V souvislosti s diskuzí o CzechTeku padl dotaz, proč se tato akce nekoná každý rok v jiné zemi. Odpověď je prostá: protože by jim tam pšenka nekvetla. I když legislativa a praxe jednotlivých západních zemí nejsou totožné, platí v těchto liberálních zemích obecně odmítavé stanovisko k pořádání nelegálních technoparty. Konkrétně ve Velké Británii je skutečně tento zákaz ošetřen konkrétním zákonem.

V diskuzi na Britských listech padla slova o snobství Angličanů či netoleranci. V této věci existují dvě zásadní nedorozumění. Prvním je, že zákaz se vztahuje na produkci technohudby a pořádání technoparty. To je nesmysl, kterým by liberální stát popíral sám sebe. Je to stejně nesmyslné, jako bojovat proti vyznavačům rocku, posluchačům opery nebo čtenářům detektivek. Liberálnímu státu je zcela lhostejné, jakou hudbu posloucháte, za předpokladu, že dodržujete pravidla. Určitý druh společenské smlouvy, který v praxi znamená, že akce bude mít pořadatele, bude známo její místo, dodrženy hygienické normy, bude zajištěna požární a ekologická bezpečnost a zajištěny jasné právní vztahy v případě škod.

Legální technoparty lze samozřejmě pořádat nejen ve Velké Británii, ale i kdekoli jinde v západní Evropě. Problém je právě v divokých raveparty pod širým nebem, která se nechtějí pravidlům podřídit. V západní Evropě se bohužel subkultura technařů nevyhnula velmi podobným výstřelkům, které provázely konání CzechTeku v minulých letech. „Válka“, kterou vedou úřady s technaři, je samozřejmě velmi nedůsledná, protože liberální stát skutečně není ze své podstaty represivní a velmi dobře ví, že pouhé zákazy k ničemu nevedou. Daleko výhodnější je osvědčená integrace do systému a o této snaze koneckonců svědčí dokument francouzského ministra, který byl v Britských listech rovněž zveřejněn.

Liberálnímu státu, ať už ve Velké Británii či kdekoli jinde, nejde o nic jiného, než dostat technařské hnutí pod určitou kontrolu společnosti. Zdůrazňuji „společnosti“, nikoliv státu nebo nějaké jeho represivní složky. Problém je v tom, že tvrdě konzumní technařské hnutí se takové kontrole brání a svobodu si vykládá po svém.

S tím souvisí druhý problém, který v souvislosti s diskuzí o CzechTeku nastal – samotné pojetí svobody. Mám pocit, že mnozí si u nás vykládají onu svobodu v liberální společnosti jako ničím neomezovanou a neomezitelnou. Jenže je to naopak. Liberální společnost v sobě spojuje tisíce často protichůdných zájmů, a aby vůbec mohla fungovat, vytváří pravidla, která se snaží efektivně prosazovat. Měl jsem kamaráda, který po řadu let pěstoval zvláštního koníčka – jízdu načerno v městské dopravě. Tu a tam ho přistihl revizor a nastala zvláštní hra zasílání složenek a upomínek, které kamarád s roztomilostí sobě vlastní zahazoval a počítal s tím, že malou pohledávku se příslušnému úřadu nevyplatí vymáhat. Několik let mu to k mému údivu vycházelo.

Poté se rozhodl vycestovat na návštěvu do USA, kde se v newyorském metru pokusil aplikovat stejné chování, které mu u nás tak hezky procházelo. Jenže tvrdě narazil a poněkud odlišný přístup místních úřadů ho stál 48 hodin ve vězení. Po návratu nazval Spojené státy fašistickým státem. Jestli je západní liberální stát na něco skutečně citlivý, pak je to skutečně právě dodržování pravidel a pokud si někteří technaři základní liberální poučku „Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného“ upravili svérázným způsobem na „Vaše svoboda končí tam, kde začíná naše zábava“, zákonitě narážejí.

Případ podobný letošnímu CzechTeku by ve Velké Británii pravděpodobně nenastal už proto, že tamní technoscéna zná pravidla hry a ví, kde by mohla narazit. Je lepší a bezpečnější se přesunout tam, kde jsou úřady méně profesionální a více laxní. Problém s CzechTekem nepřišel v letošním roce, ale česká policie a státní správa obecně na něm pracovaly už řadu let, kdy celý problém nechávaly „vyhnívat“ v době, kdy celá akce měla jen omezený charakter a malý ohlas. Měly zakročit už při prvních stížnostech a konkrétních přestupcích, které technoparty provázely.

Když už by v Británii k podobné události přece jen došlo, jen stěží si dovedu představit, že by britská média zpochybnila legitimitu policejního zásahu, protože mají obecně jasno ve fungování liberální společnosti. Zcela určitě by ale tvrdě odsoudila nekompetentnost policie v případě konkrétních přehmatů a porušení zákona. Stejně tak nepředpokládám, že by konzervativní strana využila podobné události stejně účelově k útoku proti labouristům jako to u nás udělala ODS a prezident republiky vůči současné vládě.

Nevíte někdo něco nového ohledně Manifestu 361, jsou nějaké výsledky, budou nějaké změny,chystá se další manifestace? Zdá se mi že vše nějak utichlo?

Všechny informace ohledně Manifestu 361 najdete na www.demonstrace.phorum.cz.

...a tato informace je i pro Vás pane minstře. Určitě by jste se měl na tyto stránky podívat a přečíst si názory policistů, hasičů atd ... Možná Vám to pomůže při vystupování v televizi a tisku a už nebudete tolik lhát ohledně spokojenosti již zmíněných ohledně nového zákona.

Už ty bláboly tady nepiš!!

To je zase ten idiot - jako vždy.

Není to zase Rambo?

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.

Policii hrozí, že nebude mít peníze na benzín

V rozpočtu policie pro letošní rok zeje více než miliardová díra a podle některých odborníků tak koncem roku nemusí být peníze ani na běžné provozní výdaje jako benzín nebo hovorné, natož na investice. Prioritou číslo jedna přitom i letos pro ministerstvo vnitra zůstává projekt na rekonstrukci policejních služeben, který má spolykat stamilióny korun.
Mezi policejními funkcionáři se v poslední době objevuje názor, že modernizace mnohdy velmi zastaralých služeben je sice potřebná, ale v současné době by bylo užitečnější peníze „nasypat“ raději do věcí souvisejících s přímým výkonem služby.
Kvůli první fázi projektu P1000, která proběhla na popud ministra vnitra Ivana Langra (ODS) na konci loňského roku, už přitom policii chybí více než 400 miliónů. Peníze totiž původně měla dostat z resortu vnitra, Langer ale nedávno v rozhovoru pro Právo oznámil, že je musí najít ve svém rozpočtu.
„Bylo velmi nezodpovědné rozjet tak monstrózní akci, aniž na to byly peníze. Teď to může policii přivést do velkých problémů, které se můžou na podzim projevit i tak, že skutečně nebude třeba na benzín,“ řekl k tomu Právu Langrův předchůdce v čele vnitra a současný stínový ministr za ČSSD František Bublan.
reagovat