4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

http://jiri-paroubek-neni.borec.net/

...podílela se i "nezisková" nadace Julínka na podporu reformy ministerstva zdravotnictví, která dostala pro tento rok milionové dotace od nadnárodních farmaceutických firem. I když, jako ministr, by ze zákona neměl být v takové organizaci si svoji neomezenou mocenskou pozici, svévoli, ještě potvrdil přijetím dalšího aktivního pracovníka fa. Pfizer jako placeného poradce na MZ...asi to je ten, který v Africe hladovým dětem rozdával zkušebně antibiotikum trovan, které mělo za následek tak úspěšnou mortabilitu v zájmové skupině místních domorodců...jeho zkušennosti při boji se zbytečným plýtváním firemních peněz mohou být pro ODS při aplikaci modré šance opravdu přínosem... :-((

Ze stránek pana Langera : Reforma Policie ČR

Zloděj vám vykrade auto a vy hlásíte krádež. Policista už vás nepřijme za mříží za okénkem jako dnes, ale v recepci. Vedle na zdi minete tablo s fotografiemi všech jeho kolegů, takže si propříště najdete, že vaši ulici má na starosti třeba policista Jan Novák. Můžete s ním probrat, proč se necítíte ve své čtvrti bezpečně.

Vyšetřování případu, kde svědčíte, bude trvat kratší dobu, protože policisté a žalobce už si nebudou vyměňovat stohy papírů, ale maily. Možná vás ani nikdo neokrade, protože v ulicích přibude uniforem.

A když policista Novák něco provede, už ho nebudou vyšetřovat bývalí kolegové, kterých je inspekce plná a kteří s ním možná budou soucítit. Asi takhle by měla vypadat policie po změnách, které chce „naordinovat“ ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Jedním z hlavních motivů je snaha „vytáhnout“ policisty z kanceláří tím, že se jim ulehčí administrativní práce. „Policistů je dost, ale dělají práci, kterou by vůbec dělat nemuseli. Suplují pošťáky a nosí soudní obsílky, nebo dělají rozvažeče opilců,“ říká náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar. Dnes odhadem tráví policista na ulici pětinu pracovní doby, po změnách by to měla být třetina až půlka.

Ještě teď na jaře chce Langer reformu probírat s poslanci. Do půli roku chce ministerstvo podle Salivara sepsat nový zákon o policii. Platit má v roce 2009. Ale něco už se mění teď: dříve se na policii ťukalo na stroji a nešlo tam poslat mail. Loni se podle Salivara napojilo 864 služeben na internet.

Stínový ministr vnitra František Bublan (ČSSD) se reformě nebrání, ale podle něj musí nejdřív ministr „uhasit“ nespokojenost policistů s novým služebním zákonem. „Langer by měl přijmout nové policisty a zamezit útěkům těch stávajících,“ míní Bublan. Podle něj také policista na každém rohu ještě neznamená snížení kriminality. „Měli by se věnovat prevenci, pracovat s lidmi v ghettech, ze kterých rostou kriminálníci,“ říká Bublan. Bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor také radí, že každý policista by měl mít alespoň malý protiterostický výcvik.

Langerova reforma je také podle kritiků až příliš „organizační“. Mluví o územním členění policie (má být čtrnáct krajských ředitelství) na úkor receptů například na drobné krádeže.

***

* Změny v policii

1. Policista nebude úředníkem, bude více hlídat v ulicích.

2. Vyšetřování bude rychlejší, stohy papírů nahradí spis v mailu.

3. Opraví se policejní stanice.

4. Každý policista bude mít na starosti pár konkrétních ulic.

5. Inspekce bude nezávislá, policisty nebudou vyšetřovat „kamarádi“.

6. Má být jeden kriminální úřad a skončit „válka útvarů“.

7. Policista z notebooku vytiskne protokol na ulici, takže odpadnou některá předvolání na služebnu.

MF Dnes, 7. března 2007
---------------------------------------------------------------- --------------------------------------------------

NÁZOR POLICISTY NA TEN BLÁBOL :

**** Tak když jsem si tohle přečetl jako policista a zrovna v době když jsem se díval v televizi na Terminátora, tak jsem si říkal, že je to již tady - a co je tady ? Nová doba, kdy bude všechni ideální. Na výše uvedený text, ale každý policista ví své a ideály politiků jsou hezké pro veřejnost , ne pro policisty, kteří jsou osoby znalé.

1 odstavec - Zloděj vám vykrade auto.......... - již dnes si občan může optáním na služebně zjistit, kdo z policistů z OOP s územní odpovědností “ dochází „ ve volném času do bydliště toho konkrétného občana a osobně já rád občanům vysvětluji proč se tolik krade a co je příčinou neb to moc dobře vím, jako moji kolegové.

2. odstavec - Vyšetřování případu, kde svědčíte ....... - no nevím jestli zrovna tohle bude znamenat, že to půjde rychleji. Stačí si vzpomenout na původní úvahy zkráceného přípravného řízení ( ve zkratce ZPŘ) , jeho rychlost, učinnost rychlého potrestání od spáchání skutku. Dnešní realita zkrácených řízení znamená - tlak na policistu aby stihnul lhůtu zkráceného řízení ( policista musí jet jak fretka, aby maximálně do 10 dnů spis odeslal na Statní zastupitelství při řešení dalších případů ). Na státním zastupiteství jsou těmito ZPŘ zavaleni a “ nestíhají “. Na soudě je to již jiné neboť tyto případy tam také někdy skončí ležením po dobu 6 měsíců případně více - a závěr - ten rychlý trest ? Častý trest obecně prospěšných prací na které má odsouzený čas k vykonání ve lhůtě 1 roku se kolikrát stává problémem pro Mediální a probažní službu, která má za úkol tyto lidi kontaktovat (často ale doslova vypátrat ) a zařídit jim práci. Samozřejmě, že řada odsouzených vzhledem, že to jsou toxikomani si hlavu s opracováním uložených hodin starost nedělají.

3. odstavec - A když policista Novák něco provede, už ho nebudou vyšetřovat bývalí olegové, kterých je inspekce plná a kteří s ním možná budou soucítit........ - Vždyt je to měšné. Pani kolegové z inspekce s námi soucítí ? Jakého blbce to mohlo napadnout. Vždyť ti htějí mít zásek na pažbě - uloveného policajta, protože jsou za to hodnoceni. Zná někdo jednání policistů z inspekce s řadovými policisty ?

4. odstavec - Ještě teď na jaře chce Langer reformu probírat s poslanci..... - Upřímně z toho mám strach, neb když vidím uvažování “ odborníků “, kteří strávili 20 let v kanceláři, případně prošli studiem VŠ a velkým skokem s vynecháním znalosti práce policistů na ulicích se ocitli na pozici vymýšlení chodu Policie ČR.

5. odstavec - Stínový ministr vnitra František Bublan (ČSSD) se reformě nebrání... - Když jsem dočítal spodek odstavce, kde se vyjadřuje pan Šandor, aby měl každý policista protiteroristický výcvik, tak jsem si uvědomil co se od nás všechno chce - když si někdo zabouchnedveře, tak zavolá na Policii ČR a dívá se na nás jako na zkušené zámečníky, jedna žena dokonce chtěla po mě jako po policistovi, abych jejímu manželovi zakázal chodit za jinou ženou, že to se přeci nesmí, Šandor by z nás chtěl mít vycvičené na teroristy a zkrátka každý kdo si dělá na svém písečku by od nás chtěl to jeho. Obávám se toho, že Supermani skutečně býti nemůžem.
A když to celé shrnu, jako bežný policista ?

1. Policie se topí v papírech a to je pravda s tím se musí něco udělat. Dokud se budou ale obyčejné přestupky dokumentovat téměř, jako trestné činy s protokolem ohledání místa činu a pod. tak to se práce nezjednoduší. Vždyť Městská policie vytvoří jeden úřední záznam společný s popisem místa a jeho poškození s digitálním fotoaparátem a na správním orgánu jim to stačí. U policie ČR ale musíme samozřejmě dělat těch papíru více, aby to nebylo tak jednoduché. Proč to u rozbitého okna se škodou 500,- Kč dělat jednoduše, když to jde dělat složitě. A toto platí i na jiné věci u Policie ČR. V Německu je systém z doslechu přeci jenom jiný, ale koho to u nás zajímá - stále jen řeči a řeči.

2. Zdaleka ale největší problém je, že se adekvátně neřeší ta neskutečně častá “bagatelní“ trestná činnost toxikomanů a dalších osob, které se dopouštějí sériové trestné činnosti, stále se nechávají na svobodě a páchají další trestnou činnost, kdy vytvářejí neskutečný počet poškozených lidí ( samozřejmě řádně nasraných a samozřejmě na policii, která není ale tím na koho by měli nasraní být ). Proč tito lidé dostávají obecně prospěšné práce, když stále kradou dál a příště dostanou zase obecně prospěšné práce, případně podmínku - tito lidé toho zkrátka nenechají z důvodu jim a nám známých.

Takže jsem zvědavý na tu reformu , ale vpravdě s velkou obavou co ještě mohou zhoršit.

Článek jsem četl a Tvá reakce mi mluví z duše. Ale ještě jsi zapoměl na tisknutí dokumentů na ulici z notebooku...... Vyfasujeme vozíček na notebook, tiskárnu, papíry, speciální výstroj na případný teroristický útok atd. Ať žijí světlé zítřky..

Přesně tak každý policista nafasuje kromě brašny s papíry batoh z noťasem na záda a vyrazí pěšky do úseku.

Slova, slova, slova... pánové jsou to politici, tudíž se jim nedá věřit. Jako důkaz uvádím, že se činí pravý opak, neboť u nás na obvodě snížili stav lidí o další dva, když už před tím jsme "horko těžko" obsadili služby a teď už je nám jen horko.. Ále co, já už jsem to vzdal a tomu pánovi co nám na policejním intranetu odmítl odpovídat, protože je uražen, že se policisté snaží ozývat proti současným podmínkám (že on prý zažil..) vzkazuji: Já nepatřím mezi žádné policejní mladíčky, už sloužím třetí desítku let (o své vůli pořád na ulici) a velmi dobře pamatuji dobu "na oltář vlasti".. Jenže doba se změnila a s touto musí jít i policie, víte?..pane tam na tom policejním nebíčku. JSME LIDÉ JAKO VŠICHNI OSTATNÍ A NENÍ DŮVOD NÁS TRESTAT JEN PROTO, ŽE JSME POLICISTÉ, PROTOŽE NIKDE JINDE NEEXISTUJE NĚCO PODOBNÉHO ČÍM NÁS "ČASTUJE" POLICEJNÍ ZÁKON! Takže holt odcházím, jednak nejsem pro policii perspektivní a ani se mi nechce sloužit pod stávajícím velením, které u mě svým přístupem k nám řadovým a způsobu vedení práce ztratilo zcela kredit. A Vám chlapi co zůstáváte držím pěstě, mě nezlomila práce na ulici, mě zlomil přístup vlastních nadřízených a také státu který jsem poctivě chránil ale který se za mě nikdy nepostavil..

S tím asi ani ve snu nepočítali, když v listopadu 89 se svým stěžejním agentem ciakgbstb Havlem započali operativní akci zvanou "sametová revoluce".
Konec devadesátých let minulého století byla jedna z nejbrutálnějších etap existence této civilizace. Ve válečných konfliktech zemřelo miliony bezbranných a nevinných lidí a další stovky milionů zemřelo hlady a žízní. Počet despotických vlád instalovaných americkými nadnárodními koncerny převýšil kritickou mez i pro udržení aspoň přirozeného primitivního vývoje v těchto zemích. Celý východní blok v tomto století vymře a bude otevřen pro další dobývací osidlovací kampaň, která bude mít všechny znaky konce této civilizace. Amerika dneška, její government - nechutná taškařice na cokoli co i omylem připomíná význam slova demokracie - je císařství bez císaře, kde vavřínový věnec na hlavu povinně nasadí vždy největšímu pitomci z místním bohatým krvavým rodokmenem....

zajímavé, sice trošku jako z Terminátora ale asi něco na tom bude. Hlavně s tím Havlem)))

Zapomínáš také na STbaky z ostatních politických stran, které zde vládnou. Většinou se navážíte do ODS, ale váš policejní zákon připravovala také ČSSD, třeba p. Bublan a další. Rok 1989 byla pouhá fraška zinscenovaná komunistickou STB.

U nás se nenosí kšiltovky ani čerňáky,jen uniforma! Pokud jdete na akci která vyžaduje čerňáky, tak před příjezdem na oddělení se musíte převléknout.Proč to dělat jednoduše a prakticky,když to jde složitě a nelogicky.

for Petr

V Ostravě se také nesmějí nosit kšiltovky

Když to nařídil PP tak je jasné, že nikde (jen v Přerově mají tu speciální vyjímku). Počkej - příště bude mít beranici. Internet mají všude na OŘ.

Měl jsem za to, že je to dle rozkazu p. Brázdy z PP pro uniformy, protože už tím předtím vyhrožoval. Ale jak jsem viděl dnes v TV, tak někde ty kšiltovky (které jsme si koupily za vlastní!) nosit můžou ? - viz akce "Mládež a alkohol". Krom toho, v současné době si ani polda na ulici nemůže být jist, že když náhodou nebude mít na hlavě za 1. tu "správnou" čepici a za 2. nebude ji mít vůbec, tak za jde hned "odměna". Bez čepice nejseš policista - natož správnej polda. Zase to je o přístupu k věci a problém, který v současné době letí a je to od nástupu toho shora jmenovaného pána, který má tolik titulů, že vlastně měl být rovnou policejním prezidentem. A možná by snad na tom postu měl snad už konečně jiné starosti, které by ho byly hodny.
Když čepice, tak pro všechny!

Takto to vypadá, když se čeládce pustí otěže.

Zastaví policajt řidiče a říká : pane máte sjeté protektoráty. Řidič na to : jaké protektoráty, snad protektory. Policajt : á pán je suvenýr.

V poslední době PP rozhodlo a zakázalo, alespoň v Praze, nosit na hlavách čepice kšiltovky. Rozhodnutí PP asi nedošlo dále mimo Prahu, protože tisková mluvčí z OŘP v Přerově dne 10.3. měla tuto čepici na hlavě. Mám tomu rozumět tak, že někteří můžou takto nedodržovat ústrojovou kázeň ?

Míšo, pěkný.... Vtipálka chválím za výdrž. Vtipy se mi líbí. Každý máme nějakou strategii a tady pánovi se policisté asi nelíbí. Nevadí. S tím se musí počítat a naopak nás to profesionalizuje – najdeme si lepší komunikační kanály : - ), nebo třeba ten pán tak dlouho nevydří, uvidíme….

Jdou takle dva policajti na obchůzku a ten první říká tomu druhému: "Ten náš šéf je fakt blb chtěl po mě abych mu koupil bublinku do vodováhy, von si snad myslí, že nevim, že maj v neděli v železářství zavřeno.

Jéé, ty jsi roztomilej. Víš, co se říká? Co se škádlívá, to se rádo mívá. Díky za ten humor, až budeš nějaký to bengo potřebovat, určitě si pěkně pokecáte. Jestli na sebe budeme mít štěstí, až ti třeba někdo vykrade byt nebo tě v noci přepadne, jistě oceníš moje vtipy zase ty.

IDIOT