Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pro Fredof.
Ještě,že nevyzíváš ke klidu na práci a nepronášíš hesla,že PČR si rovracet nedáme,chi,chi,chi.

Můj o s o b n í názor na petici.

Zdravím všechny slušné účastníky diskusního fóra.
Nemohu se vyjádřit k požadavkům č.5, 11 , protože sloužím u PČR a nechtěl bych nějak ublížit kolegům HZS. Lépe řečeno nevím přesně o co se jedná .Mám přiznáno pr.29 let. A tudíž mám trochu jiný názor na PČR než tvůrci iniciativy a což je pro mě trochu udivující i NOSP PČR. Na začátku mého příspěvku musím sdělit, že nejsem ředitel,ani vedoucí ani agent p.Langera,ale obyčejný inspektor.To proto,aby mi tzv. demokratické vedení iniciativy hned nezačalo nadávat urážkami.
Ale musím před NOSP hluboce smeknout i když nejsem v odborech. Protože posledních několik měsíců iniciativně odbory pracovali podle mě až moc. Rovněž jsem četl mnoho článku na našem necenzurovaném webu KS Ostrava WEBRORUM.Ale i na jiných.
K celkové petici se musím vyjádřit, že s touto n e s o u h l a s í m. Nevím do jaké hloubky iniciátoři znají celkovou problematiku zákona č.361/2003 Sb. (jinak by nikdo nemohl psát, že byl degradován, že mu snížili plat, aspod.).Proč? Protože nemohu pochopit některé očíslované části pro koho budou užitečné? Pro určitou část policistů, které iniciativa zastupuje? Určitě se ale nebude jednat o většinovou část policistů. Já patřím k většině.
Přiznám se, že mě zaskočila hrubost a neslušnost a netaktnost iniciativy a možná, že toto pramení i z neznalostí určitých ,řekl bych interních věcí postupu výkonu služby u PČR. A to se moc nechci vyjadřovat o úrovni jakou projevují starším pisatelům webu . Domnívám se, že by jste se měli přiučit slušnosti od NOSP.
Můj náhled na tuto petici:
Pokud by tyto jednotlivé body, kromě už uvedených č,5 a 11 k těmto se nemohu vyjádřit, byly alceptované, tak by vlastně zákon 361/2003 Sb. nemohl být funkční.. Jaký je vlastně smysl nového zákona., který je podle mě určitě spravedlivější než starý? Nejdřív by si ho měli zakladatelé petice pořádně přečíst,aby ho mohly vůbec kritizovat. Smysl je asi v podstatě takový, že nastavuje novou laťku u bezpečnostních sborů a to takovým směrem, že stará generace odchází za přijatelnějších podmínek (než tomu bylo dle 186/92 Sb.) na zasloužilý odpočinek a bezpečnostní sbor se omlaďuje. Zejména ve vedoucí správě. A k tomu,aby mladší kolegové mohly něco taky řídit se musí tato místa uvolnit a samozřejmě, že musí mít vysokoškolské vzdělání. Podle toho co vidím a slyším starší generace bude odcházet asi do konce roku 2007. Proč to Vám asi nemusím vysvětlovat. Proto mě trochu udivuje NOSP PČR. Závěrem několik p o s t ř e h ů ,nad kterými by se mohl někdo i možná zamyslet:
Proč nepošlete tuto petici k podpisům a vyjádření na jednotlivé oddělení? Proč PP nezjistí anonymním průzkumem,jaká je celková situace u sboru. Schází mi další odbory! A příslušníci mimo policie, kterých se toto taky týká. Nebo ne? S některými náznaky příslušnic a příslušníků, kteří naznačují určitý směr a sílu diskriminace určitého věkového spektra z Vaší strany iniciativy souhlasím. Nevěřím, že naší zákonodárci PS budou do 1 roku s zák.č.361/2003 Sb.cokoliv dělat.Opravdu si myslíte , že poslanci-senátoři a prezident uzákonili zákon, který je v rozporu s naší legislativou a zejména s LLP a svobod? Já určitě ne. Rozhodně nemám námitek proti tomu,aby policisté sloužící na tzv. ulici měli maximum rizikového spíše naopak.Aleje vůbec možná redukce tzv. zvláštního příplatku? Manifestaci jsem v Praze nebyl podpořit protože bych byl proti sobě a taky proti zdravému rozumu.Proč si nezaložíte vlastní web.DF na intranetu? Kde by nechodila veřejnost? Ale osoby, kterých se toto přímo týká.Celkový pohled na danou problematiku by se určitě vykrystalizoval.Máte z toho strach? Zkuste se obrátit na vedení SSm kraje Ostrava, kde máme podle mě větší demokracii v projevu názorů než u Vás v Praze,aby Vám založili DF na ostravských demokratických stránkách . Na služební porady se nebojí a neštítí přijít naší vyšší nadřízení služební funkcionáři z kraje , kteří jsou ochotni vyslyšet si různé námitky, názory, těch, kterých se údajně vy zastáváte. A jsou i ochotní odpovídat ,vysvětlovat a tak zklidňovat celkový neutěšený stavu u PČR, který je podle mě zapříčiněn neinformovaností o novém zákonu. S přáním pěknějších dnů,větší slušnosti a zdravějšího selského rozumu (doufám, že můj příspěvek nebude upravován a cenzurován) Fedof z Ostravska. fedof@seznam.cz

Pro Fedof
Hmmm, proč by se mělo zakládat diskusní forum kam nechodí veřejnost ty chytrolíne. A stejně si myslím,žes tady nakecal víc než je zdrávo,nejsi náhodou bejvalej politruk ty "zdravej selskej rozume",nazval bych tě hjinak,ale nechci bejt vulgární,ty panskej pohůnku.

Milý Fedofe, je opravdu vidět, že dění kolem problematiky, o které píšeš nesleduješ průběžně. a to již několik měsíců. Po přečtení tvého článku si myslím, že ani nemá cenu ti něco vysvětlovat. Takže se běž opět uložit ke svému zimnímu spánku a nenech se rušit námi nespokojenci se z.č. 361.

Pro Sandeman :
Protože by tam nemohli psát takový vulgární lidi, kteří si ani nevidí na špičku nosu. Politruk jsem nikdy nebyl,takže jsem nedostával zlaté hvězdičky.Ty slušňáku?!Diskuze by dostala úplně jinou dimenzi. Nezapomeň, že už nejsi před revoluci a nikoho nezajímá, že ti nesněží zlaté hvězdy na ramínka, podle toho kolik jsi měl známých.

Poslal jsem na INICIATIVU 100,-Kč. Chtěl bych vědět co si za to koupili?

Milý Fedofe asi jsi jeden z těch co si od nového roku nepohoršil. Já sloužím cca 7 let a když jsem to tak počítal tak tento rok budu mít mzdu o 24000,- Kč hrubého nižší a ještě mi bylo přidáno 150 hod. navíc. Mám se tomu smát a dělat, že je vše v pořádku, když si tak chytrý tak mi poraď co mám dělat. Můžež za mě platit hypotéku a další splátky, které mám. Já bych si přivydělal, ale bohužel to mám zákonem zakázáno. A co se týče spokojenosti policistů, tak tě můžu ujistit, že u nás na útvaru je znechuceno tak 60- 70 procent policistů a cca 30 procent nic nenamítá a to si nevymyšlím.

Pro Fedof.
Ty si fakt nic nepochopil,ano,souhlasím,běž se uložit k zimnímu spánku. Co se týká degradací,ano s novým služebním zákonem,byli stávající vojenské hodnosti zrušeny,(s tím jenom souhlasím,protože to už tady nemá léta co dělat a kdo si na to potrpí ať táhne do armády)to je pravda,byli stanoveny nové služební hodnosti,ale proč se teda ponechalo tzv.hodnostní označení,co je to za nesmysl vrchní asistent,pprap.XY?. To samozřejmě nedělá nic jiného než budí dojem degradace,to je nezpochybnitelný fakt.
Jednoznačně hloupost,těch,kteří zákon vytvářeli. Nebo snad záměr? To aby kdejaká kráva v kanclu,která v životě neviděla darebáka se mohla honosit důstojnickými distinkcemi,asi jo.

Ty EsPe, co se tak hloupě ptáš? Ty penízky se určitě prolili hrdlem, pro tvou hloupost. Připadá mi, jako by tu někteří psali z ústavu choromyslných!

omlouvám se za můžež překlep na konci š

Pro Sandeman :
Ale kdybys to nosil ty tak by ti to nevadilo! Musíš si najít trochu času a přečíst si důvodovou zprávu zákonodárců, proč tak činili.Ale myslím si, že ti nikdo nebránil podat návrh cestou svého poslance,senátora, když jsi nevyužil cestu nadřízených.

to Fedof: Já jsem tu důvodovou zprávu četl, odstavců kde není napsán záměr "ušetřit" je skutečně velmi málo.. a tak se byl ponechán veškerý bič a cukr, který to měl vyvážit byl z tohoto důvodu vzat.

Ten dotaz na to kam šlo 100,- Kč na Iniciativu nebyl ode mě a byla zneužita má zkratka. Já takové hovadiny nepíšu a psát nebudu, takže jakékoliv vybočující názory budou pod touto zkratkou nejsem to já.
-EsPe-

Fedofe, fedofe nezlob se, ale ty tvoje bludy se nedaji ani komentovat. S takovym uvazovanim nemas u Policie co delat.

pro Fedofa - svým příspěvkem schvaluješ :

==» práci zadarmo (150 h.)
==» bez příplatků SO, NE, svátky, noční

Míchají se věci zde dvě věci dohromady uniforma x neuniforma. Ve své podstatě by měli tyto složky spolufungovat s tím, že každá využívá těch vlastností, která je jim pracovně dána. Ty jsi s prací spokojený, určitě nemusíš chodit dle plánu 150 hod. zadarmo. Např. uvedených 150 hod. již bylo před schválením sl. zákona několikrát připomínkováno jako diskriminační. Tak proč to v tom novém sl. zákoně nechali ??? Myslíš, že to byla schválnost nebo šlendrián ??? A další věci - co mají kolegové podle nov. sl.zák. - asistent nastržm. XY ??? Čeho jsou asistenti ?? Copak jsou to nějaký podržtašky nebo jak ?? A další nesmyly jako: když jednou projdou ZOP, tak jsou už KUR.A hotoví policajti né ??? Tak proč mají dělat zase další zkoušky ?? O zbytečně délce studia ZOP nemluvě. A další a další věci, které už tady na stránkách a dalších WWW již byly opakovaně řečeny, ale které jsi Fedofe asi jaksi přehlédl. Jsi spokojený s tím, co ti bylo dostatečně vysvětleno služ. funkcionáři. To, že je zákon nyní příznívě nakloněn pro odchody old fukcionářů, neznamená, že neodcházej mladí se zkušenostmi z praxe od 4 do 7 let. V civilu mají možnost si kdekoliv a kdykoliv přivydělat. Sl. zákon tyto možnosti samozřejmě omezuje na několik činností, které ještě znovu omezil - viz znalecká činnost apod. Každý policista by měl mít možnost udělat si nějakou další specializaci a k tomu patřičně finanční vylepšení. To je motivace ke vzdělávání. A má smysl i pro praxi - protože je policista víc použitelný. Ale co se zemědělskou apod. VŠ u policie ? Jak už zde bylo na předchozích stránkách uvedeno jsou VŠ, kteří chtějí pracovat v uniformě a na ulici mezi lidmi. A nechtějí popisovat haldy papírů o ničem. Tzv. manifaktůra na spisy, kdy se zahajuje proti NP a popíše se a několikrát se opisuje nesmyslně skutek "virtuálního" pachatele a pak se "umělecké" dílo v různě časovém horizontu (jak se kde stíhá) se slávou odkládá. Ale to jsem již odbočil.
PS: A pokud ti Fedofe selský rozum říká, pracuj zadarmo 150 hod., tak tady asi nebude něco v pořádku. Neber to osobně.

Tak jsi budu muset změnit nick, protože se tu opět za mne někdo vydává.

Jsi komunista????

Jsi šlapka?

Ano je to nemoc modrých strak a příznaky jsou patologické usmívání a zastírání skutečností, stavu a čísel.

Současný stav PČR jeví se mi jako progresivní paralýza (poslední stadium jisté venerické choroby). Ale řekne mi někdo kde jsme to chytli?

Taková nemoc se nejsnáze chytne v bordelu, byl tam jeden a ten už měl celýho modrýho ptáka.

Toto je reklama na naše webové stránky. Policisté se správně domnívají. Toto není jen reklama na práci policistů, ale hlavně některé osoby, které mají problémy se zákonem. Samozřejmě je to zároveň ostuda těch, kteří mají problémy se zákonem. Tuto reklamu sponzorují občané ČR - kriminálně závadové a proto to není tzv. sponzorský dar pro PČR.

Stravenky za 25,- to je ukázka bídy u policie. Všichni na oddělení to už dlouho odmítáme.

Na jedné straně stravenky za 25,-Kč a na druhé straně rozhazování a zneužívání postavení. Panáci si jezdí se služebními auty do svých domovů služebními auty ( statisíce korun vyhozených oknem) Obyčejného policisty se nikdo neptá jak se dostane ze služby domů. Vyházené peníze neúčelně za mikrovlnky, ledničky, vařiče. To potom snadno chybí peníze na potřebné vybavení jako jsou kvalitní počítače a pod.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Lidstvo není dokonalé. Vždy a všude se najdou černé ovce, stejně tak u policie. Máte právo se svobodně vyjadřovat, plně to podporuji. Ale co nechápu, pokud jste tak čistí a krásně moralizujete, proč používáte princip kolektivní viny?????

Zabili ti bratříčka? chudáčku?

Toto je reklama na naše webové stránky. Policisté se správně domnívají. Toto není jen reklama na práci policistů, ale hlavně některé osoby, které mají problémy se zákonem. Samozřejmě je to zároveň ostuda těch, kteří mají problémy se zákonem. Tuto reklamu sponzorují občané ČR - kriminálně závadové a proto to není tzv. sponzorský dar pro PČR.

Děkuji, že jste se projevil přesně, jak jsem očekával od lidí, kteří zřizují stránky jako např. policista.com atd. Rodiče na Vás musí být hrdí.....

KDY BUDE KONEC OKRÁDÁNÍ ŘADOVÝCH POLICSTŮ?

hned tak to nebude, nejprve slíbili osobní pak tři stovky a nakonec pan Langr řekl, že si to ani nepotřebujeme protože jsme vlastně spokojení. Takže to, že jezdim přes půl republiky pracovat do Prahy nikdo mi nezaplatí cestu ani ubytování a z mraženýho jídla, které dostáváme od zaměstnavatele s příspěvkem jsem marodil se zánětem žaludku je vlastně vpořádku. Co mohu dále říci přišl jsem pln ideálů pár let jsem viděl jak to chodí a nyní mám sto chutí odejít. Snad závěrem pro těch pár statečných řadových policistů , kteří se ještě drží věřte, že ještě není tak špatně aby nemohlo být hůř

Tak už fakt nevím... nejraději bych se pana ministra
zeptal z očí do očí - co to žvaní do těch mikrofonů??? Jakých 90 procent spokojených a 10 procent nespokojených..??? Proč ze sebe dělá troubu a lže celému národu i nám???

Řekněte to pane rádobyministře Langře příště prosím tak, jak to ve skutečnosti je: tedy -

10 procent spokojených a 90 procent NESPOKOJENÝCH...

Velice vám za to budememe vděčni, aspoň mluvte pravdu když už ne nic jiného rozumného... Děkujeme.

A dále pokračuje okrádání řadových policistů v nejnižších třídách-berou nám cesťáky, berou směnnosti, stravenky za 25 tam už nemají co vzít, nařízené podivné rehabilitace, které všichni odmítli atd.

U nas v Prostějově jsou stravenky 50 ti korunové a my doplácíme 30,-Kč. V civilnim sektoru jsem takový hnus ještě neviděl!

U nás nejsou vůbec, protože nabídka: za 50,-Kč stravenku doplácet 46,-Kč nebyla z naší strany akceptována. Ale i na takové maličkosti je vidět, za jaký povl nás mají....