4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pane ministře, nevím, nevím co si mám o Vás myslet. Vaše arogantní vystoupení před médii k případu kladenských policistům - to byl vrchol. Co si to zrovna vy dovolujete? Vy, který jste zodpovědný za resort! Ale JÁ NIC - JÁ MUZIKANT! Co Kubiceho zpráva - to Vám nic neříká? Nemyslíte, že máte také máslo na hlavě? Na řadové policisty plivete jedovatou slinou, ale uznání jejich dobré práce to vám moc nevoní. Velice dobře jsem si všiml s jakým gustem o neúspěších Policie ČR hovoříte do médií. Co takhle vyzdvihnout úspěchy? Ale asi by toho bylo k zamyšlení více, viďte? Je mi srdečně jedno, zda je u moci Vaše rodná strana, ale ministr by měl pro svůj resort být příkladem, ale hlavně si ho hýčkat, chránit, brát se za něj. Vy děláte pravý opak. Já pevně doufám, že se vám to všechno vrátí. Buďte čestný a raději dělejte něco jiného. Jako ministr nestojíte za nic. Raději čestně ODSTUPTE. Za tento postoj si Vás budu moc, moc VÁŽIT.

Tak nám to dnes, v otázkách Václava Moravce na ČT-1, řekl pan Bém jasně! V otázkách mandatorních výdajů je potřeba ušetřit! Navíc upustil poznámku o tom, že pro příští rok navrhuje vláda zmrazit platy učitelům, policistům atd.. Každý ať si domyslí své! Pravděpodobně tato informace neměla být nyní zveřejněná a pan Bém se takříkajíc ukecnul. Ten to asi schytal od vedení ODS!!! Pokud je to pravda, a je velmi pravděpodobné, že to tak bude, tak bych si dovolil předpovídat nejdřív mírné a později silné nepokoje!!!

K otázce demonstrace bezpečnostních složek ještě tento rok jsem měl doposud postoj mírnější, ale pokud je výše popsané pravda, tak je demonstrace v tomto roce NEODVRATITELNÁ a NEZBYTNÁ

Pane ministře, máte založeno na kardinální průůůser!!!

Právě jsem si pustil na netu znovu celý pořad Otázky Václava Moravce. Pro upřesnění: Zmínku o záměru vlády zmrazit v příštím roce nárůst platů učitelům, hasičům a policistům neřekl Pavel Bém (ODS), nýbrž Bohuslav Sobotka (ČSSD), který je přirozeně obeznámen se záměry vlády. Každopádně Pavel Bém to nevyvrátil, naopak to potvrdil svými bláboly o tom, že ti dobří dostanou přidáno a ti horší zase ne. Takže skutečný záměr této vlády, tak jak jsme jej tušili, je venku a každý dobrý policista, který nedostal přidáno ani letos a naopak mu bylo ubráno si z toho tedy musí udělat závěr sám.....

JEDINĚ DEMONSTRACE V MNOHATISÍCOVÉM POČTU MŮŽE OTEVŘÍT OČI VŠEM, KTEŘÍ SI MYSLÍ, ŽE JSOU POLICISTÉ A HASIČI V NEJNIŽŠÍCH TŘÍDÁCH DOBŘE PLACENI. ODEBRÁNÍ HODNOSTÍ ZA MIMOŘÁDNÉ POVÝŠENÍ, NASTOLENÍ 150 HODIN, PŘIDĚLENÉ REHABILITACE DO VŠECH KOUTŮ REPUBLIKY A DALŠÍ PARADOXY A SVINSTVA NOVÉHO ZÁKONA.

Zabíjačka, květiny, stovky, pětistovky tisícovky - pánové to jste nezvládli. Kdyby jste totiž kradli milióny a miliardy nic by se Vám nestalo. Ale zase můžete být v klidu, soud už proběhl a dostali jste jen podmínky. Čágo belo šílenci.

11 jich muselo odejít s ostudou a další stovky a tisíce odejdou dobrovolně a s radostí do konce roku, aby se nemuseli na diskriminační zákon dívat.

Můj kamarád uzavírá stavební spoření a různé hypotéční smlouvy a když vidí přijmy dopraváků nebo hasičů tak tomu ani nemůže věřit jestli je něco podobného možné.
Opravdu kvalitní nový zákon udělal z chudáků ještě větší nuzáky. Mnoho policistů se nedokáže vyrovnat ani s degradací a ponížením, které nový zákon přinesl pro řadové příslušníky a hasiče.

Je jasné, že musí být mohutná demonstrace policistů, hasičů, bachařů, justička. Nebyl jsem týden na internetu, nic se nezměnilo, jenom stoupá rapidně počet odchodů do civilu, ani se nedivím. Plukovníci rok vydrží, pak civil, je jim to přáno, je to přirozené, pohoda, kdo má nárok na rentu, tak odejde dokud je mladý, v civilu kolem 35 let se dá najít slušná práce, připlácnout dva platy, jakoby, je to pořád více než potupných 15,000,-Kč plus mínus u hlídkaře, okrskáře a podobně. Pro civilisty, stačí si stáhnoust platové tabulky, kolik mají plukovníci, a kolik pěšáci. Je to v platě propastný rozdíl, tam jsou peníze pro policisty na ulici. Dále nechápu, když zaměstnavatel drží policisty z Moravy v Praze, ženaté, že se jim neplatí ubytovna, odlučné, jízdní výlohy, tyto mne byly placeny , když jsem sloužil,. tedy svobodnému ubytovna. Bylo zde sděleno, že po odečtu ubytovny, stravy, jízdného přiveze řadový policista z Prahy domů na Moravu cccc 8,000-9000,-Kč, asi na něj žena koukala jako z jara. Prostě hnus. U soukromníka se toto platí. Také neplatit příplatky v současné době, prostě hnus. Jestli se nezmění tento paskvil, aspoň na úroveň minulého zákona a zvýšit plat, tak je to nesmysl pro řadové policisty sloužit, ztráta času, stát si neváží práci řadového policisty. Nás rentiéry též okradli, poloviční valorizace, za několik let je to na lepší nákup, souběh nemocenské s rentou další hnus, tohoto se týká každého z nás. Šáhnout na platy, sociální jistoty, to se může stát jenom v tomto státě. Dle mého názoru mocipány p. Langra, Kalouska nezajímáme, spočítat kolik policistů přišlo o peníze, bachaři, justička, hasiči, ccc 25000 lidí, můj názor, ccc3000,-Kč x 12 měsíců, pěkných miliard, stejně ty ušetřené peníze jakoby se rozkradou, jak má policista dělat svoji práci, když nemá sociální jistoty, peníze na úrovni chudáka, občan druhé kategorie, kde kdo si na něj může beztrestně stěžovat a při podezření mu zaměstnavatel zničí život, pak se soudit o požitky, ale již bez této práce, další hnus, jít k polici , do přímého výkonu sebevražda, k rentám, kdo se dožije ccc 17 let v přímém výkonu, většina civil, stát ušetří, všude ve světe kratší doba a daleko vyšší renty, jak to, že to tam jde. Prostě levná kvalifikovaná pracovní síla, 10 plukovníků velí a strážmistr pracuje, poměr musí být opačný, tam jsou peníze. Nesmyslné budoby KŘP, PP,MV, zeštíhlit a zaplatit policistu na ulici, slova p. Langera, ale skutek utekl. V civilu to také není med, ale bez stresu, buzerace, jenom pro civilisty, zde není nářek, ale holá pravda, skutečný stav věci u těchto složek, byl jsem 24 let v přímém výkonu, nechápal jsem, jak to jde pořád s kopce. Držím palce bývalý kolega por Marek z OOP Česká Lípa.

Vážení páni kolegové, tak jsem náhodou narazil na tyto stránky a pročítám si zde ty vaše diskuze...No popravdě řečeno, pracoval jsem sem pět let ve fabrice na třísměnný provoz a nyní jsem již pátým rokem u HZS a musím říct, že Ti kdo nepoznali dřinu ve fabrice budou nadávat pořád..Ano te´d si možná říkáte, nějaký pan moralista co nastoupil k HZS jako úřada, ale omyl jsem výjezdový hasič a máme průměrně jeden až tři výjezdy za den, do toho práce na technice, školení, výcviky a pořád něco, někdy se zastavím až v deset večer. Vidím co se u HZS děje a vím jaké vychází občas nelogické rozkazy a pokyny v organizační řízení, vidím jak se myslí spíš na vedení HZS než na ti co riskují denně své životy,ale to co vy tady pořád kritizujete je skutečně někdy na pováženou. Vím na sto procent, že ani u hasučů, ani u policistů nikdy není a nebude taková pakárna jako ve fabrice, kde se na písknutí můžete jít vyčůrat a podobně, kde ráno končíte noční a oni vám řeknou ať ten samý den přijdete ještě na odpolední, kde vás nazývyjí partou hovad a cvičených opic a nadávají vám do čůráku, když se pan mistr zrovna špatně vyspí a podobně a kde pokud se vám to nelíbí, můžete jít jinam..Takže zkuste se někdy zamyslet jak to chodí jinde...Vím že policistů šáhli v důsledku nového zákona na peníze a některým příslušníkům HZS také a je dobře že se v tomto ohledu někdo ozval, ale stežovat si na to, že vám nepřispějí o pět korun víc na stravenky, to mi přijde malicherné a zavádějící...V civilní sféře si celý oběd budete platit sami...A když vidím jak dnes některé složky PČR fungují a s jaký nadšením a elánem svoji práci vykonávají, tak jsem rád, že pracuji jako hasič, protože bych se musel stydět - vlastní zkušenost !!! neříkám, že jsou všichni policisté špatní, ale .... ??? !!! A pokud se nám služební poměr nelíbí, můžeme přeci odejít jinam, kde budeme vydělávat více peněz...Nechci se zastávat pana Ministra a jeho poradců a generality našich složek, ale měli bychom více přemýšlět a kritizovat věci, které opravdu hraničí s lidkým rozumem a né si vymýšlet a chtít postel s nebesi...
A jestli si myslíte, že vaši přímý nadřízení jsou Ti hovad, co nechápou vaše mnohdy přehnané požadavky, tak si to někdy zkuste dělat velitele a zodpovídat za vše a být jebaný ze zhora i spoda...Já bych to dělat nechtěl...

Náčelník policie přijímá nováčky: "Tak vy se hlásíte k policii?"
"Ano."
"A umíte číst a psát?"
"Ano."
"A naučíte mě to?"

OOOO zase jeden ftipálek co ho nevzali k Policii

Chudáku....

Kdo používáte firefox můžete si stáhnout kontrolu pravopisu zde : http://www.czilla.cz/doplnky/kontrola-pravopisu/

Omlouvám se za chybu a opravuji E.mail. viz výše

Vážený pane ministře!
Chtěl bych protestovat proti Vašemu výroku v televizi, kdy jste uvedl, že 90% policistů je spokojených a jen 10 % částečně nespokojených. Nevím kde jste k těmto číslům a výrazu "částečně nespokojených" přišel, ale při pohledu na příspěvky do diskusního fóra na policejním intranetu to vidím jinak. Spokojený je vysoký management, který kritizujete za to, jak proplácel přesčasy, a proto došlo ke snížení platů řadových policistů. Já osobně jsem s aplikací nového zákona č. 361/2003 Sb., kterému říkám "Zákon o služebním nepoměru" hrubě nespokojen. O skupině nespokojených jste však neříkal v televizi nic. Já se ptám proč? Jestli Vám informace o spokojenosti či nespokojenosti policistů podávají Vaši podřízení z vysokého managementu Policie ČR, tak by jste měl rychle uvažovat o jejich výměně, protože Vám úmyslně lžou. Na závěr bych se chtěl ještě vyjádřit k Vaší kritice minulého vedení MV s odkazy na nesystémovost. Myslíte si, že dorovnávat platy v nejnižších platových třídách zvýšením osobního příplatku je systémové? Jestli ano, tak musím bohužel konstatovat, že by měli vyměnit i Vás, ale k tomu bohužel dojít nemůže, protože to by musel udělat pan premiér a to je systematik sám o sobě. Ne že bych čekal na vyjádření ke svým podnětům, ale je mi lépe, když se mohu k věci alespoň částečně vyjádřit. A úplně na závěr jednu dobrou radu! Pokud chcete umlčet davy policistů, kteří si připadají degradovaní snížením hodnosti, tak vysvětlete managerům na PP PČR, že se mají používat pouze hodnosti služební, kterými se budou všichni podepisovat a oslovovat, a že označení vojenskými hodnostmi je jen vyjádřením této hodnosti služební. Tím budete mít jeden z argumentů z krku. Ono to tak totiž bylo původně předkladateli zákona zamýšleno, ale TOP management PP PČR byl zase papežštější než papež. Jestli si můj příspěvek alespoň přečtete tak děkuji.

No myslím, že pan ministr logicky po vzoru ODS odvodil, že ti co se neodvolali do 15. ledna proti rozkazům o platových výměrech, tak jsou v podstatě spokojení. Tímto velmi náročným algoritmem mu skutečně vyšel výsledek spokojených a nespokojených policistů 9 ku 1. Já osobně jsem se neodvolával, protože 15. ledna jsem ještě nedokázal přesně posoudit dopady nového platového výměru, přesto se zřadím mezi velmi nespokojené. Je nutné konstatovat a k tomu bohužel nikdo z kompetentních nebude mít odvahu, že celý zákon o služebním poměru v současném znění je prostě absolutní paskvil už jen proto, že jeho hlavním účelem mělo být především ušetření finančních prostředků ze státního rozpočtu. Napravování jeho důsledků pak bude stát společnost mnohem větší prostředky. Prostě šetření na nepravém místě. Osobně se domnívám, že jediným okamžitým řešením je přiznat chybu, zákon v současném znění úplně zrušit, nechat dále platit původní a zodpovědně s posouzením všech možných dopadů vytvořit zákon zcela nový. Myslím, že by bohatě stačilo platové a sociální parametry zákona sladit s Armádou ČR. Už jsem jednou na této diskusi napsal, že nechápu, proč existuje tak propastný rozdíl mezi platy a sociálním zázemím řadových vojáků Armády ČR a příslušníků Policie ČR. Při vší úctě k armádě ( i když jí nemám podle čeho posoudit ) se domnívám, že policisté si jakékoliv výhody zaslouží mnohem více. Protože policisté jsou ve skutečné válce každý den a neví dne ani hodiny.