1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

http://www.novinky.cz/krimi/policiste-postrelili-zenu--jejiz-pri tel-nezaplatil-za-benzin_112555_7p785.html

Úkol zněl jasně, muž s brašnou nesmí projet. Dvě dávky a bylo to ...

Počkejte soudruhu to chcete říci že jste ho??? Jo úkol zněl asně dvě dávky

A jedna dávka bude pro pana ministra

Mám jen malý dotaz, co je pravdy na tom, že důchodci, kteří jsou zaměstnáni na dobu neurčitou, nemohou brát zároveň mzdu i důchod. Narážím tím na to, že u policie tento systém funguje, kdy se vyplací mzda i důchod. Jak to tedy je?

Zákon č. 155/1995 Sb. - § 37
(1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat.

Policisté jsou ve služebním poměru a ne pracovním poměru. To je ten háček. Není politická vůle otevírat zákon o důchodovém pojištění a tak s tím do této doby nikdo nic nedělal. Proto si důchodci u Policie ČR ve vedoucích funkcí lebedí dokud udrží tužku a moč a nebo alespoň tužku...

Nazdar kolego je to úplně normální věc když v dnešní době jsou třeba na oparačních střediscích nalezlí důchodci a jsou tam pěkně schovaní za hezké peníze a k tomu ještě berou nádhernou výsluhu.U nás na okrese jsou 3 a kvůli takovým hamounům museli utéct jinam 3 noví a mladí lidé,protože oni dávno měli udělané prověrky na operačního a porád jim to slibovali. Ale co mě absolutně zaráží je to,že je to samý průser z jejich strany,protože oni neumí na počítači a třeba taková banální lustrace to je na 2 hodiny,Já bych je vykopal od tam taď ať táhnou k rybníku chytat ryby.

Co to povídáš, důchodce v 8. tř. bere jen asi 48 litříků a 10 l. důchodu. Za ten záhul se ti to zdá moc? Tak my tě po 31.12. pustíme, aby jsi vynikal. Dodělej si školičku a 1.12. přijď makat na zaučení. Budeš-li dobrý, vezmou tě.

Myslím, že by mělo platit ber důchod nebo plat, zejména u "firem", které platí stát a to policie je. Za pár let to sice bude jedno, protože dle navržené reformy se bude chodit
do důchodu v 65 a u policie můžeš být také jen do 65 . Jen nechápu proč mladí policisté půjdou do důchodu až v 65 a ti
co sloužili totálu již v 55. Je to normální ?
A k peticím, přečtěte si dnes zvěřejněný návrh reforem veřejných financí a pochopíte, že by museli protestovat jetě víc mladé rodiny, které se chystají mít rodinu atd. Ale máme-li rozum, tak to pochopíme, určitě však lépe když stát nebude platit důchod a současně plat jedné osobě .

Tak co je s vámi !!! Nemám se čemu smát .. pište sem hergot něco !! Rambo, co je s tebou ??? Tyhle stránky jsou zábavnější než Dikobraz a trnky-brnky ...

Langerovo motto: Jebe vám, přijďte k nám. S taňte se zaměstnanci Ministerstva vnitra.

Od 1.7. pouze dva hrubé platy, strop renty 5000 a zrušení přechodného období pro začátek dárek od pana Kalouska České policii.

tak utíkej, ať si první, třeba dostaneš bonus!!!!

Nic neroste do nebe, ani pan K. Nevěřte tomu, a vydržte 5 - 10 let. Uvidíte jak si vás potom politici budou hýčkat.

Nemáš pravdu - žádné odchodné, žádná renta a sloužit se bude zadarmo. Jsou to všechno převlečený komunisti - zlatá éra přichází.

Nevím kde jsi to vzal připadá mě,že jen šíříš poplašný zprávy.Navíc jak čtu tyto řádky mě připadá ,že smysl těchto stránek je již o ničem

Tak tohle je síla ! Kdo máte nějaké informátory v parlamentu nebo někoho z okruhu Kalouska, tak to rychle ověřte a potvrďte ! Protože tady už jde opravdu o hodně. Pokud je to pravda, tak je to neuvěřitelný výjeb z s poldy, kteří se sebou nechávají celá dlouhá léta zametat, ale s vidinou, že jednou budou mít zaslouženou výsluhu. A teď o ní přijdou ? Prostě v této zemi se můžeme dočkat čekoholiv.

se připravte, Kalousek je připraven výslužné policistům odebrat.

Bohužel pánové skutečnost je taková a tyto náležitosti budou velice brzy minulostí, škoda že se celá policie rozpadne a zůstanou jen mladí nezkušení bez motivace.

Co je kariérní řád : Policista dopravní služby je na tom stejně po 15 letech jako příchozí školák-HNUS a BÍDA.

PP na dobu určitou.

Vážený pane ministře,
V dnešních OVM jste vyjádřil myšlenku o "omezeném funkčním období policjeního prezidenta". Škoda, že jste neuvedl, že tato myšlenka byla již vyjádřena v programu pol. prezidenta Husáka "Na cestě za lepší policií".
Rovměž s "čestným kordem policie", kterým jste - podle tisk. odboruz MV "založil tradici" to nerní tak horké - myšlenka opět pochází z dílny pol. prezidia a je na to dokonce interní akt řízení - závazný pokyn pol. prezidenta, kde je jasně dáno, komu a za jakých okolností se uděluje
Ješte k funkčnímu období - zde je doslovná citace z materiálu datovaného 19.12.2005:

"Pojem kariérní řád je detailně definován v novém zákoně o služebním poměru. Vize kariérního řádu je hezká, chybí v ní však reakce na situace, kdy člověk přestává stačit na své úlohy. Je jednou ze základních etických hodnot každé společnosti, že se umí postarat o ty, kteří jí odevzdali své znalosti, vědomosti i zdraví a umožní jim důstojný odchod. Problémem je, nastane-li tato situace u člověka, který ještě není ve věku, kdy může odejít do důchodu. Na obdobné odchody (bohužel) u nás dosud není nijak důstojně pamatováno ). Obvyklým modelem řešení bývá to, že zvláště významné funkce bývají spojené s funkčním obdobím. Realizace tohoto přístupu je možná m.j. i pevnějším vymezením podmínek pro výkon funkce vrcholového managementu policie – jasnějším stanovením podmínek, za jakých lze ustanovit do funkce (a také odvolat z funkce) policejního prezidenta: např. stanovením pevného funkčního období, stanovením odborných a morálních předpokladů atd… Otázka existence funkčních období je ostatně stále neprobádaným územím v personální politice MV či policie. V zahraničí se přitom jedná o zcela běžný a používaný institut. Je tak zajištěn přirozený koloběh a obměna řídícího aparátu, přičemž odchod z funkce není chápán jako selhání.
Je proto žádoucí uvažovat i o tomto směru řešení a vyjmenované funkce – zejména u vrcholového managementu – obsazovat vždy na určité, pevně dané období. Uvedený princip je nutno kombinovat s rovněž ne vždy respektovaným principem přechodu na vyšší organizační článek – základem postupu vždy musí být znalost práce z nižšího článku, na konci pak služba např. u útvaru s republikovou působností (přičemž „čekací“ doby musí být zvoleny tak, aby se i do vyšších složek struktury dostávali lidé s dlouhodobou perspektivou)"

Praporčice Pouzarová a podporučík Pokorný postávali poblíž pankejtu. Placatá pokrývka přes plešku pomalu promokala.

Pro posílení psychologické převahy přichystali policisté plácačku, pistoli, pendrek, plastovou propisku, především pak pokutové potvrzenky. Přesně podle příručky publikované policejním prezidiem, protože pečlivá příprava preventivní práce prohlubuje popularitu policie.
Podívej Pokorný! Pravý pruh, Passat. Poznávačka pět pé pět pět pět pět. Pěkně prasí, plyn poblíž podlahy. Připrav plácačku, profoukni propisku, přelešti pistolku, pirát pozná pořádnou prudu. Prohlédneme papíry, prozkoumáme pneumatiky, prověříme povinné příslušenství, přistřihnem pirátovi pérka.

Pouzarová, přemýšlej. Protekční poznávačka patřívá prominentům. Přivoláváš pohromu.

Pokorný, pamatuješ policejní přísahu? Přestalo právo platit pro prominenty?

Policejní patrola pane. Předložte papíry, pohněte prdelí, pod pohrůžkou postihu podlézejte. Podívejme! Pan Přemysl Panděro, píár poradce! Pásy porozepínané, plechy promáčklé, plasty polámané, paraboly potemnělé, protektory postrádají předepsaný profil, převodovka propouští, předepsaná prohlídka propadlá. Počkat... poznávám povědomý puch. Pán posedával po putykách, ponocoval po pajzlech, popíjel pivo po půllitrech, přidal pár panáků pálenky, prase.

Půldruhé promile. Pěknej průser, připravte prachy. Požadujete potvrzení?

Polapený pirát policisty překvapil. Pouze pokukoval po policistech, poslouchal pitomou písničku, příslušníky policie povýšeně přehlížel.

Pokorný, podívej! Potížista. Panděro pasivně protestuje. Podej pendrek, pán potřebuje povzbudit.

Pazdráte, přestaň provádět pitomosti, připrav prkenici, prokaž proaktivní přístup. Perzekuce přijde. Předvedení, poučení, psaní protokolu, prověřování, pátrání, poplatky, peníze pro právníky. Pár pěstí přes papulu, pouta, podlitiny, pohmožděná prdel, průstřel plic.

Poslouchej píčo, polichotil Panděro policistce.

Panděro představil policistům pár přátel: Plukovníka, přednostu, poslance, primátora, především pak policejního prezidenta. Padla příjmení pověstných politiků, podnikatelů, publicistů, primáře patologie. Pořádáme party, pitky, pařby, popíjíme pivo, podnosy plné pochoutek, pikantní porno. Pozveme prvotřídní prostitutky. Právě přijaté pečlivě prověřené policistky provádějí perverznosti pod příslibem profesionálního postupu. Prdelaté poslankyně parlamentu poskytují potěšení pusou. Prostě pořádná pohoda.

Pokutu? Prosím vás, pokračoval Panděrovo proslov. Pozbyli průměrní policisté přirozené pudy? Plánujete posílit partu pořádkové policie, pracovat přesčas, prošoupat podešve polobotek, pronásledovat přičmoudlé poberty podivného původu, pomáhat poblitým pobudům, poklízet po psech?

Podporučík Pokorný pozorně poslouchal. Pěkná pohodová práce při policejních patrolách přinášela podstatné pozitivum. Práce policisty představovala pravidelný příjem. Paní Pokorná povila právě pátého parchanta. Pokorný podepsal půjčku Providentu, peníze proklatě postrádal. Porovnal příslušná pro/proti, pozapoměl přísahu, přirazil podpatky, pozvedl pravici, pozdravil, poděkoval, popřál pirátovi příjemný podvečer. Panděro polechtal plyn passatu, ponechávajíc párek policistů pochybám.

Pokořená policejní patrola poníženě přešlapovala. Pouzarová, pochopilas podstatu policejní práce, pravil Pokorný. Příště pruď pouze prolezlé prehistorické plechovky průměrných protekce prostých poskoků. Pravděpodobnost podobných problémů podstatně poklesne.

...

Panděro - pravděpodobně prý přehnaně pupkatý Paroubek (?)

překvapivě poutavý příběh plný pravdivých pikantních podrobností policejní praxe

PAN LANGER UDĚLAL DÍRKU DO LODI A PAN KALOUSEK JI V LÉTĚ POTOPÍ.

Přesně tak pan ministr udělal do lodičky dírku a my se s ní všichni pustíme ke dnu.Jo a stejně dostaneme všichni kulové s přehazovačkou jsou to jenom slibi paní chyby

p., Langer - zajímá Vás rodinnné příébuzenstvo v žadách PČR ? Je mi již po letech odporné dívát se na rodinný podnik dobře placený MV. Dalé - vaše výběrová řízrní dle zákona 361.... hmmmm dlouho jsem se tak nepobavil jak jsem se dozzvěděl, že na míszo jsou již vyvolení :-)). A to ještě studující :-(( Zákon 361 není pro sloužící dole ale pro ty kancelářské.....čekám jen, kdy? se Vám ta loď potopí.. Nechci psát o PT, ale jak můžete mluvit o tom, že policista má být bezúplatný..... když je v 3, PT a to u dopravní policie, která je s civilem v každodenním styku. Opavdu si myslíte , že policista ,kerý je v 3- TT je dobře zaplačen ??? Má v tomto případě být opravdu bezúhhonný ?? Jak je možné, že student poilicista bez praxe bez školy má tutéž PT jak ten na ulici po deseti letech ? Ostuda - bohužel skutečná věc !!! S pozdravem L.

OVLÁDAJÍ VÁS !
Milí lidé,
MYŠLENKY, KTERÉ MÁTE, NEJSOU Z 95 % VAŠE , ALE DODÁVANÝMI DO VAŠÍ PSEUDOMYSLI (uměle vytvořená mysl fyzického těla) NEGATIVNÍMI MIMOZEMŠŤANY, VTĚLENÝMI (v jiné dimenzi).MOZEK, NERVOVÁ SOUSTAVA A SEXUÁLNÍ OBLAST JE ZCELA „PŘEDRÁTOVÁNA“ BĚHEM STAMILIÓNŮ LET TRVAJÍCÍCH FABRIKACÍ ZVÍŘAT A LIDÍ TĚMITO PSEUDOTVŮRCI. SAMOTNÝ MOZEK POUŽÍVÁTE JEN NA NECELÝCH 5 %.VAŠIMI MYŠLENKAMI SE STÁVAJÍ Z VAŠÍ SVOBODNÉ VŮLE TÍM OKAMŽIKEM, KDY TYTO MYŠLENKY, NÁSILNĚ VLOŽENÉ PŘIJÍMÁTE ZA SVÉ ( VĚŘÍTE JIM ). FYZICKÉ TĚLO JEDNÁ DLE NICH JAKO LOUTKA PRÁVĚ ZE ZMÍNĚNÝCH 95 % . TEDY, JEN 5 % MYŠLENEK A ČINŮ POCHÁZÍ ODJINUD – OD VAŠEHO PRAVÉHO ZAPOUZDŘENÉHO DUCHA A VAŠI PRAVOU ZAPOUZDŘENOU DUŠI (obr. 448, 449, sdělení 1561, 1565-7, v pouzdrech je minimální otvůrek k přežití, ). Zde toto sdělení 1602 jsem velice zkrátil a celé ho najdete na našem webu (www.andele-svetla.cz).
5 % PRAVÉ KOMUNIKACE (cca 1 hodina intuice denně) VÁM VŽDY DÁVÁ MOŽNOST SE VYSVOBODIT A VRÁTIT SE ZPĚT DO PRAVÉHO STVOŘENÍ, ODKUD POCHÁZÍTE.Těchto 5 % ovšem pseudotvůrci připravují omezit na menší míru ČIPOVÝMI TECHNOLOGIEMI a jejich zavádění zde již probíhá - viz sdělení 1622 - PETICE PROTI ČIPOVÉ TOTALITĚ – najdete na předni straně našeho webu.

A jinak cejtíš se dobře?

Až na tu hlavu naprosto zdravý a normální, že?

Tenhle blbec je dobrej. Vyberte jej k PČR, dejte do 3. platové třídy a na DI. Bezmozek bude pracovat do roztrhání těla, téměř zadarmo, bez požadavků na proplácení nočních, sobot, nedělí a svátků a také přesčasy určitě nebude chtít proplatit. A 150 hodin navíc pro něj je norma na 1Q.

Andělé světla resp. odevzdejte nám své peněženky, my se vám o ně postaráme. Hele tady nejsi na správné adrese - mohl by jsi se dostat jen do nějakého problému chlapče.

Konečně člověk na vedoucí funkci u Policie ČR, nebo, ředitel psychiatrické léčebny s možným budoucím zařazením na ministra zdravotnictví.

pepíčku, už i tady ??? proboha nee

Vážený pane Benda!
Běžte ty svoje bludy psát někam jinam. Tady jde o velmi vážnou věc.Vaši Vesmírní lidé tomu určitě nepomůžou. Tady snad pomůže jenom zázrak a ten nesvedou ani Vaši Vesmírní lidé. Mějte se pěkně, přeji hodně kontaktů a dlouhéa dobré zdraví.