Hlava II
Přechodná ustanovení
§ 215
(1) Příslušník ustanovený do funkce podle dosavadních právních
předpisů, který vykonává službu podle § 1 odst. 4, bude dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, pro
které splňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenován do služební
hodnosti, která je stanovena pro toto služební místo. Splnění
požadavku oboru nebo zaměření vzdělání a dalšího odborného
požadavku pro služební místo se nevyžaduje.
(2) Příslušníkovi ustanovenému do funkce podle dosavadních
právních předpisů, který nevykonává službu podle § 1 odst. 4 a
jehož nelze ustanovit na služební místo podle odstavce 1, skončí
služební poměr uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(3) Příslušníkovi uvedenému v odstavci 1, který pro služební
místo nesplňuje další odborný požadavek, je bezpečnostní sbor
povinen vytvořit podmínky pro splnění tohoto požadavku bez
zbytečného odkladu.
(4) Příslušníka je možné dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
ustanovit na služební místo, pro které nesplňuje stanovený
stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti stanovené pro
toto služební místo, nejdéle však na dobu 6 let, jestliže
nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním
programu nebo nejdéle na 4 roky, jestliže nesplňuje
vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo
nejdéle na 5 let, jestliže nesplňuje úplné střední vzdělání nebo
úplné střední odborné vzdělání.
(5) Příslušník zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona do zálohy činné, zálohy pro přechodně nezařazené nebo do
zálohy pro studující na školách bude dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona jmenován do hodnosti a zařazen do zálohy, jestliže
pro zařazení do zálohy splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
Příslušník, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
zařazen do zálohy neplacené nebo je zproštěn výkonu služby, bude
jmenován do hodnosti a ustanoven na služební místo až po vynětí
ze zálohy neplacené nebo až po skončení zproštění výkonu služby,
a to za podmínek stanovených v odstavci 1 nebo 3.
(6) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních
předpisů trvá alespoň 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou.
(7) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních
předpisů trvá kratší dobu než 3 roky, se dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu
určitou, a to na dobu zbývající do uplynutí 3 let.
(8) Příslušník uvedený v odstavci 4 se stává příslušníkem ve
služebním poměru na dobu určitou v době trvání 6 let, jestliže
nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním
programu nebo 4 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v
bakalářském studijním programu nebo 5 let, jestliže nesplňuje
úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání. Do
služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí, jestliže splní
stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání stanovený pro
služební hodnost, do níž je jmenován, a jeho služební poměr
trval déle než 3 roky; vykonání služební zkoušky se v tomto
případě nepožaduje. Do služebního poměru na dobu neurčitou se
zařadí též příslušník, který byl v uvedené době ustanoven na
služební místo, pro které splňuje stupeň vzdělání a obor nebo
zaměření vzdělání, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky.
§ 216
Příslušník Policie České republiky povolaný k plnění úkolů v
Úřadu pro zahraniční styky a informace se dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona stává příslušníkem Úřadu pro zahraniční styky a
informace.
§ 217
Ředitel bezpečnostního sboru, který není ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona ve služebním poměru, se stává příslušníkem ve
služebním poměru na dobu neurčitou.
§ 218
(1) Hodnost dosažená příslušníkem podle dosavadních právních
předpisů zaniká dnem, který předchází dni nabytí účinnosti
tohoto zákona. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona má příslušník
nárok na užívání hodnostního označení podle § 8 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na příslušníka, kterého
prezident republiky jmenoval nebo povýšil do generálské
hodnosti.
§ 219
Příslušníkovi, který je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
ustanoven na služební místo, na němž bude vykonávat službu
srovnatelnou se službou vykonávanou do 31. prosince 2004, se pro
účely zařazení do tarifního stupně započte celá doba praxe
započtená podle dosavadního právního předpisu.88)
§ 220
Příslušník, kterému byl podle dosavadních právních předpisů
udělen souhlas k členství v řídicích nebo kontrolních orgánech
právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, k výkonu
podnikatelské nebo živnostenské činnosti anebo jiné výdělečné
činnosti v pracovním nebo obdobném poměru, je povinen bez
zbytečného odkladu učinit úkon směřující k ukončení činnosti v
souladu s příslušnými zvláštními právními předpisy,89) podle
nichž je tato činnost vykonávána; to neplatí v případech, kdy se
jedná o činnosti, které může příslušník vykonávat podle § 48.
§ 221
Složení služební přísahy podle dosavadních právních předpisů se
považuje za složení služebního slibu podle tohoto zákona.
§ 222
Závazky, které vyplývají z dohod o rozšíření nebo zvýšení
vzdělání uzavřených podle dosavadních právních předpisů, se
nemění. Služební volno při studiu se poskytuje podle tohoto
zákona.
§ 223
Nárok na náhradu cestovních výdajů přiznaných příslušníkovi
podle dosavadních právních předpisů při vzniku služebního poměru
nebo při přeložení na žádost příslušníka zaniká ke dni 31.
prosince 2004. Služební funkcionář může příslušníkovi, který ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona žije odloučeně od člena
rodiny v místě služebního působiště, přiznat náhrady podle § 149
odst. 2.
§ 224
(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.
(2)
Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které
trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na
území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na
území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí
účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této
záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské
dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je
příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení
do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve
zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl
doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy
měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na
náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí
svobody.
(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby
pracovního poměru, které se podle zvláštních právních
předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou
doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy
podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody
způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené
poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.
(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby
služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce
Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným
zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a
vyšší ve složce Státní bezpečnosti,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské
kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru
rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve
funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v
politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva
vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva
vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával
politickovýchovnou činnosti,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci
zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci
zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou
práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní
politické správě Československé lidové armády, který přímo
vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve
funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo
propagandisty.
(5) Zápočet dob podle odstavce 1 až 3 se provede též tehdy,
jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do
služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl.
Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.
(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož
služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a
skončí do 31. prosince 2005, se postupuje jako při výpočtu
měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr
vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek
stanovených v § 166 odst. 1. § 166
Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových
nároků
(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše
výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem
poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení
služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil
posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý
měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li
služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný
hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního
poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se
průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní
roky.
§ 225
(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních
předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona,
a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních
předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku
nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na
příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu
obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se
přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více
než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení
služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za
službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě,
jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního
poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový
příspěvek podle tohoto zákona.
§ 226
Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí
účinnosti tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby
pro nárok na výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka
propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1
písm. d), byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho
propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný
úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů
platných do 31. prosince 2004, jestliže by podle nich splnil
podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek
za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto
zákona.
§ 227
(1) Řízení ve věcech služebního poměru zahájené před nabytím
účinnosti tohoto zákona provedou služební funkcionáři způsobem
stanoveným v tomto zákoně, jestliže je rozhodováno o právu nebo
povinnosti v něm obsaženém. V ostatních případech se řízení
zastavuje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují rozhodnutí a
právní úkony, které směřují ke skončení služebního poměru, i
když služební poměr příslušníka má na jejich základě skončit až
po nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 215 se v tomto
případě neužije. Nároky související se skončením služebního
poměru příslušníka uvedeného ve větě první se posuzují podle
dosavadních právních předpisů.
§ 228
(1) Do vydání vyhlášky k provedení § 104 odst. 2 se postupuje
podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a stížení
společenského uplatnění.
(2) Do vydání nařízení vlády k provedení § 130 odst. 2 se
postupuje podle § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se
provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení
vlády č. 461/2000 Sb.
§ 229
Základní tarif (§ 114 a násl.) v páté tarifní třídě a v šestém
tarifním stupni činí vždy od l. ledna do 3l. prosince
kalendářního roku 0,95násobek průměrné nominální měsíční mzdy
fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle
zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý
kalendářní rok.
Hlava III
Závěrečná ustanovení
§ 230
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie
České republiky.
2. Vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé
podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České
republiky.
3. Vyhláška č.472/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 287/2002
Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru
příslušníků Policie České republiky.
4. Vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé
podrobnosti služebního poměru celníků.
5. Vyhláška č. 155/2001 Sb., kterou se mění vyhláška
Ministerstva financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé
podrobnosti služebního poměru celníků.
6. Vyhláška č. 324/2001 Sb. kterou se stanoví požadavky na
fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského
záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných
a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu.
7. Vyhláška č. 297/2002 Sb., kterou se mění vyhláška
Ministerstva vnitra č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky
na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského
záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných
a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu.
8. Vyhláška č. 258/1997 Sb., kterou se vydávají pravidla
přijímacího řízení a upravují některé podrobnosti týkající se
hodnosti celníků.
§ 231
Účinnost
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou
§ 115 odst. 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
(2) Ustanovení § 229 ztrácí platnost dnem 31. prosince 2006.
Zaorálek v.r.
Klaus v.r.
Špidla v.r.
Příloha k zákonu č. / Sb.
Charakteristiky tarifních tříd
příslušníků bezpečnostních sborů
1. tarifní třída
Služební hodnost referent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ ODBORNÉ
Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s
přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby různých
postupů a rámcovými návaznostmi na další procesy, kde jsou
předmětem činnosti ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha
vzájemně provázaných prvků s případnými dílčími vazbami na malý
okruh dalších systémů.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení
úkolů, kde jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy
různorodějšího charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí
představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost
a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů.
2. tarifní třída
Služební hodnost vrchní referent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých
postupů, se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na
další procesy (dále jen „odborné činnosti“), kde
jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním
na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení
úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na
představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost
a operativnost. Značná smyslová náročnost.
3. tarifní třída
Služební hodnost asistent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s
vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na
další systémy a s dalším vnitřním členěním. Vedení jednoduchých
agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a
omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové
dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy),
dokumentováním, šetřením, prošetřováním.
Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde
jsou rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy
různorodého charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a
přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou
představivost (dále jen „mírně zvýšená psychická
námaha“). Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých
detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a
zvýšené nároky na vestibulární aparát (dále jen „vysoká
smyslová a neuropsychická zátěž“).
4. tarifní třída
Služební hodnost vrchní asistent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými
vstupy, způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou
organickou součástí širších procesů (dále jen „odborné
specializované činnosti“), kde jsou předmětem činnosti
samostatné komplexní systémy složené ze samostatných sourodých
systémů. Zajišťování uceleného souhrnu služebních úkolů (dále
jen „služební agenda“) ve věcně stejně zaměřené
části úseku činnosti bezpečnostního sboru (dále jen „obor
služby„) s vymezenou územní působností nižšího stupně.
S výkonem služby je spojena mírně zvýšená psychická námaha a
vysoká smyslová a neuropsychická zátěž.
5. tarifní třída
Služební hodnost inspektor
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy,
rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení
a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále
jen „systémové činnosti“), kde jsou předmětem
činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých
systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami,
například složité služební agendy organizačních složek
bezpečnostních sborů s vymezenou územní působností s rozsáhlými
vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební
agendy organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní
působností.
Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení
soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a
procesy, s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a
procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti
analýzy, syntézy a obecného srovnávání (dále jen „zvýšená
psychická námaha“). Vysoké nároky na vestibulární aparát a
mimořádná zátěž nervové soustavy (dále jen „mimořádná
smyslová a neuropsychická zátěž“).
6. tarifní třída
Služební hodnost vrchní inspektor
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ/VYŠŠÍ
ODBORNÉ
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda
bezpečnostních sborů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním
agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda
organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní
působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další
agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s
nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově
vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy
(dále jen „systémové specializované činnosti“) v
oborech služby organizačních složek bezpečnostních sborů s
územně vymezenou působností.
S výkonem služby je spojena zvýšená psychická námaha, případně
mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž služebních úkolů.
7. tarifní třída
Služební hodnost komisař
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM
PROGRAMU
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda
bezpečnostních sborů nebo obor služby organizačních složek
bezpečnostních sborů s celostátní působností. Systémové
specializované činnosti v oborech služby organizačních složek s
územní působností s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými
vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných
a právních oblastí.
S výkonem služebních úkolů je spojena značná psychická námaha
vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího
stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z
nutnosti rozhodování podle různých kritérií (dále jen
„značná psychická námaha“).
8. tarifní třída
Služební hodnost vrchní komisař
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM
PROGRAMU
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi
rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další
procesy v oborech služby bezpečnostních sborů s celostátní
působností nebo v oborech služby s územně vymezenou působností s
rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s
četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha
věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami
pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a
sjednocování postupu organizačních složek bezpečnostních sborů s
územně vymezenou působností při výkonu daného oboru služby.
Systémové činnosti ve specializovaných oborech služby nebo ve
služebních agendách bezpečnostních sborů zasahujících do různých
věcných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně
složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další
obory služby.
S výkonem služby je spojena značná psychická námaha.
9. tarifní třída
Služební hodnost rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM
PROGRAMU
Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů nebo koncepce
specializovaných oborů bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním
členěním a právně a věcně složitou problematikou. Systémové
specializované činnosti ve specializovaných oborech služby při
zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace
výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného
pořádku s rozsáhlou územní působností nebo výkonu služby
specializovaných útvarů s celostátní působností.
Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí
myšlení. Hledání nových postupů a způsobů řešení netradičním
způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a
oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných, spíše
abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a
oborů (dále jen „vysoká psychická námaha“).
10. tarifní třída
Služební hodnost vrchní rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM
PROGRAMU
Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů s rozsáhlým
vnitřním členěním na specializované obory a s širokými vazbami
na jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších
skupin dalších osob v zásadních oblastech nebo specializovaných
služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.
Koordinace výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a
veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností včetně řízení a
koordinace uzavírání dohod s příslušnými územními celky
sousedních států.
S výkonem služby je spojena vysoká psychická námaha.
11. tarifní třída
Služební hodnost vrchní státní rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM
PROGRAMU
Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje vnitřní bezpečnosti a
veřejného pořádku České republiky včetně systémové koordinace s
mezinárodními a nadnárodními systémy.
Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na
tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné
variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti
nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.
|