1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Dneska jsem se dozvěděl od svýho táty / mimochodem také bývalý polda /, že několikrát teď slyšel v rádiu i televizi, že říkali, že když středoškolský policista se bude sám vzdělávat po nějakou dobu třeba i deset let, bude pravidelně ročně přezkušován, tak pak by se mělo brát, že má VŠ ?! Taky jsem to nikde neslyšel a tak se chci zde zeptat, jestli o tom někdo nevíte ...díky Honza

Je to pravda. Formou tzv. "celoživotního vzdělávání" stačí 2 roky samostudia zakončené ročně testem a v třetím roce stačí napsat a obhájit bakalářskou práci. Je to na Právnické fakultě ZČU Plzeň. Ale pozor, má to háček. Přihlásit tě tam může jen zaměstnavatel. Hádej pro koho je ta možnost určena...

...pro naše nejvyšší samozřejmě...určitě se snaží, aby jsme o tom nevěděli, co ?

No přece pro řadové policisty, pro koho jiného?

Ke kolegovi Tom, p. Kalousek snížím počet 5,000policistů, stát a vnitro vůbec nezajímá policista v přímém výkonu, není zas tak velký problém najít práci v civilu, v klidu, bez buzerace, šikany,stresu, hrabání v mrtvolách, v lumpárnách, jak zde již bylo citováno. Kdo má nárok na rentu odejde, připlácne dva platy a má víc než řadový policista. Plukovníci rok vydrží, také odejdou, každý pochopitelně myslí na svoje štěstí, sám jsem sloužil 24 let v přímém výkou, ale dělat 150 hodin za dáčo, 10 svátků a další hnusy, už ne, v civilu se také maká, ale co se odslouží, hodiny , tak se zaplatí. Ještě bet příplatků nadále sloužit u policie, největší zločin.Pan Langer, pan Kalousek může jít na mráz DBA, další hnusy, zadarmo, ani by nevstali. Všude jinde policistu, hasiče, bachaře zaplatí, zde naopak, pan Langer řval v opozici zaplatit policistu na ulici , rozpráším PP.MV, když není schopen toto splnit, tak ať mlčí, jeho úsměv nahoře je úchvatný. Jít k policii jako elév je sebevražda, žádný stát nešáhne na platy řadových policistů, hasičů, bachařů. Ničeho nelituji, ale sloužit tomuto státu nadále, nelze, okrádat se nenechám, stát si práce policisty neváží, jsemv civilu 14 měsíců, mám se dobře, klid, pohoda. Jinak zde již byo na wwwwebovkách návrh na snížení odchodného, snížení procent výsluh, horší jak 186, poslanci něco změní k nějakému zákonu a řadový policista je pomalu žebrák, je mne smutno, jinak je nutná mohutná demonstrace, jinak se nic nezmění, aby další generace policistů a sloužící měli aspoň sociální jistoty, důstojné peníze, držím palce bývalý kolega por Marek sloužící z OOP Česká Lípa.

Pokud se máš, jak sám píšeš, po 14 měsících dobře, v klidu a v pohodě, tak furt nebreč nad tím, že Ti dali poloviční valorizaci výsluhy. Užívej si nového života a pokud pracuješ, tak Tě těch pár stovek ročně stejně nespasí. V příštím roce stejně začnou šetřit a dokne se to poldů stejně jako učitelů nebo úředníků. Mohutná demonstrace českých policistů, to je název nového sci-fi? Víc jak 2.000 jich nebude, a to musí přijet ještě hasiči. Jinak užívej zdraví, znám lidi, kteří museli odejít ze služby opravdu ze zdravotních důvodů po přezkumu a ti to mají v civilu podstatně horší. Dobrou noc.

Vážení občané
Chtěl bych se jménem všech slušných a soudných policistů, co sloužili současnou DBA, omluvit všem slušným občanům, kteří byli zbuzerováni a byla jim udělena nepřiměřená pokuta. (např. zapomenuté OTP = 1.000,-Kč, propadlá lékarnička 1.000,-Kč. a pod.) Tento hnus není z větší části z hlavy policistů, kteří Vám pokuty udělili ale je to důsledek buzerace ze strany vedoucích funkcionářů, počínaje policejním prezidiem a postupně se snižujíce až na vedoucí jednotlivých skupin. Oni totiž na ulici nestojí a nepřipadjící si jako poslední h.v.d., když udělují takové pokuty. Oni za celkovou výši vybraných částek berou odměny. Ještě se budou divit, co to na té ulici slouží za lidi až se Vám budou muset podívat do očí. Tento systém je nastavem k odírání všech občanů. Měla by se na to kouknout nějaká ta média aby rozkryly tento hnus.
Ještě jednou se omlouvám.

Nevymlouvej se na to, že Ti někdo nařizuje dát 1.000,-Kč za propadlou lekárničku. To je Tvoje rozhodnutí na místě a může být i jiné. To by si ale musel nést za svoje rozhodnutí odpovědnost a ne se do nekonečna vymlouvat na vedoucí.

Musím Tě pane kolego, i když bývalý, moc pokárat. Slušný člověk i slušný policista se chová slušně ke slušným lidem. ani ten nejhnusnější šéf jej nemůže přinutit k lumpárnám, které tu popisuješ. Prostě za tyto prkotiny pokárám (věř není to slušnému člověku jedno i se sám zastydí, navíc pokud je to od policisty mladšího než je on či má-li v autě další spolujezdce. A pokuty ala 1.000 Kč a více si nech pro gaunery, které Tebe i nás všechny na silnicích ohrožují.

Jene, celkem máš pravdu, jenže když ten kluk nepřinese pokuty v limitu který mu byl určen, je černá ovce bez dalších nároků. Jak známo, je bližší košile než kabát a tak i když je mu to trapné, pokutu dá. Jinak by byl nevyhovující a následky jsou každému jasné. Peníze až na prvním místě - to je pánové k a p i t a l i s m u s, myslete tržně. Tedy, trhni co můžeš. Vzor máte u poslanců a vlády.

..muze...prvni ,co slysis kdyz se jde na DBA-koukejte neco "vyskubat"...+vedouci dle "vyslednosti"pise odmeny,do te spada hlavne vyse vybranych pokut

upresneni-do vyslednosti spada vyse a pocet vybranych pokut v blokovem rizeni

Přesně tak a zapomněli jste dodat, že kromě pokut musí být co nejvíce KO, KMV a LV, ať žije čárkový systém.

Když nedoneseš pokutu za službu,tak píšeš záznam.
Podruhé důtka
Potřetí procenta z platu
Po čtvrté propuštění
Tím nám hrozí vedení,tak co lidi chcete?
Nelíbí se mi to a tak odcházím dohodou do konce měsíce.

Jen samé výmluvy, když nejste schopni chytat skutečné "piráty silnic", tak se vymlouváte, že musíte pokutovat slušné lidi, znám jednoho vedoucího, který naopak říká: "Musím se stydět za své podřízené, kteří dávají pokuty bez rozmyslu a menší částku jak 1.000,- Kč neznají.

xyz

V které pohádce tvůj vedoucí vystupuje?

Jsi buď provokatér nebo úplný idiot, který nemá u policie co dělat !!!

To jako kdo?

Nejsem provokatér ani idiot a už vůbec ne z žádné pohádky, nebo nevěříte, že jsou i slušní vedoucí a řadoví, kterým arogance moci říká víc než slušné chování a poctivá práce ...

Právě, že věříme. Jistě jsi to popletl. Smysl tvého příspěvku dává za pravdu nám.

Tak jsem si se zájmem přečetl v deníku Blesk článek "Ministr na telefonu" a co jsem se nedozvěděl: po 25 letech 50% výsluhu a 10% navýšení platu jako kompenzace za 150 hodin odsloužených zdarma. Pan ministr asi neví, že 50% renta je až po 30 odsloužených letech a těch 150 hodin navíc musí odsloužit i Ti, co žádné 10% navýšení nemají. Pevně doufám, že se jedná pouze o dezinerpretaci tisku, že to můj ministr neřekl. Pokud by to ale řekl, buď vůbec neví co v novém zákoně je, nebo lže. Nevím co je horší...

Po 25 letech je 45% a 150hod.zdarma si vykládají každý jak se jim zachce, dle starého zákona 186/92Sb. byla služba přesčas zahrnuta v hodnostním příplatku, ten byl zrušen, tak uvedených 150hod.napasovali na 10%, které mají alespoň z části kompenzovat zničené zdraví a rozvrácené rodiny za služby po nocích, svátcích, sobotách a nedělích atd.

Už se na ty lži nemůžu ani dívat, měl by si stoupnout před zrcadlo a tomu chlápkovi před sebou dát pořádné čelo.....

Jak je to ale jednoduché, zaplatit zkrátka každou směnnou hodinu jako dřív a zaplatit každou přesčasovou hodinu, případně nahradit volným časem.

Těhle vychcaných lží už mám také dost, neboť tomu pánovi na Ministerstvu vnitra se tak kouří od pusy, že to je již doslova trapné. Okopírujete pane minnistře slovenský zákon, kde jsou spravedlivé příplatky a problém je vyřešen.

Účel to panu ministrovi splnilo. Lidé se nyní ptají, proč si ( řadoví policisté ) stěžují, když mají navýšen plat o 10 %. Samozřejmě už nevidí to, že po několika korekcích původního návrhu vznikl paskvil a to navýšení nedosahuje ani reality běžného pl. výměru r. 2006, kdy se ještě k tomuto připočítává oněch 150 hodin + svátky. Nu což. Krmítko mám plné neukončených spisů, zadarmo ( v rámci 150 h. ) ve svém volnu chodím na pěší hlídky, aby měl občan pocit, že se nic neděje a život jde dál. Možná za to dostanu nějakou odměnu. To je koncepce :-(

Hoši jak to tu pročítám, je mi smutno a tak trochu jsem rád, že jsem již u PČR skončil, všechno se zvrhlo ve vulgarismus a nadávky, nic méně u PČR jsem byl 10 let a to jako pořadkář na OOP 3 typu, pan Langr na Vás z vysoka káli a ještě se Vám směje do "ksichtu", je to sice český zvyk jen nadávat ale práci chce každý a nevím proč něnit zaměstnání se u nás nějak moc nenosí, ale na rovinu když se mne někdo zeptal co dělám, raději jsem práci Policisty zamlčel a řekl jsem něco jiného /snad jen rodina a blízcí to věděli/. Nevím proč ale práce Policisty mi moc prestiže a uznání nepřinesla, a nehledě na to, že při výběru dalšího zaměstnání Vám to + zrovna nepřidá, nechci nikoho nějak popstrkovat ale v civilním sektoru se chování jako u Policie nedočkáte, zde se k Vám lidi chovají jako lidi a né jako k dobytku či jenom číslu , viz DBA, déšť, horko,mráz, debilní kontrolní atd. Jen si víc věřit a nebát se udělat první krok. Hoši nemusíte nechat sebou orat.

Přesně tak. Být Loajální je jedna věc, ale nechat si s.át na hlavu druhá. Všichni sloužící mají přinejmenším střední školu, tedy by měli mít dostatek inteligence a seběvědomí, aby poznali, kde jsou určité meze. Udržet si svoji osobní čest a nenechat ze sebe dělat onuce. A díky otevřenosti Evropy je větší šance na lépe finančně ohodnocenou práci. :-)

Opět se ukazuje, že demokracie je nepochybně velmi nákladné zřízení. Jde jen o to, aby počet skutků "pokus-omyl" u lidí, kteří dění ve státě nejvíce mohou ovlivnit, klesl na onu přijatelnou hranici, aby zmíněná vysněná demokracie byla opravdová. Neustálé zatahování policie do politiky je jedním z těch omylů, které se vymstí národu do budoucna. Pokud mě paměť neklame, začal s tím v době, kdy tato složka potřebovala spíše platovou a jinou podporu-např.ve formě okamžitých pravomocí-jak je to ve vyspělých státech Evropy, právě tehdy budoucí a nynější MV pan Langer. Místo pravomocí na ulici narůstá obludným způsobem byrokracie, která ve své podstatě zabraňuje policistům rozhodování na místě samém - ruku v ruce se tím snižuje i autorita policie, policii se pak nevěří, že dokáže ihned pomoci. Tady platí staré osvědčené přísloví - Kdo rychle dává, dvakrát dává. Jestli se pan ministr vzbudí, má co napravovat. Je vzdělaný, má na to snad vyřídilku i kukuč, jen musí síly napnout správným směrem. To co dokázal pan Kalousek s naší armádou, by se mohlo podařit i panu Langerovi. Ještě jsem nezaznamenal jakoukoli nespokojenost z řad příslušníků armády ČR. O policistech a navazujících složkách se toto opravdu říci nedá. Na závěr - ve snižování platů řadovým policistům a zavádění nepopulárních opatření v rámci některých špatných ustanoveních zákona o služebním poměru, to nebude to pravé ořechové. :-))

Jenže pan I Langer si myje ruce a hází odpovědnost na PP. On nic, on muzikant :-(

existuje v česku větší hajzl jako ty??? Mrkni na svou hubu - dle pravidel policajtů z roku xx "tenká široká držťka s tenkými rty...", o něčem už tak vypovídá, nehledě na ty hajzzloviny co děláš... Víš ty hajzle, že že tě ti blbové z ODS stejně nezachrání?????

sice nejsem příznivcem ODS ani ministra MV, ale trochu slušnosti by neškodilo, takhle se nevyjadřuji ani v hospodě po 6. pivu.

Takto se prosím nevyjadřuj. Je to velmi, ale velmi neslušné!

Tak a teď z jiného soudku.
Jaké vidíte šance ČR - Německo?

CR vyhraje

Bude to hustý.Ale vyhrajem.Češi do toho!!!!!

V médiích se říká, že mají propustit 41 000 státních zaměstnanců do 3 roků( učitelé, celníci atd). Tak se jim na to vykašlete hned, ať nemají tolik práce s tím zeštíhlováním státní správy a úsporama.

už se tak děje, jen nechápu, proč stále nabírají, když chtějí propouštět......kde soudruzi udělali chybu.....:-))

Soudruzi nikdy chyby nedělají

Přijde za otcem pětiletý synáček a ptá se, co je politika.
"Jak bych Ti to vysvětlil", přemýšlí otec.
"Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše sluzčbná, to je dělnická týřída. Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor , aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?"
Clapeček se dlouze zamyslí a pak řekne:"Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou".
V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal. Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí maminka a nejde probudit. Chlapec jde tedz do pokoje služky. A tam vidí tatínka jak si se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšimne. Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout. Ráno se tatínek ptá: "Tak už víš, co je to ta politika?"
A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera".
"A jak prosím tě?"
"No kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách".

Už to tady bylo nejméně dvakrát.