1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

for
JURA BRNO

ty tvoje problémy ale pravdu nikoho nezajímají a bůh ví jak to s tvým bráchou bylo, nakonec jsi ho zamordoval sám a teď to zkoušíš na někoho hodit hudáčku, jdi si brečet někam jinam, lidí je jako sraček a o jednoho blba níň jen dobře, /byl černej/

To víš s takovým cejchem se špatně žije. Má černé svědomí a tak si stále namlouvá, že za to může někdo jiný. Jen ať na sebe ještě dlouho upozorňuje, taky na něj dojde.

chce se mi z toho blejt

Kolegové, zachovejme si úroveň při diskuzích, zdejší web čtou i lidé, kteří nemají sebemenší představu o naší práci, o našich problémech a jsou samosebou i tací, kterým naše probémy dělají radost, jim odpovídejme s nadhledem a slušně neb slušné jednání odzbrojuje, díky

Vážení přátelé ANO. Díky poldo. Mám podobnou zkušenost - tedy pokud jde o diskusi. Přeji všem hezký den.

Nebuď tak sebestředný. Toto není jen o policii. Četl jsem i poctivé příspěvky. Pravda většinou slovní průjmy psychicky a intelektuálně nevyzrálých jedinců, snahy někoho napráskat, urazit, poškodit. Někdo si tu dělá reklamu, někdo se obhajuje před celým tím zlým světem. Prostě na naše poměry naprosto přirozená forma diskuze. Čti, ale nezasahuj. Pokud zde očekáváš rozumnou zpětnou vazbu, jsi buď idealista, nebo zoufalec. Já se jenom bavím.

Komu říkáš kolego! Copak si myslíš, že tady randěj jenom polišové. Já nejsem žádný tvůj kolega ! A hlavně dobrá polovina příspěvků je mejch!

„Možná, že nastává na P ČR OŘ Náchod ověřování a prověřování členů porevolučního seskupení OF na tehdejším SNB Náchod“

Dne 23.3.07 jsem Vám zaslala dopis, ve kterém jsem Vám podrobněji popsala důvod, proč Vám vlastně píši.
Dne 13.3. 07 se mi dostal do ruky plátek „Náchodský nečas“ a dozvěděla jsem se z něho to, že jsem spolu s panem H. vyhazovala slušné lidi od SNB, protože jsem byla členkou OF.
Víte, že toto bylo jen a jen na základě prověrkových občanských komisí, jejichž členkou jsem nebyla. Ale to není to pravé, proč Vám píši, abych se ospravedlňovala. Nemám proč. Nikdy jsem nebyla členkou KSČ ani žádné jiné politické strany kromě OF. Ale je neskutečné, že člověk tipu redaktora Rouska, který nic jiného nedokáže než pomlouvat , je už 18 let téměř
denním hostem kanceláře ředitele Policie OŘ . Dne 15.3.07 jsem byla u ředitele ohledně podepsání faktur a kdo tu nebyl , náš denní host a když jsem se ho zeptala, jestli mi vysvětlí,
proč píše takové nesmysly, odpověděl, že je to pravda a dodal, že ty hajzly jsme si tu nechali. Dokonce je jmenoval , šlo o ved. a zástupce ved. OOP Police. V tu chvíli jsem opravdu myslela, že naše debata skončila a že nás oba vykáže ředitel na chodník. Ale nic . Rousek pokračoval , že jsem“ přivedla k policii hocha, který jak se ukázalo kradl“.
Pane ministře, když člověk, který utekl v 68.roce do Kanady i když ho tady nikdo v té době nestíhal, nechal tu rodinu, děti a on nazývá zmíněné policisty tak jak je nazval a pan ředitel
se jich slovem nezastal, je to smutné. Oba dva přišli tehdy do OF jako první, nikdo tehdy nevěděl, jak to vše dopadne, takže to bylo i kus hrdinství. Kromě toho jeden z nich kromě toho, že řádně vychoval své děti ,adoptoval si ještě 2 rómské chlapce a vychovává je jako vlastní, tak těchto si vážím i z lidského hlediska. A tomuto člověku, jakým je p. Miro Rousek řekl náš pan ředitel, ať si mě tedy prověří např. u p. Pitaše. No to mi mozek nebere. Jakým právem
Mne má tento člověk prověřovat, copak mě pan ředitel za 19 let, co jsem u Policie nezná?
Co to vlastně rozjíždí náš pan ředitel? Vždyť on sám byl v OF a možná i díky tomu má místo
ředitele. Proč se nezastává on sám svých podřízených před takovým člověkem, proč nechává bez povšimnutí vláčet slušné lidi po jeho novinách a oni se pak musí potýkat s tímto člověkem před přestupkovými komisemi. A s tím hochem, co údajně kradl podle pana Rouska. Byl to bývalý přítel mé dcery a sloužil v Rychnově n.Kn. Je pravda, že sám zašel za svým nadřízeným, že má problém, přiznal se ke gemblérství a sám ukončil sl.poměr a odešel
se ústavně léčit. Peníze měl půjčené od kolegů, které do 14 ti dnů vrátil, ale zloděj nebyl a není, nikdy nebyl stíhán ani trestán a tak mě zaráží, kdo p. Rouskovi tyto informace jak o bývalých,tak současných policistech a obč. zaměstnancích poskytuje, nezavání to únikem
informací?Protože o tomto policistovi vědělo pouze vedení Rychnova a vedení Policie Náchod.
Je zajímavé, že díky prověrkovým komisím po revoluci, nám tu zůstali bývalí pracovníci STB, předseda tehdejší partajní organizace při SNB, dlouholetý pracovník OV KSČ, ale
dnes bude prověřovat na doporučení p. ředitele p. Rousek mě, členku bývalého OF. A koho bude prověřovat po mě, kdo bude další na řadě.
Je zajímavé, že dokud vládla ČSSD, navážel se p. Rousek ve svých plátcích téměř pravidelně
do poslankyně p. Horníkové, ale jen jste /myslím tím ODS/ získali převahu, tyto výpady byly
ukončeny a je to samé Zdeničko sem, Zdeničko tam. Komu by asi jeho rozepře s p. Horníkovou ublížily? Komu se to vlastně snaží zachraňovat p. Rousek židle?
Tyto a další otázky si kladu nejen já, ale další slušní policisté a občané Náchoda. Je smutné, když policisté, kteří tvoří panu řediteli slušnou objasněnost díky fungující kriminální službě a snaze obvodních oddělení, když patří mezi nejlepší v tomto směru, se jich nedokáže náš pan ředitel zastat ani před napadáním takového člověka, jakým je p. Rousek a nestydí se s ním
ukazovat na veřejnosti, když spousta slušných lidí před ním utíká, když ho má potkat.
Na závěr Vám přeji pevné nervy, hlavně hodně zdraví a zachovejte si svůj úsměv, za který Vás někteří kritizují, ale bez optimismu by nám všem, co to myslíme upřímně, zhasla ta poslední naděje, že vítězit bude vždy jen charakter, slušnost a spravedlnost.
S klidným svědomím zveřejňuji i své jméno, protože doufám, že doba, kdy psát pravdu se
nevyplácelo, je za námi. Celý život jsem se snažila zastat tam, kde bylo třeba, kde se dělo bezpráví a byla to tvrdá doba totality, nemohu tedy pasivně přihlížet k jednání pana ředitele ani dnes. Protože, to co si pan Rousek dovoluje,si dovoluje proto, že mu to pan ředitel svým
laxním přístupem dovoluje.
S pozdravem Jirouchová Zdeňka
P OŘ Náchod
Obč.zaměstnanec Ekonom

KSČ + OF = úplně to stejné

Takové hovada si dodnes dělají co chtějí. Proč neděláte prověrky u našich poslanců a senátorů?Ti byli taky komouši! Tak tady nedělej ze sebe chudinku.Mrcho!

Milí paní, chápu Vaše problémy. Doporučuji, ale jiné fórum, kde jsou řízená pravidla. Zde se totiž řeší problémy zcela jiného kalibru. Je zde podezření z vraždy rodinného příslušníka jedním z diskutujících. Vaše starosti se tak jeví s tímto případem zcela nicotné.

EsPe. Jsi fakt hrdina urážet někoho, který dokáže kritizovat a dokáže se pod to podepsat. Dle mého to chtělo hodně odvahy. Třeba o pisatelce víš něco víc, když tak mluvíš, ale já jí držím palce, protože to asi nebude mít teď jednoduché.

Vážení policisté,

divím se, že setrváváte na těchto stránkách. Ptám se proč? Pan Langer Vám tu neodpoví. Reagovat na dopisovatele typu Rambo a jim podobným je pod mou ale i pod Vaši úroveň. Tito lidé Vás budou vždy jen provokovat. Sami pro společnost nikdy nic nevytvořili, spíš ji svým chováním škodili. Doptyčný Rambo to nakonec sám přiznal, co je zač.Věnujte se spíš tomu co Policii opravdu tíží. Ve Vašem úsilí Vám policisté, hasiči, VSČR držím palce!

Hrubý alias Rambo, tak zabils toho bráchu? Řekni ať pravda vyjde najevo a všichni se dozví co ty jsi vlastně zač.

ano,ano ano ano ano, konečně vám to došlo

25.03.2007 19:13 pravda vyjde najevo

Co Ty seš vlastně za magora? Ty si totální dement! Podle Tvejch žvástů se dá soudit, že Ty seš to prase, který se vydávalo za policejního technika Kudličku. Nejspíš seš ten parchant, kterýho hledám už 5 let. Ty seš totálně vymaštěná fízlácká palice! Přestaň tady krákat hovadiny a pokud mě něco chceš, tak piš na e-mail legálnivrazda@seznam.cz. Původně sem myslel, že se těch Vašich žvástů účastnit nebudu, ale na ty Tvoje úchyloviny se nedá nereagovat. Jestli jsou tak vymaštěný všechny benga, tak to potěš! Nadále si piš Ty pako, co chceš, ale dál Ti zde odpovídat nebudu.
Jura Brno
www.legalnivrazda.cz
legálnivrazda@seznam.cz
tel: 774 104 791

1. hod. 59 min ........

25.03.2007 21:59 pravda vyjde najevo

Ještě dotaz, co dělá a jak se má Franta Novotnej? Ten znal mího bráchu dobře, tak se zeptej jeho.

Frantu jsem už dlouho neviděl, ale zeptám se ti na něj technika Kudličky. Ten se s ním vídává.

Pane Juro z Brna. Již delší dobu sleduji Vaše počínání na tomto fóru. To, že nemáte rád policii a její příslušníky a stále narušujete fórum je Vaše věc, budiž, nic s tím nikdo nenadělá, protože diskuse zde není řízená a je bez pravidel. To, že jsem Vás napadl přes Vašeho bratra a vyvolával i jiné Vaše reakce v posledních několika týdnech bylo cílené. Neměl jsem však v úmyslu Vás ani Vašeho bratra urazit. Zajímám se o psychologii a na základě Vašich reakcí si dávám o Vás dohromady určitý psychologický obraz. Dá se říci, že jsem již udělal poměrně slušnou diagnózu Vašeho duševna. Výsledek nebudu uvádět a není to ani mým cílem. Nyní se poohlédnu po jiném vhodném objektu. S pozdravem P.T..

26.03.2007 00:34 Již jen pravda

Od policajta, již jen pravda? To zní velice humorně. Ha, ha, ha. Vy policajti nevíte co to slovo vůbec znamená.

Pan "Již jen pravda" je nějaký vtipálek.

26.03.2007 00:34 Již jen pravda

Ty seš opravdovej psychopat!!! Ty nejseš normální!!! Doufám že seš pouze jedinej úchyl kterej slouží u policajtů a že takovejch tam není víc. Tebe by měli držet v kleci a nepouštět mezi lidi magore!

Je jasné, že všechny tam zůstat nemůžete. Proboha co by jste dělali. Vím, že časy bohaté na UKR, které pracovali na černo jsou dávno pryč a na OCP si vystačí s tím co mají a když tam vezmou dva, tak to bude výhra. Myslím, že to je fakt zralé na dopravku, pořádkovou a obvody, kde nebudou lidi a to třeba daleko od domova. Jestli toto nechcete, úprkem do C. Musí se makat, ale budeš kousek od domova. Je to pánové a dámy tak.

Já o policajtech ledacos vím tak tady neříkejte jak to chodí, několikrát jsem seděl. dvakrát za vloupačky do aut, jednou za elpíčko a jednou za vloupačky do bytů .

+ možné podezření z vraždy vlastního bráchy. Kdo lže ten krade, kdo krade může i zabít = Rambo.

Láďo, že tě to pořád baví ? :-)))

Jen idiot se zde baví s idiotem. Na to je jediná rada. Na blbce a provokatéry neodpovídat a i zde je inorovat!

Ano, není zbabělostí vyhnouti se hovnu.

no je to tu pěkné
pár lídi (snad policistů) se tu baví s jedním rádovy Rambem který provokuje a tito mu to žerou, tak to je pěkná diskuze.
Dobrej návod jak nasrat pár lidí když dostanu pokutu, tak už vím kam si mám chodit vylejvat zlost když já udělám blbost.
Nevím ale asi by tato diskuze měla být o něčem jiném ale je to jen názor z věnčí ale tohle mi to ani zdaleka nepřipomíná diskuzi o problému který běží v televizi a v médiích z. č. 361, no nevím asi se zde řeší jiné problémy, a tyto kecy Policii a ostatním moc dobrého světla nepřinesou.
A pro rádoby Ramba když máš potřebu někoho napadat a urážet udělej to z očí do očí kde se ti člověk může postavit jako rovný s rovným, házet na druhého špinu tímto způsobem to umí každý primitiv.

Lidi, že vás to baví. Proč sem píšete, když to nemá cenu ani číst. Ten koho by se to mělo (má) týkat to nečte a ani nemůže. Myslíte, že má tolik času přelouskávat většinou blbosti? Je to o ničem.