4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

http://www.novinky.cz/krimi/policiste-postrelili-zenu--jejiz-pri tel-nezaplatil-za-benzin_112555_7p785.html

Úkol zněl jasně, muž s brašnou nesmí projet. Dvě dávky a bylo to ...

Počkejte soudruhu to chcete říci že jste ho??? Jo úkol zněl asně dvě dávky

A jedna dávka bude pro pana ministra

Mám jen malý dotaz, co je pravdy na tom, že důchodci, kteří jsou zaměstnáni na dobu neurčitou, nemohou brát zároveň mzdu i důchod. Narážím tím na to, že u policie tento systém funguje, kdy se vyplací mzda i důchod. Jak to tedy je?

Zákon č. 155/1995 Sb. - § 37
(1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat.

Policisté jsou ve služebním poměru a ne pracovním poměru. To je ten háček. Není politická vůle otevírat zákon o důchodovém pojištění a tak s tím do této doby nikdo nic nedělal. Proto si důchodci u Policie ČR ve vedoucích funkcí lebedí dokud udrží tužku a moč a nebo alespoň tužku...

Nazdar kolego je to úplně normální věc když v dnešní době jsou třeba na oparačních střediscích nalezlí důchodci a jsou tam pěkně schovaní za hezké peníze a k tomu ještě berou nádhernou výsluhu.U nás na okrese jsou 3 a kvůli takovým hamounům museli utéct jinam 3 noví a mladí lidé,protože oni dávno měli udělané prověrky na operačního a porád jim to slibovali. Ale co mě absolutně zaráží je to,že je to samý průser z jejich strany,protože oni neumí na počítači a třeba taková banální lustrace to je na 2 hodiny,Já bych je vykopal od tam taď ať táhnou k rybníku chytat ryby.

Co to povídáš, důchodce v 8. tř. bere jen asi 48 litříků a 10 l. důchodu. Za ten záhul se ti to zdá moc? Tak my tě po 31.12. pustíme, aby jsi vynikal. Dodělej si školičku a 1.12. přijď makat na zaučení. Budeš-li dobrý, vezmou tě.

Myslím, že by mělo platit ber důchod nebo plat, zejména u "firem", které platí stát a to policie je. Za pár let to sice bude jedno, protože dle navržené reformy se bude chodit
do důchodu v 65 a u policie můžeš být také jen do 65 . Jen nechápu proč mladí policisté půjdou do důchodu až v 65 a ti
co sloužili totálu již v 55. Je to normální ?
A k peticím, přečtěte si dnes zvěřejněný návrh reforem veřejných financí a pochopíte, že by museli protestovat jetě víc mladé rodiny, které se chystají mít rodinu atd. Ale máme-li rozum, tak to pochopíme, určitě však lépe když stát nebude platit důchod a současně plat jedné osobě .

Tak co je s vámi !!! Nemám se čemu smát .. pište sem hergot něco !! Rambo, co je s tebou ??? Tyhle stránky jsou zábavnější než Dikobraz a trnky-brnky ...

Langerovo motto: Jebe vám, přijďte k nám. S taňte se zaměstnanci Ministerstva vnitra.

Od 1.7. pouze dva hrubé platy, strop renty 5000 a zrušení přechodného období pro začátek dárek od pana Kalouska České policii.

tak utíkej, ať si první, třeba dostaneš bonus!!!!

Nic neroste do nebe, ani pan K. Nevěřte tomu, a vydržte 5 - 10 let. Uvidíte jak si vás potom politici budou hýčkat.

Nemáš pravdu - žádné odchodné, žádná renta a sloužit se bude zadarmo. Jsou to všechno převlečený komunisti - zlatá éra přichází.

Nevím kde jsi to vzal připadá mě,že jen šíříš poplašný zprávy.Navíc jak čtu tyto řádky mě připadá ,že smysl těchto stránek je již o ničem

Tak tohle je síla ! Kdo máte nějaké informátory v parlamentu nebo někoho z okruhu Kalouska, tak to rychle ověřte a potvrďte ! Protože tady už jde opravdu o hodně. Pokud je to pravda, tak je to neuvěřitelný výjeb z s poldy, kteří se sebou nechávají celá dlouhá léta zametat, ale s vidinou, že jednou budou mít zaslouženou výsluhu. A teď o ní přijdou ? Prostě v této zemi se můžeme dočkat čekoholiv.

se připravte, Kalousek je připraven výslužné policistům odebrat.

Bohužel pánové skutečnost je taková a tyto náležitosti budou velice brzy minulostí, škoda že se celá policie rozpadne a zůstanou jen mladí nezkušení bez motivace.

Co je kariérní řád : Policista dopravní služby je na tom stejně po 15 letech jako příchozí školák-HNUS a BÍDA.

PP na dobu určitou.

Vážený pane ministře,
V dnešních OVM jste vyjádřil myšlenku o "omezeném funkčním období policjeního prezidenta". Škoda, že jste neuvedl, že tato myšlenka byla již vyjádřena v programu pol. prezidenta Husáka "Na cestě za lepší policií".
Rovměž s "čestným kordem policie", kterým jste - podle tisk. odboruz MV "založil tradici" to nerní tak horké - myšlenka opět pochází z dílny pol. prezidia a je na to dokonce interní akt řízení - závazný pokyn pol. prezidenta, kde je jasně dáno, komu a za jakých okolností se uděluje
Ješte k funkčnímu období - zde je doslovná citace z materiálu datovaného 19.12.2005:

"Pojem kariérní řád je detailně definován v novém zákoně o služebním poměru. Vize kariérního řádu je hezká, chybí v ní však reakce na situace, kdy člověk přestává stačit na své úlohy. Je jednou ze základních etických hodnot každé společnosti, že se umí postarat o ty, kteří jí odevzdali své znalosti, vědomosti i zdraví a umožní jim důstojný odchod. Problémem je, nastane-li tato situace u člověka, který ještě není ve věku, kdy může odejít do důchodu. Na obdobné odchody (bohužel) u nás dosud není nijak důstojně pamatováno ). Obvyklým modelem řešení bývá to, že zvláště významné funkce bývají spojené s funkčním obdobím. Realizace tohoto přístupu je možná m.j. i pevnějším vymezením podmínek pro výkon funkce vrcholového managementu policie – jasnějším stanovením podmínek, za jakých lze ustanovit do funkce (a také odvolat z funkce) policejního prezidenta: např. stanovením pevného funkčního období, stanovením odborných a morálních předpokladů atd… Otázka existence funkčních období je ostatně stále neprobádaným územím v personální politice MV či policie. V zahraničí se přitom jedná o zcela běžný a používaný institut. Je tak zajištěn přirozený koloběh a obměna řídícího aparátu, přičemž odchod z funkce není chápán jako selhání.
Je proto žádoucí uvažovat i o tomto směru řešení a vyjmenované funkce – zejména u vrcholového managementu – obsazovat vždy na určité, pevně dané období. Uvedený princip je nutno kombinovat s rovněž ne vždy respektovaným principem přechodu na vyšší organizační článek – základem postupu vždy musí být znalost práce z nižšího článku, na konci pak služba např. u útvaru s republikovou působností (přičemž „čekací“ doby musí být zvoleny tak, aby se i do vyšších složek struktury dostávali lidé s dlouhodobou perspektivou)"

Praporčice Pouzarová a podporučík Pokorný postávali poblíž pankejtu. Placatá pokrývka přes plešku pomalu promokala.

Pro posílení psychologické převahy přichystali policisté plácačku, pistoli, pendrek, plastovou propisku, především pak pokutové potvrzenky. Přesně podle příručky publikované policejním prezidiem, protože pečlivá příprava preventivní práce prohlubuje popularitu policie.
Podívej Pokorný! Pravý pruh, Passat. Poznávačka pět pé pět pět pět pět. Pěkně prasí, plyn poblíž podlahy. Připrav plácačku, profoukni propisku, přelešti pistolku, pirát pozná pořádnou prudu. Prohlédneme papíry, prozkoumáme pneumatiky, prověříme povinné příslušenství, přistřihnem pirátovi pérka.

Pouzarová, přemýšlej. Protekční poznávačka patřívá prominentům. Přivoláváš pohromu.

Pokorný, pamatuješ policejní přísahu? Přestalo právo platit pro prominenty?

Policejní patrola pane. Předložte papíry, pohněte prdelí, pod pohrůžkou postihu podlézejte. Podívejme! Pan Přemysl Panděro, píár poradce! Pásy porozepínané, plechy promáčklé, plasty polámané, paraboly potemnělé, protektory postrádají předepsaný profil, převodovka propouští, předepsaná prohlídka propadlá. Počkat... poznávám povědomý puch. Pán posedával po putykách, ponocoval po pajzlech, popíjel pivo po půllitrech, přidal pár panáků pálenky, prase.

Půldruhé promile. Pěknej průser, připravte prachy. Požadujete potvrzení?

Polapený pirát policisty překvapil. Pouze pokukoval po policistech, poslouchal pitomou písničku, příslušníky policie povýšeně přehlížel.

Pokorný, podívej! Potížista. Panděro pasivně protestuje. Podej pendrek, pán potřebuje povzbudit.

Pazdráte, přestaň provádět pitomosti, připrav prkenici, prokaž proaktivní přístup. Perzekuce přijde. Předvedení, poučení, psaní protokolu, prověřování, pátrání, poplatky, peníze pro právníky. Pár pěstí přes papulu, pouta, podlitiny, pohmožděná prdel, průstřel plic.

Poslouchej píčo, polichotil Panděro policistce.

Panděro představil policistům pár přátel: Plukovníka, přednostu, poslance, primátora, především pak policejního prezidenta. Padla příjmení pověstných politiků, podnikatelů, publicistů, primáře patologie. Pořádáme party, pitky, pařby, popíjíme pivo, podnosy plné pochoutek, pikantní porno. Pozveme prvotřídní prostitutky. Právě přijaté pečlivě prověřené policistky provádějí perverznosti pod příslibem profesionálního postupu. Prdelaté poslankyně parlamentu poskytují potěšení pusou. Prostě pořádná pohoda.

Pokutu? Prosím vás, pokračoval Panděrovo proslov. Pozbyli průměrní policisté přirozené pudy? Plánujete posílit partu pořádkové policie, pracovat přesčas, prošoupat podešve polobotek, pronásledovat přičmoudlé poberty podivného původu, pomáhat poblitým pobudům, poklízet po psech?

Podporučík Pokorný pozorně poslouchal. Pěkná pohodová práce při policejních patrolách přinášela podstatné pozitivum. Práce policisty představovala pravidelný příjem. Paní Pokorná povila právě pátého parchanta. Pokorný podepsal půjčku Providentu, peníze proklatě postrádal. Porovnal příslušná pro/proti, pozapoměl přísahu, přirazil podpatky, pozvedl pravici, pozdravil, poděkoval, popřál pirátovi příjemný podvečer. Panděro polechtal plyn passatu, ponechávajíc párek policistů pochybám.

Pokořená policejní patrola poníženě přešlapovala. Pouzarová, pochopilas podstatu policejní práce, pravil Pokorný. Příště pruď pouze prolezlé prehistorické plechovky průměrných protekce prostých poskoků. Pravděpodobnost podobných problémů podstatně poklesne.

...

Panděro - pravděpodobně prý přehnaně pupkatý Paroubek (?)

překvapivě poutavý příběh plný pravdivých pikantních podrobností policejní praxe

PAN LANGER UDĚLAL DÍRKU DO LODI A PAN KALOUSEK JI V LÉTĚ POTOPÍ.

Přesně tak pan ministr udělal do lodičky dírku a my se s ní všichni pustíme ke dnu.Jo a stejně dostaneme všichni kulové s přehazovačkou jsou to jenom slibi paní chyby

p., Langer - zajímá Vás rodinnné příébuzenstvo v žadách PČR ? Je mi již po letech odporné dívát se na rodinný podnik dobře placený MV. Dalé - vaše výběrová řízrní dle zákona 361.... hmmmm dlouho jsem se tak nepobavil jak jsem se dozzvěděl, že na míszo jsou již vyvolení :-)). A to ještě studující :-(( Zákon 361 není pro sloužící dole ale pro ty kancelářské.....čekám jen, kdy? se Vám ta loď potopí.. Nechci psát o PT, ale jak můžete mluvit o tom, že policista má být bezúplatný..... když je v 3, PT a to u dopravní policie, která je s civilem v každodenním styku. Opavdu si myslíte , že policista ,kerý je v 3- TT je dobře zaplačen ??? Má v tomto případě být opravdu bezúhhonný ?? Jak je možné, že student poilicista bez praxe bez školy má tutéž PT jak ten na ulici po deseti letech ? Ostuda - bohužel skutečná věc !!! S pozdravem L.

OVLÁDAJÍ VÁS !
Milí lidé,
MYŠLENKY, KTERÉ MÁTE, NEJSOU Z 95 % VAŠE , ALE DODÁVANÝMI DO VAŠÍ PSEUDOMYSLI (uměle vytvořená mysl fyzického těla) NEGATIVNÍMI MIMOZEMŠŤANY, VTĚLENÝMI (v jiné dimenzi).MOZEK, NERVOVÁ SOUSTAVA A SEXUÁLNÍ OBLAST JE ZCELA „PŘEDRÁTOVÁNA“ BĚHEM STAMILIÓNŮ LET TRVAJÍCÍCH FABRIKACÍ ZVÍŘAT A LIDÍ TĚMITO PSEUDOTVŮRCI. SAMOTNÝ MOZEK POUŽÍVÁTE JEN NA NECELÝCH 5 %.VAŠIMI MYŠLENKAMI SE STÁVAJÍ Z VAŠÍ SVOBODNÉ VŮLE TÍM OKAMŽIKEM, KDY TYTO MYŠLENKY, NÁSILNĚ VLOŽENÉ PŘIJÍMÁTE ZA SVÉ ( VĚŘÍTE JIM ). FYZICKÉ TĚLO JEDNÁ DLE NICH JAKO LOUTKA PRÁVĚ ZE ZMÍNĚNÝCH 95 % . TEDY, JEN 5 % MYŠLENEK A ČINŮ POCHÁZÍ ODJINUD – OD VAŠEHO PRAVÉHO ZAPOUZDŘENÉHO DUCHA A VAŠI PRAVOU ZAPOUZDŘENOU DUŠI (obr. 448, 449, sdělení 1561, 1565-7, v pouzdrech je minimální otvůrek k přežití, ). Zde toto sdělení 1602 jsem velice zkrátil a celé ho najdete na našem webu (www.andele-svetla.cz).
5 % PRAVÉ KOMUNIKACE (cca 1 hodina intuice denně) VÁM VŽDY DÁVÁ MOŽNOST SE VYSVOBODIT A VRÁTIT SE ZPĚT DO PRAVÉHO STVOŘENÍ, ODKUD POCHÁZÍTE.Těchto 5 % ovšem pseudotvůrci připravují omezit na menší míru ČIPOVÝMI TECHNOLOGIEMI a jejich zavádění zde již probíhá - viz sdělení 1622 - PETICE PROTI ČIPOVÉ TOTALITĚ – najdete na předni straně našeho webu.

A jinak cejtíš se dobře?

Až na tu hlavu naprosto zdravý a normální, že?

Tenhle blbec je dobrej. Vyberte jej k PČR, dejte do 3. platové třídy a na DI. Bezmozek bude pracovat do roztrhání těla, téměř zadarmo, bez požadavků na proplácení nočních, sobot, nedělí a svátků a také přesčasy určitě nebude chtít proplatit. A 150 hodin navíc pro něj je norma na 1Q.

Andělé světla resp. odevzdejte nám své peněženky, my se vám o ně postaráme. Hele tady nejsi na správné adrese - mohl by jsi se dostat jen do nějakého problému chlapče.

Konečně člověk na vedoucí funkci u Policie ČR, nebo, ředitel psychiatrické léčebny s možným budoucím zařazením na ministra zdravotnictví.

pepíčku, už i tady ??? proboha nee

Vážený pane Benda!
Běžte ty svoje bludy psát někam jinam. Tady jde o velmi vážnou věc.Vaši Vesmírní lidé tomu určitě nepomůžou. Tady snad pomůže jenom zázrak a ten nesvedou ani Vaši Vesmírní lidé. Mějte se pěkně, přeji hodně kontaktů a dlouhéa dobré zdraví.