Vážení kolegové, po přečtení několika posledních stránek mi to
nedalo a musím reagovat.
1. Kauza s odprodanými fotografiemi p. Svobody je sice z
hlediska lidského selhání, ale myslím si, že to není to
nejpodstatnější, co se u policie děje. Jak zde bylo již uvedeno
vždy se v nějakém kolektivu najde jedinec, který lidsky selže, i
kdyby byl, bůh ví jak zaplacen. Otázkou je jestli se dají tato
selhání snížit na co možná nejnižší možnou míru, formou
zkvalitnění práce náborářů a celého systému práce PČR. Tam si
myslím je zakopaná nejdůležitější část problému.
A komu tato kauza v této době nejvíce vyhovuje? Přeci panu
Langrovi, aby odvedl pozornost veřejnosti od nejdůležitějšího
problému těchto dní a tou je přijetí zákona č. 361, a
prezentoval nás obyčejné poldy jako tupce, kteří jenom rebelují
a přitom si zaslouží jen a pouze ten pověstný bič.
Ačkoli je z lidského hlediska toto pochybení nešťastné, myslím
si, že v porovnání s některými systémovými a dlouhodobě úmyslně
neřešenými problémy v činnosti PČR, je tato kauza poměrně
nepodstatná. V očích normálně uvažujícího občana nemůže
pochybení kolegy poškodit nijak naší protestní akci, neboť je
jasně patrno, že se v tomto případě jedná o selhání jedince a ne
o selhání systému jako takového.
Vyzývám vás proto, nenechme odvést naší pozornost od
nejdůležitějších problémů, kvůli kterým zde diskutujeme.
2. Dalším problémem, na který chci reagovat, jsou zde vyslovené
názory o generačním střetu u policie.
Předem předestírám, že jsem policista, který nastoupil k PČR v
první polovině devadesátých let, je mi přes čtyřicet let, mám
rodinu, nemám dokončené VŠ studium a sloužím jako řadový polda
na ulici. Říkám to proto, aby zde někdo nenabyl dojmu, že zde
hájím určitou skupinu lidí.
To, co zde chci říct se vůbec netýká starších kolegů poctivě
sloužících v přímém výkonu služby. Před těmito, za ty roky
odsloužených na ulici, klobouk dolů.
Slyším zde názory, že vysoká škola ( je jedno, jestli se jedná o
civilní nebo resortní ) není automaticky patent na rozum, a že
všichni ti staří nejsou stejní a nelze je házet do jednoho
pytle. To je sice pravda. Ale zabýval se někdo už také tím kolik
takových světlých vyjímek je možno u naší firmy najít ? Za svojí
karieru u PČR mohu zodpovědně říct, že jsem takových moc
neviděl.
Jak jsem zde již jednou uvedl mnoho z těchto tzv. managerů se
minimálně svým chováním a arogantím vystupováním vůči svým
podřízeným na tomto systému podíleli a vůbec jim to nevadilo.
Přitom s hrůzou člověk zjišťuje, že jejich jedinou kvalifikací
jsou mnohdy jen a pouze švindl kurzy typu maturita nebo VŠ tzv.
z rozkazu, dodělávané po nástupu K VB. Tito dnes pochopitelně
poukazují na to, že ti mladí bez praxe otravují a chtějí také v
rámci kariérního řádu v pomyslném žebříčku postupovat.
Jak jsem již uvedl, neznamená to, že každý nový mladý
vysokoškolák má automaticky nárok na teplé místečko v kanceláři.
Problém je ale v tom, že mu doposavad nikdo
( pokud neměl protekci ) a nyní dle nového kariérního řádu již
vůbec nedal šanci ukázat co v něm je. A přitom různí rádoby
manageři mají svá místa jistá, zproštěná všech konkurenčních
tlaků. Pro tyto lidi platí výše zmiňovaná fráze o patentu na
rozum. Pak ať se tito nediví, že se v těchto pohnutých časech
konečně manšaft probudil a začal nahlas vykřikovat své oprávněné
požadavky. Rada pro naše bossy: Trocha sebepokory by neškodila a
naučte naslouchat hlasu z lidu. Ono totiž i dnes platí: " Vox
populi. vox dei "
|