Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

nechci se nikoho dotknou ale když je to tak špatné jak se zde prezentuje tak potom se divím těm pisálkům kteří zde naříkají a pláčou jak jsou na tom špatně, asi zas tak né? že nebo se bojíte to zkusit v civilu, koho chleba jíš toho ....., když mě to přece někde nabví a vím že je to špatné tak jdu pryč a najdu si něco lepšího ne? Jen na okraj pro ty že není jen sociálně zaopatřovací ústav jménem POLICIE ČR jsou i jiné a lepší podniky a s platy kde za to co odděláš dostaněš zaplaceno.

Ono to tak není, jestli baví nebo nebaví. Já jsem u firmy 15 let a práce mě baví. Rád někomu pomůžu, rád chytím darebáka. Ale je to o tom, že ti, kterým by na tom mělo nejvíc záležet, hážou klacky pod nohy. Já se s tím vyrovnám, není mi 20 let, ale připadá mi to demotivující. Celý pan Langer i se svými opičkami mi může vlézt na hrb, já tu práci nedělám kvůli němu. Myslím si, že za 15 let u firmy jsem dokázal více (nebo méně ??? ) než pan velevážený rádobyminist na křesle. Inu, každý máme své hodnoty a své meze, za které prostě nepřejdeme. Vím, že pan Langer to číst nebude, protože sem nezasahuje (asi ví proč, protože by byl udupán písmenkama), ale firma PČR se potápí a podle mě jí není pomoci. Zapomíná se na české tradice ... třeba defenestrace .. možná by to pomohlo všem. Nám policistům i všem občanům, kteří ctí zákon (i když kolikrát nesmyslný - ale kdo ví, komu hraje do karet). Přeji všem slušným lidem hezké velikonoce a i zbytek života. Ať nás potkávají co nejméně ...

Chlapci hlavně zdraví. Anebo zlaté moto: "..zlatý komunisti, ty na nás nic nechtěli a kdyby nám barák na hlavu spadnul, tak jim to bylo jedno.."

koho chleba jiš toho ..... Tak proč demonstrují třeba železničáři, lékaři, zaměstnanci Škoda a.s. a jiní a proč nestávkují ( nedemonstrují ) třeba vojáci? Pojem, že je někdo na tom špatně je v tomto případě zkreslující. Kdyby Vám zčista jasna sebrali 20% platu, tak by jste to také nechal být? A v takové situaci se ocitla naprostá většina nespokojených policistů včetně mě ( i když jsem přišel pouze o cca 10% platu - mám 5.TT ) v situaci, kdy 3 roky policisté čekají, že se situace zlepší. Ona se zhorší, nedostanou přidanou valorizaci, jako ostatní státní zaměstnanci a ještě musí odpracovat až 150 hodin zdarma ( já mám za březen 30 hodin zdarma a to jsem měl týden dovolené - nařízené dovolené, aby se odčerpávala )? K tomu připočtěte situaci, že z velké části neschopní "manageři" dostali řádově přidáno, chystají se odejít na rentu, která se jim přidáním pěkně navýší a dále dlouhodobě neutěšený stav v materiálním zabazpečení, legislativě, interních aktech a odkládané reorganizaci. To je prostě výbušná směs a těžko někdo odhadne, jak to vše dopadne. Občané to odnesou (již odnáší ) v každém případě. Naše oddělení má 2/3 plánovaného stavu a to je štěstí, že tam jsme relativně mladí, protože tam, kde mají nárok na rentu houfně utíkají, takže sloužíme za vedlejší dvě oddělení v počtu, o jaké jsem psal. Již před tímto byla situace na pokraji možnosti a nyní? Odpovězte si sám - myslíte, že to kriminalitu neovlivní?

Jsem zde poprvé, přečetl jsem si pár příspěvků. Mohu však odpovědně prohlásit, že ač jsem policista, který slouží již 28 let, tak jsem čím dál víc zhrozen co zde přispívá za lidi. Chce se mi věřit že to většinou nejsou policisté. Jestli ano tak je to s Policii opravdu špatné, Sice znám osobně nekolik jedinců kteří jsou na tom rozumově trochu pozadu, ale to co se vyskytuje zde to je tedy ...... Co si o nás opravdu ta veřejnost myslí za to si můžeme jen a jen sami, když se zde někteří z nás takto projevují.

Lidičky žijí v existenční nejistotě. To potom stačí, aby přeskočila malá jiskra a je to všechno venku. V návalu emocí , kterých je zde někdy příliš, se to nedá ukočírovat.
Hlavu vzhůru, budou svátky, tak si je nekažte.
Ahoj

Karle, pokud sleduješ i diskuzní fóra na intranetu, tak se není čemu co divit. Část našich spolupracovníků nám dělá opravdu ostudu a jsou bez úrovně. Taky mám "přes dvacet" a tohle nemá obdoby....

Asi jsi se za 28 let vyšplhal aspoň na 7 - 8. třídu a při bonusech za odsloužené roky jsi na tom pře 40 litříků. Takže co by sis stěžoval, že? Tobě je hej. 5x týdně na 7,5 hoďky do práce a palba výplata. Ale co mlaďoši v trojkách, čtyřkách SO, NE, Svátky, noční atd.?

A pán je moralista. Na to že jsi zde poprvé mě tvé prohlášení:“ Jsem čím dál tím víc zhrozen“ přijde zábavné. Za své roky máš medaili a poměrně slušnou výplatu. Ty kluci co tady kritizuješ, mají jen hromadu starostí a jedno velké dilema. Jestli s PČR nevsadili na špatného koně. A ty jim s tím se svou spokojeností rozhodně nepomůžeš.

Jo a Karle jestli se domníváš, že veřejnost ve vztahu k nám myslí, potažmo v prostředí, které je kolem nás vytvářeno, nic jsi za svých 28 let služby nepochopil.

jj. 20 roků jeden z vás, teď už to bude kolem dvou let, co jsem v civilu, ale to na věci nic nemění.
Hlavně klídek, i malá kachna, kterou tady někteří vypouští, může udělat hodně škody.
Ahoj.

Pánové a kolegové já jsem jenom zvědavej co na nás chystaj od začátku 7 měsíce, reforma 361 a mám takovýho tušáka že výsluh. nároky půjdou do koše.

To je známé, proto odchází špičky okresního a krajského vedení v hojném počtu!

Kdo je zvědavej bude brzy starej, co se chystá zde ví každý, ale co bude je otázka.

To myslíš ty z Kladenského vedení?

PAN MINISTR LANGER SE ROZHODL UDĚLAT SI S MANŽELKOU PĚKNÝ VEČER A VZAL JI DO RESTAURACE. PO DOBRÉ VEČEŘI CHCE ZAPLATIT. PŘIJDE MUŽ A POVÍDÁ: KDEPAK PANE MINISTŘE, JÁ JSEM BÝVALÝ POLICISTA A DÍKY TOMU, ŽE JSEM SE ROZHODL KVŮLI NOVÉMU ZÁKONU ODEJÍT, JSEM NYNÍ MAJITEL TOHOTO ÚSPĚŠNÉHO PODNIKU, TAKŽE VEČEŘI U MNĚ MÁTEW GRÁTIS.
PAN MINISTR LANGER POKRČÍ RAMENY, NECHÁ SI ZAVOLAT TAXI A S MANŽELKOU SE NECHAJÍ ODVÉST DOMŮ. KDYŽ CHCE PLATIT TAXIKÁŘ POVÍDÁ: KDEPAK PANE MINISTŘE, TO SI OD VÁS NEMOHU VZÍT, JSEM TOTIŽ BÝVALÝ POLICISTA A VLASTNÍM VĚTŠÍ TAXISLUŽBU TAKŽE VÁM TÍMTO CHCI PROKÁZAT TU ČEST A ODVÉST VÁS.
LANGER OPĚT POKRČÍ RAMENY A VYSTOUPÍ. PŘICHÁZEJÍ K DOMOVU A TU SI VŠIMNOU JAKÉHOSI POBUDY, KTERÝ VYBÍRÁ ZBYTKY Z KONTEJNERU.
NO NEŘÍKEJTE, ŽE JSTE TAKÉ BÝVALÝ POLICISTA?
POBUDA SE OTOČÍ, PROHLEDNE SI HO A POVÍDÁ:
"KDEPAK TY CHYTRÁKU, JÍ JEŠTĚ SLOUŽÍM" !

Tehle fór znam, ale byl tam pan Ruml. Jak je vidět, je to stále akatuální a asi stále bude. Někdy se stydím za to že jem ČECH

V popelnici?

Docela dobrý fórek a musím potvrdit i z vlastní zkušenosti, že je téměř pravdivý a není daleko od reality dnešní doby!!! Můj kamarád, který už je dva roky v civilu, jezdí s kamiónem a je nadmíru spokojen. Peněz víc a bez nervů!!! Druhý bývalý kolega na rentě vlastní restauraci a je spokojen ještě více a říkal, že kdyby věděl, že bude tak prosperovat, tak odešel už dřív!!! A nyní můj příběh. Sloužím už 14 let a přemýšlím o tom, kde levněji nakoupit potraviny a oblečení a jiné potřebné věci, protože na značkové věci jako policista nemám a přivydělat si nemůžu!!! Připadám si jako ten pobuda v tom vtipu výše!!!
Pane ministře, opravdu si připadám jako pobuda, protože já na rozhazování nemám a rodinu uživit musím!!! Asi brzy odejdu na rentičku, tedy pokud jí nezrušíte! Vlastně kdyby jste renty zrušili, tak bych odešel na 100% už nyní.

Nazdárek,
bývalé kolegyňky a kolegové, chce to klídek. Hlavně si neničte nervy s těmi omezenci, co se Vás snaží vyprovokovat a nasrat. Mnozí o policejní práci nemají ponětí. Hezký den a VESELÉ VELIKONOCE.
Ahoj

Jo díky za oporu jsi jeden z nás,Jo v poslední době se tady snaží nějkteří jedinci vyprovokovat jenom hádky a jenom nějaké nesváry.Jsou to jenom vylízané hlavy které mají vztek na českou Policii.Já se stakovou holotou bavit ani nebudu je to z nich jenom samý kázeťák a chudáček.Hlavně aby nám vyšla ta naše věc.Mějte se všichni moc dobře.

Hlavně zdraví. Krásné a veselé...

Pochybuji, že se ti zde někdo z těch nahoře ozve. Ty si totiž zde jen čtou a baví se tím, protože nemají pořádně co na práci. Ano, myslím zrovna ty co o tom rozhodují a mají na to vliv. Tak to bylo vždy, když se jich problém netýká, tak žádný problém neexistuje. Čtou a čtou a ani nedutaj. Viďte?!

ti co co? Ti co mají rozhodovat? Myslíš ty uprděnce, co mají 2000 podpisových doložek a nikdo není za nic odpovědný????? No tak ti se možná smějí, ale moc rozhodovat nemají žádnou a i kdyby měli, tak to raději přepošlou někomu nad sebou....pro jistotu

A do vás tady dloubou.

MOC HEZKÉ (pro kriminálku, 05. 04. 2007 12:58)
To jsi mi napsal ze srdce. V některých bodech přeci nejde o to co parlament!!Ale jak postupujou naši nadřízení. Miloši, na to, aby nám přestaly nařizovat hodiny do 150 hodin stačí na poradě dát rozkaz!!A ten rozkaz z PP zveřejnit, aby žádný vedoucí se nemohl vymlouvat, že o tom neví!! Podle toho co se tu píše,je vidět,že někteří vedoucí to DĚLAJ I BEZ ROZKAZU!!A druhý to dělaj VESELE DÁL. A na to,aby se to ve všech útvarech srovnalo musíme čekat do 30.6.07??Nezdá se vám, že naše vedení si z vás dělá KOZY??A využívaj situace a nutí nás makat do 150 hodin?? (že by typická škodolibost některých čechů?Když vám to můžem ještě opepřit, tak vám to opepříme!Ještě nám to nikdo nenařídil!)A jinde ,třeba už vesele PLATÍ přesčasy?? Opravdu se to už nedá srovnat?? Nedomluvíte se u nás a jak se chcete domluvit v parlamentu?Jistě si každy policista teď dovede představit ,jak někteří zaměstnanci PP nebo MV, kteří to maj na starost tvrdě 4 měsíce na tom makají a výsledek NIKDE!Je vidět, že maj na to MÁLO času. Co kdyby jim jejich vedoucí NAŘÍDIL těch 150 hodin, aby to stihly !!! Věřím, že zítra už těch 150 hodin nemáme!!! Ale jim přeci těch 150 hodin NEHROZÍ!! Tak proč by se za nás postavily.Děkujem vám tam nahoře za vaše soucítění s námi co jsme na ulici. Děkujem, že na nás myslíte.My, při každé hodině do zelenejch na vás taky myslíme!!(Škoda, že vám všem jmenovitě nemůžeme poděkovat!!Ozvěte se tady na vebu!) Miloši držíme ti palce a všem co se snaží,ale my nechcem odpracovat ty hodiny a čekat do 30.6.07,protože to skoro všichni stihnem odpracovat a čekat potom, že nám je zpětně ZAPLATĚJ???Miloši promiň, mně ale nepřipadá, že jsme všichni na jedné lodi!!! Mně připadá, že HRSTKA PĚTI TISÍC POLICISTŮ V ZÁCHRANÝCH ĆLUNECH SE NA LANECH SNAŽÍ DOTÁHNOUT POTÁPĚJĆÍ TITANIC DO PŘÍSTAVU NA OPRAVU A MEZI TÍM CO MAKAJÍ, SE NA TITANICU, KTERÝ se potápí,se na horních palubách tancuje, hraje hudba, pořádají se rauty a kapitán nařizuje plnou parou vpřed. Pán Bůh nás ochraňuj i když jsem atheista díky Bohu.!!!!!!!(použito z příspěvku,hezky napsané děkuji!)

Odcházím na tohle policejní svinstvo a osekávání výsluh čekat nebudu. Pane ministře udělal jste policii pěknou rakev a pan Kalousek ji spustí pod zem.

Chtěl bych je informovat ty policisty, kteří uvažují o odchodu od PČR. Nebojte se toho a odejděte co nejdřív dokud z toho budete ještě něco mít. Sloužím u policie 13 rok . Jen tak jsem šel na výběrové řízení jestli jsem schopen začlenit se do civilního života a ejhle já to výběrové řízení vyhrál. Nastupuji 1.5.2007 na funkci vedoucího směny v jedná nadnárodní společnosti za 17.000,- Kč nástupního platu. A to jsem absolvoval pouze jedno výběrové řízení. Takže není čeho se bát. Žijeme v kapitalistické společnosti a dobře se budou mít pouze ti co budou pracovat pro soukromý sektor a ne pro stát.

Nebojím se už to podávám, tady je opravdu konečná a jěště s držkovou.

Nazdar kolego máš absolutní pravdu já se nebojím a jdu také od tohohle spolku na ochranu opic. Já jsem už také sehnal docela dobré místo a hlavně žádnej stres. Já tady nebudu čekat až mě nějakej šulin vyhodí za nějakou blbost jako že jsem neměl na hlavě čepici a nebo že jsem neměl zapnutou bundu. A lepší to tady prostě nebude naopak bude to tady stát čímdál za větší kulové s přehazovačkou.Tak kolegové trocha odvahy a jdeme všichni do prd... Jinak všem přeju dobrou noc a hlavně bez problému prožitou. Tak zdárek

Musím souhlasit loď se potápí, na horních palubách se tancuje, hraje hudba, pořádají se rauty a kapitán nařizuje plnou parou vpřed. Pán Bůh nás ochraňuj i když jsem atheista díky Bohu.!!!!!!!

Jo já jsem téhož názoru že na horních palubách této lodi se bezmezně tancuje a my jsme zavření dol v kajutách a krmí nás vtipnou kaší.jo já jsem to říkal že se na nás každý z vysoka vyse.....Na obyčejném policatovi v téhle zemi nidy nezáleželo a záležet ani nebude to si pamatujte.Já jsem to už vzdal a nebudu se rozčilovat,protože mi to je stejně k prdu.Já říkám, že se to musí nejprve podělat tenhle systém a potom až začnou obyčejní lidí nadávat jak je to všechno možné že nemá pomalu kdo sloužita bude občas zase nějaký průser tak se s tím možná bud něco dělat.Jo to bylo porád že před branou jich čekají stovky a nikdy jsem žádného neviděl.Jo a když se jich hlásí nakonec 10 tak jich 9 neprojde z důvodu že jsou zdravotně nezpůsobilý.Jo pánové ale to není všechno,protože tihle mladí kluci to tady nevytrhnou jelikož z nich bude policajt tak za 6 let až se něco naučí jestli je to ovšem bude mít kdo učit.Jak tohle všechno přeci dopadne to jsem opravdu zvědavej-

Pánové nedivte se ten zákon byl stvořen pro ty vandráky na vysokých funkcích nikoli pro řadové poldy na ulici.