Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Už si někdo z vás všiml toho, že po návštěvě těchto stránek je počítačem zjištěno, že z tohoto došlo ke stahování určitých souborů?

Ano, toho jsem si všiml také!!! Hlavně při přihlášení na emailovou adresu, ze které vkládám příspěvky do sekce PolicieČR, Hasiči!
I když mám vše vypnuté (jakoukoliv jinou datovou komunikaci), tak podle indikátoru aktuálního toku dat zjišťuji,
že mi semtam nějaké dost velké kilobajtíky odcházejí (malý tok při připojení nepočítám!). Jinde tento problém nemám.
Asi si to někdo čte ještě dřív, než to odkliknu a zveřejním.
V tomto státě se již nedivím ničemu!
Zkorumpovaní u koryta a slušní na ulici!!!
Jak se říká, jde to od desíti k pěti, ale já bych si to dovolil opravit, že to jde od desíti, ale jsme už u mínus pěti.

včera jsem viděl zase Langera v televizi. Mluvil v souvislosti s Kubiceho zprávou a odposloucháváním. Víc zášti z něj už nemohlo čišet, když řekl, že je třeba potrestat soudce, státní zástupce a policisty, jako by byl na opačné straně řeky. Jedno mu nelze upřít, má předpoklad, že se zapíše do dějin jako ministr rozkladu.

stáhnuto ze stranek :
http://www.osh.cz/clanky.asp?skupina=1&clanek=286

Z 1. koordinačního jednání OS státních orgánů, NOSP, UBS-Iniciativa a OSH o problematice nového zákona o služebním poměru: účast za OSSO předsedkyně Alena Vondrová a místopředsedové Ing. Jan Rovenský, a Pavel Bednář, za NOSP předseda JUDr.Milan Štěpánek a místopředsedové Ing. Alexander Burda, bc. Daniel Bláha, JUDr.Petr Tomek a Josef Horáček, za UBS – Iniciativa, policejní část, mluvčí Miloš Plechatý, Aleš Lehký a Milan Habelrštát, za hasičskou odnož Ondra Hess a za OSH předseda JUDr.Vladimír Mühlfeit a místopředsedové Zdeněk Oberreiter a Zdeněk Juřík. Jednání zahájil předseda OSH, který poděkoval všem za to, že přijali pozvání a zopakoval hlavní témata dle pozvánky. Seznámil přítomné s názory členů předsednictva OSH na dopady zavádění nového zákona o služebním poměru do praxe v podmínkách HZS ČR. Sdělil dále výsledky dosavadních jednání vedení OSH s ministrem vnitra o vývoji platů v r.2007 a v neposlední řadě zmínil hlavní pro a proti pro případ rychlé novelizace zákona o služebním poměru. Předsednictvo OSH preferuje řešení hlavního problému, za který považuje problematiku § 112 odst. 2 (až 150 hodin přesčasů ročně zdarma) cestou ústavní stížnosti, pokud renomovaný právní posudek, který jsme si zadali, potvrdí právní názor, že jde o ustanovení diskriminačního charakteru, které je v rozporu se zásadou spravedlivého odměňování, zakotvenou v čl.28 Listiny. Rychlé otevírání zákona ve sněmovně považuje předsednictvo za riskantní, nebude-li předem jednoznačně garantována dohoda všech politických stran na přesně vymezeném okruhu změn. Riziko při absenci takové garance v souvislosti s připravovanou reformou veřejných financí spatřujeme totiž nejen v restrikci tzv. výsluh, ale i pro systém odměňování ( tarify a další související platové instituty). Paní Vondrová seznámila přítomné mj. s výsledky svých dosavadních jednání s ministrem financí o reformě veřejných financí, zatím je záměr nejenom snížit počty státních zaměstnanců každý rok 3 roky po sobě o 3%, ale platy ve státní sféře nastavit pro r. 2008 na nárůst o cca 1,5%, což by při inflaci, odhadované odbory kolem 3% znamenalo propad reálné mzdy. To by se samozřejmě dotklo i příslušníků bezpečnostních sborů. OSSO není pro to, aby se letos, nebude-li garantována zmíněná dohoda napříč politickým spektrem, otevíral zákon v parlamentu. S názorem OSH na problematiku přesčasů se shoduje. Předseda NOSP JUDr. Štěpánek sdělil stanovisko NOSP: novela letos ne, s možnou výjimkou, pokud by bylo jisté, že existuje dohoda napříč politickým spektrem o rychlém způsobu s garancí nezhoršení výsluhových a platových náležitostí. Jinak vidí též příliš velká rizika zejména u výsluhových náležitostí. Mluvčí UBS-Iniciativy Miloš Plechatý – za současného stavu by zejména 150 hodin přesčasů cestou rychlé novely s podmínkou dodržení garancí, nastíněnou předsedou NOSP, bylo přijatelným řešením i pro nás. Kromě záležitostí kolem aplikace nového zákona o služebním poměru vyjádřil i názor UBS-Iniciativy, že policie se v poslední době politizuje, a to vč. personálních věcí.
Závěry :
1) shoda na tom, že hlavním problémem je 150 hodin přesčasů zdarma, hledat nejrychlejší cestu k řešení
2) shoda na požadavku, aby příslušníci v přímém výkonu služby byli zařazeni do 1. skupiny zvláštního (rizikového) příplatku dle § 120 odst. 3
3) shoda na tom, že společné jednání bylo přínosné a že je potřeba postupovat jednotně. Za tím účelem se po určitém časovém odstupu uskuteční další kolo koordinačního jednání, které slíbila zorganizovat paní Vondrová.
Zapsal: Z.J.Oberreiter, 1. místopředseda OSH




28.3.2007

takže tento rok se nic nestane , no pěkně děkuji,

Je mi z toho blijno. Musime dale manifestovat a vyjit do ulic, nezdá se Vám všem, že naše prvtní nadšení začíná opadat? Ti navrchu si jsou už jistí,že vyhráli!! Probuďme se!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

No tak to je opravdu moc dobré.Já jsem to moc dobře věděl,že letos se nic dít nebude.Josu to jenom slibi od nich,ale já se divím našemu panu ministrovi,že má tak jkavlitní spánek,protože asi je opravdu hodně slepí když nevidí co se děje.U nás na 1.skupině DI už zůstyli jenom 3 lidi.Jenom sliby a sliby a skutek nikde.stejně nám nikdo nepřidá a jenom si z nás udělali blázny jako vždycky.

JÓ, KDO UTEČE VYHRAJE. KOUKNĚTE SE NA STRÁNKU HASIČSKÝCH ODBORŮ, POSLEDNÍ PŘÍSPĚVEK Z 28.3.2007, POZORNĚ ČTĚTE A PAK ODEJDĚTE.

Když na něco odkazuješ, máš tam dát www adresu.

Tak jo, udělám to za tebe: http://www.osh.cz/clanky.asp?skupina=1&clanek=286

včera jsem byl na vypouštění /do civilu/ na správě SVČ kraje kde konci měsíce Března odchází 176 lidí a v měsíci Dubnu už tam mají podaných 60 žádostí do Céčka. Tak nevím nevím kdo to bude dělat : viz Děčín,
hoši kdo uteče ten vyhraje - bude hůř

To nemůže bát pravda co říkáš. Do civilu odchází jen ti služebně nejstarší a v počtech, které zásadně nemůžou ovlivnit výkon služby a už vůbec ohrozit bezpečnostní situaci. Nebo snad ministr vnitra lže? (už od pohledu je to čestný muž).

Sorry za překlepy, mám malý monitor a tak blbě vidím na písmenka. Šetřím na nový, myslím, že si ho budu moci dovolit koupit již brzo, počítám v roce 2011. To už bude EURO a to teprve bude fičák až nám zase přidaj.

U OS již letos údajně přes 200 výpovědí. To je tedy síla.

Jo a není některý z vás u dálničního dohledu? Potřeboval bych nějaký informace z praxe.

buzerace, honění pokut, kontroly z vedení, venku za každého počasí, a každý den minimálně hodinu navíc než vše dáš do PC a někdy i dvě ale to ti nikdo nezaplatí, takže místo 7,5 hodiny tam máš tak 9 -10 hodin denně v po- pá a o víkendech to máš zadara. Dobrý ne. Jo a to jsi max ve 3 PT. Neber to.

Tak podívej tam to taky znám jak to chodí. Nejdřív dostaneš vybavení : lehkýho glocka, vysílačku motorola velikosti krabičky cigaret, velkej obušek, americký pouta s aretací a pepřový super sprej bulldock. Nakonec ti hodí klíčky od Mondea, jo přesně tak - kožený sedačky, vytuněnej motor, super houkačka USA. Skočíš před barákem do něj a ve chvíli se řítíš 250kou po dálnici a chytáš ujiždějící porscháky a bavoráky. Zkontroluješ, případně dáš pokuty s bodama. Vše na místě zadáš do PC, odešleš bez drátů na centrálu a zase jedeš dál. Takhle každej den pořád dokola. Jo, abych nezapomněl, každýho 15-týho ti přijde na účet výplata. Říkaš si, lepší job jsem nemohl sehnat. TAK TAKHLE TO CHODÍ U DÁLNIČNÍÍHO DOHLEDU A JINDE U POLICIE TO NENÍ JINÉ - NENÍ TO SUPER?

Tak teda nevím, ale každý píšete něco jinýho. Tak jak to teda je u toho dálničního dohledu? Není tu někdo, kdo tam pracuje?

a co si myslíš, že je pravda, zkus si vybrat z těch dvou příspěvků, který se ti líbí víc ,máš snad svůj rozum, mazat med kolem huby ti nebudu, nejlepší je, když se zajdeš na nějaké to nejbkližší oddělení a promluv si s klukama a né s vedením ti vědí houby, zajděte na kafe beo tak něco a uvidíš sám, já bych tuhle práci nepřál nikomu kdo to nezkusil neuvěří, nesmyslné papírovaní a stupidní kontrolní body a rozkazy, na vše plno lejster atd. prostě práce na posrání a ne poslání, všude se říká, že když to jde špatně tak to jde od 10 k 5 ale tytdy to je rovnou po stovkách tady už jsem na samém dně a lepší to opravdu nebude přečti si příspěvky viz. výše, mladým není opravdu coi závidět kriminalita se rozmáhá a lidí ubývá, no každý strujcem svého štěstí, zdarec, jestli nemusíš tak nechoď uvidíš sám,

Pro Michala,

prosim, tě byla to jen nadsázka. Snad jsi to pochopil.

Kluci policajští nevíte jaký je nástupní plat, když se studuje škola v hrubým.
Moc díky

Asi okolo 12000,- brácha kvůli tomu raději činnost u policie ukončil protože by svoji rodinu neuživil. Možná tak naverbujou ukrajince nebo Romy.

Pánové vy chcete mít za to, že chodíte do školy více zaplaceno ? V civilu se naopak platí !!!!!

nato že máš placené ubytování, stravu, ošatné a ještě k tomu bereš prachy si myslím že si není nač stěžovat, přece ti nemůžou dávat 15 tis. měsíčně za to že chodíš do školy,

Jestli máš zvláštní školu tak se přihlas. V současné době je práce policisty platově a společensky ohodnocena na úrovní tohoto "vzdělání". Budeš spokojený. To jsou samé přehlídky, parády a hlavně .. peníze.

Ty ji určitě máš, že ano? Ale to mezi vámi není nic nenormálního.

To víš, že jo. A ty budeš zase nějakej kriminálník. Každej jsme nějakej.

Je mi tě líto kam se chystáš.

Pro Michala,
jsem na škole půl roku a mám 13500 čistého.Někteří spolužáci 15500 čistého,podle toho kam jsou po škole zařazeni.
Nevím ,kde jste vzali 12000 hrubého.

tak to je smutný, dopravní dohled nemá ani tolik peněz /3 PT/ co mají někteří kluci na škole, karierní řád na prd,

Pro Matty

Zkratka EsPe je zneužívána nějakým kryplem, protože já jsem se zde příspěvkem nezapojil takových nějakých 20-30 dnů. Jsem policista z OOP

Co se bojíte, ke konci roku budete mít všichni víc peněz. Ale kde na to stát veme to nikdo neví, třeba z té nové "menší a spravedlivější, zejména pro bohaté" 15-cti procentní daně.