4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

EsPe,
kde vlastně sloužíš,blekota tě nazval hrdinou,ale nejseš ty vlastně ta potrefená husa,ty musíš být někde hodně blízko té paní,protože z toho co píše,čiší pěkný vztek. My jsme poměrně mladý kolektiv obvoďáků a té paní moc fandíme a držíme pěsti. Protože ta se dokázala zastat ty vole obyčejných policajtů, jako jsme my a možná na to doplatí. Ty tvý řádky,kdyby byly ozvučeny, tak nám zahrála internacionála.

Taky pane kolego, buďte tak laskav a vyjadřujte se slušně i když nesouhlasíte. Pokud vím, policista se musí ovládat za všech okolností, pokud je to dobrý policista. Vaše poznámka "zahrála nám internacionála", je hloupá a nedůstojná slušného a vzdělaného člověka. Což asi nebude váš případ. Většině z vás, jak tady čtu, nejde o řádný chod policie, ale o koryta a peníze a jste schopni všeho. Těm slušným se omlouvám.

Pane všímálku, zatím se zdá, že slušní a dobří policisté jsou ovládáni a určitě i manipulováni někým jiným než sami sebou. Jedná se o střídavé manipulování politickou garniturou, a to tou, která je zrovna u moci a dosazuje si do pozic své lidi, přestože má být policista zcela apolitický. Jinak všem i Vám pěkný den. Aurora ta bolšebvikem zneuctěná a zneužitá.

EsPe v této diskusi vystupuje poměrně dlouho a vždy měl kultivovaný projev, takže nevěřím, že tyto názory vyjadřuje stejná osoba, spíše si někdo vzal jeho nick.

for Aurora
slušní a dobří policisté nemohou být ovládáni a určitě i manipulováni někým jiným než sami sebou. Zrovna jako ty Auroro, ta bolšebvikem zneuctěná a zneužitá. Dost už přesluhuješ co?

Jarku jestli jsi si polepšil v 5 TT tak jsi buď hodně mladý který slouží myax.2 roky a nebo což by bylo mnohem horší jsi vlezdoprdelka.Jinak není možné aby jsi si polepšil.

Nevím jak to myslíš, vlezdoprdelka nejsu a sloužím 15 let a jsem na to o hodně málo líp. Když všechno zdražení a poplatky co jsou čím dál vyšší sečtu, tak jdu reálně s penězma dolů. To je fakt. Ale to asi všichni v tomto státě.

Příspěvek

Pokud nedojde v brzké době k otevření novely z.č. 361/03 Sb. a nápravě tohoto zákona v bodech, které jsme požadovali na Manifestu 361, jsme připraveni nejenom podat první žaloby k ústavnímu soudu, ale zahájit nátlaky veřejné a tou je již samotná demonstrace.

Dne 28.3.07 proběhne první historicky důležité jednání všech odborových organizací včetně UBS-Iniciativa, kde zaujmeme své stanovisko k problému z.č. 361/03 Sb. a také, jakým způsobem se bude řešit již déle trvající akt nezájmu z Vaší strany.

Jestliže ovšem opět uslyšíme již tolikrát opakpvaná slova, že je vše v pořádku, že systemizace byla nastavena správně, že k propadům vlastně nedošlo, nezbyde nám již jiných východisek, než obrátit se opět k těm příslušníkům, kterých se dopad špatného zákona týká. Již samotná petice dokladuje, že dopad zákona je hlavně bičem pro řadové příslušníky b.s.

Nyní hra s čísli : 3TT je řádově 5tis.příslušníků, 4TT 9tis.a 5TT 7tis. - sečteno a podtrženo v tabulkách, které jsou nenaplněny je 21tisíc příslušníků...pokud petici již nyní podepsalo 5 tisíc příslušníků, není to vašich 10%, ale již 24% příslušníků, kteří jsou velmi znepokojeni novým zákonem a to nemluvíme o 6TT a 7 TT, kde i zde platí v některých případech povinnost oněch nesmyslných 150 hodin, neproplácení svátků, ustanovení § 42 odst.1,písm.d) popírající obecně platný princip presumpce neviny a další body vyplývající z petice.

Zbytek TT je oproti řadovým policistům tak neúměrně zvýhodněn, že rozdíl mezi 3TT a 8TT raději ani pro veřejnost nebudu uvádět. Odchody policistů jsou děsivé a pokud je berete jako generační špunt, ač odchází 30% zkušených příslušníků kolem deseti let služby, tak potom nám nic jiného nezbývá, než vyzvat Vás, aby jste přehodnotil Vaše výroky, které byly jen mlžením, že je vše v dokonalém pořádku a přiznal konečně svou chybu.

K odchodům několika, jak bylo uvedeno v médiích, tisícovek policistů se raději ani nebudeme vyjadřovat, poněvadž již každý v této republice ví, že v těchto složkách je bohužel již krutý podstav a nejsme schopni vykrýt požadovaná místa ( to nemluvíme o dalších odchodech příslušníků, které momentálně nastávají ).
Jen okamžitá náprava zákona o služebním poměru bude dostačující k stabilitě bezpečnostních složek.

Věřím, že nám jde všem o stejnou myšlenku zlepšit práci bezpečnostních složek a nevytvářet s bezpečnostních složek politický nástroj.

Hele anonyme uvádíš nepravdivé čísla.Proč to tady zkresluješ?Ani se neumíš podepsat.

Tady asi někomu přeskočilo.Jak můžeš psát blbečku, že 7 000 policistů v páté třídě si pohoršilo?!n Já mám 5PT i moji kolegové a všichni si polepšili. Měl by jsi někdy zajít ke služebnímu psycho. je to zadara vole.

Jak tak sleduji zdejší přispěvovatele, k psychoušovi mohou rovnou (ti 2 nade mnou).

příspěvěk je stažen z policista cz. A co se týče 5 p.t. Tak souhlasím s tím, že si tito policisté většinou nepohoršili, záleží také, jak dotyčný dlouho slouží. A co 4 to už je Vám jedno co ?

Naprosto s Vami souhlasim pane kolego, ustavni stiznost proti tomuto zakonu je potreba podat a jiz vcera bylo pozde.

Tak chlapci jestli jste opravdu pracovali v 5. platové třídě a v nepřetržitém provozu, tak mi tu nelžete, že máte víc než v r. 2006 (pro méně chápavé, hrubý výdělek za rok 2006 děleno 12 měsíci a výsledek si porovnej s hrubým měsíčním výdělken např. za únor 2007).

Pro všechny, kterým byla krácena valorizace výsluhového příspěvku

Podle zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření platil do 31.12.2003 § 10 takto:

Výše státní podpory

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč.

(3) V případě uzavření dvou smluv o stavebním spoření se státní podporou jedním účastníkem v témže kalendářním roce tak, že následná smlouva je uzavřena po ukončení platnosti předchozí smlouvy, bude připsána záloha státní podpory na následně uzavřenou smlouvu pouze do výše rozdílu mezi maximální částkou státní podpory a částkou státní podpory připsanou za daný kalendářní rok na předchozí smlouvu.

(4) Částka úspor přesahující 18 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření.

a po 1.1.2004 takto:
Výše státní podpory

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 15 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč.

(3) Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2.

(4) Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření v případě, že účastníkem uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit.

Pokud jste si všimli, v odstavci 2 je jedna změna a to ve výši státní podpory. A zároveň nikde není v uvedeném zákoně uvedeno (alespoň jsem to nenašel), že by se pro klienty stavební spořitelny, kteří uzavřeli smlouvu do 31.12.2003, platily podmínky, které byly ve smlouvách, uzavřených do tohoto data. V tomto vidím naprostou analogii s naším případem.

http://zpravy.idnes.cz/ceske-hranice-zmizi-uz-za-9-mesicu-odpadn ou-fronty-fv4-/zahranicni.asp?c=A070327_221322_zahranicni_mia

Už je vám jasné, proč se s vámi Langer nebaví? Je mu jedno kolik vás odejde. Místa nespokojených odcházejících zaplácne pohraniční policií. Ti budou rádi, že mohou vůbec sloužit a nebo že nemusí sloužit na druhé straně republiky. O jejich kvalitě nediskutuji, to je jiná kapitola, ale na hlídkaření to většinou stačí.

Pokud to někdo počítá od stolu, možná, že mu to vychází. Naděláme z celňasů dopraváky... Ale kolik jich raději podá výpověď, než by s sebou nechali dál zametat, to je druhá věc. A Langer už několikrát ukázal, že nezvládá ani kupecké počty, takže na papíře mu to sedí a je spokojenej...

Uvidíme, řekl slepý...

Hoši koukám, že jste v "obraze", na hranicích už od roku 2004 neslouží celníci, ale pouze pohraniční policie a o té jsem také mluvil já i autor článku...

Štěpán Kotrba

Britské listy

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1.11.2006
Kdo už konečně zastaví prolhané policejní grázly?
Štěpán Kotrba
Dementi, které musel včera zaslat médiím Radek Mikula, vypovídá o charakteru činnosti a informací, produkovaných v posledních měsících policejními složkami. Nekompetence, politický aktivismus, zneužívání pravomocí, lži, podvody, falšování úředních listin, falšování důkazů, vědomé podvrhování falešných důkazů soudům, krádeže, násilí se zbraní v ruce, falšování úředních listin, napomáhání trestné činnosti, krytí trestné činnosti, podněcování k trestné činnosti, zločinné spolčování, vyzrazování služebních tajemství, porušování služebního zákona a zákona o policii, vnitřních postupů a směrnic. Politické provokace.

Taková je současná česká policie.

Bohužel, teprve dnes sklízíme trpké ovoce, zaseté do represivních složek státu při jejich "očišťování" v raných devadesátých letech. Počínaje společenstvím "tří spravedlivých", kteří vnitro přebírali od komunistických ministrů, přes "disidenty", hlupáky a neschopné faráře v křeslech ministrů - selhali všichni. Bez ohledu na politickou příslušnost. Nikdy policii nedepolitizovali. Naopak. Politické kliky a bratrstva se naučila koexistenci v permanentním boji o moc a peníze. Intriky, krevní msty a vzájemné politicko-vyhlazovací války, infiltrace agenty řady tajných služeb (od německé, přes britskou až po ruskou), průnik sílících komunálně zločineckých struktur i korupce mezinárodních mafií, vytváření nelegálních agenturních sítí, placených z nelegálních prostředků - to vše dělá z policie a řady specializovaných útvarů ministerstva vnitra nebezpečnou ozbrojenou strukturu, vyznávající vlastní pravidla, nerespektujících stát a využívající stavovské solidarity i mnohdy utajeného režimu své práce k demonstracím nedotknutelnosti, k demonstracím síly, k demonstracím moci.

Tato struktura už vyhlásila válku politické scéně. Je schpna prefabrikovat kompromitující materiály na kohokoliv. Je schopna likvidovat fingovanými důkazy i provokacemi kohokoliv. Je schopna vytvářet složité pavučiny režírovaných vztahů, řízených zpovzdálí podle předem vypracovaných scénářů, podvrhovat důkazy i provádět aktivní krycí a dezinformační opatření.

Policie v České republice se stala nebezpečnou České republice - bez ohledu na barvu vlády, která je právě u moci. A to je zlá zpráva. Ta minulá vláda už to ví. Ta současná i ta budoucí vláda to teprve poznají.

Obrovské blahopřání vyjadřuji našim hasičům, kteří získali v Austrálii v soutěži o nejtvrdšího hasiče - zlatou medaili.
Velké Díky Vám.

www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005022001

Za co chcete demonstrovat ???

Pane Cibulka, jistě jste informován a tak víte o co nám jde. Místo politického školení, by jste nám měl spíše pomoci. Pokud vám jde o věc. V případě, že chcete jen školit, tak k tomu vám snad stačí vaše stránky.

cibulko, tak jsem si část přečetl a jseš fakt magor, kdo platí tebe, z čeho vlastně žiješ, nejseš taky něčí agent???????????

Cibulka, Cibulka .... Vy jste ale vůůůůůůůůůl!

Já Vás pane Cibulka odsuzovat nebudu, neboť ve zde uvedených skutečnostech máte pravdu, ale většina z nás s vaším příspěvkem nemá nic společného, proto si Vy i my važte-me slušného chování a odsuzujme to nežádoucí.

Ježíši, ještě Cibulka tady chyběl. Jakoby nestačil ten paranoik, co zde pořád votravuje.

Komunisté chtěli Havla
před listopadem do své vlády!
Šéf KSČ Milouš Jakeš odhalil
největší tajemství dnešního
(post) komunistického režimu:
Sametovou "revoluci" provedlo
komunistické Gestapo StB!


Praha - Mohl se stát disident Václav Havel ministrem kultury v předlistopadové komunistické vládě? Jakkoliv absurdní otázka to dnes je, tehdejší generální tajemník KSČ Milouš Jakeš se jí jeden čas podle svých slov vážně zabýval.

„Diskutovali jsme o tom, jak zastavit nástup kontrarevoluce například i tím, že bychom posílili ve vládě tu bezpartijní a jinopartajní část. V rozhovorech mezi sebou jsme si o Havlovi říkali, že kdyby, tak ať se zabývá kulturou,“ říká dnešní důchodce Jakeš. Fakt, že zůstalo jen u úvah, hodnotí někdejší nejmocnější muž v zemi jako chybu.

Unikátní svědectví předlistopadové elity přináší rozsáhlý výzkum Akademie věd s názvem Vítězové a poražení, jehož výsledky budou zveřejněny dnes poprvé. „V dvaceti rozhovorech si mohou lidé zkonfrontovat osobní zkušenosti a vzpomínky z doby pádu komunismu s názory někdejších vůdců této země,“ říká vedoucí výzkumného projektu Miroslav Vaněk. K dalším třiceti rozhovorům pak vědec získal disidenty z období komunistické normalizace. Ti naopak podle Vaňka nabízejí pohledy z „druhé strany barikády“.

K množství překvapivých - často vůbec poprvé zveřejněných - informací patří i ta, že Československo mělo několik svých Gorbačovů. A údajně prý mnohem schopnějších než Sověti. Tuto roli na sebe bere třeba někdejší šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán či člen ÚV KSČ Rudolf Hegenbart. Za Hegenbartem údajně přišel šéf slušovického agrokombinátu František Čuba s plánem na svržení Jakeše.

Jakeš: Za Listopad může StB

Nebýt 17. listopadu, ocitl by se nicméně v čele „státostrany“ téměř jistě ambiciózní Štěpán, jehož Jakeš vychovával jako nástupce. „Byla v něm rozhodnost, nebál se zodpovědnosti,“ chválí ho Jakeš.

Škrt přes rozpočet mu ale udělal všemocný šéf tajné policie Aloiz Lorenc, který podle Jakeše naplánoval masakr studentů na Národní třídě. „O tom jsem přesvědčen. Poněvadž z nás udělal úplné hlupáky, když nás informoval o tom, že na Národní třídě se nic nestalo. Šlo o promyšlenou akci StB. Navíc jsem vydal výslovný pokyn, že nesmí být použito síly,“ tvrdí Jakeš.

Tajná policie dělala podle něj vše pro to, aby přispěla k „výměně stráží v čele komunistické strany“.

Diskusi na téma, nakolik jsou výpovědi bývalých komunistických vůdců pravdivé, Vaněk zatím odmítá. „Ale dočkáte se. Příští roky vydáme konfrontaci rozhovorů s archivními prameny a analýzami historiků.“

Jakešovu výpověď považuje za věrohodnou proto, že bývalý generální tajemník KSČ nešetří ani sebe a již patnáct let nemění názory. „Ptáte se na zásah milicí proti demonstracím? Bylo to celé zvorané. V noci mne probudil telefon a já tam v pyžamu u toho telefonu přemýšlím, co dělat. Tak jsem rozhodl, kdo je na cestě, ať dojede do Prahy, kdo není, ať nejezdí,“ popisuje Jakeš rozklad mocenských struktur. „Stále častěji bylo na jejich jednání patrné stáří,“ míní Miroslav Štěpán.

Autor: JAN GAZDÍK

Ruský státní organizovaný zločin
horší než Cosa Nostra
Americká policie je šokována
brutalitou ruských mafiánů
Motto: "Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové ekonomiky a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto způsobem vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun."
Pottsville (USA) - Odpovědnost za smrt pěti lidí, jejichž těla byla na sklonku loňského roku vylovena z vodní nádrže nad Los Angeles, připsal Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ruské zločinecké síti. Ve zprávě, o níž nyní informoval americký tisk, američtí vyšetřovatelé uvádějí, že brutalita ruské mafie předčí vše, na co byla Amerika zvyklá v dobách italské Cosy Nostry.

Mrtvé se podařilo identifikovat jako Alexandra Umanského, prezidenta společnosti Advanced Mobile Technologies v Hollywoodu, Georgie Safjojava, prezidenta filmové společnosti Matador Media, šéfproducenta Matadoru Nikolaje Charabadzeho, účetní Ritu Peklerovou a obchodníka Mijera Muskatela. Všichni přišli do Los Angeles z bývalého Sovětského svazu. Ze svých domovů byli uneseni pro výkupné. Krátce poté však byli zavražděni a odklizeni do vod nádrže.

Policie zadržela čtyři podezřelé, rovněž někdejší občany SSSR. Žaloba je viní z vraždy. Miliónové výkupné, které pachatelé vybrali, obětem život nezachránilo.

Případ vzbudil v Los Angeles velký rozruch a místní úřadovna FBI dokonce ustavila zvláštní oddělení pro boj s ruským organizovaným zločinem , který se v Kalifornii nebývale rozmohl.

Prokurátor Anthony Colannino, vedoucí tohoto oddělení, uvedl, že každoročně vstupují do Spojených států ilegálně desítky tisíc ruských zločinců. Mnozí mají za sebou kariéru v komunistické tajné policii, armádě či zvláštních jednotkách ministerstva vnitra. Jsou mezi nimi i bývalí komunističtí aparátčíci. Nejčastěji se specializují na vykrádání bankovních kont a na zpronevěry, pojišťovací podvody, obchod s narkotiky a vydírání.

"Gangsteři ruského původu se snaží násilí vyhnout, ale když už zabíjejí, udělají to bez váhání," řekl Colannino. "Stará italská mafie vás zabila a vdově pak poslala kytici. Tihle lidé, krutí a bezohlední, jsou schopni zabít vás, vaši ženu, děti, sourozence, rodiče i sousedy. Nemusí zbýt nikdo, komu by se kytice dala zaslat." Dále viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004011502

Ruská mafie dnes představuje největší etnickou skupinu organizovaného zločinu v USA - má více členů a působí na rozlehlejším území než mafie asijské a latinsko-americké.


Ruský prezident Vladimír Putin
čelí obvinění z podpory zločinců
NEW YORK/MOSKVA - Němečtí šéfové rusko-německé firmy SPAG jsou vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz. Členem dozorčí rady přitom byl od samého počátku nynější ruský prezident. Podivné kontakty ruského prezidenta Vladimira Putina s firmami spojenými s organizovaným zločinem se již loni staly důvodem, proč Washington prosadil zařazení Ruska na černý seznam států napojených na praní špinavých peněz.

Jde o další ze série odhalení, které pronásledují Putina od okamžiku, kdy po roce 1991 začal řídit zahraniční ekonomické aktivity Petrohradu v éře starosty Anatolije Sobčaka . S odvoláním na vysokého představitele administrativy bývalého prezidenta Billa Clintona to tvrdí poslední číslo amerického časopisu Newsweek.

Nynější prezident v té době inicioval, případně schvaloval projekty, které pak realizovaly firmy spojené s organizovaným zločinem. Putin se stal Sobčakovým pomocníkem především díky tomu, že byl spojen s tajnou službou FSB a dalšími strukturami, které byly nástupkyněmi sovětské KGB. "Potřebuji pomocníka. Já se dokonce bojím vycházet z kanceláře. Vůbec nevím, co jsou všichni tito lidé zač," postěžoval si tehdy starosta na aktivní byznysmeny.





Německá stopa vede do Kremlu


Jednou z Putinových zásluh o rozvoj rodného města se stalo spojení s německými podnikateli. Známé Dresdner Bank například pomáhal zajistit kanceláře v budově bývalého německého velvyslanectví . V dalších případech aktivní Sobčakův zástupce dohodl odprodej nemovitostí v rámci privatizace městského majetku.

Podle údajů polského listu Rzeczpospolita se do paměti zapsal především prodej hotelů Astoria a Europa. Největší problémy působilo a dosud ruskému prezidentovi působí spojení s německo-ruskou firmou SPAG .

Spoluzakladatel této firmy, se kterým dojednal nesčetně obchodů, německý právník Rudolf Ritter, je právě nyní vyšetřován v lichtenštejnskou a rakouskou prokuraturou. Obviněn je z praní špinavých peněz - v tom nejméně jednoho milionu dolarů pro kolumbijský drogový kartel. Newsweek, podobně jako o něco dříve italský list La Repubblica, tvrdí, že Putin byl členem dozorčí rady SPAG. Figurovat v ní měl dokonce až do 7. května 2000 - tedy do své prezidentské inaugurace . Mluvčí Kremlu to ovšem popírají.

Jiné ruské zdroje trvají na tom, že jeho role byla čestná a neplacená - měl pouze svou účastí zvyšovat důvěryhodnost firmy v očích zahraničních partnerů. Proti Putinovi naopak svědčí jeho úzké vztahy s aktivním činitelem SPAG, jistým Vladimirem Smirnovem. Toho si dokonce později vzal i do hospodářské správy prezidentské administrace.





Přátelství rozvědčíka,
byznysmena a mafiána


Podivné spojení Vladimirů, rozvědčíka a podnikatele, dovršil kontakt s třetím údajným mafiánem Vladimirem Barsukovem (Kumarinem). Ten byl velkým bossem petrohradských kasin a restaurací a je pokládán za hlavu tzv. tambovské mafie. Důvěryhodné ruské zdroje potvrdily, že Putin a Smirnov jsou do dnešního dne spolumajiteli luxusního "městečka" víkendových rezidencí ruských i zahraničních boháčů u Petrohradu .

Informace západních novinářů kupodivu nechaly většinu ruských politiků v klidu. Pouze Sergej Juščenkov, člen parlamentní frakce strany Svaz pravých sil, vyjádřil zklamání nad tím, že Kreml k celé sérii obvinění Putina stále mlčí. "Podle mého názoru je nutné obrátit se k soudu. Informaci tentokrát přinesl respektovaný časopis, a může tak být zasazen těžký úder celé zemi," řekl poslanec.

Nejbližší posuzování důvěryhodnosti Ruska se uskuteční na zářijovém mezinárodním jednání v Paříži, kde budou představitelé z bezmála třiceti států rozhodovat, zda mají zavést sankce proti Rusku jako zemi umožňující praní peněz zločinných syndikátů . Putin si ovšem již připravil svůj argument - na poslední chvíli prosadil schválení zákona, který by měl zúžit prostor pro podobné nelegální transakce.





Vraždy na státní objednávku


O tom, jak v Rusku již dlouhou dobu srůstají ruské tajné služby a organizovaný zločin do jednoho organismu, tento týden vypověděl i skandální text publikovaný pravicovým listem Novaja gazeta. V úryvcích z připravované knihy dlouholetého pracovníka FSB Alexandra Litviněnka se podrobně líčí, jak ruská kontrarozvědka cílevědomě řídila činnost mnohých zločineckých struktur. Viz: http://www.maidan.org.ua/static/mai/1109731267.html

Litviněnko, který letos v květnu získal politický azyl v Británii, je spojencem protiputinovského magnáta Borise Berezovského. Jeho tvrzení jsou ale podle znalců přesná. Putinovi kolegové, a to i v době, kdy Vladimír Putin sám od roku 1998 FSB řídil, měli jednak od soukromých firem získávat peníze pro vlastní potřebu, ale současně je využívat i k plnění "delikátních úkolů" - k vraždám.

Litviněnko v této souvislosti uvádí dlouhý seznam zemí (mimo jiné Jugoslávii, Ukrajinu, Irák), kde najatí vrazi likvidovali lidi, kteří se tam pokoušeli před FSB skrýt. Marně. Viz

http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003092402


RUDÁ MAFIE V NEW YORKU
Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové ekonomiky, a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto způsobem vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun.
Náhodný objev

Před dvěma lety začala britská Národní služba pro potírání zločinu (NCIS) sledovat aktivity společnosti YBM Magnex se sídlem nedaleko americké Filadelfie. Tuto firmu založil významný představitel ruského podsvětí Semjon Mogilevič (viz článek na straně 46). Britové měli podezření, že podnik pere v Londýně a v Kanadě špinavé peníze. Vyšetřování případu přivedlo pracovníky NCIS ke společnosti Benex Worldwide, která měla svůj účet vedený u londýnské pobočky Bank of New York. Od října 1998 do března 1999 vyšetřovatelé na tomto kontě zaznamenali zhruba deset tisíc bankovních převodů. Celkovou částku vypočítali na 4,2 miliardy dolarů. Okamžitě jim došlo, že zřejmě narazili na Mogilevičovu pračku špinavých peněz a upozornili své americké kolegy. Banka ihned odvolala své dvě klíčové zaměstnankyně - Natašu Kagalovskou a Lucy Edwardsovou. Obě ženy se narodily v Rusku a pracovaly ve východoevropské divizi Bank of New York. Manžel Kagalovské (Konstantin) zastával v letech 1992 až 1995 post ruského zástupce v Mezinárodním měnovém fondu . Edwardsová se do Spojených států provdala v osmdesátých letech, aby se později rozvedla a znovu se provdala za ruského podnikatele Petera Berlina. Berlin je podle dostupných informací získaných deníkem The New York Times jediným majitelem a zároveň ředitelem společnosti Benex Worldwide.





Peníze na pomoc Rusku?


Minulý týden zabavily americké bezpečnostní orgány ze dvou účtů vedených u Bank of New York asi dvacet milionů dolarů. Obě konta patřily společnosti Benex. Speciální jednotka pro potírání ruského organizovaného zločinu, kterou spolu s FBI založila newyorská policie, však podle zprávy deníku The New York Times prověřuje i další konta.

Oficiálně zatím FBI žádné vyšetřování nepotvrdila, nicméně Bank of New York ve svém prohlášení z minulého týdne sdělila, že spolupracuje s bezpečnostními orgány na "vyšetřování pohybů peněz pocházejících z Ruska" . Ve čtvrtek byla o případu velice podrobně informována americká ministryně spravedlnosti Janet Renová.

Také ruská generální prokuratura minulý týden oznámila, že hodlá zahájit vlastní vyšetřování případu. Ruské úřady zároveň ujistily, že s praním špinavých peněz ve Spojených státech nemají nic společného.

Minulý pátek ovšem deník The New York Times zveřejnil informace, podle kterých procházely bankou špinavé peníze celý půlrok bez toho, aby je Bank of New York zaznamenala. Celkem devět účtů společnosti Benex Worldwide bylo totiž založeno mnohem dříve než v březnu 1998, jak se do minulého čtvrtka americké bezpečnostní orgány domnívaly.

The New York Times také v pátek informovaly o tom, že část vypraných peněz mohla pocházet z Mezinárodního měnového fondu, který v roce 1998 poskytl Rusku finanční pomoc ve snaze zastavit řetězové pády ruských bank a posílit rubl. Ministerstvo spravedlnosti se však podle důvěrných zdrojů amerického deníku zatím nedomnívá, že by skandál jakkoli souvisel s aktivitami Mezinárodního měnového fondu.





"Noví" Rusové...


Právě v Mezinárodním měnovém fondu získával své zkušenosti se světovým bankovnictvím Konstantin Kagalovskij (42), který zřejmě pomáhal při transferu peněz na účty společnosti Benex Worldwide. Když se po dvou letech ve funkci ruského zástupce u MMF Kagalovskij loučil se svými kolegy ve Washingtonu, kde fond sídlí, řekl jim, že jeho nový zaměstnavatel - ruská banka Menatěp Bank - bude jedním z pilířů transformace z komunismu do kapitalismu. Deník The Wall Street Journal minulý týden citoval tehdejší Kagalovského slova v tom smyslu, že Menatěp Bank bude pomáhat generovat prestiž a sílu rodícího se ruského soukromého sektoru.

Na první pohled se jeho slova brzy začala naplňovat. Kagalovskij se nastěhoval do luxusního hotelového apartmá s výhledem na Kreml a byl jmenován prvním náměstkem ředitele Menatěp Bank. Počátkem roku řekl na valné hromadě akcionářů, že Menatěp Bank se brzy stane významnou světovou bankou. Svým způsobem měl pravdu. Banka sice loni zkrachovala, ale nyní se stala předmětem vyšetřování v souvislosti s jedním z největších případů praní špinavých peněz v historii USA.

Kagalovskij působí v současnosti ve funkci místopředsedy představenstva ropné společnosti Yukos, kterou v roce 1996 zprivatizovala za velmi nejasných okolností právě Menatěp Bank.

Zajímavý je i příběh Kagalovského manželky Nataši. Narodila se v roce 1954 v tehdejším Leningradu, kde vystudovala orientální vědy. V roce 1979 emigrovala (anebo byla vysazena na Západ sovětskými tajnými službami) do Spojených států a na Univerzitě v Princetonu vystudovala obor zaměřený na Blízký východ. V roce 1986 nastoupila do Irving Bank, kterou v roce 1988 pohltila právě Bank of New York. V Irving Bank se Kagalovská seznámila s Lucy Edwardsovou.

Před sedmi lety byla Nataša Kagalovská vyslána do Ruska, aby spolu s dalšími americkými bankéři pomohla v komunismem zdecimované zemi vytvořit bankovní systém západního střihu. Její šarm a schopnosti ohromily v Rusku nejen americké poradce. Krátce po návratu ze své mise povýšila v roce 1992 Nataša - tehdy ještě Gurfinkelová na šéfku východoevropské divize Bank of New York. Ve svých sedmatřiceti letech se zdála být ženou na svém místě. Nejenže plynně hovořila rusky, ale dokázala pro banku zajistit v Rusku i velice lukrativní obchody. Její "akcie posílily ještě tím, že za muže si vzala někdejšího prominentního kremelského reformátora a později bohatého ruského podnikatele Konstantina Kagalovského.

"Každý ji znal, řekl v rozhovoru pro The New York Times bývalý předseda jedné významné západní banky, která intenzivně obchoduje s Ruskem. " Byla to jednička, především díky svému manželovi , dodal.

Před deseti dny se však její hvězdná kariéra zhroutila. "Je to vážná věc. Řekli mi, abych s nikým o ničem nemluvila. Je mi to všechno moc líto, řekla Kagalovská minulý týden v krátkém telefonickém rozhovoru pro The New York Times.



Rusové kromě nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun.

DOKONALÉ KRYTÍ - POLICIE

Výpovědi Berdycha a dalších obviněných svědčí o tom, že lidé kolem české Chobotnice byli jako členové podsvětí původně informátory OBOZ. V neurčenou dobu se role otočila: policisté se stali informátory gangu i organizátory jeho akcí.

Policisté z OBOZ byli původně obviněni z neoprávněného nakládání s osobními údaji za to, že předávali zločincům údaje o lidech z policejních databází. Opatřovali jim policejní uniformy, doklady i falešná soudní povolení k domovním prohlídkám.

Státní zástupce Tomáš Milec však připustil, že role nejméně dvou obviněných policistů byla aktivnější a na únosech se i podíleli. Pokusy o odkrytí likvidovali hned v zárodku kriminalizací těch policistů, kteří na ně byli nasazeni.



DAGESTÁNSKÁ STOPA VEDE
K RUSKOJAZYČNÉMU ZLOČINU

„Berdych, Radek Trumpeš a další se loni v listopadu rozezpívali. Z výpovědí vyplývá, že Berdych s Opavou a několika dalšími obviněnými byli propojeni s další početnou skupinu gangsterů a policistů, která má na svědomí nejméně šest vražd. Ty měli provádět najatí Dagestánci a Čečenci vybavení samopaly s tlumičem,“ řekl Právu zdroj seznámený s vyšetřováním. Uvedl, že dagestánskou stopu potvrzují i nadstandardní vztahy Opavy s Dagestánci žijícími v Praze. „V roce 2002 Opava Dagestán navštívil na osobní pozvání,“ dodal.

Datum: 19.01.2005
Autor: Pavel Blažek
Zdroj: Právo
Strana: 01




V české cizinecké policii
vládne stále (ruská) mafie

2005.02.15.: PRÁVO ZÍSKALO EXKLUZÍVNÍ VÝPOVĚĎ VIETNAMSKÉHO IMIGRANTA


Promluvit o mafiánských praktikách na české cizinecké policii se rozhodl svědek, který se přihlásil Právu. „Jde mi o život ,“ řekl doslova muž z Vietnamu.

Pod slibem naprostého utajení svého jména pak popsal čachry, které na karlovarském referátu cizinecké policie uplatňují někteří zdejší strážci zákona.
Policejní aféra dostala jeho unikátními informacemi nový rozměr. Dosavadním vyvrcholením této kauzy bylo uvalení vazby na inspektora cizinecké policie v Karlových Varech Radka Kocába (32) pro podezření, že v rozporu s předpisy legalizoval pobyty cizinců v Česku a u kterého při domovní prohlídce našli vyšetřovatelé přes čtyři milióny korun v hotovosti a doklady, že zhruba stejnou částku investoval do nemovitostí.

Vietnamec, který se s redaktory Práva sešel na utajené schůzce, jmenoval především další lidi z karlovarského pracoviště cizinecké policie, kteří podle něho vytvořili svoje vlastní pravidla, čachrovali s doklady cizinců, jejich formuláři a brali úplatky.

Svědek redakci poprvé kontaktoval e-mailem po zveřejnění článku o zatčení Kocába. Napsal, že má k dispozici další informace a že je ochoten je našemu deníku sdělit. Za další dva dny se ozval telefonem a navrhl schůzku. Přitom se netajil tím, že má velký strach. Zřejmě také proto půlhodiny před sjednanou schůzkou změnil její místo a čas. Nakonec k setkání došlo v autě, několik kilometrů od Karlových Varů.
Z jeho chování a výrazu v obličeji byla patrná velká nervozita. Důkladně zkoumal novinářské průkazy a neustále se pohledem z auta přesvědčoval, zda ho někdo nesleduje. Svoji obezřetnost vysvětloval tím, že musí být opatrný.
(Pokračování na str. 3)

(Pokračování ze str. 1)

S ubezpečením, že jeho identitu neprozradíme, se rozpovídal.

Prostředníci v klíčové roli

„Jsou tam čtyři policisté, kteří jsou napojení na několik prostředníků. Ti jim nosí k vyřízení žádosti od jednotlivých cizinců. Policisté vždy dají vědět, v jakou hodinu sedí u přepážky a nabírají žádosti o prodloužení pobytu nebo vystavení dlouhodobého či trvalého pobytu. Ve sjednaný čas tam přijde prostředník a přinese například padesát žádostí s podepsanou plnou mocí od jednotlivých žadatelů. Ti ale musí prostředníkovi předem zaplatit. Za prodloužení pobytu 15 tisíc korun, za kladné vyřízení dlouhodobého pobytu čtyřnásobek . Dvě třetiny z toho si bere provizi prostředník a zbytek jde do kapsy policistovi,“ vysvětluje svědek, který roli prostředníka dobře zná ze své vlastní zkušenosti.

Obejít prostředníka pro žadatele znamená se sbalit a rovnou odjet do rodné vlasti. „Pokud se někdo z cizinců rozhodne přijít s žádostí k některému z těchto čtyř policistů na vlastní pěst, nemá šanci. Policisté ho chytí na detailech. Například, že má špatný rozměr fotky, nebo že na adrese, kterou uvádí jako pobytovou, se nezdržuje, protože den předtím ho tam při kontrole nenašli. Navodí prostě takovou atmosféru, že žádosti se vyřizují jinou cestou. Cizinci pak nezbývá než kontaktovat prostředníka a za vyřízení žádosti tvrdě zaplatit ,“ vysvětluje muž.

Žádosti o dokumenty
z celé republiky,
ale i z Německa

Vietnamec, který se rozhodl promluvit, Karlovy Vary označil za „obchodní centrum“, kam směřovaly žádosti Vietnamců nejen z celé republiky, ale v některých případech i z Německa, kteří se tak chystali na pobyt u nás. „Policisté za přepážkou už podle kvality fotografického papíru na přiloženém snímku poznali, že fotografie byla zhotovena v Německu. V tu chvíli pak za legalizaci pobytu v ČR požadovali mnohem větší částku,“ popsal v praxi zdroj. Podle něho byla za vyřízení jedné takové žádosti stanovena taxa 1200 eur.

Už Inspekce ministra vnitra na místě zjistila, že podezřelí policisté vyřídili měsíčně trojnásobek žádostí o povolení k trvalému pobytu než jejich ostatní kolegové - zhruba kolem čtyřiceti.

Podle svědka policisté dokonce zasahovali i do jednotlivých žádostí, kam dopisovali nepravdivé údaje o počtu dětí, kterým potom vystavovali víza a s padělanými doklady policisté dál kšeftovali. „Měli patnáct až dvacet různých propisek, aby trefili ten správný odstín, kterým byl úřední tiskopis vyplněn žadatelem,“ upřesnil svědek.

Zdroj tvrdí, že policisté manipulovali i s vietnamskými pasy . Ty cizinci prodávali v případě, kdy se dostali do křížku s našimi zákony a bylo jasné, že budou muset brzy opustit republiku. „Před odchodem je prodali a policisté do nich vlepovali fotografie těch, kteří nové pasy potřebovali ,“ uvedl zdroj.

O tom, že by v budoucnu vystoupil z anonymity, aby jako korunní svědek mohl oficiálně vypovídat před soudem, nechce zatím ani slyšet. „Mám tady ženu a děti. Nevím, zda by mě vyšetřovatelé mohli poskytnout takovou ochranu, aby nebyla má rodina ohrožena.,“ řekl muž.

Státní zástupce Libor Řeřicha, který vede vyšetřování v kauze karlovarské cizinecké policie, na dotaz Práva označil informace svědka za velmi závažné. „Všechny tyto informace jsou a budou předmětem vyšetřování. Už nyní je ale jasné, že trestní odpovědnost konkrétních osob se bude velmi obtížně prokazovat,“ řekl Řeřicha.

Patrik Biskup, Martin Polák

Další články v této rubrice
Neudělám chybu jako Gross, nic nebudu pouštět po kouskách
Kalousek je proti odstoupení Grosse
V kauze Berka padla další obvinění