4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Policie , nebo hasiči, to vyjde nastejno, nyní jsme bratři (sestry) a musíme táhnout za jeden provaz , jde nám o stejnou věc a jde nám nyní o všechno. Na počest hasičů:"Cóó steé hasičí , cóó stéé dělalíí , že jste nám ten pívo................."

Děkujeme ministře, Policie je v rozkladu a totálně znechucena Vaším nezájmem a pohrdáním policisty v nižších tarifních třídách. Kašleme na nějaká pravidla, že Policie nesmí demonstrovat a stávkovat. Manifest byl jen začátek , nyní nezbývá nic jiného než D E M O N S T R O V A T v ulicích Prahy. Toto je jediná možnost jak něco konečně změnit!!!!!

Správně, dejme se do boje ještě větší vehemencí.

Taky mě to začíná srát už tahle práce pomalu ale jistě ztrácí veškerý kredit a nový zákon to jen umocnil. Když vidím ty sráče z vedení jak jsou vysmátí, tak si říkám co tady hledám.

Kašlu Vám o 10% zvýšený tarif za směnost, chci zpátky příplatky za noční, SO+NE a svátky. Tento zákon je výsměchem všem řadovým policistům, hasičům a dalším příslušníkům BS, vzlášť těm co jsou v nepřetržitém provozu!!! Zákon je dělaný pro policisty v kancelářích na OŘ a výš, fuj hamba!!! Doufám, že bude demonstrace. Na manifestu jsem nebyl, za což se stydím, ale na demonstraci jdu. V případě, že se nic nezmění, odcházím po 14 letech služby do p.....ryč.

Já to vidím jasně, demonstrace bude, ne proto že ji chceme, ale protože nás do ní donutí naši představení. No dobře, tak tedy přijedeme. Na Výstavišti jsem byl a vřele doporučuji každému, hlavně odpůrců Iniciativy a NOSu.

Policie je velice specifický rezort, kde by měl být člověk hodnocen podle více kritérií a ne jen podle dosaženého vzdělání. Policie by se měla umět orientovat ve všech oblastech lidských činností. To, že někdo vystuduje například pedagogickou fakultu nezaručuje, že se bude umět orientovat třeba v jaderné fyzice. Policista by měl být všestranně použitelný, tudíž všeobecně vzdělaný. To je běh na dlouhé trati a řešit to jinak, než celoživotním vzděláváním nejde. Policista by měl být hodnocen podle výsledků odvedené práce a ne jenom proto, že má diplom v šuplíku. Byla velká chyba nového služebního zákona ve zrušení dosavadnich hodnostních označení. I veřejnost je na rozpacích, když vidí v přímém televizním přenosu pětadvacetileté děvče s hodností podplukovníka. Takhle nám vyrůstají salónní policisté, kteří se už nikdy pořádné policejní práce nechytí.

Naprosto s Tebou souhlasím, díky, mluvíš mi z duše

Přesně tak, každý by měl začínat na ulici a poté podle svých schopností jít dál.

Bohužel i to je součást nového zákona. Někdo se snaží mnoho let, řídil a vedl mnoho lidí a nakonec je degradován na úplnou nulu a někdo je v 30 letech podplukovník s neomezenou pravomocí. Hlavně aby za pár měcíců měli lidi na ulici, když se k nim otáčí zády.

Naprosto s tebou souhlasím, jedna nejmenovaná paní, pardon slečna nastoupila na vyšetřovačku jako sekretářka, její téměř tchán jí tam posadil. Potom se stala policistkou, ale pozor jen tiskovou mluvčí OŘ PČR Mělník, potom nastoupila na denní studium polejní akademie. Je to chytrá holka, nic proti ní nemám a tak studovala dál, až dosáhla na téže instituci za denního szuia v činné záloze titulu Mgr. No a Nyní, aniž by viděla jediného pachatele jakéhokoliv trestného činu, notabene aby ho sama vypátrala, aniž by cítila smrad v bytě, kde leží 14 dní mrtvola a td atd, všichni víme co obnáší policejní bohatě placený chlebíček, tak z této slečny je PODPLUKOVNÍK tisková muvčí policejního prezidia. Výsměch všem, kteří byli mimořádně povyšováni za objasněné vraždy o nichž ona kydá plky do médií. Znovu žíkám, proti té paní nic nemám a uznávám její inteligenci, ale takhle se hvězdy na vejložky nikdy nezískávaly. Hnus fialovej.

Armáda je daleko více nevzdělaná a jaké platové podmínky nabízí ! Jsme pouze popelkou a děvkou politických šarvátek.

HM SOUHLAS A CO HASIČÍ?To jsou opravdoví d..ky pro vše!Máme vosy doma,včelky,ulít nám papoušek ,utekl had,máme tady užovku,rampouch na střeše,ukradený víko kanálu atd atd atd..................

Policie , nebo hasiči, to vyjde nastejno, nyní jsme bratři (sestry) a musíme táhnout za jeden provaz , jde nám o stejnou věc a jde nám nyní o všechno. Na počest hasičů:"Cóó steé hasičí , cóó stéé dělalíí , že jste nám ten pívo................."

Přesně tak jsme děvky politiků a jejich politických hrátek, Zatímco se tady v této republice pořádají honosné akce ve stylu ukončení kariéry náč. gen štábu pana Štefky a jeho oslava s vládními činiteli na nejvyšší úrovni včetně parádiček stylu jízdy historickým armádním vozidlem a sčítání zásluh za reformu AČR, tedy ve stylu preference a zase jen preference armády, tak s policií a jejími řadovými příslušníky, kteří pro tento stát udělali na české půdě mnohokrát více než armáda, kterou nechci napadat, ale je to jen fakt, na který nikdo nereflektuje a naopak jsme svědky, že policisté přesto, že se zabývají den co den s drbany národa, agresivními lidmi, psychopaty, recidivisty, toxikomany - jsou stále více a více společností včetně politiků ve své práci znevažováni, se snahou jim ještě i sociální zázemí ( které ani náhodou nedosahuje úrovně " skvělých " vojáků ) osekat a ještě více je ponížit v době, kdy dlouhodobě " naznačují " neskutečný nepoměr v přístupu k armádě a k policii a nevážení si práce policistů, kteří toho pro společnost dělají spoustu dobrého s realistickým pohledem selhání některých jedinců, u kterých se na povrch vyplavilo zlo, které je těžko předvídatelné

05.03.2007 21:14 Pol3

Policie , nebo hasiči, to vyjde nastejno, nyní jsme bratři (sestry) a musíme táhnout za jeden provaz , jde nám o stejnou věc a jde nám nyní o všechno. Na počest hasičů:"Cóó steé hasičí , cóó stéé dělalíí , že jste nám ten pívo................."

panu pplk tak si zajdi na nějakou zkoušku z technického oboru to je o něčem jiném, než se naučit pár frází o ničem

panu pplk.
Co máš za školu,že nás oslovuješ hlupákama,ty jsi určitě
absolvent soc.pedagogiky, školy,která je hanbou a urážkou
školství ČR, kterou chtěl pan Zlatuška pro debilitu zrušit.

Já studuji sociální pedagogiku a jde o perspektivní, nově se rozvýjející obor, který se pro práci poldy, hasiče, celníka, dozorce, kurátora apod.hodí mnohem víc, než strojírenství, zemědělství apod. Nevím, co ti na studiu sociální pedagogiky, psychologie, práva, sociální patologie, sociální komunikace aj.tolik vadí. Všechno využiješ při praxi a pokud jsi takový machr, že to nepotřebuješ, tak se nenavážej do VŠ. Nejvíc prudičů proti vysokoškolsky vzdělaným lidem je z nedoceněných středoškoláků a v drtivé většině těch, co jsou buď zhnilí studovat, nebo na to jednoduše nemají.....hezký večer (mj.neznám vysokou školu, kde ti dají diplom zadarmo, jestli znáš, už jsi tam měl být) sbohem :-)

To bbb znamená 3 x blbější ? Speciálně někteří VŠ tzv. věční studenti patřej k sortě tzv. nemakačenků. Protože se jim nechce dělat nějakou významnější, užitečnou činnost, která by se dala i nazvat prací, tak radši studují. Někteří zase jentatak prolezli a můžou Bohu děkovat, že ji udělali a teď chytračí.

Pro bbb
Nechci ti brát iluze, ale VŠ je jen pro někoho mě osobně jí už 4 roky za sebou zamítli a tento rok jí povolilo kolegovi co je u nás na oddělení po škole půl roku a mě jí zase zamítli s tím, že kdo by potom dělal.
Neboj se brečet nebudu a tato firma mě už zajímá pouze půl roku pak jdu do civilu. Dělat na neschopné a líné lidi, kteří umějí jenom žalovat a donášet mě nebaví a raději odcházím.

Pro BBB :

Moje zkušenost ze služby na našem OOP :

- Příklad č. 1 :

Přišel k nám kolega, který dělal na doprovodech vlaků a neuměl ani napsat ÚZ, který by měl mít to co má mít. Po 4 letech odchod na denní studium VŠ, kdy sám řekl, že se nechce honit u papírů na oddělení a věčně nestíhat a být jednou nohou v neustálém problému. Tedy vyloženě VŠ byla pro něj možnost s tím vyj....at.

- Příklad č. 2 :

Kolega, který již sloužil 8 let na oddělení šel na denní studium na VŠ, kdy po mém dotazu proč jde na VŠ mě řekl, že s tím chce vyj....at, aby nemusel být na oddělení, honit se u spisů a večně nestíhat.

Příklad 3 :

- Nově nastoupivší kolegyně, která setrvala na oddělení 1 rok a když viděla ten hnus pořádkové služby, tak šla na denní studium, aby z toho hnusu od nás vypadla studentíkovat.

Nyní je u nás dálších pár studentů ( v drtivé většině nově nastoupivších ), ale již ne na denním studiu, protože kdo by dělal. A jak to tak vidím, tak 90 % těch co nyní chodí, přemýšlí, jak si udělat VŠ a mít možnost i zdrhnout od policie . To jsou samé lesnické školy a pod., které se dají využít v civilu. S tímto přemýšlením jsem se vůbec nesetkal, když jsem nastoupil k policii. Prostě jsem bral jako fakt, že jsem přidělen na práci, kterou jsem vykonával, a že tuto práci budu dělat " do skonání světa " . Dneska jenom každý kalkuluje a vychcaně přemýšlí jak s tím vyj....at a nyní je to ještě posilněno novým zákonem, který bez VŠ staví bežného policistu na vedlejší kolej. Při tom běžný kriminalista na Okresním SKPV dle mého názoru nepotřebuje vůbec žádnou VŠ a resortní doškolovací střediska - Pardubice a pod. jsou naprosto dostačující.

Upřesnění: as vs... místo adekvátní reakce a diskuze hloupá snaha být vtipný, nebo hulvát? Blahopřeji, daří se ti to.

Pro Robocop: taky jsem se dostal na VŠ napodruhé, poprvé mi ji ředitel okresu zamítl, že potřebuje lidi na ulici - šlapat....

Pro Luigi: jsou lidé a lidé, někdo je vyčůránek a práce se snaží vyhnout jakýmkoliv způsobem, to nezměníš, ale dávat to do souvislosti s VŠ vzděláním a že oni jsou pak špatní je hloupé. Jen se snaží využít svého vzdělání pro lepší podmínky a zajištění a někteří (čest jim), chtějí zlepšit pohled na PČR a zefektivnit práci svých podřízených.

Pro všechny: VŠ studuji ze své dovolené, po práci. Nečerpal jsem služební volno, nezatěžuji rozpočet PČR kopírováním apod., vše ze svého a poctivě vydělaného. Jsem na ulici už 11 let a práce se nevyhýbám. Zákon se mi taky nelíbí, znevýhodňuje lidi bez ohledu na výsledky a snahu, zejména u lidí ve směnách. Tím co jsem napsalm, jsem vyjádřil jen svůj názor a pocit nad opovrhováním kohokoliv k vysokoškolsky vzdělaným lidem a získanému titulu obecně na kterékoli VŠ využitelné pro naši práci. Možnost má každý a když to nevyjde napoprvé, můžete to zkoušet dál. VŠ není o tom, cpát se následně na funkce, u PČR tohle nikdy fungovat nebude, to je vám jasné, ale rozšíříte si možnosti, rozhled apod.a to mi nikdo nevymluví. Anonymní pisálci, co napadají kohokoliv a nejlépe celé skupiny lidí jsou ubožáci END.

Velice se omlouvám - mělo to být pro pplk. V tomto letu jsem bohužel sjel i Tvoje bbb. Tak studuj a nenech se odradit.

pplk chtěl bych vědět co máš za vysokou školu, ja po 11 letech služby Ing jsem ve 4 pl.třídě jen proto, že mám vlastní názor, a pokud nazačnu lést někomu do pr... zůstanu tam kde jsem, jdu do civilu, já se tam uživím ale o 90 ti % takových chytráků říkají si "management" kterí absolutně neví jaká je realita bych se dost divil. A že se tady ohrazuješ vysokou školou to už o tobě něco napovídá

Z toho si nic nedělej, takových je víc-prostě komise výběrového řízení má své adepty a je to jen o kamarádství, podlézání a falešné morálce!

Pane bože co jsme to dostali za likvidačního ministra, který hájí jenom zájmy topmanagementu !