Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Byl jsem na manifestu, co se týče přínosu tak mohu říct za naši skupinu, která zde byla, tak to něco přineslo. Naši nadřízení si uvědomili, že s námi musí jednat. A přineslo to i svoje ovoce. V současné době mohu říct, že letošní plat nebude nižší než loňský. Ale byl do důsledek toho, že se za naši věc postavilo 95% všech příslušníků. Nicméně bylo nám ze strany našeho ředitele řečeno, že stanovisko PP je takové, že pokud letos odejde do 10.000 policistů tak se nic neděje, protože politika je nastavena tak, že se počty státních zaměstnanců musí snižovat. A další pozitivum pro PP je to, že čím nás bude míň tím více jim zůstane peněz ze stát. rozpočtu. Jaké to bude mít důsledky na vnitrostátní bezpečnost, ale nikoho nezajímá. Policista ze Severní Moravy

co se tyce usetreni tak vim jedne moznosti. prave ono PP zrusit. duvody urcite vi kazdy sam.

Jo já si teké myslím že každý policajt ví o čem je vlastně řeč.Že kdby se zrušilo Policejní prezidium tak by se ušetřilo strašně moc peněz.Na kdejakou hovadinu a na kdejakou kontrolu jedné věci tam je zřízen odbor a v něm je nejméně 20 lidí a pak se stane že přijedou kontrolovat všichni na oddělení 10 počítačů jestli se do toho někdo neštoural-Je to výsměch nám obyčejným policajtům.Oni za to berou ještě takové dardy a každý čtvrt rok odměny.To bych se na to opravdu nejradši když to vidím hned z fleku vyflajs

Vážení kolegové,
nevím, zda se to zdá jen mě, ale poslední dobou se zde na těchto stránkách objevuje až příliš mnoho příspěvků majících charakter ukřivděných výlevů nás, policejních mravenečků. I já jsem přispíval svou trochou do ukřivděného mlýna. Ale proč to vůbec píšu. Myslím, že je na čase, aby se zde zase objevily nějaké informace od naší iniciativy nebo odborového svazu. Až příliš dlouho zde nebyl žádný příspěvek, který by nějak popsal nebo přiblížil, jak to s "naší věcí" vypadá, co už se podařilo dojednat, jak pokročil ve svých aktivitách "náš" právník, na kterého jsme přispívali atd. Já totiž žádný posun nikde nevidím (tedy kromě těch 300,- Kč, o něž mi byl zvýšen "rizikáč", ale které zatím nemůžu pobírat, neboť jsem si v lednu podával odvolání vůči novému platovému výměru). Dle mého osobního názoru "naše" společná věc, tedy boj proti nevýhodnému, ale také nespravedlivému, diskriminačnímu, špatně profinancovanému a hlavně nesmyslnému zákonu vzala pomalu za své. Snad se brzy zase uvidíme na nějaké demonstraci, neboť je vidět, že nás "věčně vytlemený Hurvajz" má za idioty a zbabělce neschopné se mu postavit.
Jinak všem děkuji za jejich, mnohdy i nerelevantní příspěvky - alespoň to tu žije.

Nazdar kolego máš absolutní parvdu s tím že se v poslední době tady píšou jenom samé nesmyli a hámotin.A věci co se týčou naší dobré věci už se tady ani nepíšou.Jo taky mám takový dojem,že už jsme snad všichni zapoměli co s náma pan nafoukla rybí tlamička provádí.Ten pan ministr je obyčejný lhář.

pro Kraba
Z těch rozumných kolegů sem už chodí málokdo a když, tak jen nahlédne a znechuceně se odvrátí. Diskusi k otázkám, které Tě zajímají, hledej úplně jinde (policista.estránky), tady to nemá smysl, pokud nehodláš ztrácet čas s Rambem a jemu podobným.

Rozumní se nepíší a prozíraví odcházejí....

STOP OŽEBRAČOVÁNÍ A DISKRIMINOVÁNÍ POLICISTŮ V NEJNIŽŠÍCH TŘÍDÁCH.

Rambo,
Takhle mluví recidivisti.

.... a vrahouni příbuzných.

Váš názor.
(Aurora, 04. 04. 2007 17:08)Výpověd. Včera jsem slyšel tento názor: Podat výpověď a ještě týž den vstoupit do libovolné pol. strany. Kdy z ní vystoupíš je tvoje věc. Oznámit vše nadřízenému a výpověď musí být řešena dohodou. Lze takto postupovat? Děkuji za názory. Pěkný den přeji.

Přečti si zákon a prašť se do hlavy. Hned tě vyhoděj. Požádej pana ředitele s personální pravomocí o ukončení poměru dohodou. Pokud ti nevyhoví, podej do konce měsíci normální výpověď. Nu a do konce výpovědní lhůty (do 30.6) se zachovej k firmě tak, jak se k tobě zachoval ředitel při žádosti výpověď dohodou. Jseš gramotný a prošel jsi psychotesty, tak víš jak.

Je mi z toho všeho na nic, pořád jsem v duši doufal, že se něco změní a peníze, o které mě nový zákon připravil, že mi budou nějakým způsobem kompenzovány. Koneckonců nám to slíbil ministr a taky náš OŘ. Bohužel skutek utekl, dnes jsem se dozvěděl, že na poradě náš OŘ vzkázal všem, kteří mají menší výplaty (propady oproti roku 2006), že si mohou naplánovat přesčasy, aby jim to bylo kompenzováno. Toto už úplně dodělalo všechny mé naděje, že se něco změní, ne že bych nebyl pracovitý, ale toto už je moc. Nevím proč bych chodil na víc do práce, abych se doprosil toho co jsem měl loňský rok a to nepočítám ty přesčasový hodiny, které nám neplatí. Vzdávám to, rezignuji a hledám si práci, jelikož citím beznaděj a výsměch z managmentu. Náš vedoucí, když odejde, tak bude pobírat rentu okolo 18000,-Kč a já co chodím poctivě do práce budu brát výplatu 17.600,-Kč, tak kde to jsme už se chyťte někdo za hlavu, to není normální.

rentu jenom 18.000? To je pěkný žabař.

Snad už to většině došlo, že zde vládne kapitalismus a rovnost všech má utrum. Musíme se smířit s tím, že někteří mají jen tak milióny a druzí jsou zas jen tak okrádáni. Je to obraz současné společnosti. Brečet sice můžeš, ale je ti to stejně houby platné. Každý si sám musí poradit, protože pomoc je v nedohlednu. I když je pravdou, že to zde ani kapitalismus není, protože v tomto systému se za práci platí. Pak přichází v úvahu komunismus a ten taky ne a nakonec otrokářství - že by? A jinak, nepíšeš kolik máš odslouženo ty a kolik vedoucí, možná by to do tvé lítosti vneslo více světla.

To jsi na to přišel dost pozdě. Jiní jsou již v civilu. Zbývá ti jen si udělat VŠ, krásný kukuč na vedoucí a vlámat se do 8. tř. Pak ti bude (alespoň po finanční stránce) hej.

Co tady ještě hledáš, tady je konečná pro lidi ve výkonu!

Chtěl bych oponovat, že zde nevládne kapitalismus, ale závist.

No když budeš u policie tolik co tvůj šéfík budeš mít za těch 30 let taky takovou rentu. To ale nadávat už nebudeš, že? Tak si polož otázku zda to za ty prachy dělat chceš a nebo se zabal a jdi hledat práci jinám. Tomu se říká kapitalismus !

Koukám, že tady nemá cenu se o něčem zmiňovat, jelikož hodně lidí je se současným stavem spokojených. Jen pro upřesnění, závistivý rozhodně nejsem, ale když Vám bezdůvodně seberou 1000,-, místo toho, aby Vám plat navýšili o inflaci, tak to Vás v klidu už moc nenechá. Ještě k tomu, když splácíte hypotéku, další splátky a každá koruna je pro Vás životně důležitá. Žiji od výplaty k výplatě jako socka a přivydělat si nemůžu, i když bych chtěl, tak mi poraďte vy chytráci přemoudřelý co mám dělat. Kdyby mi přidali 5000,- taky bych držel hubu a všechno bych chválil. A taky Vás ubezpečuji, že sem píšu naposledy, nemám na to žaludek, aby ještě dělal hajzla někdo ze mě, rodiče mě bohužel bezpáteřně nevyhovali, jako někteřé mezi námi.

Tak seš ty ten vrah nebo ne? Zamordovat rodinného příslušníka je fakt hrozná představa.

pokud vim tak nejste minbistr policie ale ministr vnitra. taxe prosim neserte do vyberu noveho PP. protoze tam zas dosadite jen dalsiho lempla s nagelovanou hlavou a spoustou nesystemovych reseni

Policie při střelbě na auto vážně zranila ženu
Zvětšit obrázek
Fotografie ze zásahu. Muže ležícího na zemi policisté zadrželi.
foto: pro Novinky.cz Petan76

Policisté se v pondělí večer snažili v Ostravě - Hrabůvce střelbou zastavit pronásledovaný automobil. Při akci postřelili spolujezdkyni. Její stav je podle lékařů velmi vážný.

2.4. 2007 21:13
OSTRAVA - Hlídka automobil pronásledovala kolem 18:30 večer. Policisté k události odmítají cokoliv říci, případ ale podle mluvčího ostravské policie vyšetří Inspekce ministra vnitra.

Zraněnou ženu převezl vůz záchranné služby do ostravské fakultní nemocnice. Mluvčí zdravotnického zařízení řekl, že lékaři ženu právě operují.

To poldové zase perlí, střílet po lidech za 1500 Kč za benzín. Máte mezi sebou dobré psychopaty! Je to neoprávněné použití služební zbraně. To chcete přidat peněz? Za co?

ty musis byt ale hroznej blb. to snad neni mozny ze takovy lemplove v teto republice jeste jsou. ach jo :-((

Nazdar ty chytrolíne jeden blbej jsi opravdu mimo mísu.Víš kdyby sis přečetl zákon o Policii konkrétně paragraf číslo § 39 odst.1 písm.f. Tak tady nebudeš rozvíjet svoje připitomělé doměnky.Je jedno kolik tam udělal sekeru tady je důležité to že pachatel an opětovnou výzvu neraeagoval a ujížděl.Když se pořád budeme bavit s takovými hovadama jako jsi tak se budem pořát bát kdejakého ochmelky.Neser se do něčeho o čem víš maximálně kulové hovno.

A co bys na to chtěl říci?Jako že jim to je líto nebo co by si chtěl od těch kluků slyšet.Je dobře že stříleli,protože co si lidé v poslední době už dovolujou a přesně takovejhle sráč kterej má zákyzy řízení a ještě je k tomu nachlastanej a myslí si že se tady policajti z něho asi poserou né.Já bych chtěl vidět kdyby takovejhle debil přejel dítě při této honičce tak co bys povídal?Hele Rambo jsi normální omezenec.A mezi náma ta píča je taky nenormální když se drží takového píčuse jo a že byla v nepravou chvíli tam kde být neměla,tak má prostě peška.Kdyby takhle měli polycajti pořád se ohlížet tak by se tady vesele střílelo třeba po nevinných lidech a policajti by na to koukali že nemůžou střílet jenom protom že tam sedí vedle někdo u spolujezdce.

Hele, radši řekni jak to bylo s tvým bráchou a jaký podíl máš na jeho smrti. Zase odvádíš pozornost od své viny a myslíš si, že ti to zde budeme baštit.

Á pan Jura Brna už zase chytá mánie.Má to ale chybu viď už tě tady moc lidi nežerou.Jo všechno se jednou přejí a i ty tvoje kecy o to jako ti policatui strašně moc ublížili už nikoho nezajímají.Docela tě lituju né ,že ti někdo ublížil ale že jsi takovej chudák na mozkovně

Prosíme o vyjadřování k problematice z.č. 361 a ne nějaké výlevy psychopatů a deviačních jedinců.

Já se divím všem, kteří reagují na příspěvky Ramba, to je přece pod Vaší důstojnost, nebo ne?

Nereagujte na tohoto pitomce ! On si vyhoní šulina a dá pokoj !

4 Rambo

Zkus to obráceně - ujíždět policajtum a mnohokrát neuposlechnout výzvy policie kůli 1500,-Kč ?????? Proč ujížděl??, proč neuposlechl??, proč používal vůz jako zbraň proti policistům?? proč pak ještě cca 10 minut vozil postřelenou spolujezdkyni v autě??, ty o tom snad něco víš?? že by vše jen kůli adrenalinovému sportu?? Jednou je to snad pachatel protiprávního jednání a musí uposlechnout výzev orgánů činných v trestním řízení a nést za to odpovědnost. Škoda kterou svým jednáním způsobil přeci není až tak důležitá.

Po cikorce, která šlohne někomu šrajtoflu v šalině se 20000 ti vydčenejma tácama střílet nebudete, tomu ještě uvaříte kafe na služebmě než ho s omluvou propustíte, ale po blbbovi, kterej natankuje a ujede, to uděláte zásah jako při přepadení banky.

Vážený pane ministře,
čas od času si prolistuji diskuze na NETu, hlavně o politice. Přestože patřím mezi ty seniory, kteří pamatují delší léta než vy sám, často žasnu nad některými názory pisatelů. Přečetl jsem si také váš blog "Dračí vejce musí být zničeno", ze dne 30.3.,na serveru Aktuálně.cz, a také diskuzi k němu. Zdá se mi, že zcela chápu smysl vašeho prohlášení a plně s vámi souhlasím. Nenechte se však otrávit těmi jedovatými výlevy některých pisálků, nebo nesmysly rádo-by odborníků na daný problém. Svědčí to zřejmě jen o tom, že jste ťal do živého! Pokračujte prosím se stejnou rasancí v tom, co jste už začal, nakonec dávno před svým jmenováním do funkce ministra. Držím vám palce, fandím vám, a to přesto, že jsem také nosil kdysi pionýrský šátek a chodil do průvodu ve svazácké košili. Věřím vám, jako mnoho slušných občanů v této společnosti.

zřejmě slušnej oddíl ve vyšších funkcích

naivní, ale taky člověk....hezký den i Vám....

Až mi hrkly zlzy do očí. Nenosil jste otče před tou svazáckou košilí ještě "padací mosty" a bílé punčocháče.

Pán je trochu mimo realitu, nebyl jste náhodou na doporučení pana "ministra" na nějaké seanci s virgulí???