4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Hlupáci - udělejte si nejdříve vysoké školy a pak se dostanete postupně s léty praxe na posty, na kterých budete mít více peněz!!! Jak se chce srovnávat "maturant" s 10-ti lety praxe s vysokoškolsky vzdělaným policistou co má 20 a více let odslouženo??? Přestaňte tu brečet a snažte se !!!

Armáda ČR má také lidi bez většího vzdělání a jak si stojí proti policii. Kolik je nástupní plat tam a kolik u tohoto spolku, kterému vévodí parazitující policejní prezidium.

Pracuji u VSČR. Ještě že tak! Uf. Jestli mají u Policie takové pitomce jako si ty? V jeden den všichni výpovědi na stůl a hned nás začnou prosit a přidávat.

Co ty jsi za osla.....u nás má VŠ vzdělání víc než 15 lidí a ve vedení je 9z10 lidí bez VŠ, to je ten tvůj kariérní postup? Jdi se vysmát.... Navíc kvůli tomu, abych měl slušný plat se musím drápat po zádech druhých a lézt někomu do......a cpát se na funkce? Jestliže je někdo na ulici a má VŠ vzdělání, tak jej má vedení MV a PP motivovat, aby si takové lidi udrželi a ne tím, že se musí snažit dostat na funkce.....nový zákon sebral těm lidem (s VŠ) i ten vyšší příplatek za vzdělání a důstojnickou hodnost

Už mě nebaví poslouchat takové inteligenty, jako jseš ty. A slušnosti už bylo dost. V praxi to vypadá tak, že i kdyby si měl třeba Sorbonu a přitom nemáš nějakého vlivného kamarádíčka, pak jsi stejně v pr..li.
Nehledě k tomu, kdo ti dal právo nazývat lidi bez VŠ hlupáky. To si oparavdu myslíš, že VŠ je automaticky lék na všechno ?
K čemu by tito lidé při své každodenní práci na ulici VŠ potřebovali ? Nebo ty si myslíš, že je potřeba VŠ na všech pozicích u policie ? To by pak nechtěl na té ulici se svým vzděláním sloužit, a celkem oprávněně, už vůbec nikdo.
Takžre než zase něco vybleješ, zkus vzít rozum do hrsti a používej tu hmotu, co snad máš v hlavě.

Ty jsi zajímavý týpek, napiš mi na policista158@seznam.cz, zajdeme na pivo a dáme řeč, Tebe si vážně rád poslechnu.

Jestli se v tomto případě jedná názor opravdového pplk. není se co divit, že věci jedou směrem jakým jdou. Můžu Ti pplk. sdělit, že když jsem já snažil po ix letech abych něčeho dosáhl, kromě další speciální praxe, jsem absovolval k tomuto příslušnou školu. Když jsem si podal žádost o změnu místa (samozřejmě lepšího a pro mě velmi zajímavé - jednalo se o kr. technika) tak mi to jeden z funkcionářů na okrese nepodepsal a bylo hotovo. Takže ideály v prdeli, hodnost nyní s New zákonem v prdeli a se třídou jakbysmet. A dělat si vysokou školu - s tím, že to může být bůvíjaká VŠ a která s oborem nemá vůbec nic společného mě neinteresuje. Znám hodně VŠ, mezi nimiž ti, kteří jsou v civilu v praxi neschopní, tak jdou k policii. Zde následuje akcelerovaný postup a když se ještě daří tak rovnou na nějaké teplé místečko na OŘ, KŘ, PP apod. a je vyděláno. A protože k policejní práci přišli takovouto "bleskovkou", tak si neváží práce těch kolegů, kteří dejme tomu takové štěstí neměli a podle toho se k nim tak i chovají. Viz výše netaktní hláška pplk.

Jak se chce srovnávat vysokoškolák s roční praxí s maturantem s 15ti letou praxí?

pane pplk., nevím kde sloužíš, ale jsi asi mimo realitu běžného OOP. Platí a v poslední době čím dál více, že na studium, které ti podpoří vedoucí OOP i OŘP, jsou vybíráni a doporučováni jen vlezdoprdelisti a tlučhubové, v praxi nepoužitelní. Obyčejný polda - praktik se na toto studium nedostane ani omylem. I po tom, co vešel v platnost 361 zase vymysleli naši páni ŠVINDLKURS pro ty, co vzdělání nezbytně pro svou funkci potřebují, mají studijní volna, my děláme za ně, studium si buď neplatí vůbec nebo jen minimum. Já se na studium můžu z vysoka ..., jelikož bych si to musel platiti sám, vybírat na to svou řádnou dovolenou , to tu radši ještě chvilku vydržím a pak tradá pryč - třeba k lopatě, ruce mám zatím zdravé, a hlavu snad dosud ještě taky ( toto by se ale během několika let v tomto bordelu mohlo změnit k horšímu, a toho se chci vyvarovat). Takže p. pplk. - probuď se a uvědom si, komu tady nadáváš naprosto bezdůvodně a ještě hulvátsky.

V tomto případě znamená, že protipól nás hlupáků je obyčejný vychcan, protože zde jsou policajti, kteří mají oslouženo 15-20 let, jsou to praktici z ulice a z činnosti, která se leckterému " rádoby praktikovi " s VŠ jaksi vytratila z pod kůže a nebo se mu tam při rychlém a vychcaném řešení ani nedostala právě z důvodu superrychlého postupu.
Sami víme co je na SKPV vysokoškoláků - bývalých učitelů, zemědělců, lesníků, stavebních inženýrů a pod, kteří neprošli ani klasickým ZOP, nikdy nebyli na oddělení, neznají vůbec zatížení klasických oddělení a jejich pochybný, neznalý náhled práce poldy na ulici je vyautuje z pohledu všestranosti.Tito lidé umí vyslýchat a nořit se do problematiky spisové práce - to umíme na odděleních také, ale také musíme zvládat spoustu jiné práce a je to práce o všestranosti - tito lidé by byli při zákrocích naprosto vedle ( vyjma bývalých starých kofrů, kteří začínali kdysi na odděleních - těm patří naprostá kolegialita v měřítku hodnocení zkušeností všeho směru ).
Takže tito a jiní VŠ jsou mi známí, jejich hodnocení ve stylu jak hovoří - hlupáci a pod. znám velmi dobře, jejich vnitřní namyšlené já je jejich osobnostní stránkou zabírající 90 % mozkovny.

4 pplk. řekni mi kolego, kde sloužíš, klidně se tam nechám přeložit, pokud mi ti VŠ umožníš studovat, u nás to dost dobře nejde. :-)
Možná si potom udělám i druhou.
PS. stačí mi i dálkově, denní studium oželím.

Debile!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

pplk
Proto jsme tam kde jsme, protože nahoře nahoře jsou takoví pplk jako ty!!!!! Kdyby byla hodnost nadplukovník, tak ty si pro ni žhavým kandidátem!!!!!! S tebou ani s tvým platem se určitě nikdo nechce srovnávat. Chcem pouze zpátky to co jsme měli doposud.

Připomínky k pozměňovacímu návrhu poslance Ivana Langera k předloženému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
K bodu 13: § 115 – Stupnice základních tarifů
Pozměňovací návrh je veden snahou snížit výdaje státního rozpočtu na odměňování příslušníků bezpečnostních sborů, a to především na úkor příslušníků zajišťujících přímý výkon služby. Stupnice základních tarifů se svou konstrukcí vrací k progresivnímu růstu tarifů mezi jednotlivými třídami, která je obsažena v dosud platné verzi zákona č.361/2003 Sb.. Důsledkem této skutečnosti by byl výrazný pokles platů příslušníků zařazených do nižších tarifních tříd. Ke snížení celkových služebních příjmů těchto skupin příslušníků by došlo v roce 2006 jak v porovnání se skutečností letošního roku, tak zejména v relacích k předloženému vládnímu návrhu novely zákona č. 361/2003 Sb.. Tvrzení, že případný propad služebního příjmu lze regulovat pomocí nadtarifních složek je nereálné, neumožňuje to stanovený limit prostředků na platy. Kromě toho nelze dopředu předjímat použití osobního příplatku jako dorovnávací složky celkového příjmu.
Použití progresivní stupnice a odbourání zvýšených tarifních stupnic, které kompenzují zrušení dosavadních nárokových příplatků (příplatky za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za směnnost a hodnostní příplatek) by mělo negativní dopad téměř na všechny příslušníky ve směnném provozu.. Z porovnání navrhovaných tabulek (stupnice základních tarifů v pozměňovacím návrhu a stupnice zvýšené o 10 % z vládního návrhu novely zákona č.361/2003 Sb.) vyplývá, že k poklesu základních tarifů by došlo v 1. až 9. tarifní třídě. Nejtvrdší dopad by navrhovaná změna měla na příslušníky zařazené do první až páté tarifní třídy, kde by snížení základních tarifů představovalo částku kolem 2000 Kč. Např. u příslušníka zařazeného do 5. tarifní třídy a 6. tarifního stupně by došlo ke snížení tarifního příjmu o 2 100 Kč, k výraznému snížení základního tarifu by však došlo i v 9. tarifní třídě (snížení o 570 až 870 Kč).
Z uvedených důvodů je přijetí tohoto pozměňovacího návrhu pro odbory naprosto nepřijatelné.

To je něco pro Vás pánové : http://www.rozzlobenimuzi.com/?linkid=7692

PRÝ 10% NESPOKOJENÝCH, TAK TO BUDE DALŠÍ LŽIVÁ DEZINFORMACE OD NÁMĚSTKŮ. KONCEM ROKU SKLIDÍTE TRPKÉ OVOCE ZA VAŠE OMYLY A ZKRESLENÉ INFORMACE.

Jim je to ale vážně zcela volný jaké bude koncem roku ovoce, to na čem skutečně a především záleží jsou jen jejich vlastní křesla a ty si budou chtít ochránit a o to jediné jde!

Proč by svoje křesla ochraňovali, když všichni co mají odslouženo od 25 let a více si v letošním roce navýší průmer odchodného a poté odejdou se zlatými padáky do civilu. Oni potřebují vydržet jen do konce roku a poté ať se děje co se děje s policii. Jim to bude fuk co se bude dál dít. Nejvíc na to doplatí ti, kteří chtějí sloužit a vedení jim to v současné době znepříjemňuje a nakonec zhnusí a odejdou do civilu v neposlední řadě poctiví občané, že je nebude mít kdo na ulicích hlídat. Management je neuhlída doma na gauči u televize.

for zoro.
Souhlas, ale nevěř tomu, že budou masivně hned odcházet, není proč. Není přece špatné zůstat na svých pohodlných židlích za velmi tučný plat a ktomu pobírat důchod do 65let věku. Tak proč by odcházeli jejich průměr se snižovat nebude. Jinak měl jsem také na mysli odpovědné na MV a PP.

Pane ministře otevřete už konečně oči a zajedte osobně mezi lidi ať vidíte na vlastní oči ten nedopracovaný zákon z ptačí perspektivy. Dost policistů v nejnižších třídách je důsledkem nového zákona považováno za sociální případy a hodně lidí je svými vedoucími taky zastrašováno a persekuováno. Myslím, že vaše odhady o 10% nespokojených policistů je opět zkreslený a další demonstrace vám určitě napoví více.

znovu bych vyzval policisty,že jsme na tom všichni dole byti.demonstrace byla myslím dost vidět,ale soudruh langer jí ani nevzal na vědomí.už jsem tady kdysi psal,že musíme omezovat v rámci zákona svoji práci na minimum.co takhle za dopravní přetupky nevybírat pokuty,ale vše řešit domluvozu.jenom by mne zajímal jak se na to budou ti na hoře tvářit,když nebudou žádné peníze z pokut.pokud máte nějaký nápad jak by Vám mohli v této věci pomoci i jiné složky tak napište.dík.

Jacku ty jsiu hasič nebo dopravák? Podle toho co píšeš, tak máš k obou daleko.

Pro Zálesáka.
Pokud jsi ze severní mor.,tak věř že se to bude týkat i tebe. A pokud vím velice brzy.
Přiznávám se ano, nebyl jsem v PRAZE. Protože opravdu nevím co bych tam dělal? Protože lidi, kteří vlastně 361/03 podporovali a jí teď zavrhujou. Bublan a spol…nemusím . Pokud někdo mluví za někoho, tak ať taky uvede za koho mluví. Rozhodně nemluví za mě a pokud vím za velice mnoho policistů. S těma koníkama plný souhlas. Jinak s tím padákem to bylo myšleno pro VO,ZVO a vyšší služební funkcionáře. Tedy mě se to netýká. Určité moudro, které by se mohlo předávat nově příchozím. Nemůžete mít všechno najednou. Važte si více práce, kterou vykonáváte. Ne každý má toto umožněno. Pokud jste si šly k polici vydělat, ta by jste museli mít mnoho škol a ještě více známých. Vydrže určitě budou lepší časy! Čau………….

Pro Frantu Š.
Mýlíš se a zásadně v tom, že Ti co do Prahy přijeli, zákon v této podobě nepodporovali nikdy, ale jejich hlas nebyl tehdy slyšet a není prozatím ani nyní. Dozvěděl by jsi se více konkrétních informací kolem zákonu kdybys přijel osobně. Mohl jsi pokládat vlastní dotazy, připomínky, nebo návrhy..... Příště přijeď.

pro pana hájka.jsem hasič a určitě vím o hasiščině mnohem víc než vy.jinak se nám taky představte.

jinak se omlouvám za pravopisné chyby,ale píši to ve spěchu.

jo jenom by mne zajímalo.jak mohlo dojít k jedné věci.jsem z ostarvy a dělám hasiče a mám dost kamarádů u policie.no najednou jim zvedly třídu na čtvrtou tak jsem se chtěl zeptat co se za ten měsíc u policie změnilo,protože u nás má pořád většina normálních hasičů 3 třídu,aby soudružky v kancelářích mohli dostat nějaké to osobní hodnocení za namáhavou práci.

Jsem z Prahy a o tom, že by najednou někdo dostal o třídu víc jsem od nikoho nic neslyšel.

Zatím lepí med kolem huby a management si dál připisuje královské platy na své účty.

já jsem psal,že jsem z ostravy a tady to je ralita,prý jim nějaké třídy zůstaly.jenom by nne zajímalo co by s těmi penězmi menežment dělal,kdyby se policisti neozvali.

Jo něco na tom je. U nás taky dávají vyšší třídy. Dokonce i pětky, ale jen některým. Ve směně je nás deset a děláme stejnou práci ale jen tři dostali pětky třídy a dva čtverky, zbytek zůstal ve trojkách. Chtějí nás oslabit tím že některým zacpou huby!

Řešení situaci viz videoklip, http://www.rozzlobenimuzi.com/?linkid=7744, mimochodem, moc pěkná písnička.

JA TI DÁM DESET PROCENT

Promiň Inteligente, když máš informace jak se co bude dělat tak je na veřejném vebu zveřejni. Takových informací jsem za těch 16 let co sloužím již slyšel a skutek utek. Chytráky jako jsi ty mám nejradši. Pokud ty informace máš a ověřené, tak uveď kdy, kde, jak, kolk, komu atd. Čau.