4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Byl jsem na manifestu, co se týče přínosu tak mohu říct za naši skupinu, která zde byla, tak to něco přineslo. Naši nadřízení si uvědomili, že s námi musí jednat. A přineslo to i svoje ovoce. V současné době mohu říct, že letošní plat nebude nižší než loňský. Ale byl do důsledek toho, že se za naši věc postavilo 95% všech příslušníků. Nicméně bylo nám ze strany našeho ředitele řečeno, že stanovisko PP je takové, že pokud letos odejde do 10.000 policistů tak se nic neděje, protože politika je nastavena tak, že se počty státních zaměstnanců musí snižovat. A další pozitivum pro PP je to, že čím nás bude míň tím více jim zůstane peněz ze stát. rozpočtu. Jaké to bude mít důsledky na vnitrostátní bezpečnost, ale nikoho nezajímá. Policista ze Severní Moravy

co se tyce usetreni tak vim jedne moznosti. prave ono PP zrusit. duvody urcite vi kazdy sam.

Jo já si teké myslím že každý policajt ví o čem je vlastně řeč.Že kdby se zrušilo Policejní prezidium tak by se ušetřilo strašně moc peněz.Na kdejakou hovadinu a na kdejakou kontrolu jedné věci tam je zřízen odbor a v něm je nejméně 20 lidí a pak se stane že přijedou kontrolovat všichni na oddělení 10 počítačů jestli se do toho někdo neštoural-Je to výsměch nám obyčejným policajtům.Oni za to berou ještě takové dardy a každý čtvrt rok odměny.To bych se na to opravdu nejradši když to vidím hned z fleku vyflajs

Vážení kolegové,
nevím, zda se to zdá jen mě, ale poslední dobou se zde na těchto stránkách objevuje až příliš mnoho příspěvků majících charakter ukřivděných výlevů nás, policejních mravenečků. I já jsem přispíval svou trochou do ukřivděného mlýna. Ale proč to vůbec píšu. Myslím, že je na čase, aby se zde zase objevily nějaké informace od naší iniciativy nebo odborového svazu. Až příliš dlouho zde nebyl žádný příspěvek, který by nějak popsal nebo přiblížil, jak to s "naší věcí" vypadá, co už se podařilo dojednat, jak pokročil ve svých aktivitách "náš" právník, na kterého jsme přispívali atd. Já totiž žádný posun nikde nevidím (tedy kromě těch 300,- Kč, o něž mi byl zvýšen "rizikáč", ale které zatím nemůžu pobírat, neboť jsem si v lednu podával odvolání vůči novému platovému výměru). Dle mého osobního názoru "naše" společná věc, tedy boj proti nevýhodnému, ale také nespravedlivému, diskriminačnímu, špatně profinancovanému a hlavně nesmyslnému zákonu vzala pomalu za své. Snad se brzy zase uvidíme na nějaké demonstraci, neboť je vidět, že nás "věčně vytlemený Hurvajz" má za idioty a zbabělce neschopné se mu postavit.
Jinak všem děkuji za jejich, mnohdy i nerelevantní příspěvky - alespoň to tu žije.

Nazdar kolego máš absolutní parvdu s tím že se v poslední době tady píšou jenom samé nesmyli a hámotin.A věci co se týčou naší dobré věci už se tady ani nepíšou.Jo taky mám takový dojem,že už jsme snad všichni zapoměli co s náma pan nafoukla rybí tlamička provádí.Ten pan ministr je obyčejný lhář.

pro Kraba
Z těch rozumných kolegů sem už chodí málokdo a když, tak jen nahlédne a znechuceně se odvrátí. Diskusi k otázkám, které Tě zajímají, hledej úplně jinde (policista.estránky), tady to nemá smysl, pokud nehodláš ztrácet čas s Rambem a jemu podobným.

Rozumní se nepíší a prozíraví odcházejí....

STOP OŽEBRAČOVÁNÍ A DISKRIMINOVÁNÍ POLICISTŮ V NEJNIŽŠÍCH TŘÍDÁCH.

Rambo,
Takhle mluví recidivisti.

.... a vrahouni příbuzných.

Váš názor.
(Aurora, 04. 04. 2007 17:08)Výpověd. Včera jsem slyšel tento názor: Podat výpověď a ještě týž den vstoupit do libovolné pol. strany. Kdy z ní vystoupíš je tvoje věc. Oznámit vše nadřízenému a výpověď musí být řešena dohodou. Lze takto postupovat? Děkuji za názory. Pěkný den přeji.

Přečti si zákon a prašť se do hlavy. Hned tě vyhoděj. Požádej pana ředitele s personální pravomocí o ukončení poměru dohodou. Pokud ti nevyhoví, podej do konce měsíci normální výpověď. Nu a do konce výpovědní lhůty (do 30.6) se zachovej k firmě tak, jak se k tobě zachoval ředitel při žádosti výpověď dohodou. Jseš gramotný a prošel jsi psychotesty, tak víš jak.

Je mi z toho všeho na nic, pořád jsem v duši doufal, že se něco změní a peníze, o které mě nový zákon připravil, že mi budou nějakým způsobem kompenzovány. Koneckonců nám to slíbil ministr a taky náš OŘ. Bohužel skutek utekl, dnes jsem se dozvěděl, že na poradě náš OŘ vzkázal všem, kteří mají menší výplaty (propady oproti roku 2006), že si mohou naplánovat přesčasy, aby jim to bylo kompenzováno. Toto už úplně dodělalo všechny mé naděje, že se něco změní, ne že bych nebyl pracovitý, ale toto už je moc. Nevím proč bych chodil na víc do práce, abych se doprosil toho co jsem měl loňský rok a to nepočítám ty přesčasový hodiny, které nám neplatí. Vzdávám to, rezignuji a hledám si práci, jelikož citím beznaděj a výsměch z managmentu. Náš vedoucí, když odejde, tak bude pobírat rentu okolo 18000,-Kč a já co chodím poctivě do práce budu brát výplatu 17.600,-Kč, tak kde to jsme už se chyťte někdo za hlavu, to není normální.

rentu jenom 18.000? To je pěkný žabař.

Snad už to většině došlo, že zde vládne kapitalismus a rovnost všech má utrum. Musíme se smířit s tím, že někteří mají jen tak milióny a druzí jsou zas jen tak okrádáni. Je to obraz současné společnosti. Brečet sice můžeš, ale je ti to stejně houby platné. Každý si sám musí poradit, protože pomoc je v nedohlednu. I když je pravdou, že to zde ani kapitalismus není, protože v tomto systému se za práci platí. Pak přichází v úvahu komunismus a ten taky ne a nakonec otrokářství - že by? A jinak, nepíšeš kolik máš odslouženo ty a kolik vedoucí, možná by to do tvé lítosti vneslo více světla.

To jsi na to přišel dost pozdě. Jiní jsou již v civilu. Zbývá ti jen si udělat VŠ, krásný kukuč na vedoucí a vlámat se do 8. tř. Pak ti bude (alespoň po finanční stránce) hej.

Co tady ještě hledáš, tady je konečná pro lidi ve výkonu!

Chtěl bych oponovat, že zde nevládne kapitalismus, ale závist.

No když budeš u policie tolik co tvůj šéfík budeš mít za těch 30 let taky takovou rentu. To ale nadávat už nebudeš, že? Tak si polož otázku zda to za ty prachy dělat chceš a nebo se zabal a jdi hledat práci jinám. Tomu se říká kapitalismus !

Koukám, že tady nemá cenu se o něčem zmiňovat, jelikož hodně lidí je se současným stavem spokojených. Jen pro upřesnění, závistivý rozhodně nejsem, ale když Vám bezdůvodně seberou 1000,-, místo toho, aby Vám plat navýšili o inflaci, tak to Vás v klidu už moc nenechá. Ještě k tomu, když splácíte hypotéku, další splátky a každá koruna je pro Vás životně důležitá. Žiji od výplaty k výplatě jako socka a přivydělat si nemůžu, i když bych chtěl, tak mi poraďte vy chytráci přemoudřelý co mám dělat. Kdyby mi přidali 5000,- taky bych držel hubu a všechno bych chválil. A taky Vás ubezpečuji, že sem píšu naposledy, nemám na to žaludek, aby ještě dělal hajzla někdo ze mě, rodiče mě bohužel bezpáteřně nevyhovali, jako někteřé mezi námi.

Tak seš ty ten vrah nebo ne? Zamordovat rodinného příslušníka je fakt hrozná představa.

pokud vim tak nejste minbistr policie ale ministr vnitra. taxe prosim neserte do vyberu noveho PP. protoze tam zas dosadite jen dalsiho lempla s nagelovanou hlavou a spoustou nesystemovych reseni

Policie při střelbě na auto vážně zranila ženu
Zvětšit obrázek
Fotografie ze zásahu. Muže ležícího na zemi policisté zadrželi.
foto: pro Novinky.cz Petan76

Policisté se v pondělí večer snažili v Ostravě - Hrabůvce střelbou zastavit pronásledovaný automobil. Při akci postřelili spolujezdkyni. Její stav je podle lékařů velmi vážný.

2.4. 2007 21:13
OSTRAVA - Hlídka automobil pronásledovala kolem 18:30 večer. Policisté k události odmítají cokoliv říci, případ ale podle mluvčího ostravské policie vyšetří Inspekce ministra vnitra.

Zraněnou ženu převezl vůz záchranné služby do ostravské fakultní nemocnice. Mluvčí zdravotnického zařízení řekl, že lékaři ženu právě operují.

To poldové zase perlí, střílet po lidech za 1500 Kč za benzín. Máte mezi sebou dobré psychopaty! Je to neoprávněné použití služební zbraně. To chcete přidat peněz? Za co?

ty musis byt ale hroznej blb. to snad neni mozny ze takovy lemplove v teto republice jeste jsou. ach jo :-((

Nazdar ty chytrolíne jeden blbej jsi opravdu mimo mísu.Víš kdyby sis přečetl zákon o Policii konkrétně paragraf číslo § 39 odst.1 písm.f. Tak tady nebudeš rozvíjet svoje připitomělé doměnky.Je jedno kolik tam udělal sekeru tady je důležité to že pachatel an opětovnou výzvu neraeagoval a ujížděl.Když se pořád budeme bavit s takovými hovadama jako jsi tak se budem pořát bát kdejakého ochmelky.Neser se do něčeho o čem víš maximálně kulové hovno.

A co bys na to chtěl říci?Jako že jim to je líto nebo co by si chtěl od těch kluků slyšet.Je dobře že stříleli,protože co si lidé v poslední době už dovolujou a přesně takovejhle sráč kterej má zákyzy řízení a ještě je k tomu nachlastanej a myslí si že se tady policajti z něho asi poserou né.Já bych chtěl vidět kdyby takovejhle debil přejel dítě při této honičce tak co bys povídal?Hele Rambo jsi normální omezenec.A mezi náma ta píča je taky nenormální když se drží takového píčuse jo a že byla v nepravou chvíli tam kde být neměla,tak má prostě peška.Kdyby takhle měli polycajti pořád se ohlížet tak by se tady vesele střílelo třeba po nevinných lidech a policajti by na to koukali že nemůžou střílet jenom protom že tam sedí vedle někdo u spolujezdce.

Hele, radši řekni jak to bylo s tvým bráchou a jaký podíl máš na jeho smrti. Zase odvádíš pozornost od své viny a myslíš si, že ti to zde budeme baštit.

Á pan Jura Brna už zase chytá mánie.Má to ale chybu viď už tě tady moc lidi nežerou.Jo všechno se jednou přejí a i ty tvoje kecy o to jako ti policatui strašně moc ublížili už nikoho nezajímají.Docela tě lituju né ,že ti někdo ublížil ale že jsi takovej chudák na mozkovně

Prosíme o vyjadřování k problematice z.č. 361 a ne nějaké výlevy psychopatů a deviačních jedinců.

Já se divím všem, kteří reagují na příspěvky Ramba, to je přece pod Vaší důstojnost, nebo ne?

Nereagujte na tohoto pitomce ! On si vyhoní šulina a dá pokoj !

4 Rambo

Zkus to obráceně - ujíždět policajtum a mnohokrát neuposlechnout výzvy policie kůli 1500,-Kč ?????? Proč ujížděl??, proč neuposlechl??, proč používal vůz jako zbraň proti policistům?? proč pak ještě cca 10 minut vozil postřelenou spolujezdkyni v autě??, ty o tom snad něco víš?? že by vše jen kůli adrenalinovému sportu?? Jednou je to snad pachatel protiprávního jednání a musí uposlechnout výzev orgánů činných v trestním řízení a nést za to odpovědnost. Škoda kterou svým jednáním způsobil přeci není až tak důležitá.

Po cikorce, která šlohne někomu šrajtoflu v šalině se 20000 ti vydčenejma tácama střílet nebudete, tomu ještě uvaříte kafe na služebmě než ho s omluvou propustíte, ale po blbbovi, kterej natankuje a ujede, to uděláte zásah jako při přepadení banky.

Vážený pane ministře,
čas od času si prolistuji diskuze na NETu, hlavně o politice. Přestože patřím mezi ty seniory, kteří pamatují delší léta než vy sám, často žasnu nad některými názory pisatelů. Přečetl jsem si také váš blog "Dračí vejce musí být zničeno", ze dne 30.3.,na serveru Aktuálně.cz, a také diskuzi k němu. Zdá se mi, že zcela chápu smysl vašeho prohlášení a plně s vámi souhlasím. Nenechte se však otrávit těmi jedovatými výlevy některých pisálků, nebo nesmysly rádo-by odborníků na daný problém. Svědčí to zřejmě jen o tom, že jste ťal do živého! Pokračujte prosím se stejnou rasancí v tom, co jste už začal, nakonec dávno před svým jmenováním do funkce ministra. Držím vám palce, fandím vám, a to přesto, že jsem také nosil kdysi pionýrský šátek a chodil do průvodu ve svazácké košili. Věřím vám, jako mnoho slušných občanů v této společnosti.

zřejmě slušnej oddíl ve vyšších funkcích

naivní, ale taky člověk....hezký den i Vám....

Až mi hrkly zlzy do očí. Nenosil jste otče před tou svazáckou košilí ještě "padací mosty" a bílé punčocháče.

Pán je trochu mimo realitu, nebyl jste náhodou na doporučení pana "ministra" na nějaké seanci s virgulí???