4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Co se odehrává na dopravních odděleních kde jsou všichni rozděleni ve 3TT bez rozdílu věku a praxe?
Co to je za sprostý systém kariérního řádu?

Komu se to nelíbí, může jít dělat na obvod nebo SKPV spisy - pak dostane vyšší třídu. Tak to je nastavené a tak to bylo asi i myšleno, protože s třídami spadli i na jiných útvarech, kde nejsou spisy. A jinak spravedlnost nehledej - nenajdeš ji.

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Proč si policejní špičky neváží policejního řemesla v nejnížščí třídě a šlapou po těchto lidech?
Proč musí na zákon 361 doplácet jen lidé v nejnižších třídách?
znamená snad 3TT pro lidi s 15 letou praxí STOP.

Tak to v kapitalismu je, systém tě nutí běžet stále dopředu a rychleji. Kdo nevydrží tak padne a pak po něm ostatní šlapou. Proto každý pořád něco vymýšlí, aby si pomohl. Bohužel se to někdy zvrtne špatným směrem. I zde s tím systém počítá, běžec je vyřazen a dav utíká dál hlava nehlava. Ale, abych tady nefilozofoval. Jediná řešení asi jsou udělat si VŠ a snažit se získat lepší místo, nebo jít pryč. Ty, kteří brečí nad rozlitým mlékem totiž stejně nikdo neposlouchá.

:o)) Co bude dál, až budou mít všichni VŠ? Alternativa by třeba byla, kdo hraje golf, nebo rybaří. Přínos pro práci policie to taky nemá žádný, ale nějak se to kastovat musí. Tak ty chceš na vedoucí místo? Hraješ golf? Ne! Tak máš smůlu a seď na zadnici. Dobrý, nééé? :o))

Že by ten Projekt P1000 neměl Ministr vnitra Iva Langer dostatečně finančně zajištěn ? Vždyť se dušoval, že to neohrozí chod policie. Snad nepřijdou doby policie, kdy se pachatelé převáželi tramvajemi a na ohledání místa činu se i někdy šlapalo nějaký ten kilometr ( osobně jsem zažil a ten údiv poškozených ). Snad nebudou chtít nadřízení, abychom o tom nikomu neříkali a dělali, že je všechno v pořádku včetně nevole nadřízených, když si kriminálky pojedou pro podezřelého - pravděpodobného pachatele a najedou nepředstavitelných 50 kilometrů - Že by se to vrátilo ?
*************************************************

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
(Pokračování na str. 4)

(Pokračování ze str. 1)
Ministerstvo už přitom počátkem roku seškrtalo policejní rozpočet pro investice o 65 miliónů a další stovky miliónů chybějí v kapitole provozních výdajů. Mezi ty patří např. platby za energie, výzbroj a výstroj, pohonné hmoty nebo náklady na údržbu a opravy techniky a nemovitostí.

Škrtů bude víc

„Majetek se neobnovuje a nemodernizuje, ale pouze se udržuje při životě. Dochází i k omezování prostředků na opravy, a tak majetek dál chátrá,“ řekl Právu ekonomický náměstek policejního prezidenta Pavel Bouberle s tím, že opakované škrty v policejním rozpočtu způsobují stále se zvyšující vnitřní zadlužení. To podle něj přesáhlo miliardu korun.
Policie v současné době vyjednává se zástupci ministerstva o dalším možném navýšení svého rozpočtu. „Budeme žádat vládu, aby uvolnila určitou částku z rezervního fondu,“ uvedl Langrův náměstek zodpovědný za ekonomiku resortu Vladimír Zeman. Zároveň dodal, že škrtů v policejním resortu ještě přibude, o jejich konkrétní podobě má Zeman podle svých slov jednat dnes s policejním prezidentem Vladislavem Husákem. „Budeme hledat další možnosti úspor, předpokládám, že se nám podaří ušetřit řádově stovky miliónů,“ řekl Zeman s tím, že šetřit se bude hlavně na nákupech a na dosud nezahájených stavbách. „Priorita, která má přednost, je projekt na modernizaci služeben a také přípravy na vstup do schengenského prostoru,“ doplnil Zeman s tím, že obavy policie z nedostatku peněz jsou zatím předčasné. Bouberle však v této souvislosti upozorňuje na to, že činnost policie je při neustálém snižování policejního rozpočtu zajišťována jen přeléváním peněz mezi nejpotřebnějšími položkami. „Spirála vnitřního zadlužení se tak roztáčí stále dál a výš,“ konstatoval Bouberle.

Jestli vyrazili 11 dopraváků, v okr. Liberec by vyrazili asi jenom jednoho, konkrétnímu kolegovi se ale omlouvám, neznám jej, beru to jako příklad. Toto je dopad hnusu č. 361, je možné, že někdo z nich měl existenční problémy, pak k tomuto nemusí docházet, ale nedělá se to. Je pravdou, že po nabytí rozsudku, by tento kolega měl sloužit, presumce neviny, protože nevěřím , že v tom jede asi celé oddělení. Takhle pročistit můžou celoplošně řadové plicisty, kteří ještě zbyli, a zamkneme policii , plukovníci do roka odejdou, tam problém není, jim to přejem, ale mne vadí, že jsem 24 let na ulici řešil zločin, stát si policejního řemesla nevážil a dále pořád neváží, nevím, zda má smysl dělat policistu, hasiče, bachaře, mocipáni mají ochranky, ale je potřeba, potřeba,policie, mám rodinu, chci bezpečí ve státě, proto jsem tuto práci dělal, ničeho nelituji. Pan Langer, pan Kalousek zde po čase nebudou, ale budou poctiví lidé, policisté, hasiči bachaři, mají mít sociální jistoty, finanční zajištění, též mi rentiéři mít jistotu. Mám dojem, že se zvedne opravdu vlna, kdo má nárok na rentu, řadoví, půjdou, v civilu se dá uživit, kdo chce pracovat, tak si práci najde, připlácne dva jakoby platy, ne těch ccc 14-17000,-.Kč žebráckých, služné na ulici, bez stresu, buzerování, čistá hlava, jste občan první kategoie, ne druhé, toto jsem řekl při odchodu plukovníkům, poldu bych dělal dále, ale společnost si musí vážit policisty, bachaře, hasiče, tedy poctivého. Kdo dělá poctivě jakokoliv práci, má být spravedlivě zaplacena, asi jsem idealista, věřím v lepší časy, bude nutná další masové demonstrace, nebo se nic nezmění, držím palce bývalý kolega z OOP Česá Lípa.

mám velmi vážný zájem o službu u dopravky v Kladně, teď bych se mohl chytnout, že?

Jen si koleduj .......

Práce u policie je tak akorát pro vedlejší pracovní příjem jestiže se jedná o práci na ulici v nejnižší třčídě.

Jelikož již jsem dva roky v C, tak zase mohu trochu lépe porovnat tyto sektory. Myslím, že jsem zažil u PČR oddělení, kde se člověk nezastavil a také fary, kde bylo těžké dožít konce služby a platově žádný rozdíl. Určitě znáte tyto pracoviště taky. Tam bych hledal kámen úrazu. Čtu tady příspěvky, že za 17 tis. Kč neuživí rodinu atd. možná i chápu, ale věřte, že znám odborníky v civilním sektoru, kteří jsou kapacity a to za stejný plat a vzpomenu na náplň činnosti tzn. jak jsem nazval fary s příjmem 28 tis. hrubého a je to fakt velkej nepoměr. Myslím, že nastavení plat. tarifů by mělo být pomocí nějakého přezkoumání vytíženosti přenastaveno do spravedlivější roviny. p.s. mluvil jsem před týdnem s kamarádem, který podával tr.oznámení na jednom oddělení PČR a práce policisty byla hodně špatná, vysvětlil jsem mu, jak se má příště zachovat, protože ten si nezaslouží za svou práci policisty ani zlámanou grešly
- prosím nenapadejte mě, je to podle pravdy a vyjádřil jsem svůj názor

Máš pravdu, snaží se to vyrovnat příplatkem za nebezpečnost, ale to je zcela nedostatečné. Myslím, že by policista z fary nešel na zatížené oddělení, ani kdyby mu dávali 5 tisíc navíc. Člověk žije život jen jednou a nechat si ho ničit za rozdíl páru tisícovek nemá cenu. Bohužel takových nerovností je celá řada.

Já jsem například z fary šel zpět do města, protože jsem se tam jednak nudil a po čase zjišťoval, že plno věcí už zapomínám, protože je nepotřebuju a cítil jsem se nevyužitej, což tam většině vyhovuje nic nedělat...to asi záleží na přístupu ke službě každého poldy

Ivan........krásně jsi to napsal...................

Tak jsem právě ve zprávách na ČT 1 shlédl dvě po sobě jdoucí zprávy.
Policejní prezident Husák je podezřelý z úniku informací v kauze "biolíh", ale MV Langer jej neodvolán neboť není důvod.
11 kladenských policistů z DI je PODEZŘELÝCH z braní úplatků a ještě před zahájením trestního stíhání jsou na hodinu propuštěni.
Asi bych chtěl žít v Kocourkově, tam bych aspoň chápal , co se vlastně děje.
Nebudu předjímat, zda Husák nebo dopraváci skutečně spáchali to, z čeho jsou podezřelí. Jde tu o to, že pro kmána nemá nikdo ani trochu zastání a tam se vyhazuje okamžitě a nekompromisně a je vinný vlastně hned od začátku. Páni jsou nevinní až do rozsudku nejvyššího soudu a ještě i potom tvrdí, že to byla politická hra a snaha je zdiskreditovat.

TO ZNÁŠ.
VŠICI JSME SI ROVNI,
ALE
NĚKTEŘÍ JSOU NEJROVNĚJŠÍ.

Vrána vráně oči nevyklove.

Na to si zvykneš. Honíme pachatele "závažné kriminality", kteří kradou v obchoďákách tatranky, protože mají hlad. Pro závratný úspěch na této úrovni, ve formě zkráceného přípr. řízení, nám nezbývá času na nic jiného. Mám takový dojem, že to vlastně nikomu nevadí. Vždyť jde jen o statistiky.

Všimli jste si všichni, jak vyšuměla aféra kolem Pavola Mihála, šéfa Interpolu? Nikde o něm ani slovo, zato o Čermákovi a policistovi, který vyfotil Svobodu se mluví a píše pomalu ještě teď.

VAROVÁNÍ – BUDOVÁNÍ ČIPOVÉ TOTALITY !!!

V současnosti je připravován (EU) do roku 2008 zaměřovací systém Galileo o soustavě 30 družic na 3 drahách (minimálně vždy 4 družice budou na aktivní měření každého místa na zemi), (vysílající nepřetržitý monitorující signál), který bude spolupracovat s nyní už fungujícím americkým systémem GPS. GPS má také soustavu 30 družic, které neustálým vysíláním monitorují pohyb každého člověka na planetě, s rozlišovací schopností 15 m. Při uvedení do provozu systému Galileo a při jejich spolupráci, bude možno všechny osoby či věci (s čipem) monitorovat s komerčním rozlišením na 2 m a to i v budovách, nákupních centrech a tunelech – což doposud nebylo možné (skutečné maximální technické rozlišení je několik cm). Sami tvůrci říkají, že tento systém má obrovské využití ve všech oblastech našeho života. Rozdělování frekvencí provádí Mezinárodní telekomunikační unie www.itu.int v Ženevě ve Švýcarsku. Pomocí frekvence lidských těl (i bez čipů) bude ihned od roku 2008 určena poloha každého člověka !!! Více na našem webu ( www.andele-svetla.cz ) – sdělení 2158 a 1622

zalez do díry magore, spletl si si posluchače

Ses díval na Terminátora co?

bože, bože ty jsi ale hňup, to se nevidí !! Přečti si něco o technologii GPS než napíšeš takový blábol. Satelit GPS nic nepřijímá, ale jen vysílá signál, který si přístroje GPS na zemi vyhodnotí vre svém procesoru a podle systému trojúhelníku změří a zaměří polohu. Takže ty GPS-ky na zemi NIC nevysílají, pouze přijímají signál, ale to je asi jako házet hrách na zeď.

tak proč už nechytili amíci Usamu bin Ládina??? :-D

Protože Usáma bydlí ve Farayadově kleci.