Tak co, pane ministře?
ministr vnitra Ivan Langer, tak i jeho opoziční kolega František Bublan.


Důvodem k odchodům ze sboru není jen "generační špunt", o kterém hovoří ministr vnitra Langer, ale též výrazný pokles platů především u složek působících v přímém výkonu. Tak v diskusi argumentoval stínový ministr Bublan. Za letošní rok odešlo ze služby asi 2700 lidí - podle Ivana Langera se trend odchodů v září už zastavil.

Zákon zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby a nařizuje policistům odpracovat 150 přesčasových hodin zdarma. Na druhou stranu jim však prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a měl jim plošně zvýšit základní platy.

Policii v současné době chybí 3300 policistů a to především v terénu - tuto skutečnost kritizují i hejtmani z různých krajů. Šéf resortu však tento pokles nevidí dramaticky a obhajuje odchody jako potřebnou generační výměnu. A jak také dodal, po Novém roce se dají očekávat další výpovědi.
Poslední fází generační výměny má být podle plánu ministerstva a vedení policie přijetí nových policistů - v nejbližších týdnech by měla být spuštěna další vlna náborové kampaně. K náboru jsou motivováni i stávající policisté - za za přivedení nového příslušníka k Policii ČR získají odměnu 3 až 5 tisíc korun.

Ministr vnitra v televizní debatě představil také informační brožuru vydanou v nákladu 1000 ks, kde dle vlastních slov "skládá účty". František Bublan vydání této publikace obratem kritizoval jako spíše fotografickou prezentaci vnitra. Bublan považuje publikaci za zbytečnou - Ivana Langera označil spíše za ministra reklamy než vnitra. Langer se však hájí, že politický marketing by měl být standardní součástí výkonu politických funkcí.





Text: Jiří Vítek



Publikováno: 11. 09. 2007



Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.


jméno
heslo



noname: Povinná četba dnes na iHned:
Když odchází víc lidí, než chcete
Mezi zdravou obměnou týmu a patologickou fluktuací ve firmě je rozdíl. Šéf by měl zpozornět, když přesahuje patnáct procent nebo když odcházejí špičkoví lidé.
HN KARIÉRA, kariéra

Pokud v nepřítomnosti šéfa rozesílají zaměstnanci své životopisy na jiná místa, už v tu chvíli pracují s menším nasazením. Neztotožňují se s dlouhodobějšími cíli firmy, pracují napůl nebo dělají jen to nejnutnější. Vysoká fluktuace může být důsledkem špatné práce manažera s lidmi. Ale také to tak být nemusí.

Přínosy obměny lidí

Fluktuace má také svá pozitiva. "Každý příchod nového zaměstnance znamená pro společnost jedinečnou šanci získat další úhel pohledu. Příchozí konfrontují své zkušenosti s novým prostředím a procesy," říká personální ředitelka společnosti SodexhoPass Ellen Hunusová.

Určitá obměna týmu je přirozená, patří k životaschopné společnosti. Po nějaké době může i vynikající zaměstnanec cítit, že dal své práci maximum a nemá se profesně kam posunout. Pak je jeho přijetí nové výzvy na místě. Takové změny zamíchají v podniku mírně kartami, ale nadřízení by s nimi měli počítat.

Šéfové by měli zvážit, koho opravdu nutně potřebují. A rozlišovat, zda je opouštějí řadoví pracovníci, které je možné zaškolit za několik dnů či týdnů, nebo špičkoví odborníci, za které nenajdou snadno náhradu. Tady se vyplatí pátrat po příčinách fluktuace.

"K tomu slouží výstupní pohovory," říká Tomáš Kopecký, ředitel firmy FranklinCovey. Podle něj jsou lidé při odchodu, zvláště pokud se k němu rozhodli dobrovolně, otevřenější. "Jestliže více zaměstnanců udává stejný důvod k odchodu, mělo by to firmu přinejmenším varovat a přimět k zamyšlení nad stávajícími procesy a způsoby řízení," doporučuje Eva Kopecká, personální manažerka společnosti CA v Česku. Za pozornost také stojí období, ve kterém k opuštění firmy dochází.

V některých případech je dobré odchodu zaměstnance zabránit. Je ale nutné znát hranici, za kterou se firmě již nevyplatí jít, protože by úsilí bylo marné nebo udržení pracovníka příliš drahé.

Čechům záleží na vztazích

Českým pracovníkům záleží na pracovních vztazích. Výzkumy ukázaly, že i když nejsou dostatečně ohodnoceni, ale pracují v příjemné atmosféře, tolik neodcházejí. V opačném případě to však podle závěrů personalistek Ivany Říhové a Pavly Staňkové ze společnosti Deloitte neplatí. Podle nich se v Česku míra fluktuace pohybuje okolo 15 procent, což představuje přijatelnou míru odchodů.

Šéfovi pomůže personalista

Fluktuace může mít mnoho důvodů a vedení firmy ji může dobře posoudit jen v kontextu všech souvislostí na trhu práce. Zde by šéfům měli pomoci personalisté, kteří se v něm musí dobře orientovat. "Manažer je však zodpovědný za svůj tým a personalista není policista, který by jej měl hlídat, aby mu podřízení neodcházeli," říká Ivana Říhová ze společnosti Deloitte. Podle průzkumů této společnosti jsou nejčastějšími důvody fluktuace omezený prostor pro postup v kariéře, nízké možnosti osobního rozvoje, nevyváženost pracovního a osobního života, nevhodný styl vedení i nedostatečné ohodnocení pracovníků.

Jak si udržet zaměstnance

Fluktuace se stává problémem ve chvíli, kdy náklady spojené s výměnou zaměstnanců jsou vyšší než přínosy plynoucí z nových pracovníků. Vždy jde o komplexní záležitost a situaci je nutné posuzovat individuálně v rámci každé firmy.

Loajalita podřízených se dá zvyšovat mnoha způsoby. Žádný však není úspěšný sám o sobě. Velký vliv má také působení konkurence na trhu práce. Většina firem využívá takzvaných tvrdých stimulů. Kromě výše mezd soutěží podniky mezi sebou v udělování nejrůznějších benefitů. Většina těchto věcí však působí krátkodobě a zaměstnanci si na ně rychle zvyknou.

Klíčové je i působení takzvaných měkkých stimulů. "To vyžaduje individuální přístup ze strany vedení, vytvoření kvalitních programů pro růst, rozvoj firemní kultury a kultivaci příjemného pracovního prostředí," shrnuje Eva Kopecká.

Podle ní by se měly tvrdé a měkké stimuly vzájemně doplňovat, šéf nemůže nahrazovat jeden druhým. Jen tak mohou pomoci vybudovat dlouhodobě dobré vztahy mezi společností a pracovníkem.
Autor/ři: Hana Kejhová
20:24:32 18. 09. 2007

Nevíte někdo něco nového ohledně Manifestu 361, jsou nějaké výsledky, budou nějaké změny,chystá se další manifestace? Zdá se mi že vše nějak utichlo?

Všechny informace ohledně Manifestu 361 najdete na www.demonstrace.phorum.cz.

...a tato informace je i pro Vás pane minstře. Určitě by jste se měl na tyto stránky podívat a přečíst si názory policistů, hasičů atd ... Možná Vám to pomůže při vystupování v televizi a tisku a už nebudete tolik lhát ohledně spokojenosti již zmíněných ohledně nového zákona.

Už ty bláboly tady nepiš!!

To je zase ten idiot - jako vždy.

Není to zase Rambo?

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat