4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Takže OKRÁDÁNÍ ŘADOVÝCH POLICISTŮ pokračuje dál, příchází na řadu cesťáky, směnnost a další svinstva. Za co tady mají lidi na ulici živit rodiny?

NEJHORŠÍ VARIANTA JE DÁT DOHROMADY KALOUSKA A LANGERA A VÝSLEDEK BUDE V LÉTĚ PŘÍMO KATASTROFICKÝ. BŮH S NÁMI.

Nejhorší varianta je narazit na blba, a ještě k tomu aktivního. Vy jste, ke své smůle, narazili hned na dva.

Never..to si musíš stěžovat jinde, tady ti to moc asi nepomůže.

Víš sám, že stěžovat si, nemá smysl. To spíš zavání inspirací k odchodu - protože nevím jak ostatní, ale když máš chodit na šichtu, která je neplacená, když máš mít noční, SO, NE a svátky, které jsou neplacené, tak se ti "chce" určitě do práce. Fakt mi to připomíná socialismus
:-(

Tak fakt už nevím co si o tom mám myslet, když policejní prezident říkal, že se nebudou dávat služby (hodiny zadarmo) jen tak i když k tomu není vyloženě důvod, řekl že se na to podívá a že z toho vyvodí důsledky, když zjistí, že se někde tak děje. Tak zřejmě přehlédl teplický okres. A asi i další. Nebo jsem špatně viděl a slyšel ???

Hele ono se šévstvo bude divit až zruší 150 hodin zadarmo, potom naše slavné balíčkové hodiny budou muset zaplatit nebo nechat vybrat v náhradném volnu. Až se zjistí, že je plánovali bez důvodu jen proto, aby mohli od září platit přesčasy. Pak budou mít ještě další problém, kdo bude sloužit, když si budeme muset hodiny vybrat. A 150 hodin je vlastně zhruba měsíc. To, že nám je počítají do balíčku v současné době zcela bezdůvodně jen tak, aby byl splněn plán podle nesmyslného zákona a na podzim se mohly vyčerpat peníze za přesčasy skutečné. Pak ti nakonec zaplatí tři přesčasové šichty - směšné peníze vzhledem ke 150 hodin zadarmo a šmitec. To kdyby veřejnost věděla jakej to je Kocourkov a že jim budou na případy jezdit unavení, znechucení a laksní policisté, hasiči a pod., protože budou v práci od nevidim do nevidim, aby splnili nesmyslnej balíček. Protože odpracovat 150 hodin znamená být stále v práci téměř bez volna a vlastně si tím naděláváme i tu jejich prodlouženou dovolenou, kterou Langer tak opěvuje. Nechápu, on si myslí, že jsme snad opravdu blbci a že si to nedokážeme v hlavě srovnat. Nebo co.

Přehlédl i mostecký okres. 150 hodin si hlídkaři odšlapou od 22,00 do 02,00 hodin. Náklady na opětovnou dopravu do zaměstnání si samozřejmě zaplatí ze svého.

Tak pol. prezidentovi pošlete podnět k přezkoumání jednání vašich horlivých vedoucích. A přímo jemu. Znáte to, filtry fungují spolehlivě. Pravda na začátku toku informací je na jeho konci lež.

dát mi službu od 22 do 2 zadarmo, tak se házim marod na půl roku, než se to vyřeší. Blázna bych jim nedělal.

služební zkouška-víte někdo něco bližšího o jejím průběhu
a jak k tomu zkušební komise přistupuje.

Ne a je mi líto těch co nastupují k tomuto spolku.

Ono to není jen pro ty, co teď přijdou, ale bohužel i pro ty, co nemají (respektive k 1.1.2007 neměli) odsloužené 3 roky! A to je teprve k blití!!

neda mi to,nebudu cist dolu vse,jestli uz si tu nekdo postezoval,k 1.3.07 v nasem okrese vsem dorovnali 500kacek do rizikace,jen poldum z obvodu,co jsou zarazeni v PJ a to petikilco uz za tuto cinnost meli nedal nikdo nic,tedy ucast v akcich PJ opet zadara,dekujeme,jak premyslite,páni manažéééři

Přečti si ZP PP 29/2007 a zjistíš-li, že u Tebe bylo postupováno v rozporu s jeho obsahem, upozorni nadřízeného, určitě v tom nebyl úmysl. Je to tam jasně napsáno a dvojí výklad není možný.

A co je prosímtě v tom závazném pokynu? Ještě se to k nám nedostalo, nebo možná jen k pánům vedoucím, ale zatím jsem nebyl s tímto nařízením seznámen. Děkuji za zevrubné INFO

Domnívám se, že diskuse na těchto stránkách je naprosto bezpředmětná. Objevují se tu příspěvky, jejichž autorům jde pouze o vyprovokování nějaké reakce. Vážení, PČR je stále ozbrojený sbor a ne spolek dobrovolných hasičů! Pokud mám výhrady ke svým nadřízeným, tak musím mít odvahu jim to říci do očí a za tuto odvahu nést také následky, protože, jak známo, současní šéfové jsou velmi velmi mstiví. Možnosti zjištění autora příspěvků jsou obrovské a jsem přesvědčen, že tyto stránky jsou pečlivě monitorovány k tomu určenými pohůnky šéfů resortu. Určitě jejich práce bude odpovídajícím způsobem oceněna.

Jardo, to musí být každému přece jasné. Jedná se přece o stránky pana MV a moc bych se divil, kdyby nedocházelo k jejich monitorování a vyhodnocování. Je to přece běžná policejní práce.

A za pár let, až se situace sklidní.....................

Neboj, do diskuse Police ČR a hasiči jsem se zaregistroval po svým jménem i služebním zařazením. Víš proš? Protože k 31.3. u tohoto spolku(to neberu jako urážku vás, kteří zůstáváte, ale co z vás dělají mocní) končím. 18 let mi stačilo, aby mi zůstali hezčí vzpomínky na kolegy, kteří dělali a dělají svou príci poctivě, než vzpomínky na prolhaného Husáká a bohulibě se vysmívajícího Langera.

Ví někdo, kde jsou uloženy dokumenty Občanských a Prověrkových komisí a zda budou někdy přístupné veřejnosti. Bylo by zajímavé jak asi vypovídali před těmito komisemi tehdejší předsedové a členové výborů KSČ, kteří se díky práskání na jiné udrželi a vysloužili si krásné důchody. Nyní jsou váženými demokraty a na svoji minulost už dávno zapoměli. Opravdu by mne zajímalo, kde jsou tyto dokumenty uloženy a kdy budou zveřejněny.Tak by se spousta bývalých kolegů dozvědělo, jak to skutečně v roce 1990 probíhalo.

Tvoje starosti bych chtěl mít! Mě osobně by více zajímal profil členů prověrkovýc komisí, protože se nesutále dovídám, že v tomto podivném institutu zasedala celá řada kriminálníků. A to tímto termínem nenazývám lidi, kteří byli údajně trestáni za svoji protistátní činnost. Zloděj je zloděj, ať krade za jakéhokoliv režimu a z jakékoliv pohnutky.

ane ministře, jsem řadový policista a opakovaně se Vás ptám, jaké zlepšení přinesl nový zákon o služebním poměru č. 361/03 Sb. výhody řadovým policistům, hasičům a dalším příslušníkům BS? Sloužím jako řadový policista už 14 let, jsem zařazen v 5PT a mohu Vám zcela upřímně říci, že u ne došlo o proti roku 2006 k platovému propadu o 2.000,-Kč měsíčně. Nebudu míchat jablka s hruškama, jak sám uvádíte, neměl jsem extrémě přesčasových hodin, za rok 2006 jsem měl cca 50, takže možná podprůměrně a přesto jsem v propadu, asi neumím počítat. Kde je to navýšení? Nechme být finanční prostředky, člověk by to měl dělat z přesvědčení, ale zadarmo mu nikdo nic nedá. Dle mého názoru tento zákon je tvořený pouze pro tvz. kancelářké od Po-Pá a příslušníky v nepřetržitém provozu diskriminikuje.
1. Snížená pracovní doba z 8 na 7.5 hodiny - není pravda, minulý rok pro příslušníky v nepřetržitém provozu byla doba stejná, 8 hodin měli tvz. kancelářští ( ve směném nebo nepřetržitém provozu je všude doba 7.5 hodiny), takže + pro kancelářské,
2. Týden dovolené navíc - není pravda, minulý rok jsem měl 37 dní dovolené ( So+Ne), letos mám 42 dní. To je sice pravda, ale počítejte se mnou. Každý pracovní den dovolené se mi započítávalo 8 hodin, letos pouze 7.5 hodiny, takže mi vychází pouze 2 dny dovolené navíc, zase + pro kancelářské,
3. státní svátky, kancelářským je svátek započten do fondu pracovní doby, v nepřetržitém provozu ne, příklad v lednu byl fond pracovní doby 172.5 hodiny, kancelářský byli fyzicky v práci 165 hodin, v nepřetržitém jsme byli fyzicky 172.5 hodiny, takže jako loni, ale za to jsme měli příplatek ve svátek 100%, takže letos si svátek vlastně nadělávám zadarmo, takže zase + pro kancelářské ( nehledě na to, že třeba tvz. mokří hasiči měli dodatkovou dovolenou týden navíc),
4. nechápu proč mají tvz. kancelářští ve stejné výši zvláštní ( rizikový) příplatek jako policisté na ulici, hasiči na výjezdech, já to prostě nechápu, asi kdyby spadli ze židle, další + pro kancelářské.
Dalo by se pokračovat dál, ale se nebudu raději už rozepisovat. Jenom Vás žádám, jestli si myslíte, jak jsem uvedl tyto 4. body, že je to správné, nechcete na tom něco změnit, tak mi to prosím co nejdřív sdělte, abych mohl dát výpoveď a v klidu odejít, že nemám na nic čekat. Hlavně nemíchejte jablka s hruškama. Co přinesl tento zákon řadovým příslušníkům BS, jak uvádíte tahle jsou nastavená nová pravidla? Děkuji za případnou odpověď, možná i za přečtení.

ta dodatková dovolená patří nakonec bodu 2, jak to okno je malé, tak se mi to nějak smíchalo, přehlédl jsem to.

Doporučuji ti doplnit si vzdělání a jít se "válet" do kanceláře. Můžeš pak o tom vyprávět. Takhle jen meleš nesmysly a neví š o čem mluvíš. Většina tzv. kancelářských si tu ulici také zkusila, ale protože měla snahu dělat práci na vyšší úrovni, tak postupovala dále. To, co píšeš, je trapné a lze předpokládat, že ti ministr neodpoví, protože na štváčské řeči se nereaguje. Mně to ale nedalo, protože nemám rád pomýlence.

Naprostý souhlas s Jardou. Všichni jsme si prošli ulicí, každý má svoje. Takže vy, kteří chcete zůstat na ulici, klidně si tam zůstaňte, ale přestaňte se navážet do ostatních. Chápu, že vám jde o lepší podmínky, ale při jejich získávání laskavě přestaňte řvát, jak ti v kanclu to mají vlastně za nic a vy si to strašně zasloužíte. Není to fér

pro Jardu
jediný pomýlenec si tady ty, protože co jsem napsal je pravda, zatím si stojím, vidím to u nás v práci a mysli si o mě co chceš.

V kanclu pijou akorát kafíčka a mají nohy na stole! Prošel jsem 3 místňáky a všude je to samé! Všechno odklepnou od stolu a o nic se nezajímají max. zvednou telefon a prošetři to přes telefon! To dozorčí, pomocníci dozorčích a hlídkovi se jen otačejí a pořád něco řeší! nazdar Bazar

pro xxx

Pane, je již zvykem a to v celém světě, že nejméně jsou placeni dělnící, lépe úředníci a tak dále. Nezáleží o to z jakých složek se ten plat skládá, je to prostě tak a ne jinak. S tím je nutné se smířit.

Je přece blbost rozebírat kdo bere víc a kdo méně. Tady jde přece o to, aby i ten nejnižší polda měl dost peněz a nejednalo se o almužnu se kterou se nedá pomalu vyžít a nesvádělo to k braní úplatků. I když u někoho v tom problém nebude ani s poslaneckým platem.

Pro doplnění bych se zeptal jak se dá postoupit na vyšší posty? Jak se leze do tzv prdele, protože to asi neumím. Pracuji jako výkoňák a u PČR jsem 14 let na OOP ve 4 PT . Jsem vysokoškolák a co si pamatuji tak u nás za posledních 5 let se na SKPV dostal jeden člověk. Tak co to tady melete vy, co máte nastláno? Každý má zájem jít výš ale všichni to asi dělat nebudou!!!!

Jsme všichni kolegové, tak by jsme měli brát stejné peníze za odvedenou práci! I ti řadoví hlídkovi!

Hoši, už jsem to tady psal nedávno, ale nedá mi to, abych znovu nereagoval. Dělení na "ulici" a "kancelář" už mě se*e. Jedni potřebují druhé a takovéto hádání není k ničemu, jenom tím ohromně pobavíte různá individua, která sem zhusta plácají svá "moudra". Nehledě na to, že na menších odděleních jsou všichni "kancelářsko-pouliční" - máme hromady spisů a zároveň lítáme venku, honíme drbany, děláme DBA, eskorty apod. Dle mého názoru jedním z velkých problémů nového zákona je nahrazení příplatků za noční, So, Ne a svátky jednotnou sazbou 10% pro dvou-, třísměnný a nepřetržitý provoz, takže ten, kdo udělá pár odpoledních ve všední den v 6. či 7. PT, bere vyšší příplatek za směnnost než ten, kdo ve 3. či 4. PT lítá venku v sobotu, neděli, v noci či ve svátek. To ovšem není chyba kluků tzv. "kancelářských", ale těch, kdo navrhli a umožnili schválení toho pokřiveného paskvilu 361. Kdyby se platily příplatky podle předchozího systému, určitě by tady takováhle zbytečná nevraživost nepanovala (i když jsou i tací, kteří nebudou spokojeni nikdy s ničím, ale to je jiný příběh...). Takže prosím, rozum do hrsti a když už rejt, tak do těch, kdo tohle zavinili.

Pan ministr by se měl lépe starat o úroveň jeho managmentu, protože ten při zavádění nového zákona do praxe totálně zaspal. O tomto zákoně se hovoří několik let, a na mě to dělá dojem, že zařažení do tříd bylo děláno nelogicky , jen aby to už bylo. Rizikový příplatek neslouží k ocenění rizika, ale k dorovnávání platů podle nějakého záhadného klíče. Je zcela běžné , že policisté dělající naprosto stejnou práci mají každý tento příplatek jiný.
Osobní ohodnocení ? Neznám u útvaru nikoho , kdo by měl alespoň o 1% vyšší os. ohodnocení než vloni. Nechali sumu, ale ta je procentuálně nižší než vloni, tak předpokládám , že pracujeme špatně. A tento managment by to měl nyní dávat do přádku? Po více než dvaceti letech služby jsem znechucen a odcházím.

Vitas: Jseš trapáček,ale předpokládám, že mluvíš o Praze, jenže ne všude to takhle chodí...

Pro toho, co se neumí podepsat ( pro Mirase a Jardu ): Předně mě opravdu sere názor, že na vyšší místo se dá dostat jenom lezením do prdele a podobnými praktikami. Přijde mi, že ti, co tohle tvrdí, jsou maličko zamindrákovaní. Samozřejmě, že se tak někde asi děje, ale uvědomte si, že takovýhlema kecama urážíte ty, kteří se na nějaký vyšší post dostali poctivě. Proto laskavě přestaňte paušalizovat a začněte myslet. Nebo se taky trošku snažit, abyste nemuseli věčně hnít ve 4 PT s VŠ.

Pro všechny bývalé příslušníky BS
---------------------------------------
Po jednání Iniciativy s PP ze dne 6.3.2007 se na mně obrátilo několik bývalých příslušníků bezpečnostních sborů s tím, že Iniciativa vůbec při jednání nepředestřela otázku poloviční valorizace příspěvku za službu - výsluhového příspěvku.
Byl bych velmi nerad, aby vznikl dojem, že na nás, na bývalé příslušníky BS Iniciativa zapomněla. Nemusíte mít obavy, ale uvědomte si také, co je v současné době prioritní a aktuální. Jsem také už civil, ale chápu, že v současné době se musí URYCHLENĚ řešit situace příslušníků v činné službě. Ať se nám to líbí nebo ne, naše situace v současné době není kritická tak, jako situace aktivních. Stejně musíme čekat na to, jak dopadne odvolací řízení. Tedy, nemusíme čekat na to JAK dopadne, ale KDY se to dozvíme. I když i zázraky se mohou dít.
Jde tu o to, že Iniciativa nemůže jednat o něčem, co v podstatě není ještě rozhodnuto ani v prvním kole.
O problémech aktivních příslušníků BS rozhodnuto JE ( platové výměry, zařazení do TT a další), proto se musí v první řadě vést rozhovory na toto téma.
Chápu vaše připomínky, ale pokuste se myslet realisticky a také trochu solidárně vůči svým kolegům, kteří jsou nyní v první linii. My jsme nyní prozatím v zázemí. Ale i na nás dojde.