Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

for
JURA BRNO

ty tvoje problémy ale pravdu nikoho nezajímají a bůh ví jak to s tvým bráchou bylo, nakonec jsi ho zamordoval sám a teď to zkoušíš na někoho hodit hudáčku, jdi si brečet někam jinam, lidí je jako sraček a o jednoho blba níň jen dobře, /byl černej/

To víš s takovým cejchem se špatně žije. Má černé svědomí a tak si stále namlouvá, že za to může někdo jiný. Jen ať na sebe ještě dlouho upozorňuje, taky na něj dojde.

chce se mi z toho blejt

Kolegové, zachovejme si úroveň při diskuzích, zdejší web čtou i lidé, kteří nemají sebemenší představu o naší práci, o našich problémech a jsou samosebou i tací, kterým naše probémy dělají radost, jim odpovídejme s nadhledem a slušně neb slušné jednání odzbrojuje, díky

Vážení přátelé ANO. Díky poldo. Mám podobnou zkušenost - tedy pokud jde o diskusi. Přeji všem hezký den.

Nebuď tak sebestředný. Toto není jen o policii. Četl jsem i poctivé příspěvky. Pravda většinou slovní průjmy psychicky a intelektuálně nevyzrálých jedinců, snahy někoho napráskat, urazit, poškodit. Někdo si tu dělá reklamu, někdo se obhajuje před celým tím zlým světem. Prostě na naše poměry naprosto přirozená forma diskuze. Čti, ale nezasahuj. Pokud zde očekáváš rozumnou zpětnou vazbu, jsi buď idealista, nebo zoufalec. Já se jenom bavím.

Komu říkáš kolego! Copak si myslíš, že tady randěj jenom polišové. Já nejsem žádný tvůj kolega ! A hlavně dobrá polovina příspěvků je mejch!

„Možná, že nastává na P ČR OŘ Náchod ověřování a prověřování členů porevolučního seskupení OF na tehdejším SNB Náchod“

Dne 23.3.07 jsem Vám zaslala dopis, ve kterém jsem Vám podrobněji popsala důvod, proč Vám vlastně píši.
Dne 13.3. 07 se mi dostal do ruky plátek „Náchodský nečas“ a dozvěděla jsem se z něho to, že jsem spolu s panem H. vyhazovala slušné lidi od SNB, protože jsem byla členkou OF.
Víte, že toto bylo jen a jen na základě prověrkových občanských komisí, jejichž členkou jsem nebyla. Ale to není to pravé, proč Vám píši, abych se ospravedlňovala. Nemám proč. Nikdy jsem nebyla členkou KSČ ani žádné jiné politické strany kromě OF. Ale je neskutečné, že člověk tipu redaktora Rouska, který nic jiného nedokáže než pomlouvat , je už 18 let téměř
denním hostem kanceláře ředitele Policie OŘ . Dne 15.3.07 jsem byla u ředitele ohledně podepsání faktur a kdo tu nebyl , náš denní host a když jsem se ho zeptala, jestli mi vysvětlí,
proč píše takové nesmysly, odpověděl, že je to pravda a dodal, že ty hajzly jsme si tu nechali. Dokonce je jmenoval , šlo o ved. a zástupce ved. OOP Police. V tu chvíli jsem opravdu myslela, že naše debata skončila a že nás oba vykáže ředitel na chodník. Ale nic . Rousek pokračoval , že jsem“ přivedla k policii hocha, který jak se ukázalo kradl“.
Pane ministře, když člověk, který utekl v 68.roce do Kanady i když ho tady nikdo v té době nestíhal, nechal tu rodinu, děti a on nazývá zmíněné policisty tak jak je nazval a pan ředitel
se jich slovem nezastal, je to smutné. Oba dva přišli tehdy do OF jako první, nikdo tehdy nevěděl, jak to vše dopadne, takže to bylo i kus hrdinství. Kromě toho jeden z nich kromě toho, že řádně vychoval své děti ,adoptoval si ještě 2 rómské chlapce a vychovává je jako vlastní, tak těchto si vážím i z lidského hlediska. A tomuto člověku, jakým je p. Miro Rousek řekl náš pan ředitel, ať si mě tedy prověří např. u p. Pitaše. No to mi mozek nebere. Jakým právem
Mne má tento člověk prověřovat, copak mě pan ředitel za 19 let, co jsem u Policie nezná?
Co to vlastně rozjíždí náš pan ředitel? Vždyť on sám byl v OF a možná i díky tomu má místo
ředitele. Proč se nezastává on sám svých podřízených před takovým člověkem, proč nechává bez povšimnutí vláčet slušné lidi po jeho novinách a oni se pak musí potýkat s tímto člověkem před přestupkovými komisemi. A s tím hochem, co údajně kradl podle pana Rouska. Byl to bývalý přítel mé dcery a sloužil v Rychnově n.Kn. Je pravda, že sám zašel za svým nadřízeným, že má problém, přiznal se ke gemblérství a sám ukončil sl.poměr a odešel
se ústavně léčit. Peníze měl půjčené od kolegů, které do 14 ti dnů vrátil, ale zloděj nebyl a není, nikdy nebyl stíhán ani trestán a tak mě zaráží, kdo p. Rouskovi tyto informace jak o bývalých,tak současných policistech a obč. zaměstnancích poskytuje, nezavání to únikem
informací?Protože o tomto policistovi vědělo pouze vedení Rychnova a vedení Policie Náchod.
Je zajímavé, že díky prověrkovým komisím po revoluci, nám tu zůstali bývalí pracovníci STB, předseda tehdejší partajní organizace při SNB, dlouholetý pracovník OV KSČ, ale
dnes bude prověřovat na doporučení p. ředitele p. Rousek mě, členku bývalého OF. A koho bude prověřovat po mě, kdo bude další na řadě.
Je zajímavé, že dokud vládla ČSSD, navážel se p. Rousek ve svých plátcích téměř pravidelně
do poslankyně p. Horníkové, ale jen jste /myslím tím ODS/ získali převahu, tyto výpady byly
ukončeny a je to samé Zdeničko sem, Zdeničko tam. Komu by asi jeho rozepře s p. Horníkovou ublížily? Komu se to vlastně snaží zachraňovat p. Rousek židle?
Tyto a další otázky si kladu nejen já, ale další slušní policisté a občané Náchoda. Je smutné, když policisté, kteří tvoří panu řediteli slušnou objasněnost díky fungující kriminální službě a snaze obvodních oddělení, když patří mezi nejlepší v tomto směru, se jich nedokáže náš pan ředitel zastat ani před napadáním takového člověka, jakým je p. Rousek a nestydí se s ním
ukazovat na veřejnosti, když spousta slušných lidí před ním utíká, když ho má potkat.
Na závěr Vám přeji pevné nervy, hlavně hodně zdraví a zachovejte si svůj úsměv, za který Vás někteří kritizují, ale bez optimismu by nám všem, co to myslíme upřímně, zhasla ta poslední naděje, že vítězit bude vždy jen charakter, slušnost a spravedlnost.
S klidným svědomím zveřejňuji i své jméno, protože doufám, že doba, kdy psát pravdu se
nevyplácelo, je za námi. Celý život jsem se snažila zastat tam, kde bylo třeba, kde se dělo bezpráví a byla to tvrdá doba totality, nemohu tedy pasivně přihlížet k jednání pana ředitele ani dnes. Protože, to co si pan Rousek dovoluje,si dovoluje proto, že mu to pan ředitel svým
laxním přístupem dovoluje.
S pozdravem Jirouchová Zdeňka
P OŘ Náchod
Obč.zaměstnanec Ekonom

KSČ + OF = úplně to stejné

Takové hovada si dodnes dělají co chtějí. Proč neděláte prověrky u našich poslanců a senátorů?Ti byli taky komouši! Tak tady nedělej ze sebe chudinku.Mrcho!

Milí paní, chápu Vaše problémy. Doporučuji, ale jiné fórum, kde jsou řízená pravidla. Zde se totiž řeší problémy zcela jiného kalibru. Je zde podezření z vraždy rodinného příslušníka jedním z diskutujících. Vaše starosti se tak jeví s tímto případem zcela nicotné.

EsPe. Jsi fakt hrdina urážet někoho, který dokáže kritizovat a dokáže se pod to podepsat. Dle mého to chtělo hodně odvahy. Třeba o pisatelce víš něco víc, když tak mluvíš, ale já jí držím palce, protože to asi nebude mít teď jednoduché.

Vážení policisté,

divím se, že setrváváte na těchto stránkách. Ptám se proč? Pan Langer Vám tu neodpoví. Reagovat na dopisovatele typu Rambo a jim podobným je pod mou ale i pod Vaši úroveň. Tito lidé Vás budou vždy jen provokovat. Sami pro společnost nikdy nic nevytvořili, spíš ji svým chováním škodili. Doptyčný Rambo to nakonec sám přiznal, co je zač.Věnujte se spíš tomu co Policii opravdu tíží. Ve Vašem úsilí Vám policisté, hasiči, VSČR držím palce!

Hrubý alias Rambo, tak zabils toho bráchu? Řekni ať pravda vyjde najevo a všichni se dozví co ty jsi vlastně zač.

ano,ano ano ano ano, konečně vám to došlo

25.03.2007 19:13 pravda vyjde najevo

Co Ty seš vlastně za magora? Ty si totální dement! Podle Tvejch žvástů se dá soudit, že Ty seš to prase, který se vydávalo za policejního technika Kudličku. Nejspíš seš ten parchant, kterýho hledám už 5 let. Ty seš totálně vymaštěná fízlácká palice! Přestaň tady krákat hovadiny a pokud mě něco chceš, tak piš na e-mail legálnivrazda@seznam.cz. Původně sem myslel, že se těch Vašich žvástů účastnit nebudu, ale na ty Tvoje úchyloviny se nedá nereagovat. Jestli jsou tak vymaštěný všechny benga, tak to potěš! Nadále si piš Ty pako, co chceš, ale dál Ti zde odpovídat nebudu.
Jura Brno
www.legalnivrazda.cz
legálnivrazda@seznam.cz
tel: 774 104 791

1. hod. 59 min ........

25.03.2007 21:59 pravda vyjde najevo

Ještě dotaz, co dělá a jak se má Franta Novotnej? Ten znal mího bráchu dobře, tak se zeptej jeho.

Frantu jsem už dlouho neviděl, ale zeptám se ti na něj technika Kudličky. Ten se s ním vídává.

Pane Juro z Brna. Již delší dobu sleduji Vaše počínání na tomto fóru. To, že nemáte rád policii a její příslušníky a stále narušujete fórum je Vaše věc, budiž, nic s tím nikdo nenadělá, protože diskuse zde není řízená a je bez pravidel. To, že jsem Vás napadl přes Vašeho bratra a vyvolával i jiné Vaše reakce v posledních několika týdnech bylo cílené. Neměl jsem však v úmyslu Vás ani Vašeho bratra urazit. Zajímám se o psychologii a na základě Vašich reakcí si dávám o Vás dohromady určitý psychologický obraz. Dá se říci, že jsem již udělal poměrně slušnou diagnózu Vašeho duševna. Výsledek nebudu uvádět a není to ani mým cílem. Nyní se poohlédnu po jiném vhodném objektu. S pozdravem P.T..

26.03.2007 00:34 Již jen pravda

Od policajta, již jen pravda? To zní velice humorně. Ha, ha, ha. Vy policajti nevíte co to slovo vůbec znamená.

Pan "Již jen pravda" je nějaký vtipálek.

26.03.2007 00:34 Již jen pravda

Ty seš opravdovej psychopat!!! Ty nejseš normální!!! Doufám že seš pouze jedinej úchyl kterej slouží u policajtů a že takovejch tam není víc. Tebe by měli držet v kleci a nepouštět mezi lidi magore!

Je jasné, že všechny tam zůstat nemůžete. Proboha co by jste dělali. Vím, že časy bohaté na UKR, které pracovali na černo jsou dávno pryč a na OCP si vystačí s tím co mají a když tam vezmou dva, tak to bude výhra. Myslím, že to je fakt zralé na dopravku, pořádkovou a obvody, kde nebudou lidi a to třeba daleko od domova. Jestli toto nechcete, úprkem do C. Musí se makat, ale budeš kousek od domova. Je to pánové a dámy tak.

Já o policajtech ledacos vím tak tady neříkejte jak to chodí, několikrát jsem seděl. dvakrát za vloupačky do aut, jednou za elpíčko a jednou za vloupačky do bytů .

+ možné podezření z vraždy vlastního bráchy. Kdo lže ten krade, kdo krade může i zabít = Rambo.

Láďo, že tě to pořád baví ? :-)))

Jen idiot se zde baví s idiotem. Na to je jediná rada. Na blbce a provokatéry neodpovídat a i zde je inorovat!

Ano, není zbabělostí vyhnouti se hovnu.

no je to tu pěkné
pár lídi (snad policistů) se tu baví s jedním rádovy Rambem který provokuje a tito mu to žerou, tak to je pěkná diskuze.
Dobrej návod jak nasrat pár lidí když dostanu pokutu, tak už vím kam si mám chodit vylejvat zlost když já udělám blbost.
Nevím ale asi by tato diskuze měla být o něčem jiném ale je to jen názor z věnčí ale tohle mi to ani zdaleka nepřipomíná diskuzi o problému který běží v televizi a v médiích z. č. 361, no nevím asi se zde řeší jiné problémy, a tyto kecy Policii a ostatním moc dobrého světla nepřinesou.
A pro rádoby Ramba když máš potřebu někoho napadat a urážet udělej to z očí do očí kde se ti člověk může postavit jako rovný s rovným, házet na druhého špinu tímto způsobem to umí každý primitiv.

Lidi, že vás to baví. Proč sem píšete, když to nemá cenu ani číst. Ten koho by se to mělo (má) týkat to nečte a ani nemůže. Myslíte, že má tolik času přelouskávat většinou blbosti? Je to o ničem.