4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pro Fredof.
Ještě,že nevyzíváš ke klidu na práci a nepronášíš hesla,že PČR si rovracet nedáme,chi,chi,chi.

Můj o s o b n í názor na petici.

Zdravím všechny slušné účastníky diskusního fóra.
Nemohu se vyjádřit k požadavkům č.5, 11 , protože sloužím u PČR a nechtěl bych nějak ublížit kolegům HZS. Lépe řečeno nevím přesně o co se jedná .Mám přiznáno pr.29 let. A tudíž mám trochu jiný názor na PČR než tvůrci iniciativy a což je pro mě trochu udivující i NOSP PČR. Na začátku mého příspěvku musím sdělit, že nejsem ředitel,ani vedoucí ani agent p.Langera,ale obyčejný inspektor.To proto,aby mi tzv. demokratické vedení iniciativy hned nezačalo nadávat urážkami.
Ale musím před NOSP hluboce smeknout i když nejsem v odborech. Protože posledních několik měsíců iniciativně odbory pracovali podle mě až moc. Rovněž jsem četl mnoho článku na našem necenzurovaném webu KS Ostrava WEBRORUM.Ale i na jiných.
K celkové petici se musím vyjádřit, že s touto n e s o u h l a s í m. Nevím do jaké hloubky iniciátoři znají celkovou problematiku zákona č.361/2003 Sb. (jinak by nikdo nemohl psát, že byl degradován, že mu snížili plat, aspod.).Proč? Protože nemohu pochopit některé očíslované části pro koho budou užitečné? Pro určitou část policistů, které iniciativa zastupuje? Určitě se ale nebude jednat o většinovou část policistů. Já patřím k většině.
Přiznám se, že mě zaskočila hrubost a neslušnost a netaktnost iniciativy a možná, že toto pramení i z neznalostí určitých ,řekl bych interních věcí postupu výkonu služby u PČR. A to se moc nechci vyjadřovat o úrovni jakou projevují starším pisatelům webu . Domnívám se, že by jste se měli přiučit slušnosti od NOSP.
Můj náhled na tuto petici:
Pokud by tyto jednotlivé body, kromě už uvedených č,5 a 11 k těmto se nemohu vyjádřit, byly alceptované, tak by vlastně zákon 361/2003 Sb. nemohl být funkční.. Jaký je vlastně smysl nového zákona., který je podle mě určitě spravedlivější než starý? Nejdřív by si ho měli zakladatelé petice pořádně přečíst,aby ho mohly vůbec kritizovat. Smysl je asi v podstatě takový, že nastavuje novou laťku u bezpečnostních sborů a to takovým směrem, že stará generace odchází za přijatelnějších podmínek (než tomu bylo dle 186/92 Sb.) na zasloužilý odpočinek a bezpečnostní sbor se omlaďuje. Zejména ve vedoucí správě. A k tomu,aby mladší kolegové mohly něco taky řídit se musí tato místa uvolnit a samozřejmě, že musí mít vysokoškolské vzdělání. Podle toho co vidím a slyším starší generace bude odcházet asi do konce roku 2007. Proč to Vám asi nemusím vysvětlovat. Proto mě trochu udivuje NOSP PČR. Závěrem několik p o s t ř e h ů ,nad kterými by se mohl někdo i možná zamyslet:
Proč nepošlete tuto petici k podpisům a vyjádření na jednotlivé oddělení? Proč PP nezjistí anonymním průzkumem,jaká je celková situace u sboru. Schází mi další odbory! A příslušníci mimo policie, kterých se toto taky týká. Nebo ne? S některými náznaky příslušnic a příslušníků, kteří naznačují určitý směr a sílu diskriminace určitého věkového spektra z Vaší strany iniciativy souhlasím. Nevěřím, že naší zákonodárci PS budou do 1 roku s zák.č.361/2003 Sb.cokoliv dělat.Opravdu si myslíte , že poslanci-senátoři a prezident uzákonili zákon, který je v rozporu s naší legislativou a zejména s LLP a svobod? Já určitě ne. Rozhodně nemám námitek proti tomu,aby policisté sloužící na tzv. ulici měli maximum rizikového spíše naopak.Aleje vůbec možná redukce tzv. zvláštního příplatku? Manifestaci jsem v Praze nebyl podpořit protože bych byl proti sobě a taky proti zdravému rozumu.Proč si nezaložíte vlastní web.DF na intranetu? Kde by nechodila veřejnost? Ale osoby, kterých se toto přímo týká.Celkový pohled na danou problematiku by se určitě vykrystalizoval.Máte z toho strach? Zkuste se obrátit na vedení SSm kraje Ostrava, kde máme podle mě větší demokracii v projevu názorů než u Vás v Praze,aby Vám založili DF na ostravských demokratických stránkách . Na služební porady se nebojí a neštítí přijít naší vyšší nadřízení služební funkcionáři z kraje , kteří jsou ochotni vyslyšet si různé námitky, názory, těch, kterých se údajně vy zastáváte. A jsou i ochotní odpovídat ,vysvětlovat a tak zklidňovat celkový neutěšený stavu u PČR, který je podle mě zapříčiněn neinformovaností o novém zákonu. S přáním pěknějších dnů,větší slušnosti a zdravějšího selského rozumu (doufám, že můj příspěvek nebude upravován a cenzurován) Fedof z Ostravska. fedof@seznam.cz

Pro Fedof
Hmmm, proč by se mělo zakládat diskusní forum kam nechodí veřejnost ty chytrolíne. A stejně si myslím,žes tady nakecal víc než je zdrávo,nejsi náhodou bejvalej politruk ty "zdravej selskej rozume",nazval bych tě hjinak,ale nechci bejt vulgární,ty panskej pohůnku.

Milý Fedofe, je opravdu vidět, že dění kolem problematiky, o které píšeš nesleduješ průběžně. a to již několik měsíců. Po přečtení tvého článku si myslím, že ani nemá cenu ti něco vysvětlovat. Takže se běž opět uložit ke svému zimnímu spánku a nenech se rušit námi nespokojenci se z.č. 361.

Pro Sandeman :
Protože by tam nemohli psát takový vulgární lidi, kteří si ani nevidí na špičku nosu. Politruk jsem nikdy nebyl,takže jsem nedostával zlaté hvězdičky.Ty slušňáku?!Diskuze by dostala úplně jinou dimenzi. Nezapomeň, že už nejsi před revoluci a nikoho nezajímá, že ti nesněží zlaté hvězdy na ramínka, podle toho kolik jsi měl známých.

Poslal jsem na INICIATIVU 100,-Kč. Chtěl bych vědět co si za to koupili?

Milý Fedofe asi jsi jeden z těch co si od nového roku nepohoršil. Já sloužím cca 7 let a když jsem to tak počítal tak tento rok budu mít mzdu o 24000,- Kč hrubého nižší a ještě mi bylo přidáno 150 hod. navíc. Mám se tomu smát a dělat, že je vše v pořádku, když si tak chytrý tak mi poraď co mám dělat. Můžež za mě platit hypotéku a další splátky, které mám. Já bych si přivydělal, ale bohužel to mám zákonem zakázáno. A co se týče spokojenosti policistů, tak tě můžu ujistit, že u nás na útvaru je znechuceno tak 60- 70 procent policistů a cca 30 procent nic nenamítá a to si nevymyšlím.

Pro Fedof.
Ty si fakt nic nepochopil,ano,souhlasím,běž se uložit k zimnímu spánku. Co se týká degradací,ano s novým služebním zákonem,byli stávající vojenské hodnosti zrušeny,(s tím jenom souhlasím,protože to už tady nemá léta co dělat a kdo si na to potrpí ať táhne do armády)to je pravda,byli stanoveny nové služební hodnosti,ale proč se teda ponechalo tzv.hodnostní označení,co je to za nesmysl vrchní asistent,pprap.XY?. To samozřejmě nedělá nic jiného než budí dojem degradace,to je nezpochybnitelný fakt.
Jednoznačně hloupost,těch,kteří zákon vytvářeli. Nebo snad záměr? To aby kdejaká kráva v kanclu,která v životě neviděla darebáka se mohla honosit důstojnickými distinkcemi,asi jo.

Ty EsPe, co se tak hloupě ptáš? Ty penízky se určitě prolili hrdlem, pro tvou hloupost. Připadá mi, jako by tu někteří psali z ústavu choromyslných!

omlouvám se za můžež překlep na konci š

Pro Sandeman :
Ale kdybys to nosil ty tak by ti to nevadilo! Musíš si najít trochu času a přečíst si důvodovou zprávu zákonodárců, proč tak činili.Ale myslím si, že ti nikdo nebránil podat návrh cestou svého poslance,senátora, když jsi nevyužil cestu nadřízených.

to Fedof: Já jsem tu důvodovou zprávu četl, odstavců kde není napsán záměr "ušetřit" je skutečně velmi málo.. a tak se byl ponechán veškerý bič a cukr, který to měl vyvážit byl z tohoto důvodu vzat.

Ten dotaz na to kam šlo 100,- Kč na Iniciativu nebyl ode mě a byla zneužita má zkratka. Já takové hovadiny nepíšu a psát nebudu, takže jakékoliv vybočující názory budou pod touto zkratkou nejsem to já.
-EsPe-

Fedofe, fedofe nezlob se, ale ty tvoje bludy se nedaji ani komentovat. S takovym uvazovanim nemas u Policie co delat.

pro Fedofa - svým příspěvkem schvaluješ :

==» práci zadarmo (150 h.)
==» bez příplatků SO, NE, svátky, noční

Míchají se věci zde dvě věci dohromady uniforma x neuniforma. Ve své podstatě by měli tyto složky spolufungovat s tím, že každá využívá těch vlastností, která je jim pracovně dána. Ty jsi s prací spokojený, určitě nemusíš chodit dle plánu 150 hod. zadarmo. Např. uvedených 150 hod. již bylo před schválením sl. zákona několikrát připomínkováno jako diskriminační. Tak proč to v tom novém sl. zákoně nechali ??? Myslíš, že to byla schválnost nebo šlendrián ??? A další věci - co mají kolegové podle nov. sl.zák. - asistent nastržm. XY ??? Čeho jsou asistenti ?? Copak jsou to nějaký podržtašky nebo jak ?? A další nesmyly jako: když jednou projdou ZOP, tak jsou už KUR.A hotoví policajti né ??? Tak proč mají dělat zase další zkoušky ?? O zbytečně délce studia ZOP nemluvě. A další a další věci, které už tady na stránkách a dalších WWW již byly opakovaně řečeny, ale které jsi Fedofe asi jaksi přehlédl. Jsi spokojený s tím, co ti bylo dostatečně vysvětleno služ. funkcionáři. To, že je zákon nyní příznívě nakloněn pro odchody old fukcionářů, neznamená, že neodcházej mladí se zkušenostmi z praxe od 4 do 7 let. V civilu mají možnost si kdekoliv a kdykoliv přivydělat. Sl. zákon tyto možnosti samozřejmě omezuje na několik činností, které ještě znovu omezil - viz znalecká činnost apod. Každý policista by měl mít možnost udělat si nějakou další specializaci a k tomu patřičně finanční vylepšení. To je motivace ke vzdělávání. A má smysl i pro praxi - protože je policista víc použitelný. Ale co se zemědělskou apod. VŠ u policie ? Jak už zde bylo na předchozích stránkách uvedeno jsou VŠ, kteří chtějí pracovat v uniformě a na ulici mezi lidmi. A nechtějí popisovat haldy papírů o ničem. Tzv. manifaktůra na spisy, kdy se zahajuje proti NP a popíše se a několikrát se opisuje nesmyslně skutek "virtuálního" pachatele a pak se "umělecké" dílo v různě časovém horizontu (jak se kde stíhá) se slávou odkládá. Ale to jsem již odbočil.
PS: A pokud ti Fedofe selský rozum říká, pracuj zadarmo 150 hod., tak tady asi nebude něco v pořádku. Neber to osobně.

Tak jsi budu muset změnit nick, protože se tu opět za mne někdo vydává.

Jsi komunista????

Jsi šlapka?

Ano je to nemoc modrých strak a příznaky jsou patologické usmívání a zastírání skutečností, stavu a čísel.

Současný stav PČR jeví se mi jako progresivní paralýza (poslední stadium jisté venerické choroby). Ale řekne mi někdo kde jsme to chytli?

Taková nemoc se nejsnáze chytne v bordelu, byl tam jeden a ten už měl celýho modrýho ptáka.

Toto je reklama na naše webové stránky. Policisté se správně domnívají. Toto není jen reklama na práci policistů, ale hlavně některé osoby, které mají problémy se zákonem. Samozřejmě je to zároveň ostuda těch, kteří mají problémy se zákonem. Tuto reklamu sponzorují občané ČR - kriminálně závadové a proto to není tzv. sponzorský dar pro PČR.

Stravenky za 25,- to je ukázka bídy u policie. Všichni na oddělení to už dlouho odmítáme.

Na jedné straně stravenky za 25,-Kč a na druhé straně rozhazování a zneužívání postavení. Panáci si jezdí se služebními auty do svých domovů služebními auty ( statisíce korun vyhozených oknem) Obyčejného policisty se nikdo neptá jak se dostane ze služby domů. Vyházené peníze neúčelně za mikrovlnky, ledničky, vařiče. To potom snadno chybí peníze na potřebné vybavení jako jsou kvalitní počítače a pod.

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

Lidstvo není dokonalé. Vždy a všude se najdou černé ovce, stejně tak u policie. Máte právo se svobodně vyjadřovat, plně to podporuji. Ale co nechápu, pokud jste tak čistí a krásně moralizujete, proč používáte princip kolektivní viny?????

Zabili ti bratříčka? chudáčku?

Toto je reklama na naše webové stránky. Policisté se správně domnívají. Toto není jen reklama na práci policistů, ale hlavně některé osoby, které mají problémy se zákonem. Samozřejmě je to zároveň ostuda těch, kteří mají problémy se zákonem. Tuto reklamu sponzorují občané ČR - kriminálně závadové a proto to není tzv. sponzorský dar pro PČR.

Děkuji, že jste se projevil přesně, jak jsem očekával od lidí, kteří zřizují stránky jako např. policista.com atd. Rodiče na Vás musí být hrdí.....

KDY BUDE KONEC OKRÁDÁNÍ ŘADOVÝCH POLICSTŮ?

hned tak to nebude, nejprve slíbili osobní pak tři stovky a nakonec pan Langr řekl, že si to ani nepotřebujeme protože jsme vlastně spokojení. Takže to, že jezdim přes půl republiky pracovat do Prahy nikdo mi nezaplatí cestu ani ubytování a z mraženýho jídla, které dostáváme od zaměstnavatele s příspěvkem jsem marodil se zánětem žaludku je vlastně vpořádku. Co mohu dále říci přišl jsem pln ideálů pár let jsem viděl jak to chodí a nyní mám sto chutí odejít. Snad závěrem pro těch pár statečných řadových policistů , kteří se ještě drží věřte, že ještě není tak špatně aby nemohlo být hůř

Tak už fakt nevím... nejraději bych se pana ministra
zeptal z očí do očí - co to žvaní do těch mikrofonů??? Jakých 90 procent spokojených a 10 procent nespokojených..??? Proč ze sebe dělá troubu a lže celému národu i nám???

Řekněte to pane rádobyministře Langře příště prosím tak, jak to ve skutečnosti je: tedy -

10 procent spokojených a 90 procent NESPOKOJENÝCH...

Velice vám za to budememe vděčni, aspoň mluvte pravdu když už ne nic jiného rozumného... Děkujeme.

A dále pokračuje okrádání řadových policistů v nejnižších třídách-berou nám cesťáky, berou směnnosti, stravenky za 25 tam už nemají co vzít, nařízené podivné rehabilitace, které všichni odmítli atd.

U nas v Prostějově jsou stravenky 50 ti korunové a my doplácíme 30,-Kč. V civilnim sektoru jsem takový hnus ještě neviděl!

U nás nejsou vůbec, protože nabídka: za 50,-Kč stravenku doplácet 46,-Kč nebyla z naší strany akceptována. Ale i na takové maličkosti je vidět, za jaký povl nás mají....