1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Pro Fredof.
Ještě,že nevyzíváš ke klidu na práci a nepronášíš hesla,že PČR si rovracet nedáme,chi,chi,chi.

Můj o s o b n í názor na petici.

Zdravím všechny slušné účastníky diskusního fóra.
Nemohu se vyjádřit k požadavkům č.5, 11 , protože sloužím u PČR a nechtěl bych nějak ublížit kolegům HZS. Lépe řečeno nevím přesně o co se jedná .Mám přiznáno pr.29 let. A tudíž mám trochu jiný názor na PČR než tvůrci iniciativy a což je pro mě trochu udivující i NOSP PČR. Na začátku mého příspěvku musím sdělit, že nejsem ředitel,ani vedoucí ani agent p.Langera,ale obyčejný inspektor.To proto,aby mi tzv. demokratické vedení iniciativy hned nezačalo nadávat urážkami.
Ale musím před NOSP hluboce smeknout i když nejsem v odborech. Protože posledních několik měsíců iniciativně odbory pracovali podle mě až moc. Rovněž jsem četl mnoho článku na našem necenzurovaném webu KS Ostrava WEBRORUM.Ale i na jiných.
K celkové petici se musím vyjádřit, že s touto n e s o u h l a s í m. Nevím do jaké hloubky iniciátoři znají celkovou problematiku zákona č.361/2003 Sb. (jinak by nikdo nemohl psát, že byl degradován, že mu snížili plat, aspod.).Proč? Protože nemohu pochopit některé očíslované části pro koho budou užitečné? Pro určitou část policistů, které iniciativa zastupuje? Určitě se ale nebude jednat o většinovou část policistů. Já patřím k většině.
Přiznám se, že mě zaskočila hrubost a neslušnost a netaktnost iniciativy a možná, že toto pramení i z neznalostí určitých ,řekl bych interních věcí postupu výkonu služby u PČR. A to se moc nechci vyjadřovat o úrovni jakou projevují starším pisatelům webu . Domnívám se, že by jste se měli přiučit slušnosti od NOSP.
Můj náhled na tuto petici:
Pokud by tyto jednotlivé body, kromě už uvedených č,5 a 11 k těmto se nemohu vyjádřit, byly alceptované, tak by vlastně zákon 361/2003 Sb. nemohl být funkční.. Jaký je vlastně smysl nového zákona., který je podle mě určitě spravedlivější než starý? Nejdřív by si ho měli zakladatelé petice pořádně přečíst,aby ho mohly vůbec kritizovat. Smysl je asi v podstatě takový, že nastavuje novou laťku u bezpečnostních sborů a to takovým směrem, že stará generace odchází za přijatelnějších podmínek (než tomu bylo dle 186/92 Sb.) na zasloužilý odpočinek a bezpečnostní sbor se omlaďuje. Zejména ve vedoucí správě. A k tomu,aby mladší kolegové mohly něco taky řídit se musí tato místa uvolnit a samozřejmě, že musí mít vysokoškolské vzdělání. Podle toho co vidím a slyším starší generace bude odcházet asi do konce roku 2007. Proč to Vám asi nemusím vysvětlovat. Proto mě trochu udivuje NOSP PČR. Závěrem několik p o s t ř e h ů ,nad kterými by se mohl někdo i možná zamyslet:
Proč nepošlete tuto petici k podpisům a vyjádření na jednotlivé oddělení? Proč PP nezjistí anonymním průzkumem,jaká je celková situace u sboru. Schází mi další odbory! A příslušníci mimo policie, kterých se toto taky týká. Nebo ne? S některými náznaky příslušnic a příslušníků, kteří naznačují určitý směr a sílu diskriminace určitého věkového spektra z Vaší strany iniciativy souhlasím. Nevěřím, že naší zákonodárci PS budou do 1 roku s zák.č.361/2003 Sb.cokoliv dělat.Opravdu si myslíte , že poslanci-senátoři a prezident uzákonili zákon, který je v rozporu s naší legislativou a zejména s LLP a svobod? Já určitě ne. Rozhodně nemám námitek proti tomu,aby policisté sloužící na tzv. ulici měli maximum rizikového spíše naopak.Aleje vůbec možná redukce tzv. zvláštního příplatku? Manifestaci jsem v Praze nebyl podpořit protože bych byl proti sobě a taky proti zdravému rozumu.Proč si nezaložíte vlastní web.DF na intranetu? Kde by nechodila veřejnost? Ale osoby, kterých se toto přímo týká.Celkový pohled na danou problematiku by se určitě vykrystalizoval.Máte z toho strach? Zkuste se obrátit na vedení SSm kraje Ostrava, kde máme podle mě větší demokracii v projevu názorů než u Vás v Praze,aby Vám založili DF na ostravských demokratických stránkách . Na služební porady se nebojí a neštítí přijít naší vyšší nadřízení služební funkcionáři z kraje , kteří jsou ochotni vyslyšet si různé námitky, názory, těch, kterých se údajně vy zastáváte. A jsou i ochotní odpovídat ,vysvětlovat a tak zklidňovat celkový neutěšený stavu u PČR, který je podle mě zapříčiněn neinformovaností o novém zákonu. S přáním pěknějších dnů,větší slušnosti a zdravějšího selského rozumu (doufám, že můj příspěvek nebude upravován a cenzurován) Fedof z Ostravska. fedof@seznam.cz

Pro Fedof
Hmmm, proč by se mělo zakládat diskusní forum kam nechodí veřejnost ty chytrolíne. A stejně si myslím,žes tady nakecal víc než je zdrávo,nejsi náhodou bejvalej politruk ty "zdravej selskej rozume",nazval bych tě hjinak,ale nechci bejt vulgární,ty panskej pohůnku.

Milý Fedofe, je opravdu vidět, že dění kolem problematiky, o které píšeš nesleduješ průběžně. a to již několik měsíců. Po přečtení tvého článku si myslím, že ani nemá cenu ti něco vysvětlovat. Takže se běž opět uložit ke svému zimnímu spánku a nenech se rušit námi nespokojenci se z.č. 361.

Pro Sandeman :
Protože by tam nemohli psát takový vulgární lidi, kteří si ani nevidí na špičku nosu. Politruk jsem nikdy nebyl,takže jsem nedostával zlaté hvězdičky.Ty slušňáku?!Diskuze by dostala úplně jinou dimenzi. Nezapomeň, že už nejsi před revoluci a nikoho nezajímá, že ti nesněží zlaté hvězdy na ramínka, podle toho kolik jsi měl známých.

Poslal jsem na INICIATIVU 100,-Kč. Chtěl bych vědět co si za to koupili?

Milý Fedofe asi jsi jeden z těch co si od nového roku nepohoršil. Já sloužím cca 7 let a když jsem to tak počítal tak tento rok budu mít mzdu o 24000,- Kč hrubého nižší a ještě mi bylo přidáno 150 hod. navíc. Mám se tomu smát a dělat, že je vše v pořádku, když si tak chytrý tak mi poraď co mám dělat. Můžež za mě platit hypotéku a další splátky, které mám. Já bych si přivydělal, ale bohužel to mám zákonem zakázáno. A co se týče spokojenosti policistů, tak tě můžu ujistit, že u nás na útvaru je znechuceno tak 60- 70 procent policistů a cca 30 procent nic nenamítá a to si nevymyšlím.

Pro Fedof.
Ty si fakt nic nepochopil,ano,souhlasím,běž se uložit k zimnímu spánku. Co se týká degradací,ano s novým služebním zákonem,byli stávající vojenské hodnosti zrušeny,(s tím jenom souhlasím,protože to už tady nemá léta co dělat a kdo si na to potrpí ať táhne do armády)to je pravda,byli stanoveny nové služební hodnosti,ale proč se teda ponechalo tzv.hodnostní označení,co je to za nesmysl vrchní asistent,pprap.XY?. To samozřejmě nedělá nic jiného než budí dojem degradace,to je nezpochybnitelný fakt.
Jednoznačně hloupost,těch,kteří zákon vytvářeli. Nebo snad záměr? To aby kdejaká kráva v kanclu,která v životě neviděla darebáka se mohla honosit důstojnickými distinkcemi,asi jo.

Ty EsPe, co se tak hloupě ptáš? Ty penízky se určitě prolili hrdlem, pro tvou hloupost. Připadá mi, jako by tu někteří psali z ústavu choromyslných!

omlouvám se za můžež překlep na konci š

Pro Sandeman :
Ale kdybys to nosil ty tak by ti to nevadilo! Musíš si najít trochu času a přečíst si důvodovou zprávu zákonodárců, proč tak činili.Ale myslím si, že ti nikdo nebránil podat návrh cestou svého poslance,senátora, když jsi nevyužil cestu nadřízených.

to Fedof: Já jsem tu důvodovou zprávu četl, odstavců kde není napsán záměr "ušetřit" je skutečně velmi málo.. a tak se byl ponechán veškerý bič a cukr, který to měl vyvážit byl z tohoto důvodu vzat.

Ten dotaz na to kam šlo 100,- Kč na Iniciativu nebyl ode mě a byla zneužita má zkratka. Já takové hovadiny nepíšu a psát nebudu, takže jakékoliv vybočující názory budou pod touto zkratkou nejsem to já.
-EsPe-

Fedofe, fedofe nezlob se, ale ty tvoje bludy se nedaji ani komentovat. S takovym uvazovanim nemas u Policie co delat.

pro Fedofa - svým příspěvkem schvaluješ :

==» práci zadarmo (150 h.)
==» bez příplatků SO, NE, svátky, noční

Míchají se věci zde dvě věci dohromady uniforma x neuniforma. Ve své podstatě by měli tyto složky spolufungovat s tím, že každá využívá těch vlastností, která je jim pracovně dána. Ty jsi s prací spokojený, určitě nemusíš chodit dle plánu 150 hod. zadarmo. Např. uvedených 150 hod. již bylo před schválením sl. zákona několikrát připomínkováno jako diskriminační. Tak proč to v tom novém sl. zákoně nechali ??? Myslíš, že to byla schválnost nebo šlendrián ??? A další věci - co mají kolegové podle nov. sl.zák. - asistent nastržm. XY ??? Čeho jsou asistenti ?? Copak jsou to nějaký podržtašky nebo jak ?? A další nesmyly jako: když jednou projdou ZOP, tak jsou už KUR.A hotoví policajti né ??? Tak proč mají dělat zase další zkoušky ?? O zbytečně délce studia ZOP nemluvě. A další a další věci, které už tady na stránkách a dalších WWW již byly opakovaně řečeny, ale které jsi Fedofe asi jaksi přehlédl. Jsi spokojený s tím, co ti bylo dostatečně vysvětleno služ. funkcionáři. To, že je zákon nyní příznívě nakloněn pro odchody old fukcionářů, neznamená, že neodcházej mladí se zkušenostmi z praxe od 4 do 7 let. V civilu mají možnost si kdekoliv a kdykoliv přivydělat. Sl. zákon tyto možnosti samozřejmě omezuje na několik činností, které ještě znovu omezil - viz znalecká činnost apod. Každý policista by měl mít možnost udělat si nějakou další specializaci a k tomu patřičně finanční vylepšení. To je motivace ke vzdělávání. A má smysl i pro praxi - protože je policista víc použitelný. Ale co se zemědělskou apod. VŠ u policie ? Jak už zde bylo na předchozích stránkách uvedeno jsou VŠ, kteří chtějí pracovat v uniformě a na ulici mezi lidmi. A nechtějí popisovat haldy papírů o ničem. Tzv. manifaktůra na spisy, kdy se zahajuje proti NP a popíše se a několikrát se opisuje nesmyslně skutek "virtuálního" pachatele a pak se "umělecké" dílo v různě časovém horizontu (jak se kde stíhá) se slávou odkládá. Ale to jsem již odbočil.
PS: A pokud ti Fedofe selský rozum říká, pracuj zadarmo 150 hod., tak tady asi nebude něco v pořádku. Neber to osobně.

Tak jsi budu muset změnit nick, protože se tu opět za mne někdo vydává.

Jsi komunista????

Jsi šlapka?

Ano je to nemoc modrých strak a příznaky jsou patologické usmívání a zastírání skutečností, stavu a čísel.

Současný stav PČR jeví se mi jako progresivní paralýza (poslední stadium jisté venerické choroby). Ale řekne mi někdo kde jsme to chytli?

Taková nemoc se nejsnáze chytne v bordelu, byl tam jeden a ten už měl celýho modrýho ptáka.

Toto je reklama na naše webové stránky. Policisté se správně domnívají. Toto není jen reklama na práci policistů, ale hlavně některé osoby, které mají problémy se zákonem. Samozřejmě je to zároveň ostuda těch, kteří mají problémy se zákonem. Tuto reklamu sponzorují občané ČR - kriminálně závadové a proto to není tzv. sponzorský dar pro PČR.

Stravenky za 25,- to je ukázka bídy u policie. Všichni na oddělení to už dlouho odmítáme.

Na jedné straně stravenky za 25,-Kč a na druhé straně rozhazování a zneužívání postavení. Panáci si jezdí se služebními auty do svých domovů služebními auty ( statisíce korun vyhozených oknem) Obyčejného policisty se nikdo neptá jak se dostane ze služby domů. Vyházené peníze neúčelně za mikrovlnky, ledničky, vařiče. To potom snadno chybí peníze na potřebné vybavení jako jsou kvalitní počítače a pod.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Lidstvo není dokonalé. Vždy a všude se najdou černé ovce, stejně tak u policie. Máte právo se svobodně vyjadřovat, plně to podporuji. Ale co nechápu, pokud jste tak čistí a krásně moralizujete, proč používáte princip kolektivní viny?????

Zabili ti bratříčka? chudáčku?

Toto je reklama na naše webové stránky. Policisté se správně domnívají. Toto není jen reklama na práci policistů, ale hlavně některé osoby, které mají problémy se zákonem. Samozřejmě je to zároveň ostuda těch, kteří mají problémy se zákonem. Tuto reklamu sponzorují občané ČR - kriminálně závadové a proto to není tzv. sponzorský dar pro PČR.

Děkuji, že jste se projevil přesně, jak jsem očekával od lidí, kteří zřizují stránky jako např. policista.com atd. Rodiče na Vás musí být hrdí.....

KDY BUDE KONEC OKRÁDÁNÍ ŘADOVÝCH POLICSTŮ?

hned tak to nebude, nejprve slíbili osobní pak tři stovky a nakonec pan Langr řekl, že si to ani nepotřebujeme protože jsme vlastně spokojení. Takže to, že jezdim přes půl republiky pracovat do Prahy nikdo mi nezaplatí cestu ani ubytování a z mraženýho jídla, které dostáváme od zaměstnavatele s příspěvkem jsem marodil se zánětem žaludku je vlastně vpořádku. Co mohu dále říci přišl jsem pln ideálů pár let jsem viděl jak to chodí a nyní mám sto chutí odejít. Snad závěrem pro těch pár statečných řadových policistů , kteří se ještě drží věřte, že ještě není tak špatně aby nemohlo být hůř

Tak už fakt nevím... nejraději bych se pana ministra
zeptal z očí do očí - co to žvaní do těch mikrofonů??? Jakých 90 procent spokojených a 10 procent nespokojených..??? Proč ze sebe dělá troubu a lže celému národu i nám???

Řekněte to pane rádobyministře Langře příště prosím tak, jak to ve skutečnosti je: tedy -

10 procent spokojených a 90 procent NESPOKOJENÝCH...

Velice vám za to budememe vděčni, aspoň mluvte pravdu když už ne nic jiného rozumného... Děkujeme.

A dále pokračuje okrádání řadových policistů v nejnižších třídách-berou nám cesťáky, berou směnnosti, stravenky za 25 tam už nemají co vzít, nařízené podivné rehabilitace, které všichni odmítli atd.

U nas v Prostějově jsou stravenky 50 ti korunové a my doplácíme 30,-Kč. V civilnim sektoru jsem takový hnus ještě neviděl!

U nás nejsou vůbec, protože nabídka: za 50,-Kč stravenku doplácet 46,-Kč nebyla z naší strany akceptována. Ale i na takové maličkosti je vidět, za jaký povl nás mají....