1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

EsPe,
kde vlastně sloužíš,blekota tě nazval hrdinou,ale nejseš ty vlastně ta potrefená husa,ty musíš být někde hodně blízko té paní,protože z toho co píše,čiší pěkný vztek. My jsme poměrně mladý kolektiv obvoďáků a té paní moc fandíme a držíme pěsti. Protože ta se dokázala zastat ty vole obyčejných policajtů, jako jsme my a možná na to doplatí. Ty tvý řádky,kdyby byly ozvučeny, tak nám zahrála internacionála.

Taky pane kolego, buďte tak laskav a vyjadřujte se slušně i když nesouhlasíte. Pokud vím, policista se musí ovládat za všech okolností, pokud je to dobrý policista. Vaše poznámka "zahrála nám internacionála", je hloupá a nedůstojná slušného a vzdělaného člověka. Což asi nebude váš případ. Většině z vás, jak tady čtu, nejde o řádný chod policie, ale o koryta a peníze a jste schopni všeho. Těm slušným se omlouvám.

Pane všímálku, zatím se zdá, že slušní a dobří policisté jsou ovládáni a určitě i manipulováni někým jiným než sami sebou. Jedná se o střídavé manipulování politickou garniturou, a to tou, která je zrovna u moci a dosazuje si do pozic své lidi, přestože má být policista zcela apolitický. Jinak všem i Vám pěkný den. Aurora ta bolšebvikem zneuctěná a zneužitá.

EsPe v této diskusi vystupuje poměrně dlouho a vždy měl kultivovaný projev, takže nevěřím, že tyto názory vyjadřuje stejná osoba, spíše si někdo vzal jeho nick.

for Aurora
slušní a dobří policisté nemohou být ovládáni a určitě i manipulováni někým jiným než sami sebou. Zrovna jako ty Auroro, ta bolšebvikem zneuctěná a zneužitá. Dost už přesluhuješ co?

Jarku jestli jsi si polepšil v 5 TT tak jsi buď hodně mladý který slouží myax.2 roky a nebo což by bylo mnohem horší jsi vlezdoprdelka.Jinak není možné aby jsi si polepšil.

Nevím jak to myslíš, vlezdoprdelka nejsu a sloužím 15 let a jsem na to o hodně málo líp. Když všechno zdražení a poplatky co jsou čím dál vyšší sečtu, tak jdu reálně s penězma dolů. To je fakt. Ale to asi všichni v tomto státě.

Příspěvek

Pokud nedojde v brzké době k otevření novely z.č. 361/03 Sb. a nápravě tohoto zákona v bodech, které jsme požadovali na Manifestu 361, jsme připraveni nejenom podat první žaloby k ústavnímu soudu, ale zahájit nátlaky veřejné a tou je již samotná demonstrace.

Dne 28.3.07 proběhne první historicky důležité jednání všech odborových organizací včetně UBS-Iniciativa, kde zaujmeme své stanovisko k problému z.č. 361/03 Sb. a také, jakým způsobem se bude řešit již déle trvající akt nezájmu z Vaší strany.

Jestliže ovšem opět uslyšíme již tolikrát opakpvaná slova, že je vše v pořádku, že systemizace byla nastavena správně, že k propadům vlastně nedošlo, nezbyde nám již jiných východisek, než obrátit se opět k těm příslušníkům, kterých se dopad špatného zákona týká. Již samotná petice dokladuje, že dopad zákona je hlavně bičem pro řadové příslušníky b.s.

Nyní hra s čísli : 3TT je řádově 5tis.příslušníků, 4TT 9tis.a 5TT 7tis. - sečteno a podtrženo v tabulkách, které jsou nenaplněny je 21tisíc příslušníků...pokud petici již nyní podepsalo 5 tisíc příslušníků, není to vašich 10%, ale již 24% příslušníků, kteří jsou velmi znepokojeni novým zákonem a to nemluvíme o 6TT a 7 TT, kde i zde platí v některých případech povinnost oněch nesmyslných 150 hodin, neproplácení svátků, ustanovení § 42 odst.1,písm.d) popírající obecně platný princip presumpce neviny a další body vyplývající z petice.

Zbytek TT je oproti řadovým policistům tak neúměrně zvýhodněn, že rozdíl mezi 3TT a 8TT raději ani pro veřejnost nebudu uvádět. Odchody policistů jsou děsivé a pokud je berete jako generační špunt, ač odchází 30% zkušených příslušníků kolem deseti let služby, tak potom nám nic jiného nezbývá, než vyzvat Vás, aby jste přehodnotil Vaše výroky, které byly jen mlžením, že je vše v dokonalém pořádku a přiznal konečně svou chybu.

K odchodům několika, jak bylo uvedeno v médiích, tisícovek policistů se raději ani nebudeme vyjadřovat, poněvadž již každý v této republice ví, že v těchto složkách je bohužel již krutý podstav a nejsme schopni vykrýt požadovaná místa ( to nemluvíme o dalších odchodech příslušníků, které momentálně nastávají ).
Jen okamžitá náprava zákona o služebním poměru bude dostačující k stabilitě bezpečnostních složek.

Věřím, že nám jde všem o stejnou myšlenku zlepšit práci bezpečnostních složek a nevytvářet s bezpečnostních složek politický nástroj.

Hele anonyme uvádíš nepravdivé čísla.Proč to tady zkresluješ?Ani se neumíš podepsat.

Tady asi někomu přeskočilo.Jak můžeš psát blbečku, že 7 000 policistů v páté třídě si pohoršilo?!n Já mám 5PT i moji kolegové a všichni si polepšili. Měl by jsi někdy zajít ke služebnímu psycho. je to zadara vole.

Jak tak sleduji zdejší přispěvovatele, k psychoušovi mohou rovnou (ti 2 nade mnou).

příspěvěk je stažen z policista cz. A co se týče 5 p.t. Tak souhlasím s tím, že si tito policisté většinou nepohoršili, záleží také, jak dotyčný dlouho slouží. A co 4 to už je Vám jedno co ?

Naprosto s Vami souhlasim pane kolego, ustavni stiznost proti tomuto zakonu je potreba podat a jiz vcera bylo pozde.

Tak chlapci jestli jste opravdu pracovali v 5. platové třídě a v nepřetržitém provozu, tak mi tu nelžete, že máte víc než v r. 2006 (pro méně chápavé, hrubý výdělek za rok 2006 děleno 12 měsíci a výsledek si porovnej s hrubým měsíčním výdělken např. za únor 2007).

Pro všechny, kterým byla krácena valorizace výsluhového příspěvku

Podle zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření platil do 31.12.2003 § 10 takto:

Výše státní podpory

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč.

(3) V případě uzavření dvou smluv o stavebním spoření se státní podporou jedním účastníkem v témže kalendářním roce tak, že následná smlouva je uzavřena po ukončení platnosti předchozí smlouvy, bude připsána záloha státní podpory na následně uzavřenou smlouvu pouze do výše rozdílu mezi maximální částkou státní podpory a částkou státní podpory připsanou za daný kalendářní rok na předchozí smlouvu.

(4) Částka úspor přesahující 18 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření.

a po 1.1.2004 takto:
Výše státní podpory

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 15 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč.

(3) Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2.

(4) Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření v případě, že účastníkem uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit.

Pokud jste si všimli, v odstavci 2 je jedna změna a to ve výši státní podpory. A zároveň nikde není v uvedeném zákoně uvedeno (alespoň jsem to nenašel), že by se pro klienty stavební spořitelny, kteří uzavřeli smlouvu do 31.12.2003, platily podmínky, které byly ve smlouvách, uzavřených do tohoto data. V tomto vidím naprostou analogii s naším případem.

http://zpravy.idnes.cz/ceske-hranice-zmizi-uz-za-9-mesicu-odpadn ou-fronty-fv4-/zahranicni.asp?c=A070327_221322_zahranicni_mia

Už je vám jasné, proč se s vámi Langer nebaví? Je mu jedno kolik vás odejde. Místa nespokojených odcházejících zaplácne pohraniční policií. Ti budou rádi, že mohou vůbec sloužit a nebo že nemusí sloužit na druhé straně republiky. O jejich kvalitě nediskutuji, to je jiná kapitola, ale na hlídkaření to většinou stačí.

Pokud to někdo počítá od stolu, možná, že mu to vychází. Naděláme z celňasů dopraváky... Ale kolik jich raději podá výpověď, než by s sebou nechali dál zametat, to je druhá věc. A Langer už několikrát ukázal, že nezvládá ani kupecké počty, takže na papíře mu to sedí a je spokojenej...

Uvidíme, řekl slepý...

Hoši koukám, že jste v "obraze", na hranicích už od roku 2004 neslouží celníci, ale pouze pohraniční policie a o té jsem také mluvil já i autor článku...

Štěpán Kotrba

Britské listy

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1.11.2006
Kdo už konečně zastaví prolhané policejní grázly?
Štěpán Kotrba
Dementi, které musel včera zaslat médiím Radek Mikula, vypovídá o charakteru činnosti a informací, produkovaných v posledních měsících policejními složkami. Nekompetence, politický aktivismus, zneužívání pravomocí, lži, podvody, falšování úředních listin, falšování důkazů, vědomé podvrhování falešných důkazů soudům, krádeže, násilí se zbraní v ruce, falšování úředních listin, napomáhání trestné činnosti, krytí trestné činnosti, podněcování k trestné činnosti, zločinné spolčování, vyzrazování služebních tajemství, porušování služebního zákona a zákona o policii, vnitřních postupů a směrnic. Politické provokace.

Taková je současná česká policie.

Bohužel, teprve dnes sklízíme trpké ovoce, zaseté do represivních složek státu při jejich "očišťování" v raných devadesátých letech. Počínaje společenstvím "tří spravedlivých", kteří vnitro přebírali od komunistických ministrů, přes "disidenty", hlupáky a neschopné faráře v křeslech ministrů - selhali všichni. Bez ohledu na politickou příslušnost. Nikdy policii nedepolitizovali. Naopak. Politické kliky a bratrstva se naučila koexistenci v permanentním boji o moc a peníze. Intriky, krevní msty a vzájemné politicko-vyhlazovací války, infiltrace agenty řady tajných služeb (od německé, přes britskou až po ruskou), průnik sílících komunálně zločineckých struktur i korupce mezinárodních mafií, vytváření nelegálních agenturních sítí, placených z nelegálních prostředků - to vše dělá z policie a řady specializovaných útvarů ministerstva vnitra nebezpečnou ozbrojenou strukturu, vyznávající vlastní pravidla, nerespektujících stát a využívající stavovské solidarity i mnohdy utajeného režimu své práce k demonstracím nedotknutelnosti, k demonstracím síly, k demonstracím moci.

Tato struktura už vyhlásila válku politické scéně. Je schpna prefabrikovat kompromitující materiály na kohokoliv. Je schopna likvidovat fingovanými důkazy i provokacemi kohokoliv. Je schopna vytvářet složité pavučiny režírovaných vztahů, řízených zpovzdálí podle předem vypracovaných scénářů, podvrhovat důkazy i provádět aktivní krycí a dezinformační opatření.

Policie v České republice se stala nebezpečnou České republice - bez ohledu na barvu vlády, která je právě u moci. A to je zlá zpráva. Ta minulá vláda už to ví. Ta současná i ta budoucí vláda to teprve poznají.

Obrovské blahopřání vyjadřuji našim hasičům, kteří získali v Austrálii v soutěži o nejtvrdšího hasiče - zlatou medaili.
Velké Díky Vám.

www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005022001

Za co chcete demonstrovat ???

Pane Cibulka, jistě jste informován a tak víte o co nám jde. Místo politického školení, by jste nám měl spíše pomoci. Pokud vám jde o věc. V případě, že chcete jen školit, tak k tomu vám snad stačí vaše stránky.

cibulko, tak jsem si část přečetl a jseš fakt magor, kdo platí tebe, z čeho vlastně žiješ, nejseš taky něčí agent???????????

Cibulka, Cibulka .... Vy jste ale vůůůůůůůůůl!

Já Vás pane Cibulka odsuzovat nebudu, neboť ve zde uvedených skutečnostech máte pravdu, ale většina z nás s vaším příspěvkem nemá nic společného, proto si Vy i my važte-me slušného chování a odsuzujme to nežádoucí.

Ježíši, ještě Cibulka tady chyběl. Jakoby nestačil ten paranoik, co zde pořád votravuje.

Komunisté chtěli Havla
před listopadem do své vlády!
Šéf KSČ Milouš Jakeš odhalil
největší tajemství dnešního
(post) komunistického režimu:
Sametovou "revoluci" provedlo
komunistické Gestapo StB!


Praha - Mohl se stát disident Václav Havel ministrem kultury v předlistopadové komunistické vládě? Jakkoliv absurdní otázka to dnes je, tehdejší generální tajemník KSČ Milouš Jakeš se jí jeden čas podle svých slov vážně zabýval.

„Diskutovali jsme o tom, jak zastavit nástup kontrarevoluce například i tím, že bychom posílili ve vládě tu bezpartijní a jinopartajní část. V rozhovorech mezi sebou jsme si o Havlovi říkali, že kdyby, tak ať se zabývá kulturou,“ říká dnešní důchodce Jakeš. Fakt, že zůstalo jen u úvah, hodnotí někdejší nejmocnější muž v zemi jako chybu.

Unikátní svědectví předlistopadové elity přináší rozsáhlý výzkum Akademie věd s názvem Vítězové a poražení, jehož výsledky budou zveřejněny dnes poprvé. „V dvaceti rozhovorech si mohou lidé zkonfrontovat osobní zkušenosti a vzpomínky z doby pádu komunismu s názory někdejších vůdců této země,“ říká vedoucí výzkumného projektu Miroslav Vaněk. K dalším třiceti rozhovorům pak vědec získal disidenty z období komunistické normalizace. Ti naopak podle Vaňka nabízejí pohledy z „druhé strany barikády“.

K množství překvapivých - často vůbec poprvé zveřejněných - informací patří i ta, že Československo mělo několik svých Gorbačovů. A údajně prý mnohem schopnějších než Sověti. Tuto roli na sebe bere třeba někdejší šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán či člen ÚV KSČ Rudolf Hegenbart. Za Hegenbartem údajně přišel šéf slušovického agrokombinátu František Čuba s plánem na svržení Jakeše.

Jakeš: Za Listopad může StB

Nebýt 17. listopadu, ocitl by se nicméně v čele „státostrany“ téměř jistě ambiciózní Štěpán, jehož Jakeš vychovával jako nástupce. „Byla v něm rozhodnost, nebál se zodpovědnosti,“ chválí ho Jakeš.

Škrt přes rozpočet mu ale udělal všemocný šéf tajné policie Aloiz Lorenc, který podle Jakeše naplánoval masakr studentů na Národní třídě. „O tom jsem přesvědčen. Poněvadž z nás udělal úplné hlupáky, když nás informoval o tom, že na Národní třídě se nic nestalo. Šlo o promyšlenou akci StB. Navíc jsem vydal výslovný pokyn, že nesmí být použito síly,“ tvrdí Jakeš.

Tajná policie dělala podle něj vše pro to, aby přispěla k „výměně stráží v čele komunistické strany“.

Diskusi na téma, nakolik jsou výpovědi bývalých komunistických vůdců pravdivé, Vaněk zatím odmítá. „Ale dočkáte se. Příští roky vydáme konfrontaci rozhovorů s archivními prameny a analýzami historiků.“

Jakešovu výpověď považuje za věrohodnou proto, že bývalý generální tajemník KSČ nešetří ani sebe a již patnáct let nemění názory. „Ptáte se na zásah milicí proti demonstracím? Bylo to celé zvorané. V noci mne probudil telefon a já tam v pyžamu u toho telefonu přemýšlím, co dělat. Tak jsem rozhodl, kdo je na cestě, ať dojede do Prahy, kdo není, ať nejezdí,“ popisuje Jakeš rozklad mocenských struktur. „Stále častěji bylo na jejich jednání patrné stáří,“ míní Miroslav Štěpán.

Autor: JAN GAZDÍK

Ruský státní organizovaný zločin
horší než Cosa Nostra
Americká policie je šokována
brutalitou ruských mafiánů
Motto: "Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové ekonomiky a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto způsobem vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun."
Pottsville (USA) - Odpovědnost za smrt pěti lidí, jejichž těla byla na sklonku loňského roku vylovena z vodní nádrže nad Los Angeles, připsal Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ruské zločinecké síti. Ve zprávě, o níž nyní informoval americký tisk, američtí vyšetřovatelé uvádějí, že brutalita ruské mafie předčí vše, na co byla Amerika zvyklá v dobách italské Cosy Nostry.

Mrtvé se podařilo identifikovat jako Alexandra Umanského, prezidenta společnosti Advanced Mobile Technologies v Hollywoodu, Georgie Safjojava, prezidenta filmové společnosti Matador Media, šéfproducenta Matadoru Nikolaje Charabadzeho, účetní Ritu Peklerovou a obchodníka Mijera Muskatela. Všichni přišli do Los Angeles z bývalého Sovětského svazu. Ze svých domovů byli uneseni pro výkupné. Krátce poté však byli zavražděni a odklizeni do vod nádrže.

Policie zadržela čtyři podezřelé, rovněž někdejší občany SSSR. Žaloba je viní z vraždy. Miliónové výkupné, které pachatelé vybrali, obětem život nezachránilo.

Případ vzbudil v Los Angeles velký rozruch a místní úřadovna FBI dokonce ustavila zvláštní oddělení pro boj s ruským organizovaným zločinem , který se v Kalifornii nebývale rozmohl.

Prokurátor Anthony Colannino, vedoucí tohoto oddělení, uvedl, že každoročně vstupují do Spojených států ilegálně desítky tisíc ruských zločinců. Mnozí mají za sebou kariéru v komunistické tajné policii, armádě či zvláštních jednotkách ministerstva vnitra. Jsou mezi nimi i bývalí komunističtí aparátčíci. Nejčastěji se specializují na vykrádání bankovních kont a na zpronevěry, pojišťovací podvody, obchod s narkotiky a vydírání.

"Gangsteři ruského původu se snaží násilí vyhnout, ale když už zabíjejí, udělají to bez váhání," řekl Colannino. "Stará italská mafie vás zabila a vdově pak poslala kytici. Tihle lidé, krutí a bezohlední, jsou schopni zabít vás, vaši ženu, děti, sourozence, rodiče i sousedy. Nemusí zbýt nikdo, komu by se kytice dala zaslat." Dále viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004011502

Ruská mafie dnes představuje největší etnickou skupinu organizovaného zločinu v USA - má více členů a působí na rozlehlejším území než mafie asijské a latinsko-americké.


Ruský prezident Vladimír Putin
čelí obvinění z podpory zločinců
NEW YORK/MOSKVA - Němečtí šéfové rusko-německé firmy SPAG jsou vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz. Členem dozorčí rady přitom byl od samého počátku nynější ruský prezident. Podivné kontakty ruského prezidenta Vladimira Putina s firmami spojenými s organizovaným zločinem se již loni staly důvodem, proč Washington prosadil zařazení Ruska na černý seznam států napojených na praní špinavých peněz.

Jde o další ze série odhalení, které pronásledují Putina od okamžiku, kdy po roce 1991 začal řídit zahraniční ekonomické aktivity Petrohradu v éře starosty Anatolije Sobčaka . S odvoláním na vysokého představitele administrativy bývalého prezidenta Billa Clintona to tvrdí poslední číslo amerického časopisu Newsweek.

Nynější prezident v té době inicioval, případně schvaloval projekty, které pak realizovaly firmy spojené s organizovaným zločinem. Putin se stal Sobčakovým pomocníkem především díky tomu, že byl spojen s tajnou službou FSB a dalšími strukturami, které byly nástupkyněmi sovětské KGB. "Potřebuji pomocníka. Já se dokonce bojím vycházet z kanceláře. Vůbec nevím, co jsou všichni tito lidé zač," postěžoval si tehdy starosta na aktivní byznysmeny.





Německá stopa vede do Kremlu


Jednou z Putinových zásluh o rozvoj rodného města se stalo spojení s německými podnikateli. Známé Dresdner Bank například pomáhal zajistit kanceláře v budově bývalého německého velvyslanectví . V dalších případech aktivní Sobčakův zástupce dohodl odprodej nemovitostí v rámci privatizace městského majetku.

Podle údajů polského listu Rzeczpospolita se do paměti zapsal především prodej hotelů Astoria a Europa. Největší problémy působilo a dosud ruskému prezidentovi působí spojení s německo-ruskou firmou SPAG .

Spoluzakladatel této firmy, se kterým dojednal nesčetně obchodů, německý právník Rudolf Ritter, je právě nyní vyšetřován v lichtenštejnskou a rakouskou prokuraturou. Obviněn je z praní špinavých peněz - v tom nejméně jednoho milionu dolarů pro kolumbijský drogový kartel. Newsweek, podobně jako o něco dříve italský list La Repubblica, tvrdí, že Putin byl členem dozorčí rady SPAG. Figurovat v ní měl dokonce až do 7. května 2000 - tedy do své prezidentské inaugurace . Mluvčí Kremlu to ovšem popírají.

Jiné ruské zdroje trvají na tom, že jeho role byla čestná a neplacená - měl pouze svou účastí zvyšovat důvěryhodnost firmy v očích zahraničních partnerů. Proti Putinovi naopak svědčí jeho úzké vztahy s aktivním činitelem SPAG, jistým Vladimirem Smirnovem. Toho si dokonce později vzal i do hospodářské správy prezidentské administrace.





Přátelství rozvědčíka,
byznysmena a mafiána


Podivné spojení Vladimirů, rozvědčíka a podnikatele, dovršil kontakt s třetím údajným mafiánem Vladimirem Barsukovem (Kumarinem). Ten byl velkým bossem petrohradských kasin a restaurací a je pokládán za hlavu tzv. tambovské mafie. Důvěryhodné ruské zdroje potvrdily, že Putin a Smirnov jsou do dnešního dne spolumajiteli luxusního "městečka" víkendových rezidencí ruských i zahraničních boháčů u Petrohradu .

Informace západních novinářů kupodivu nechaly většinu ruských politiků v klidu. Pouze Sergej Juščenkov, člen parlamentní frakce strany Svaz pravých sil, vyjádřil zklamání nad tím, že Kreml k celé sérii obvinění Putina stále mlčí. "Podle mého názoru je nutné obrátit se k soudu. Informaci tentokrát přinesl respektovaný časopis, a může tak být zasazen těžký úder celé zemi," řekl poslanec.

Nejbližší posuzování důvěryhodnosti Ruska se uskuteční na zářijovém mezinárodním jednání v Paříži, kde budou představitelé z bezmála třiceti států rozhodovat, zda mají zavést sankce proti Rusku jako zemi umožňující praní peněz zločinných syndikátů . Putin si ovšem již připravil svůj argument - na poslední chvíli prosadil schválení zákona, který by měl zúžit prostor pro podobné nelegální transakce.





Vraždy na státní objednávku


O tom, jak v Rusku již dlouhou dobu srůstají ruské tajné služby a organizovaný zločin do jednoho organismu, tento týden vypověděl i skandální text publikovaný pravicovým listem Novaja gazeta. V úryvcích z připravované knihy dlouholetého pracovníka FSB Alexandra Litviněnka se podrobně líčí, jak ruská kontrarozvědka cílevědomě řídila činnost mnohých zločineckých struktur. Viz: http://www.maidan.org.ua/static/mai/1109731267.html

Litviněnko, který letos v květnu získal politický azyl v Británii, je spojencem protiputinovského magnáta Borise Berezovského. Jeho tvrzení jsou ale podle znalců přesná. Putinovi kolegové, a to i v době, kdy Vladimír Putin sám od roku 1998 FSB řídil, měli jednak od soukromých firem získávat peníze pro vlastní potřebu, ale současně je využívat i k plnění "delikátních úkolů" - k vraždám.

Litviněnko v této souvislosti uvádí dlouhý seznam zemí (mimo jiné Jugoslávii, Ukrajinu, Irák), kde najatí vrazi likvidovali lidi, kteří se tam pokoušeli před FSB skrýt. Marně. Viz

http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003092402


RUDÁ MAFIE V NEW YORKU
Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové ekonomiky, a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto způsobem vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun.
Náhodný objev

Před dvěma lety začala britská Národní služba pro potírání zločinu (NCIS) sledovat aktivity společnosti YBM Magnex se sídlem nedaleko americké Filadelfie. Tuto firmu založil významný představitel ruského podsvětí Semjon Mogilevič (viz článek na straně 46). Britové měli podezření, že podnik pere v Londýně a v Kanadě špinavé peníze. Vyšetřování případu přivedlo pracovníky NCIS ke společnosti Benex Worldwide, která měla svůj účet vedený u londýnské pobočky Bank of New York. Od října 1998 do března 1999 vyšetřovatelé na tomto kontě zaznamenali zhruba deset tisíc bankovních převodů. Celkovou částku vypočítali na 4,2 miliardy dolarů. Okamžitě jim došlo, že zřejmě narazili na Mogilevičovu pračku špinavých peněz a upozornili své americké kolegy. Banka ihned odvolala své dvě klíčové zaměstnankyně - Natašu Kagalovskou a Lucy Edwardsovou. Obě ženy se narodily v Rusku a pracovaly ve východoevropské divizi Bank of New York. Manžel Kagalovské (Konstantin) zastával v letech 1992 až 1995 post ruského zástupce v Mezinárodním měnovém fondu . Edwardsová se do Spojených států provdala v osmdesátých letech, aby se později rozvedla a znovu se provdala za ruského podnikatele Petera Berlina. Berlin je podle dostupných informací získaných deníkem The New York Times jediným majitelem a zároveň ředitelem společnosti Benex Worldwide.





Peníze na pomoc Rusku?


Minulý týden zabavily americké bezpečnostní orgány ze dvou účtů vedených u Bank of New York asi dvacet milionů dolarů. Obě konta patřily společnosti Benex. Speciální jednotka pro potírání ruského organizovaného zločinu, kterou spolu s FBI založila newyorská policie, však podle zprávy deníku The New York Times prověřuje i další konta.

Oficiálně zatím FBI žádné vyšetřování nepotvrdila, nicméně Bank of New York ve svém prohlášení z minulého týdne sdělila, že spolupracuje s bezpečnostními orgány na "vyšetřování pohybů peněz pocházejících z Ruska" . Ve čtvrtek byla o případu velice podrobně informována americká ministryně spravedlnosti Janet Renová.

Také ruská generální prokuratura minulý týden oznámila, že hodlá zahájit vlastní vyšetřování případu. Ruské úřady zároveň ujistily, že s praním špinavých peněz ve Spojených státech nemají nic společného.

Minulý pátek ovšem deník The New York Times zveřejnil informace, podle kterých procházely bankou špinavé peníze celý půlrok bez toho, aby je Bank of New York zaznamenala. Celkem devět účtů společnosti Benex Worldwide bylo totiž založeno mnohem dříve než v březnu 1998, jak se do minulého čtvrtka americké bezpečnostní orgány domnívaly.

The New York Times také v pátek informovaly o tom, že část vypraných peněz mohla pocházet z Mezinárodního měnového fondu, který v roce 1998 poskytl Rusku finanční pomoc ve snaze zastavit řetězové pády ruských bank a posílit rubl. Ministerstvo spravedlnosti se však podle důvěrných zdrojů amerického deníku zatím nedomnívá, že by skandál jakkoli souvisel s aktivitami Mezinárodního měnového fondu.





"Noví" Rusové...


Právě v Mezinárodním měnovém fondu získával své zkušenosti se světovým bankovnictvím Konstantin Kagalovskij (42), který zřejmě pomáhal při transferu peněz na účty společnosti Benex Worldwide. Když se po dvou letech ve funkci ruského zástupce u MMF Kagalovskij loučil se svými kolegy ve Washingtonu, kde fond sídlí, řekl jim, že jeho nový zaměstnavatel - ruská banka Menatěp Bank - bude jedním z pilířů transformace z komunismu do kapitalismu. Deník The Wall Street Journal minulý týden citoval tehdejší Kagalovského slova v tom smyslu, že Menatěp Bank bude pomáhat generovat prestiž a sílu rodícího se ruského soukromého sektoru.

Na první pohled se jeho slova brzy začala naplňovat. Kagalovskij se nastěhoval do luxusního hotelového apartmá s výhledem na Kreml a byl jmenován prvním náměstkem ředitele Menatěp Bank. Počátkem roku řekl na valné hromadě akcionářů, že Menatěp Bank se brzy stane významnou světovou bankou. Svým způsobem měl pravdu. Banka sice loni zkrachovala, ale nyní se stala předmětem vyšetřování v souvislosti s jedním z největších případů praní špinavých peněz v historii USA.

Kagalovskij působí v současnosti ve funkci místopředsedy představenstva ropné společnosti Yukos, kterou v roce 1996 zprivatizovala za velmi nejasných okolností právě Menatěp Bank.

Zajímavý je i příběh Kagalovského manželky Nataši. Narodila se v roce 1954 v tehdejším Leningradu, kde vystudovala orientální vědy. V roce 1979 emigrovala (anebo byla vysazena na Západ sovětskými tajnými službami) do Spojených států a na Univerzitě v Princetonu vystudovala obor zaměřený na Blízký východ. V roce 1986 nastoupila do Irving Bank, kterou v roce 1988 pohltila právě Bank of New York. V Irving Bank se Kagalovská seznámila s Lucy Edwardsovou.

Před sedmi lety byla Nataša Kagalovská vyslána do Ruska, aby spolu s dalšími americkými bankéři pomohla v komunismem zdecimované zemi vytvořit bankovní systém západního střihu. Její šarm a schopnosti ohromily v Rusku nejen americké poradce. Krátce po návratu ze své mise povýšila v roce 1992 Nataša - tehdy ještě Gurfinkelová na šéfku východoevropské divize Bank of New York. Ve svých sedmatřiceti letech se zdála být ženou na svém místě. Nejenže plynně hovořila rusky, ale dokázala pro banku zajistit v Rusku i velice lukrativní obchody. Její "akcie posílily ještě tím, že za muže si vzala někdejšího prominentního kremelského reformátora a později bohatého ruského podnikatele Konstantina Kagalovského.

"Každý ji znal, řekl v rozhovoru pro The New York Times bývalý předseda jedné významné západní banky, která intenzivně obchoduje s Ruskem. " Byla to jednička, především díky svému manželovi , dodal.

Před deseti dny se však její hvězdná kariéra zhroutila. "Je to vážná věc. Řekli mi, abych s nikým o ničem nemluvila. Je mi to všechno moc líto, řekla Kagalovská minulý týden v krátkém telefonickém rozhovoru pro The New York Times.



Rusové kromě nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun.

DOKONALÉ KRYTÍ - POLICIE

Výpovědi Berdycha a dalších obviněných svědčí o tom, že lidé kolem české Chobotnice byli jako členové podsvětí původně informátory OBOZ. V neurčenou dobu se role otočila: policisté se stali informátory gangu i organizátory jeho akcí.

Policisté z OBOZ byli původně obviněni z neoprávněného nakládání s osobními údaji za to, že předávali zločincům údaje o lidech z policejních databází. Opatřovali jim policejní uniformy, doklady i falešná soudní povolení k domovním prohlídkám.

Státní zástupce Tomáš Milec však připustil, že role nejméně dvou obviněných policistů byla aktivnější a na únosech se i podíleli. Pokusy o odkrytí likvidovali hned v zárodku kriminalizací těch policistů, kteří na ně byli nasazeni.



DAGESTÁNSKÁ STOPA VEDE
K RUSKOJAZYČNÉMU ZLOČINU

„Berdych, Radek Trumpeš a další se loni v listopadu rozezpívali. Z výpovědí vyplývá, že Berdych s Opavou a několika dalšími obviněnými byli propojeni s další početnou skupinu gangsterů a policistů, která má na svědomí nejméně šest vražd. Ty měli provádět najatí Dagestánci a Čečenci vybavení samopaly s tlumičem,“ řekl Právu zdroj seznámený s vyšetřováním. Uvedl, že dagestánskou stopu potvrzují i nadstandardní vztahy Opavy s Dagestánci žijícími v Praze. „V roce 2002 Opava Dagestán navštívil na osobní pozvání,“ dodal.

Datum: 19.01.2005
Autor: Pavel Blažek
Zdroj: Právo
Strana: 01




V české cizinecké policii
vládne stále (ruská) mafie

2005.02.15.: PRÁVO ZÍSKALO EXKLUZÍVNÍ VÝPOVĚĎ VIETNAMSKÉHO IMIGRANTA


Promluvit o mafiánských praktikách na české cizinecké policii se rozhodl svědek, který se přihlásil Právu. „Jde mi o život ,“ řekl doslova muž z Vietnamu.

Pod slibem naprostého utajení svého jména pak popsal čachry, které na karlovarském referátu cizinecké policie uplatňují někteří zdejší strážci zákona.
Policejní aféra dostala jeho unikátními informacemi nový rozměr. Dosavadním vyvrcholením této kauzy bylo uvalení vazby na inspektora cizinecké policie v Karlových Varech Radka Kocába (32) pro podezření, že v rozporu s předpisy legalizoval pobyty cizinců v Česku a u kterého při domovní prohlídce našli vyšetřovatelé přes čtyři milióny korun v hotovosti a doklady, že zhruba stejnou částku investoval do nemovitostí.

Vietnamec, který se s redaktory Práva sešel na utajené schůzce, jmenoval především další lidi z karlovarského pracoviště cizinecké policie, kteří podle něho vytvořili svoje vlastní pravidla, čachrovali s doklady cizinců, jejich formuláři a brali úplatky.

Svědek redakci poprvé kontaktoval e-mailem po zveřejnění článku o zatčení Kocába. Napsal, že má k dispozici další informace a že je ochoten je našemu deníku sdělit. Za další dva dny se ozval telefonem a navrhl schůzku. Přitom se netajil tím, že má velký strach. Zřejmě také proto půlhodiny před sjednanou schůzkou změnil její místo a čas. Nakonec k setkání došlo v autě, několik kilometrů od Karlových Varů.
Z jeho chování a výrazu v obličeji byla patrná velká nervozita. Důkladně zkoumal novinářské průkazy a neustále se pohledem z auta přesvědčoval, zda ho někdo nesleduje. Svoji obezřetnost vysvětloval tím, že musí být opatrný.
(Pokračování na str. 3)

(Pokračování ze str. 1)

S ubezpečením, že jeho identitu neprozradíme, se rozpovídal.

Prostředníci v klíčové roli

„Jsou tam čtyři policisté, kteří jsou napojení na několik prostředníků. Ti jim nosí k vyřízení žádosti od jednotlivých cizinců. Policisté vždy dají vědět, v jakou hodinu sedí u přepážky a nabírají žádosti o prodloužení pobytu nebo vystavení dlouhodobého či trvalého pobytu. Ve sjednaný čas tam přijde prostředník a přinese například padesát žádostí s podepsanou plnou mocí od jednotlivých žadatelů. Ti ale musí prostředníkovi předem zaplatit. Za prodloužení pobytu 15 tisíc korun, za kladné vyřízení dlouhodobého pobytu čtyřnásobek . Dvě třetiny z toho si bere provizi prostředník a zbytek jde do kapsy policistovi,“ vysvětluje svědek, který roli prostředníka dobře zná ze své vlastní zkušenosti.

Obejít prostředníka pro žadatele znamená se sbalit a rovnou odjet do rodné vlasti. „Pokud se někdo z cizinců rozhodne přijít s žádostí k některému z těchto čtyř policistů na vlastní pěst, nemá šanci. Policisté ho chytí na detailech. Například, že má špatný rozměr fotky, nebo že na adrese, kterou uvádí jako pobytovou, se nezdržuje, protože den předtím ho tam při kontrole nenašli. Navodí prostě takovou atmosféru, že žádosti se vyřizují jinou cestou. Cizinci pak nezbývá než kontaktovat prostředníka a za vyřízení žádosti tvrdě zaplatit ,“ vysvětluje muž.

Žádosti o dokumenty
z celé republiky,
ale i z Německa

Vietnamec, který se rozhodl promluvit, Karlovy Vary označil za „obchodní centrum“, kam směřovaly žádosti Vietnamců nejen z celé republiky, ale v některých případech i z Německa, kteří se tak chystali na pobyt u nás. „Policisté za přepážkou už podle kvality fotografického papíru na přiloženém snímku poznali, že fotografie byla zhotovena v Německu. V tu chvíli pak za legalizaci pobytu v ČR požadovali mnohem větší částku,“ popsal v praxi zdroj. Podle něho byla za vyřízení jedné takové žádosti stanovena taxa 1200 eur.

Už Inspekce ministra vnitra na místě zjistila, že podezřelí policisté vyřídili měsíčně trojnásobek žádostí o povolení k trvalému pobytu než jejich ostatní kolegové - zhruba kolem čtyřiceti.

Podle svědka policisté dokonce zasahovali i do jednotlivých žádostí, kam dopisovali nepravdivé údaje o počtu dětí, kterým potom vystavovali víza a s padělanými doklady policisté dál kšeftovali. „Měli patnáct až dvacet různých propisek, aby trefili ten správný odstín, kterým byl úřední tiskopis vyplněn žadatelem,“ upřesnil svědek.

Zdroj tvrdí, že policisté manipulovali i s vietnamskými pasy . Ty cizinci prodávali v případě, kdy se dostali do křížku s našimi zákony a bylo jasné, že budou muset brzy opustit republiku. „Před odchodem je prodali a policisté do nich vlepovali fotografie těch, kteří nové pasy potřebovali ,“ uvedl zdroj.

O tom, že by v budoucnu vystoupil z anonymity, aby jako korunní svědek mohl oficiálně vypovídat před soudem, nechce zatím ani slyšet. „Mám tady ženu a děti. Nevím, zda by mě vyšetřovatelé mohli poskytnout takovou ochranu, aby nebyla má rodina ohrožena.,“ řekl muž.

Státní zástupce Libor Řeřicha, který vede vyšetřování v kauze karlovarské cizinecké policie, na dotaz Práva označil informace svědka za velmi závažné. „Všechny tyto informace jsou a budou předmětem vyšetřování. Už nyní je ale jasné, že trestní odpovědnost konkrétních osob se bude velmi obtížně prokazovat,“ řekl Řeřicha.

Patrik Biskup, Martin Polák

Další články v této rubrice
Neudělám chybu jako Gross, nic nebudu pouštět po kouskách
Kalousek je proti odstoupení Grosse
V kauze Berka padla další obvinění