Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Usnesení Iniciativy a NOSP : V měsíci březnu se vzor petice a petiční archy budou rozesílat na všechna dostupná místa.Klidně stahujte z policista.cz a odesílejte na uvedené adresy. Petiční akce bude ukončena 1.4.2007 následně bude předaná na MV, PSP ČR, Senát ČR. Po lhůtě dané zákonem na odpověď 30 dnů budeme jednat co bude......záleží na odpovědi na petici. Některé závěry již zazněli na Manifestu 361.

Tvůj případ je možná vyjímka, která potvrzuje pravidlo. Jak zde již uvedli kolegové, v drtivé většině platí, že pokud nemáš tlačenku, pak můžeš mít třeba i několik VŠ a stejně ti to bude na nic. A to se nebudu zmiňovat o možnosti dalšího sebevzdělávání, které zaručuje ústava právem na vzdělání. V praxi to vypadáta tak, že na případné studium resortní VŚ nejsou vybíráni ti neschopnější z našich řad, kteří absolvovali ZOP s nejlepšími výsledky, případně své schopnosti prokázali pak vynikajícími výsledky svojí každodenní prací, ale opět je studium umořněno jen a pouze různým protekčním kamarádíčkům atd. Ono to totiž u policie není o kvalitě, ale spíše o kvantitě.
Ještě poznámka ke kariernímu řádu. Nejde dost dobře, aby všichni u policie pracovali na vedoucích funkcích. Mělo by však jít o to, aby lidé, kteří na těchto postech pracují zároveň věděli, že jejich funkce jim nejsou jaksi uděleny doživotně a tyto funkce by měli obhajovat v periodických ( řekněme řtyřletých ) výběrových řízeních, kterých se mohou zúčastňovat i jiní policisté s předepsaným vzděláním a praxí. Tomu se říká zdravé konkurenční prostředí. A pak by se nemohlo stát, že v kancelářích sedí pouze staří skostnatělí prďuchové, kteří vědí, že je nemůže nikdo ohrozit a jejichž jedinou starostí je, jak jakýmikoliv prostředky udržet ty dole na uzdě. Toje právě ta arogance moci. No a ti, kteří dosáhli předepsaného vzdělání a praxe ( jak jsem jiř uvedl, ne všichni mohou být na funkci ) by měli být považováni jako případné kádrové rezervy a dle toho by měli být také finančně ohodnoceni. Karierní řád v dnešní podobě totiž toto vůbec neumožňuje a tím pádem se stává naprosto demotivujícím pro lidi, kteří mají zájem a snahu na sobě pracovat a vzdělávat se, neboť tito lidé ví, a to znovu zdúrazňuji, že bohužel bez protekce jim samotný karierní řád vůbec nedává naději ve svém profesním růstu.

Ahoj všichni, 27.02. na Výstavišti vystoupil také advokát pan Janeček a mimochodem prohlásil, že zákon 361/2003Sb. chce napadnout soudně. Může mi někdo fundovaně vysvětlit co si pod tímto mám představit? Díky

zákon jako "zákonodárný sbor" může měnit nebo zrušit i Ústavní soud, pokud dá advokát AK ČR ústavní stížnost a Ústavní soud rozhodne, že je část v rozporu s ústavou, ústavními zákony, zákon může buď z části nebo celý zrušit, ale to je nereálné, takže se nech překvapit :-)

Ústavní soud funguje i jako tzv. negativní pramen práva, což znamená, že má pravomoc zrušit určitá ustanovení nějakého zákona nebo onen zákon zrušit úplně. A to v případě, pokud je v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Toť ve zkratce.....

způsob budování kariéry přeci nelze paušalizovat. Na jednom ředitelství se bojí konkurence mladých, na druhém si dokáží uvědomit, kde je schopnýho policajta nejvíc třeba. Měl jsem nálepku rebela a přesto jsem mohl mít budoucnost, kterou mi odstartovala tehdejší zvláštní skupina u vraždy. Stačilo si přečíst mých pár záznamů a viděli, že bych byl přínosem. Bohužel jsem věděl, co obnáší práce u KP, jak je placená a nebyl jsem z okresního města a tak jsem před spolehlivým člověkem řekl, že přijdu o hokej v Naganu a že se na to můžu ... Vyměnili mě za člověka, kterej bez problémů napsal brambori, ale byl aktivní. Vůbec jsem mu to nezáviděl, ani jeho pozdější fci zástupce na OOP, ze které stejně utekl do civilu. Korunu jsem tomu nasadil, když jsem před zástupcem ředitele, který jezdil na kontroly i s milenkou řekl, že jsem si to u policie taky představoval jinak poté, co mi sdělil, že mě měl za schopného poldu. Vadila mu bradka, kterou jsem začal nosit. Proč to píšu. Existuje řada okolností, díky kterým může mít blbej funkci, ale znám taky VŠ vzdělané lidi, kteří způsobují fronty na poště při vyplňování složenky. Jsou rovněž poznatky ze zahraničních společností, kde mají ve vedení raději středoškoláky se širším rozhledem, než VŠ, kteří jsou hodně dobří v té konkrétní věci. Na závěr bych jen chtěl doplnit, že ti rychlokvašní majoři a podplukovníci na prezidiu policii nic pozitivního nepřinášejí, jen odčerpávají spoustu peněz, který by mohly jít třeba na přesčasy. Mám rok VŠ, nelituju, že jsem odešel a jsem na tom o mnoho líp než hromada VŠ, ne vkůli pár korunám na rentě, ale kvůli tomu, že se snažím a musím snažit víc, než VŠ vzdělaní lidé.

for Exvedoucí OOP: Trefně napsáno..
for Luigi Putrone: Asi jsi mě nepochopil- myslel jsem maskovat neschopnost argumenty typu, že se nedá nikam dostat, jestliže nebonzuješ, nekouříš šéfům a podobné zcestnosti. Rozhodně mi neříkej, že jsem idealista pana Langra, nemám ho rád stejně jako asi všichni tady. Můj příspěvek rozhodně neměl bejt óda na nový karierní řád, o tom se teď vůbec nebavíme, tohle platilo vždy. Když někdo poctivě dělá a snahu se dostat vejš, tak to neni nemožný. Mě se to třeba povedlo až skoro po deseti letech a to jsem se nikam nehrnul, ale byl jsem osloven šéfem. Takže pánové, neříkejte, že to nejde !!!

Ještě drobnost. Pánové pracující v prostředí veřejnosti posílejte víc poznatků na SKPV ať mají PPLK. více odměn. A můžou se být v prsa jak jsou dobří. Ať si shánějí poznatky sami. Nedělejte jim pohunky.

V tom má KRAB pravdu, u nás to funguje stejně.

Pro všechny, co zde argumentují tím, že k postupu výš je třeba v každém případě lézt do prdele či kamarádíčky: Nemaskujete tím náhodou vaši neschopnost??? Zamyslete se... Někdy totiž stačí poctivě makat a on si vás někdo všimne, schválně to někdy zkuste !!! Brečíte tu furt jak malý děti..

JO JENŽE KAŽDEJ NEMUŽE BEJT VEDOUCÍ!To místo se musí nějak uvolnit a pak je možnost no ale to pak nebude mít kdo chodit a šlapat chodník!PŘEMEJŠLEJ MIRAS

Ty jsi asi u policie první den, že? Nechápu, jak můžeš vypustit něco takového z úst. U policie vždy fungovalo a fungovat bude ono lezení do zadku, protekcionismus a kamarádíčkování. A schopných lidí se vedoucí jen bojí a snaží se jim házet klacky pod nohy jen proto, aby je náhodou neohrozili na jejich pozici. A nedej bože, když si někdo nenechá vše líbit a kálet si na hlavu a projeví vlastní názor - to se pak dějí věci.

O jaké neschopnosti to mluvíš ? Já mám okolo sebe většinu podotýkám většinu / nemyslím všechny / schopných lidí. V tom to nevidím, nikdo nic nemaskuje. Maskovat neschopnost, co to je ? to je zajímavý pohled. Teď už stačí aby si řekl, že jsme jedličky. To je přemýšlení, neskutečný, tohle když někdo vypustí - idealista stojící vedle pana Langera - karierní řád, hezká věc.
Nic ve zlém ale v životě jsem zažil, že kariéristi nebyli zrovna féroví lidé a byl to styl přes mrtvoly, za každou cenu ať to stojí co to stojí a tak mě ten karierní řád nějak hořce zní. Jsou to jen životní zkušenosti, které mě zatím nezklamaly. Znám tyto lidi, ale ve většině případů bych s nimi nechtěl kamarádit - musel bych si totiž dávat pozor na pusu - co říkám.

pro Luigi Putrone
Třeba to vše bude tím, že jseš právě ty ten neschopný a proto okolo sebe vidíš samé schopné. Pak je ti za těžko dostat se na místo vedoucího. Já to dokázal za 12 let a prošel jsem jak pořádkovou tak kriminálku a bez nějakého řiťolezectví k nadřízeným. Jen tvrdou prací a spíše jako rebel. Ale kdo to z vás je schopen absolvovat? Chcete peníze hned a pak prý něco odvedete, ale tak to není zavedeno nikde na světě...Klidně mne nyní napadejte, ale jen vy, kdo jste něco dokázali a ne ti co si pobrekávají, že jsou po 15 letech stále na ulici. Já jsem ze své čety na ZOP rozhodně nekončil jako nejlepší. Moji spolužáci ze ZOP to dotáhli na jako já na vedoucí OOP, náměstka okresního ředitele, vyšetřováky s titulem JUDr., náměstka policejního prezidenta, náměstky ředitelů kraje, vedoucí odborů SKP na kraji. A to jen ze 30 lidí na ZOP. Že by slušnej oddíl? Ne práce, práce, práce a ne kecy, kecy, kecy!

proč kecy a ne keci

Ani to jsi nepochopil? Těžko něco dál psát.

Exvedoucí :

No vidíš jak je ten svět všelijaký, mnohotvárný, zajímavý, nepředvídatelný - Já jsem byl zase v běhu na ZOP ve skupině 11 nejlepších lidí z počtu 200 lidí, kdy jsem si na pódiu potřásl ruku s ředitelem školy za absolvování zkoušky s vyznamenáním ( vše ve známce výborný ), ale nikam se necpu, nikde to neventiluji, kromě teď. Dělám otrocky toho policejního dělníka - a řeknu upřímně, nechtěl bych ani žadnou funkci dělat, protože za dobu u Policie ČR člověk poznal spousty špatných věcí ( služebních ) a nechtěl bych být v roli, kdy člověk musí na podřízené přenášet věci o kterých jsem sám přesvědčen, že jsou špatné, ale shora se to prostě " chce ". Na to musí být žaludek vysvětlovat podřízeným některá, jakoby pozitiva, která jsou ve skutečnosti jen a jen negativa. Špatného v policii je spousta a každý polda to ví, nebudu to rozebírat. Pro mě jsou důležité morální vlastnosti lidí a já se snažím v tomto směru, abych se před sebou nemusel stydět a myslím, že do dnešní doby se mě to daří dobře.

Pro pplk.
Nenadávej nikomu do hlupáků, mám také vysokou školu, ale nelezl jsem do řiti služebním funkcionářům a tak sloužím ve směně. A mužu ti říct jen jedno, znám mnoho mých kolegů, kteří jsou na tom stejně. Asi pooužíváme málo indulony!!

VŠ není patent na rozum!

CHCEME BÝT JEN SLUŠNĚ ZAPLACENI TAK JAK JE ZVYKEM V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI. SITUACE LIDÍ V NEJNIŽŠÍCH TŘÍDÁCH JE VÍC NEŽ ŽALOSTNÁ.