kdo má všech pět po hromadě, dokázal si už před účinnosí novýho zákona spočítat, co mu tento přinese (sebere příplatky za noční a víkendy, 150 hodin zdarma, svátky zdarma, prodloužení nároku na rentu na 15 let a nezapočtení vojny atd.) , a prostě odešel podle starýho, takových bylo mnoho. Novej paskvil je výhodnej pouze pro "managery" nebo pro toho, kdo nemaká na směny!

V něčem máte možná pravdu, ale při odsloužení 25 let by bylo určitě výhodnější odcházet podle 361 .

jsem klasický případ příslušníka, který odešel do C po odlosloužených 10 - ti letech, odešel jsem do C přesto, že je krize ( a je to znát i zde v Praze), měl jsem na úrovni, kde jsem sloužil vysoce nadprůměrný plat (39.000,-Kč hrubého, a to nechci provokovat, pouze konstatuji fakta) a mám velkou rodinu ( 4 děti, i přes můj nick raději hned upozorňuji, že nejsem Rom), problematika, kterou jsem děla, mě celkem bavila, ale ... ale strach, který jsem měl z přechodného období (tzn. ze čtyř plonkových let) byl přece jen silnější, a lidé, kteří slouží nebo sloužili, vědí, jak jednoduché je u P ČR uvrtat do maléru, popř. člověka vyštípat, takže jsem to raději zabalil - nevím, v jaké společnosti se pohybují ostatní pisatelé, ale ve společnosti, kde jsem se pohyboval já (třeba když jsem se setkal se spolužáky s vysoké), bylo normální, že mají nějaký přívydělek bokem (např. shánění klientů pro obchodování na burze, pro pojištovny), pokud bych to udělal já, tak mě vyrazí (a jistě by se nějaký dobrák, který na to příjde a splní svou povinnost a oznámí to, najde), takže mi příjde logické, že mi stát, kterému jsem něco odvedl a obětoval a teď nemám nutně na mysli jen věčné výjeby s přesčasy, chováním ve ztahu nadřízený a podřízený, nebo protežování tzv. chovných, také něco dluží, takže s braním renty (8.283,-Kč po deseti letech služby + rok vojny v 38 letech) nemám problém a divím se, že se nad tím vůbec někdo může pozastavovat

Dlouho tady nikdo nepsal, že by chtěl do civilu? Že by strach nebo neschopnost se prosadit. Loni to tu bylo neustále -civil.

Jestli to nebude změnou osoby na postu ministra vnitra ?

určitě ne, důvod je jasný krize - najít v civilu místo obrovský problém...

a ty by jsi to v dnešní době řekl, že chceš jít do civilu? Zvlášť, když se dělá x-tý audit tabulkových míst, který je stejně k ničemu.Od nás právě odešel 1 kolega, další skončí do konce roku, další dva si hledají místo v civilu v místě svého bydliště a další 1 kolega na 100%končí příští rok.Jako výčet by to prozatím stačilo, ne?!A to si nevymýšlím!Spokojen?Tajně doufám,že všechny nabrané mladé policistky hromadně otěhotní(upozorňuji,že nic proti nim nemám-naopak, ale určitý poměr se měl zachovat!)a konečně začne být sranda :-)

jdu do civilu,ale nepotřebuji to ventilovat do éteru provokatérum,jako jsi ty,mimochodem,kdyby na těchto stránkách,které již skoro nikdo nečte se loučili policisté co odešli a odejdou letos,tak by to bylo několik stovek příspěvků,tak laskavě drž hubu a neser se do policajtů!!!!

K nám přišlo loni 5 mladých policistek a 3 už jsou na mateřské :-).A poslední se podle jejich slov o to pokouší skoro každý den.
Ať žije Langrův nábor.

Jestli jste měli spolu noční, tak se ani nedivím! Kdyby jsi spal jako Sniper, bylo by vše v klidu!!!

bločků doufám,protože už Vám dlouho nepřidali a k těm třiceti papírkům se musíš prodrat stůj co stůj.

Moc nevěřím tomu,že se ještě v dnešní době setkáte s nepoctivými kolegy, kteří ukládají pokuty bez bloku.Pokud ano jsou to sebevrazi, kteří si neváží práce a uvnitř policie jsou dalšími kolegy odsuzováni, to mi věřte.

Pokud jste někdy dostal pokutu bez bločů, doufám, že jste to oznámil Inspekci MV. Jinak jste stejný hajzl, jako ten, kdo vám takovou pokutu dal. A pokud se to nestalo vám, ale jen "jedna paní povídala", práskněte t jednu paní. Jinak jsou to od vás jenom kecy.