Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pane ministře, nevím, nevím co si mám o Vás myslet. Vaše arogantní vystoupení před médii k případu kladenských policistům - to byl vrchol. Co si to zrovna vy dovolujete? Vy, který jste zodpovědný za resort! Ale JÁ NIC - JÁ MUZIKANT! Co Kubiceho zpráva - to Vám nic neříká? Nemyslíte, že máte také máslo na hlavě? Na řadové policisty plivete jedovatou slinou, ale uznání jejich dobré práce to vám moc nevoní. Velice dobře jsem si všiml s jakým gustem o neúspěších Policie ČR hovoříte do médií. Co takhle vyzdvihnout úspěchy? Ale asi by toho bylo k zamyšlení více, viďte? Je mi srdečně jedno, zda je u moci Vaše rodná strana, ale ministr by měl pro svůj resort být příkladem, ale hlavně si ho hýčkat, chránit, brát se za něj. Vy děláte pravý opak. Já pevně doufám, že se vám to všechno vrátí. Buďte čestný a raději dělejte něco jiného. Jako ministr nestojíte za nic. Raději čestně ODSTUPTE. Za tento postoj si Vás budu moc, moc VÁŽIT.

Tak nám to dnes, v otázkách Václava Moravce na ČT-1, řekl pan Bém jasně! V otázkách mandatorních výdajů je potřeba ušetřit! Navíc upustil poznámku o tom, že pro příští rok navrhuje vláda zmrazit platy učitelům, policistům atd.. Každý ať si domyslí své! Pravděpodobně tato informace neměla být nyní zveřejněná a pan Bém se takříkajíc ukecnul. Ten to asi schytal od vedení ODS!!! Pokud je to pravda, a je velmi pravděpodobné, že to tak bude, tak bych si dovolil předpovídat nejdřív mírné a později silné nepokoje!!!

K otázce demonstrace bezpečnostních složek ještě tento rok jsem měl doposud postoj mírnější, ale pokud je výše popsané pravda, tak je demonstrace v tomto roce NEODVRATITELNÁ a NEZBYTNÁ

Pane ministře, máte založeno na kardinální průůůser!!!

Právě jsem si pustil na netu znovu celý pořad Otázky Václava Moravce. Pro upřesnění: Zmínku o záměru vlády zmrazit v příštím roce nárůst platů učitelům, hasičům a policistům neřekl Pavel Bém (ODS), nýbrž Bohuslav Sobotka (ČSSD), který je přirozeně obeznámen se záměry vlády. Každopádně Pavel Bém to nevyvrátil, naopak to potvrdil svými bláboly o tom, že ti dobří dostanou přidáno a ti horší zase ne. Takže skutečný záměr této vlády, tak jak jsme jej tušili, je venku a každý dobrý policista, který nedostal přidáno ani letos a naopak mu bylo ubráno si z toho tedy musí udělat závěr sám.....

JEDINĚ DEMONSTRACE V MNOHATISÍCOVÉM POČTU MŮŽE OTEVŘÍT OČI VŠEM, KTEŘÍ SI MYSLÍ, ŽE JSOU POLICISTÉ A HASIČI V NEJNIŽŠÍCH TŘÍDÁCH DOBŘE PLACENI. ODEBRÁNÍ HODNOSTÍ ZA MIMOŘÁDNÉ POVÝŠENÍ, NASTOLENÍ 150 HODIN, PŘIDĚLENÉ REHABILITACE DO VŠECH KOUTŮ REPUBLIKY A DALŠÍ PARADOXY A SVINSTVA NOVÉHO ZÁKONA.

Zabíjačka, květiny, stovky, pětistovky tisícovky - pánové to jste nezvládli. Kdyby jste totiž kradli milióny a miliardy nic by se Vám nestalo. Ale zase můžete být v klidu, soud už proběhl a dostali jste jen podmínky. Čágo belo šílenci.

11 jich muselo odejít s ostudou a další stovky a tisíce odejdou dobrovolně a s radostí do konce roku, aby se nemuseli na diskriminační zákon dívat.

Můj kamarád uzavírá stavební spoření a různé hypotéční smlouvy a když vidí přijmy dopraváků nebo hasičů tak tomu ani nemůže věřit jestli je něco podobného možné.
Opravdu kvalitní nový zákon udělal z chudáků ještě větší nuzáky. Mnoho policistů se nedokáže vyrovnat ani s degradací a ponížením, které nový zákon přinesl pro řadové příslušníky a hasiče.

Je jasné, že musí být mohutná demonstrace policistů, hasičů, bachařů, justička. Nebyl jsem týden na internetu, nic se nezměnilo, jenom stoupá rapidně počet odchodů do civilu, ani se nedivím. Plukovníci rok vydrží, pak civil, je jim to přáno, je to přirozené, pohoda, kdo má nárok na rentu, tak odejde dokud je mladý, v civilu kolem 35 let se dá najít slušná práce, připlácnout dva platy, jakoby, je to pořád více než potupných 15,000,-Kč plus mínus u hlídkaře, okrskáře a podobně. Pro civilisty, stačí si stáhnoust platové tabulky, kolik mají plukovníci, a kolik pěšáci. Je to v platě propastný rozdíl, tam jsou peníze pro policisty na ulici. Dále nechápu, když zaměstnavatel drží policisty z Moravy v Praze, ženaté, že se jim neplatí ubytovna, odlučné, jízdní výlohy, tyto mne byly placeny , když jsem sloužil,. tedy svobodnému ubytovna. Bylo zde sděleno, že po odečtu ubytovny, stravy, jízdného přiveze řadový policista z Prahy domů na Moravu cccc 8,000-9000,-Kč, asi na něj žena koukala jako z jara. Prostě hnus. U soukromníka se toto platí. Také neplatit příplatky v současné době, prostě hnus. Jestli se nezmění tento paskvil, aspoň na úroveň minulého zákona a zvýšit plat, tak je to nesmysl pro řadové policisty sloužit, ztráta času, stát si neváží práci řadového policisty. Nás rentiéry též okradli, poloviční valorizace, za několik let je to na lepší nákup, souběh nemocenské s rentou další hnus, tohoto se týká každého z nás. Šáhnout na platy, sociální jistoty, to se může stát jenom v tomto státě. Dle mého názoru mocipány p. Langra, Kalouska nezajímáme, spočítat kolik policistů přišlo o peníze, bachaři, justička, hasiči, ccc 25000 lidí, můj názor, ccc3000,-Kč x 12 měsíců, pěkných miliard, stejně ty ušetřené peníze jakoby se rozkradou, jak má policista dělat svoji práci, když nemá sociální jistoty, peníze na úrovni chudáka, občan druhé kategorie, kde kdo si na něj může beztrestně stěžovat a při podezření mu zaměstnavatel zničí život, pak se soudit o požitky, ale již bez této práce, další hnus, jít k polici , do přímého výkonu sebevražda, k rentám, kdo se dožije ccc 17 let v přímém výkonu, většina civil, stát ušetří, všude ve světe kratší doba a daleko vyšší renty, jak to, že to tam jde. Prostě levná kvalifikovaná pracovní síla, 10 plukovníků velí a strážmistr pracuje, poměr musí být opačný, tam jsou peníze. Nesmyslné budoby KŘP, PP,MV, zeštíhlit a zaplatit policistu na ulici, slova p. Langera, ale skutek utekl. V civilu to také není med, ale bez stresu, buzerace, jenom pro civilisty, zde není nářek, ale holá pravda, skutečný stav věci u těchto složek, byl jsem 24 let v přímém výkonu, nechápal jsem, jak to jde pořád s kopce. Držím palce bývalý kolega por Marek z OOP Česká Lípa.

Vážení páni kolegové, tak jsem náhodou narazil na tyto stránky a pročítám si zde ty vaše diskuze...No popravdě řečeno, pracoval jsem sem pět let ve fabrice na třísměnný provoz a nyní jsem již pátým rokem u HZS a musím říct, že Ti kdo nepoznali dřinu ve fabrice budou nadávat pořád..Ano te´d si možná říkáte, nějaký pan moralista co nastoupil k HZS jako úřada, ale omyl jsem výjezdový hasič a máme průměrně jeden až tři výjezdy za den, do toho práce na technice, školení, výcviky a pořád něco, někdy se zastavím až v deset večer. Vidím co se u HZS děje a vím jaké vychází občas nelogické rozkazy a pokyny v organizační řízení, vidím jak se myslí spíš na vedení HZS než na ti co riskují denně své životy,ale to co vy tady pořád kritizujete je skutečně někdy na pováženou. Vím na sto procent, že ani u hasučů, ani u policistů nikdy není a nebude taková pakárna jako ve fabrice, kde se na písknutí můžete jít vyčůrat a podobně, kde ráno končíte noční a oni vám řeknou ať ten samý den přijdete ještě na odpolední, kde vás nazývyjí partou hovad a cvičených opic a nadávají vám do čůráku, když se pan mistr zrovna špatně vyspí a podobně a kde pokud se vám to nelíbí, můžete jít jinam..Takže zkuste se někdy zamyslet jak to chodí jinde...Vím že policistů šáhli v důsledku nového zákona na peníze a některým příslušníkům HZS také a je dobře že se v tomto ohledu někdo ozval, ale stežovat si na to, že vám nepřispějí o pět korun víc na stravenky, to mi přijde malicherné a zavádějící...V civilní sféře si celý oběd budete platit sami...A když vidím jak dnes některé složky PČR fungují a s jaký nadšením a elánem svoji práci vykonávají, tak jsem rád, že pracuji jako hasič, protože bych se musel stydět - vlastní zkušenost !!! neříkám, že jsou všichni policisté špatní, ale .... ??? !!! A pokud se nám služební poměr nelíbí, můžeme přeci odejít jinam, kde budeme vydělávat více peněz...Nechci se zastávat pana Ministra a jeho poradců a generality našich složek, ale měli bychom více přemýšlět a kritizovat věci, které opravdu hraničí s lidkým rozumem a né si vymýšlet a chtít postel s nebesi...
A jestli si myslíte, že vaši přímý nadřízení jsou Ti hovad, co nechápou vaše mnohdy přehnané požadavky, tak si to někdy zkuste dělat velitele a zodpovídat za vše a být jebaný ze zhora i spoda...Já bych to dělat nechtěl...

Náčelník policie přijímá nováčky: "Tak vy se hlásíte k policii?"
"Ano."
"A umíte číst a psát?"
"Ano."
"A naučíte mě to?"

OOOO zase jeden ftipálek co ho nevzali k Policii

Chudáku....

Kdo používáte firefox můžete si stáhnout kontrolu pravopisu zde : http://www.czilla.cz/doplnky/kontrola-pravopisu/

Omlouvám se za chybu a opravuji E.mail. viz výše

Vážený pane ministře!
Chtěl bych protestovat proti Vašemu výroku v televizi, kdy jste uvedl, že 90% policistů je spokojených a jen 10 % částečně nespokojených. Nevím kde jste k těmto číslům a výrazu "částečně nespokojených" přišel, ale při pohledu na příspěvky do diskusního fóra na policejním intranetu to vidím jinak. Spokojený je vysoký management, který kritizujete za to, jak proplácel přesčasy, a proto došlo ke snížení platů řadových policistů. Já osobně jsem s aplikací nového zákona č. 361/2003 Sb., kterému říkám "Zákon o služebním nepoměru" hrubě nespokojen. O skupině nespokojených jste však neříkal v televizi nic. Já se ptám proč? Jestli Vám informace o spokojenosti či nespokojenosti policistů podávají Vaši podřízení z vysokého managementu Policie ČR, tak by jste měl rychle uvažovat o jejich výměně, protože Vám úmyslně lžou. Na závěr bych se chtěl ještě vyjádřit k Vaší kritice minulého vedení MV s odkazy na nesystémovost. Myslíte si, že dorovnávat platy v nejnižších platových třídách zvýšením osobního příplatku je systémové? Jestli ano, tak musím bohužel konstatovat, že by měli vyměnit i Vás, ale k tomu bohužel dojít nemůže, protože to by musel udělat pan premiér a to je systematik sám o sobě. Ne že bych čekal na vyjádření ke svým podnětům, ale je mi lépe, když se mohu k věci alespoň částečně vyjádřit. A úplně na závěr jednu dobrou radu! Pokud chcete umlčet davy policistů, kteří si připadají degradovaní snížením hodnosti, tak vysvětlete managerům na PP PČR, že se mají používat pouze hodnosti služební, kterými se budou všichni podepisovat a oslovovat, a že označení vojenskými hodnostmi je jen vyjádřením této hodnosti služební. Tím budete mít jeden z argumentů z krku. Ono to tak totiž bylo původně předkladateli zákona zamýšleno, ale TOP management PP PČR byl zase papežštější než papež. Jestli si můj příspěvek alespoň přečtete tak děkuji.

No myslím, že pan ministr logicky po vzoru ODS odvodil, že ti co se neodvolali do 15. ledna proti rozkazům o platových výměrech, tak jsou v podstatě spokojení. Tímto velmi náročným algoritmem mu skutečně vyšel výsledek spokojených a nespokojených policistů 9 ku 1. Já osobně jsem se neodvolával, protože 15. ledna jsem ještě nedokázal přesně posoudit dopady nového platového výměru, přesto se zřadím mezi velmi nespokojené. Je nutné konstatovat a k tomu bohužel nikdo z kompetentních nebude mít odvahu, že celý zákon o služebním poměru v současném znění je prostě absolutní paskvil už jen proto, že jeho hlavním účelem mělo být především ušetření finančních prostředků ze státního rozpočtu. Napravování jeho důsledků pak bude stát společnost mnohem větší prostředky. Prostě šetření na nepravém místě. Osobně se domnívám, že jediným okamžitým řešením je přiznat chybu, zákon v současném znění úplně zrušit, nechat dále platit původní a zodpovědně s posouzením všech možných dopadů vytvořit zákon zcela nový. Myslím, že by bohatě stačilo platové a sociální parametry zákona sladit s Armádou ČR. Už jsem jednou na této diskusi napsal, že nechápu, proč existuje tak propastný rozdíl mezi platy a sociálním zázemím řadových vojáků Armády ČR a příslušníků Policie ČR. Při vší úctě k armádě ( i když jí nemám podle čeho posoudit ) se domnívám, že policisté si jakékoliv výhody zaslouží mnohem více. Protože policisté jsou ve skutečné válce každý den a neví dne ani hodiny.