4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

je to pořád dokola, jen se jich tolik nezastávejte, protože jak může 40 ti letý policajt splnit testy to nechápu, když má sto kilo. Policie je k breku a spousta se jich veze a těch nemakačenků v menších městech, co vyšetří možná tak jenom průjem paní Blažkové!!!

A o co jde?Když policie vyšetří a pošle to někam, státní zastupitelství tradičně rozdává max. podmínky, penežité tresty eventuleně obecně prospěšné práce.Pokud se na státním zastupitelství někdo už opravdu namíchne nebo podezřelý nesouhlasí s výší trestu, pošle se to k soudu, kde obžalovaný dostane "20kliků a pár dřepů" za trest, nebo to skončí se stejnými tresty popsanými shora :-/ Takže jaká je motivace? Navíc např. hlídka policie sepíše záznam (3členové, každý za sebe), že se stal přestupek, který se postoupí na Magistrát, jelikož přestupce nesouhlasil.Úředník magistrátu rozhodne, že se skutek stal, tak, jak jej popsali policisté a přestupce potrestá.Přestupce se odvolá na kraj, že všichni tři(policisté)lžou.Odvolací orgán kraje nařídí věc znovu prošetřit, vyslechnout a prozkoumat důvěryhodnost svědků(policistů)!To je ze života, tak kde to jsme?!A pokud jde o těch sto kilo, takže jste spíš zastáncem toho, aby ze služebního auta vystoupila kolegyně v lodičkách, ve věku 19ti let(máme jich nyní přebytek), která není schopná natáhnout pistoli, protože to prostě nedokáže, ale podstatou věci je, že nemá 100kilo :-) Pokud budete volat na tísňovou linku, přejte si u operátora, že chcete, aby přijela ta 19ctiletá-pomáhat...:-)

nechápu tu poznámku o policajtovi kterému je 40 let a váží sto kilo. Trochu se mě to dotklo, protože to jsem přesně já!Dnešní fyzické testy jsou k smíchu musí je udělat každý kdo chce, oproti tomu co bylo kdysi. Nevím, ale myslím ,že jsou situace a není jich málo, kdy občan uvidí při řešení agresivních konfliktních situcích raději mne, než moje některé kolegyně měřící 160 cm a o váze raději nemluvě. Ony mají zase jiné přednosti a jinde než na ulici, třeba v noci. A jinak, citím , že jsem podle tebe už asi starý (40), ale věř ,že 50 kliků dám jako nic, na lavici už jen těch 120 kg a ramena v sedě 70 kg. Takže takového jako jsi TY podělám pořád,já dědek. Až Ti bude 40, tak uvidíš, že do šrotu ještě patřit nebudeš, pokud se budeš o sebe starat a to jako polda musíš! Hezký den...

... přesně tak, znám spoustu padesátníků, kteří po fyzické stránce hravě strčí do kapsy tu dnešní mládež, odchovanou vysedáváním u PC, v multikinech a v MC Donaldech. A jestli je někomu 40? Např. letos boxoval 47 letý Evander Hollyfield o profi titul mistra světa s Nikolaem Valuevem (214 cm, 154 kg) a prohrál jen těsně (a sporně) na body. A podotýkám, že to bylo na 12 kol. Jo a včera jste někteří jistě ve zprávách viděli 99 letýho japonskýho dědulu, jak běhá stovku :-)

Tak nevím, jestli je ještě 3000 volných míst, co jsi tu chytračil. Mimojiné Liberec a policejní story s KM Prona (viz. TN Nova) stojí za vše. Názor většiny občanů této země je zeštíhlit policii, protože když už mají zakročit, tak nechají tajný závod v klidu projet a až páni v sousední zemi si s tím vědí rady. Bohužel některá úroveň policejních far je k breku, neboli zadarmo drahý.

bere jen stredocesky kraj

tak dneska jsem byl na prezentacce a bylo nam receno,ze uz ani Praha nenabira,pouze stredoceskej kraj,ve kterym vam nezaruci ubytovani.po ctyrech letech vam nebudou branit v prestupu do jinyho kraje.a silne pochybuju,ze nekoho pusti driv.takze panove,ja koncim,pac vychytat nakou diru na konci sveta....vsem ostatnim preju stesti

souhlasím se slovy je to v prdeli a do prdele to spěje a manegement tě kárá,podvádí a do huby se ti směje!!!

a to se úplně zapomnělo, že měl grázl Dvořák bezplatně zapůjčené vozidlo od tehdejší firmy Autostar Velimex a že neoprávněně obýval nebytové prostory tuším v Arbesově ulici v České Lípě.

a tak mi teda řekněte, když to všechno víte, proč jste pro to něco neudělali? Existují přece anonymní linky inspekce ministra vnitra, podání podnětu prostřednictvím e-mailu, na stránkách policie jsou rovněž schránky pro sběr takových podnětů etc.Já nesmím ze zákona podnikat a zjistit někdo, že tak činím, letím na hodinu a bez renty.Takže má máslo na hlavě i ten, který věděl, že se tak děje a neoznámil to a proto to může dojít vždy až tak daleko!

nám asi usnul???? Zase!!!

Pro pana Pavla. Máte pravdu, když odcházíte po 25 letech do civilu, tak to není nic příjemného. Stát nezajímá policista na ulici. Mne nevadilo, hafo hodin za dáčo, služba, soboty, neděle. Dělal jsem to leta. Mám těžce nemocné rodiče, postiženého syna.Nikdy jsem to neměl lehké a nejsem sám. Dneska vím, že sociální dávka je stejná, možná že bych si pohoršil, kdybych dneska odešel. Nešlo mne ani o výslužky, když jsem nastupoval, renta mne nezajímala. Vůbec kolegům nezávidím dnešní pres, nejistotu. Zákon č. 361/2003 Sb byl výhodný pro pohlaváře. Stát mne dle paskvilu č. 361/2003 Sb direktivně nařídil pracovat nejméně 150 hodin za dáčo, nadělávat svátky, když jsem jej sloužíl též zadarmo, bez příplatků a další zvěrstva. Před paskvilem jsem byl na třech povodních několik měsíců, mnoha lidem jsme jako policisté pomohli.Brali jsme to jako samozřejmost. Nikdo z Vás, kdo se navážíte do policistů,tak bez příplatků byste nemakali. Vím, jak to v civilu funguje, záleží u jaké firmy pracujete. Je ale dosti velký rozdíl v civilní práci, nenasazuje život a zdraví. Je pravdou, že za to je rizikový příplatek. Znám mnoho kolegů, co sloužili cc 35 - 38 let, rok, dva v důchodu a pak konečná,. Jedná se o psychiku. Každé povolání, má pozitiva, negativa. Jak je možné , že odešlo zbytečně cc 18 000 zkušených policistů během 5 let dod civilu. Mohli leta dále sloužit, ušetřily by se miliardy korun za výcvik, ujm, zkušenosti,školy a podobně.Je vidět, že stát nezajímáme. Asi jsme velmi bohatý stát. Co se týče sociální dávky, je to kompenzace za ztížené pracovní uplatnění. Několikrát jsem to zde podrobně popsal, každý si tuto práci může zkusit.Pro provokatéry, pro pana " Ale " zas tak to není dřina." Nevím, kdo jste, ale kritizovat umí každý. Pojďte rozšířit řady policistů a já se Vám po 25 letech služby v přímém výkonu zeptám, jak se Vám sloužilo. V republice je bordel, ale to policista nezavinil. Nikdo mne v civilním životě , nebo v práci nenaznačil, vyžírka. Lidé Vás hodnotí , co znáte, co umíte. Pro provokazéry." Ve světě jsou výsluhy samozřejmostí, nikdo se nad tímto nepozastavuje " S pozdravem jenom občan Ladislav Marek. Přeji příjemnou noc, pro bývalé kolegy, dejte na sebe pozor.

Pane Ladislave, je vidět, že Vám popsaná situace skutečně leží v žaludku, neboť jak zde čtu, jste pravidelným přispěvatelem na tomto diskuzním fóru. V mnohém s Vámi musím souhlasit, zéjmena v tom, že by jakýsi horní strop výsluh měl být, protože je asi skutečně dost těžké obhajovat výsluhu ve výši cca 40000 Kč. Samozřejmě by měla být odvislá od výše platu, ale co je moc, to je příliš. Také asi není zrovna nevhodnější, aby se do výsluhy počítal plat i s příspěvkem za službu v zahraničí, protože pak výše výsluhy roste do opravdu neskutečných čísel. Rovněž si myslím, že by výsluhy měly být posunuty po více letech, minimum tak 20 let. Co takhle po 20 letech 25 %, 20 až 25 let nárůst každý rok o 4 % a 25 až 30 let nárůst o 3 %. Policisté by měli motivaci mít toto povolání jako celoživotní, sice by jejich maximální výše výsluhy byla 60 %, ale stát by ušetřil neskutečné peníze na to, že by policisté sloužili mnohem delší dobu. Asi nebudou mladší kolegové souhlasit, ale nevadí. Jen pro upřesnění, patřím do střední generace tj. sloužící 19 rok. I já jsme šel k policii v době, kdy jsem neměl o nějaké výsluze vůbec tuchy.

...pane kolego, pokud sloužíte více než 19 let, tak výsluhový příspěvek (dnes lidově renta) byl rovněž v sl. zákoně uznán i před rokem 89. Dovětkem mohu dodat, že mne mrzí, že jako policista jste uvedené nevěděl...

Musím se zastat Klokana, protože při nástupu před 18ti lety ani mně o žádné rentě nikdo nic neříkal a popravdě mě to v tu chvíli ani nezajímalo!Až populista Kalousek otevřel tohle téma v době předvolebního boje a sbíral za ně body a sbírá do dnes! Právě až v tuto chvíli jsem o nějaké rentě vůbec začal přemýšlet.Pokud se renty upraví tak, aby se jednalo o celoživotní povolání, bude to lepší pro obě strany.Policie bude mít zkušené policisty, kteří nebudou mít tendence odejít, ale stát by se o ně měl na konci kariéry za stížení společenského uplatnění postarat.Takže by mi nevadilo ani zvýšení doby pro výplatu renty, i když dnešních 15let stejně jako AČR už je vcelku dobře nastaveno a ani to, že bude nějaký strop, aby kdejaký "manager" nebral 6ti i více násobek renty řadového policisty z ulice, což mě osobně teda vážně irituje!!!
A na závěr odbočím, proč vám více nevadí např. každoroční porcování medvěda? Tradičním vítězem boje o dotace se stala tělovýchovná jednota Orel Brno. Jejím starostou je místopředseda výboru Ladislav Šustr (KDU-ČSL). Letošních 23 milionů je ovšem pouze polovina oproti loňské dotaci, i když se dělil stejně velký medvěd. To dokumentuje, že poslanci raději dávali málo, ovšem více žadatelům.
Langerova pevnost
Mezi krajskými městy dominují Karlovy Vary, kterým člen výboru Miloš Patera (ODS) poslal 20 milionů na dům seniorů a ještě přidal poloviční částku na opravu lázeňské promenády.
Hůře na tom nejsou v Olomouci. Pro tamní Muzeum olomoucké pevnosti zajistil ministr vnitra Ivan Langer (ODS) 18 milionů. Langer je vedle Doktora jedním z politiků, kteří se svými schopnostmi získat dotace chlubí v regionálním tisku.
Stát nemá peníze a opět lidovci a odeesáci rozhazují, kde se dá!!!

záááávidíš co????

Kdy jdeš na noční, aby jsi se konečně vychrápal za naše prachy???

sniper je vychrápaný do důchodu.Už,aby vám ty renty někdo sebral

Žádné sbírání rent ty hňupe nebude, budou se totiž ještě letos valorizovat o 5 procent. A můžeš závidět.

Když tak 2,5% a to ještě možná.....??? Ty jsi u policie dobře

Pro xyz. Pane, kdyby nebyl paskvil z.č. 361/2003 Sb pro řadodvé policisty, málo kdo by odešel do civilu. Státu je asi jedno vyhazovat obrovské peníze za výcvik, studie, hlavně pak za letitou praxi zkušených policistů. Když jsem šel do civilu, v roce 2005 odešlo přes 2000 zkušených policistů, v roce 2006 4000 policistů, za úřadování pana Langera, ccc 9500,-Kč. Nebudou to jenom tak výhodné renty, ale stav u policie a uvedený paskvil. Všichni platíme za tuto státní složku. Několikrát jsem během roku napsal na toto téma. Co je platné, že se naberou mladíky, policistky, když nemají vojenský výcvik. Dále je nemá kdo učit, bez zkušeností. Tedy NVS, nebo základní vojenskou službu měla něco do sebe. Vše je to jenom o penězích, jako daňový poplatníci vše zbytečně zaplatíme. Jsem sice v civilu, ale lhostejné mně to není. 3O ti letí mladíci se vždy/ kdo bude chtít pracovat / v civilu chytne./ Znám jich několik. Nikoho neposílejte do civilu, je to na každém svobodné rozhodnutí. Pro všechny provokatéry mám jenom jednu radu, rozšiřte řady policistů ČR a za 25 let si popovídáme, jak se slouží. Každá práce má svoje, urážet anonymně na veřejném webu není hrdinství. Dole pistatel to píše jasně. Všichni státní zaměstnaci křičí, ale bordel ve státě nezavinili obyčejní lidé. Ale vše se obrací ve zlosti na řadové policisty. Bez poctivé práce policistů, hasičů, bachařů, lékařů, učitelů a všech občanů tohoto malého státu by zde byla anarchie, to nikdo nechce. Provokatéři by spíše měli nadávat na nefunkční senát, poslaneckou sněmovnu, na miliardové zloděje,podvodníky a podobně. S pozdravem jenom občan z České Lípy.

Ono to zase není taková dřina!!!!

Proč jste tedy odcházel za účinnosti zákona 186/1992 Sb., když byl tak výborný a současný je špatný, četl jste někdy oba a myslíte, že jste jim rozumněl ? Vše je o lidech a stejně jako u všech zaměstnání lidé přicházejí a odcházejí a nemůžete nikoho nutit, aby pracoval v jedné profesi třeba třicet let ....

4 yxz: víš, kdo má všech pět po hromadě, dokázal si už před účinnosí novýho zákona spočítat, co mu tento přinese (sebere příplatky za noční a víkendy, 150 hodin zdarma, svátky zdarma, prodloužení nároku na rentu na 15 let a nezapočtení vojny atd.) , a prostě odešel podle starýho, takových bylo mnoho. Novej paskvil je výhodnej pouze pro "managery" nebo pro toho, kdo nemaká na směny!

V něčem máte možná pravdu, ale při odsloužení 25 let by bylo určitě výhodnější odcházet podle 361 .

jsem klasický případ příslušníka, který odešel do C po odlosloužených 10 - ti letech, odešel jsem do C přesto, že je krize ( a je to znát i zde v Praze), měl jsem na úrovni, kde jsem sloužil vysoce nadprůměrný plat (39.000,-Kč hrubého, a to nechci provokovat, pouze konstatuji fakta) a mám velkou rodinu ( 4 děti, i přes můj nick raději hned upozorňuji, že nejsem Rom), problematika, kterou jsem děla, mě celkem bavila, ale ... ale strach, který jsem měl z přechodného období (tzn. ze čtyř plonkových let) byl přece jen silnější, a lidé, kteří slouží nebo sloužili, vědí, jak jednoduché je u P ČR uvrtat do maléru, popř. člověka vyštípat, takže jsem to raději zabalil - nevím, v jaké společnosti se pohybují ostatní pisatelé, ale ve společnosti, kde jsem se pohyboval já (třeba když jsem se setkal se spolužáky s vysoké), bylo normální, že mají nějaký přívydělek bokem (např. shánění klientů pro obchodování na burze, pro pojištovny), pokud bych to udělal já, tak mě vyrazí (a jistě by se nějaký dobrák, který na to příjde a splní svou povinnost a oznámí to, najde), takže mi příjde logické, že mi stát, kterému jsem něco odvedl a obětoval a teď nemám nutně na mysli jen věčné výjeby s přesčasy, chováním ve ztahu nadřízený a podřízený, nebo protežování tzv. chovných, také něco dluží, takže s braním renty (8.283,-Kč po deseti letech služby + rok vojny v 38 letech) nemám problém a divím se, že se nad tím vůbec někdo může pozastavovat

Dlouho tady nikdo nepsal, že by chtěl do civilu? Že by strach nebo neschopnost se prosadit. Loni to tu bylo neustále -civil.

Jestli to nebude změnou osoby na postu ministra vnitra ?

určitě ne, důvod je jasný krize - najít v civilu místo obrovský problém...

a ty by jsi to v dnešní době řekl, že chceš jít do civilu? Zvlášť, když se dělá x-tý audit tabulkových míst, který je stejně k ničemu.Od nás právě odešel 1 kolega, další skončí do konce roku, další dva si hledají místo v civilu v místě svého bydliště a další 1 kolega na 100%končí příští rok.Jako výčet by to prozatím stačilo, ne?!A to si nevymýšlím!Spokojen?Tajně doufám,že všechny nabrané mladé policistky hromadně otěhotní(upozorňuji,že nic proti nim nemám-naopak, ale určitý poměr se měl zachovat!)a konečně začne být sranda :-)

jdu do civilu,ale nepotřebuji to ventilovat do éteru provokatérum,jako jsi ty,mimochodem,kdyby na těchto stránkách,které již skoro nikdo nečte se loučili policisté co odešli a odejdou letos,tak by to bylo několik stovek příspěvků,tak laskavě drž hubu a neser se do policajtů!!!!

K nám přišlo loni 5 mladých policistek a 3 už jsou na mateřské :-).A poslední se podle jejich slov o to pokouší skoro každý den.
Ať žije Langrův nábor.

Jestli jste měli spolu noční, tak se ani nedivím! Kdyby jsi spal jako Sniper, bylo by vše v klidu!!!

bločků doufám,protože už Vám dlouho nepřidali a k těm třiceti papírkům se musíš prodrat stůj co stůj.

Moc nevěřím tomu,že se ještě v dnešní době setkáte s nepoctivými kolegy, kteří ukládají pokuty bez bloku.Pokud ano jsou to sebevrazi, kteří si neváží práce a uvnitř policie jsou dalšími kolegy odsuzováni, to mi věřte.

Pokud jste někdy dostal pokutu bez bločů, doufám, že jste to oznámil Inspekci MV. Jinak jste stejný hajzl, jako ten, kdo vám takovou pokutu dal. A pokud se to nestalo vám, ale jen "jedna paní povídala", práskněte t jednu paní. Jinak jsou to od vás jenom kecy.