Komunisté chtěli Havla
před listopadem do své vlády!
Šéf KSČ Milouš Jakeš odhalil
největší tajemství dnešního
(post) komunistického režimu:
Sametovou "revoluci" provedlo
komunistické Gestapo StB!
Praha - Mohl se stát disident Václav Havel ministrem kultury v
předlistopadové komunistické vládě? Jakkoliv absurdní otázka to
dnes je, tehdejší generální tajemník KSČ Milouš Jakeš se jí
jeden čas podle svých slov vážně zabýval.
„Diskutovali jsme o tom, jak zastavit nástup
kontrarevoluce například i tím, že bychom posílili ve vládě tu
bezpartijní a jinopartajní část. V rozhovorech mezi sebou jsme
si o Havlovi říkali, že kdyby, tak ať se zabývá kulturou,“
říká dnešní důchodce Jakeš. Fakt, že zůstalo jen u úvah, hodnotí
někdejší nejmocnější muž v zemi jako chybu.
Unikátní svědectví předlistopadové elity přináší rozsáhlý výzkum
Akademie věd s názvem Vítězové a poražení, jehož výsledky budou
zveřejněny dnes poprvé. „V dvaceti rozhovorech si mohou
lidé zkonfrontovat osobní zkušenosti a vzpomínky z doby pádu
komunismu s názory někdejších vůdců této země,“ říká
vedoucí výzkumného projektu Miroslav Vaněk. K dalším třiceti
rozhovorům pak vědec získal disidenty z období komunistické
normalizace. Ti naopak podle Vaňka nabízejí pohledy z
„druhé strany barikády“.
K množství překvapivých - často vůbec poprvé zveřejněných -
informací patří i ta, že Československo mělo několik svých
Gorbačovů. A údajně prý mnohem schopnějších než Sověti. Tuto
roli na sebe bere třeba někdejší šéf pražských komunistů
Miroslav Štěpán či člen ÚV KSČ Rudolf Hegenbart. Za Hegenbartem
údajně přišel šéf slušovického agrokombinátu František Čuba s
plánem na svržení Jakeše.
Jakeš: Za Listopad může StB
Nebýt 17. listopadu, ocitl by se nicméně v čele
„státostrany“ téměř jistě ambiciózní Štěpán, jehož
Jakeš vychovával jako nástupce. „Byla v něm rozhodnost,
nebál se zodpovědnosti,“ chválí ho Jakeš.
Škrt přes rozpočet mu ale udělal všemocný šéf tajné policie
Aloiz Lorenc, který podle Jakeše naplánoval masakr studentů na
Národní třídě. „O tom jsem přesvědčen. Poněvadž z nás
udělal úplné hlupáky, když nás informoval o tom, že na Národní
třídě se nic nestalo. Šlo o promyšlenou akci StB. Navíc jsem
vydal výslovný pokyn, že nesmí být použito síly,“ tvrdí
Jakeš.
Tajná policie dělala podle něj vše pro to, aby přispěla k
„výměně stráží v čele komunistické strany“.
Diskusi na téma, nakolik jsou výpovědi bývalých komunistických
vůdců pravdivé, Vaněk zatím odmítá. „Ale dočkáte se.
Příští roky vydáme konfrontaci rozhovorů s archivními prameny a
analýzami historiků.“
Jakešovu výpověď považuje za věrohodnou proto, že bývalý
generální tajemník KSČ nešetří ani sebe a již patnáct let nemění
názory. „Ptáte se na zásah milicí proti demonstracím? Bylo
to celé zvorané. V noci mne probudil telefon a já tam v pyžamu u
toho telefonu přemýšlím, co dělat. Tak jsem rozhodl, kdo je na
cestě, ať dojede do Prahy, kdo není, ať nejezdí,“ popisuje
Jakeš rozklad mocenských struktur. „Stále častěji bylo na
jejich jednání patrné stáří,“ míní Miroslav Štěpán.
Autor: JAN GAZDÍK
Ruský státní organizovaný zločin
horší než Cosa Nostra
Americká policie je šokována
brutalitou ruských mafiánů
Motto: "Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do
světové ekonomiky a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to
jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto
způsobem vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil
zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala
prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York
nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun).
Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se
však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je
asi 350 miliard korun."
Pottsville (USA) - Odpovědnost za smrt pěti lidí, jejichž těla
byla na sklonku loňského roku vylovena z vodní nádrže nad Los
Angeles, připsal Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ruské
zločinecké síti. Ve zprávě, o níž nyní informoval americký tisk,
američtí vyšetřovatelé uvádějí, že brutalita ruské mafie předčí
vše, na co byla Amerika zvyklá v dobách italské Cosy Nostry.
Mrtvé se podařilo identifikovat jako Alexandra Umanského,
prezidenta společnosti Advanced Mobile Technologies v
Hollywoodu, Georgie Safjojava, prezidenta filmové společnosti
Matador Media, šéfproducenta Matadoru Nikolaje Charabadzeho,
účetní Ritu Peklerovou a obchodníka Mijera Muskatela. Všichni
přišli do Los Angeles z bývalého Sovětského svazu. Ze svých
domovů byli uneseni pro výkupné. Krátce poté však byli
zavražděni a odklizeni do vod nádrže.
Policie zadržela čtyři podezřelé, rovněž někdejší občany SSSR.
Žaloba je viní z vraždy. Miliónové výkupné, které pachatelé
vybrali, obětem život nezachránilo.
Případ vzbudil v Los Angeles velký rozruch a místní úřadovna FBI
dokonce ustavila zvláštní oddělení pro boj s ruským
organizovaným zločinem , který se v Kalifornii nebývale rozmohl.
Prokurátor Anthony Colannino, vedoucí tohoto oddělení, uvedl, že
každoročně vstupují do Spojených států ilegálně desítky tisíc
ruských zločinců. Mnozí mají za sebou kariéru v komunistické
tajné policii, armádě či zvláštních jednotkách ministerstva
vnitra. Jsou mezi nimi i bývalí komunističtí aparátčíci.
Nejčastěji se specializují na vykrádání bankovních kont a na
zpronevěry, pojišťovací podvody, obchod s narkotiky a vydírání.
"Gangsteři ruského původu se snaží násilí vyhnout, ale když už
zabíjejí, udělají to bez váhání," řekl Colannino. "Stará italská
mafie vás zabila a vdově pak poslala kytici. Tihle lidé, krutí a
bezohlední, jsou schopni zabít vás, vaši ženu, děti, sourozence,
rodiče i sousedy. Nemusí zbýt nikdo, komu by se kytice dala
zaslat." Dále viz
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004011502
Ruská mafie dnes představuje největší etnickou skupinu
organizovaného zločinu v USA - má více členů a působí na
rozlehlejším území než mafie asijské a latinsko-americké.
Ruský prezident Vladimír Putin
čelí obvinění z podpory zločinců
NEW YORK/MOSKVA - Němečtí šéfové rusko-německé firmy SPAG jsou
vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz. Členem dozorčí rady
přitom byl od samého počátku nynější ruský prezident. Podivné
kontakty ruského prezidenta Vladimira Putina s firmami spojenými
s organizovaným zločinem se již loni staly důvodem, proč
Washington prosadil zařazení Ruska na černý seznam států
napojených na praní špinavých peněz.
Jde o další ze série odhalení, které pronásledují Putina od
okamžiku, kdy po roce 1991 začal řídit zahraniční ekonomické
aktivity Petrohradu v éře starosty Anatolije Sobčaka . S
odvoláním na vysokého představitele administrativy bývalého
prezidenta Billa Clintona to tvrdí poslední číslo amerického
časopisu Newsweek.
Nynější prezident v té době inicioval, případně schvaloval
projekty, které pak realizovaly firmy spojené s organizovaným
zločinem. Putin se stal Sobčakovým pomocníkem především díky
tomu, že byl spojen s tajnou službou FSB a dalšími strukturami,
které byly nástupkyněmi sovětské KGB. "Potřebuji pomocníka. Já
se dokonce bojím vycházet z kanceláře. Vůbec nevím, co jsou
všichni tito lidé zač," postěžoval si tehdy starosta na aktivní
byznysmeny.
Německá stopa vede do Kremlu
Jednou z Putinových zásluh o rozvoj rodného města se stalo
spojení s německými podnikateli. Známé Dresdner Bank například
pomáhal zajistit kanceláře v budově bývalého německého
velvyslanectví . V dalších případech aktivní Sobčakův zástupce
dohodl odprodej nemovitostí v rámci privatizace městského
majetku.
Podle údajů polského listu Rzeczpospolita se do paměti zapsal
především prodej hotelů Astoria a Europa. Největší problémy
působilo a dosud ruskému prezidentovi působí spojení s
německo-ruskou firmou SPAG .
Spoluzakladatel této firmy, se kterým dojednal nesčetně obchodů,
německý právník Rudolf Ritter, je právě nyní vyšetřován v
lichtenštejnskou a rakouskou prokuraturou. Obviněn je z praní
špinavých peněz - v tom nejméně jednoho milionu dolarů pro
kolumbijský drogový kartel. Newsweek, podobně jako o něco dříve
italský list La Repubblica, tvrdí, že Putin byl členem dozorčí
rady SPAG. Figurovat v ní měl dokonce až do 7. května 2000 -
tedy do své prezidentské inaugurace . Mluvčí Kremlu to ovšem
popírají.
Jiné ruské zdroje trvají na tom, že jeho role byla čestná a
neplacená - měl pouze svou účastí zvyšovat důvěryhodnost firmy v
očích zahraničních partnerů. Proti Putinovi naopak svědčí jeho
úzké vztahy s aktivním činitelem SPAG, jistým Vladimirem
Smirnovem. Toho si dokonce později vzal i do hospodářské správy
prezidentské administrace.
Přátelství rozvědčíka,
byznysmena a mafiána
Podivné spojení Vladimirů, rozvědčíka a podnikatele, dovršil
kontakt s třetím údajným mafiánem Vladimirem Barsukovem
(Kumarinem). Ten byl velkým bossem petrohradských kasin a
restaurací a je pokládán za hlavu tzv. tambovské mafie.
Důvěryhodné ruské zdroje potvrdily, že Putin a Smirnov jsou do
dnešního dne spolumajiteli luxusního "městečka" víkendových
rezidencí ruských i zahraničních boháčů u Petrohradu .
Informace západních novinářů kupodivu nechaly většinu ruských
politiků v klidu. Pouze Sergej Juščenkov, člen parlamentní
frakce strany Svaz pravých sil, vyjádřil zklamání nad tím, že
Kreml k celé sérii obvinění Putina stále mlčí. "Podle mého
názoru je nutné obrátit se k soudu. Informaci tentokrát přinesl
respektovaný časopis, a může tak být zasazen těžký úder celé
zemi," řekl poslanec.
Nejbližší posuzování důvěryhodnosti Ruska se uskuteční na
zářijovém mezinárodním jednání v Paříži, kde budou představitelé
z bezmála třiceti států rozhodovat, zda mají zavést sankce proti
Rusku jako zemi umožňující praní peněz zločinných syndikátů .
Putin si ovšem již připravil svůj argument - na poslední chvíli
prosadil schválení zákona, který by měl zúžit prostor pro
podobné nelegální transakce.
Vraždy na státní objednávku
O tom, jak v Rusku již dlouhou dobu srůstají ruské tajné služby
a organizovaný zločin do jednoho organismu, tento týden
vypověděl i skandální text publikovaný pravicovým listem Novaja
gazeta. V úryvcích z připravované knihy dlouholetého pracovníka
FSB Alexandra Litviněnka se podrobně líčí, jak ruská
kontrarozvědka cílevědomě řídila činnost mnohých zločineckých
struktur. Viz:
http://www.maidan.org.ua/static/mai/1109731267.html
Litviněnko, který letos v květnu získal politický azyl v
Británii, je spojencem protiputinovského magnáta Borise
Berezovského. Jeho tvrzení jsou ale podle znalců přesná.
Putinovi kolegové, a to i v době, kdy Vladimír Putin sám od roku
1998 FSB řídil, měli jednak od soukromých firem získávat peníze
pro vlastní potřebu, ale současně je využívat i k plnění
"delikátních úkolů" - k vraždám.
Litviněnko v této souvislosti uvádí dlouhý seznam zemí (mimo
jiné Jugoslávii, Ukrajinu, Irák), kde najatí vrazi likvidovali
lidi, kteří se tam pokoušeli před FSB skrýt. Marně. Viz
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003092402
RUDÁ MAFIE V NEW YORKU
Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové
ekonomiky, a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co
umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto způsobem
vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil
zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala
prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York
nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun).
Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se
však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je
asi 350 miliard korun.
Náhodný objev
Před dvěma lety začala britská Národní služba pro potírání
zločinu (NCIS) sledovat aktivity společnosti YBM Magnex se
sídlem nedaleko americké Filadelfie. Tuto firmu založil významný
představitel ruského podsvětí Semjon Mogilevič (viz článek na
straně 46). Britové měli podezření, že podnik pere v Londýně a v
Kanadě špinavé peníze. Vyšetřování případu přivedlo pracovníky
NCIS ke společnosti Benex Worldwide, která měla svůj účet vedený
u londýnské pobočky Bank of New York. Od října 1998 do března
1999 vyšetřovatelé na tomto kontě zaznamenali zhruba deset tisíc
bankovních převodů. Celkovou částku vypočítali na 4,2 miliardy
dolarů. Okamžitě jim došlo, že zřejmě narazili na Mogilevičovu
pračku špinavých peněz a upozornili své americké kolegy. Banka
ihned odvolala své dvě klíčové zaměstnankyně - Natašu
Kagalovskou a Lucy Edwardsovou. Obě ženy se narodily v Rusku a
pracovaly ve východoevropské divizi Bank of New York. Manžel
Kagalovské (Konstantin) zastával v letech 1992 až 1995 post
ruského zástupce v Mezinárodním měnovém fondu . Edwardsová se do
Spojených států provdala v osmdesátých letech, aby se později
rozvedla a znovu se provdala za ruského podnikatele Petera
Berlina. Berlin je podle dostupných informací získaných deníkem
The New York Times jediným majitelem a zároveň ředitelem
společnosti Benex Worldwide.
Peníze na pomoc Rusku?
Minulý týden zabavily americké bezpečnostní orgány ze dvou účtů
vedených u Bank of New York asi dvacet milionů dolarů. Obě konta
patřily společnosti Benex. Speciální jednotka pro potírání
ruského organizovaného zločinu, kterou spolu s FBI založila
newyorská policie, však podle zprávy deníku The New York Times
prověřuje i další konta.
Oficiálně zatím FBI žádné vyšetřování nepotvrdila, nicméně Bank
of New York ve svém prohlášení z minulého týdne sdělila, že
spolupracuje s bezpečnostními orgány na "vyšetřování pohybů
peněz pocházejících z Ruska" . Ve čtvrtek byla o případu velice
podrobně informována americká ministryně spravedlnosti Janet
Renová.
Také ruská generální prokuratura minulý týden oznámila, že hodlá
zahájit vlastní vyšetřování případu. Ruské úřady zároveň
ujistily, že s praním špinavých peněz ve Spojených státech
nemají nic společného.
Minulý pátek ovšem deník The New York Times zveřejnil informace,
podle kterých procházely bankou špinavé peníze celý půlrok bez
toho, aby je Bank of New York zaznamenala. Celkem devět účtů
společnosti Benex Worldwide bylo totiž založeno mnohem dříve než
v březnu 1998, jak se do minulého čtvrtka americké bezpečnostní
orgány domnívaly.
The New York Times také v pátek informovaly o tom, že část
vypraných peněz mohla pocházet z Mezinárodního měnového fondu,
který v roce 1998 poskytl Rusku finanční pomoc ve snaze zastavit
řetězové pády ruských bank a posílit rubl. Ministerstvo
spravedlnosti se však podle důvěrných zdrojů amerického deníku
zatím nedomnívá, že by skandál jakkoli souvisel s aktivitami
Mezinárodního měnového fondu.
"Noví" Rusové...
Právě v Mezinárodním měnovém fondu získával své zkušenosti se
světovým bankovnictvím Konstantin Kagalovskij (42), který zřejmě
pomáhal při transferu peněz na účty společnosti Benex Worldwide.
Když se po dvou letech ve funkci ruského zástupce u MMF
Kagalovskij loučil se svými kolegy ve Washingtonu, kde fond
sídlí, řekl jim, že jeho nový zaměstnavatel - ruská banka
Menatěp Bank - bude jedním z pilířů transformace z komunismu do
kapitalismu. Deník The Wall Street Journal minulý týden citoval
tehdejší Kagalovského slova v tom smyslu, že Menatěp Bank bude
pomáhat generovat prestiž a sílu rodícího se ruského soukromého
sektoru.
Na první pohled se jeho slova brzy začala naplňovat. Kagalovskij
se nastěhoval do luxusního hotelového apartmá s výhledem na
Kreml a byl jmenován prvním náměstkem ředitele Menatěp Bank.
Počátkem roku řekl na valné hromadě akcionářů, že Menatěp Bank
se brzy stane významnou světovou bankou. Svým způsobem měl
pravdu. Banka sice loni zkrachovala, ale nyní se stala předmětem
vyšetřování v souvislosti s jedním z největších případů praní
špinavých peněz v historii USA.
Kagalovskij působí v současnosti ve funkci místopředsedy
představenstva ropné společnosti Yukos, kterou v roce 1996
zprivatizovala za velmi nejasných okolností právě Menatěp Bank.
Zajímavý je i příběh Kagalovského manželky Nataši. Narodila se v
roce 1954 v tehdejším Leningradu, kde vystudovala orientální
vědy. V roce 1979 emigrovala (anebo byla vysazena na Západ
sovětskými tajnými službami) do Spojených států a na Univerzitě
v Princetonu vystudovala obor zaměřený na Blízký východ. V roce
1986 nastoupila do Irving Bank, kterou v roce 1988 pohltila
právě Bank of New York. V Irving Bank se Kagalovská seznámila s
Lucy Edwardsovou.
Před sedmi lety byla Nataša Kagalovská vyslána do Ruska, aby
spolu s dalšími americkými bankéři pomohla v komunismem
zdecimované zemi vytvořit bankovní systém západního střihu. Její
šarm a schopnosti ohromily v Rusku nejen americké poradce.
Krátce po návratu ze své mise povýšila v roce 1992 Nataša -
tehdy ještě Gurfinkelová na šéfku východoevropské divize Bank of
New York. Ve svých sedmatřiceti letech se zdála být ženou na
svém místě. Nejenže plynně hovořila rusky, ale dokázala pro
banku zajistit v Rusku i velice lukrativní obchody. Její "akcie
posílily ještě tím, že za muže si vzala někdejšího prominentního
kremelského reformátora a později bohatého ruského podnikatele
Konstantina Kagalovského.
"Každý ji znal, řekl v rozhovoru pro The New York Times bývalý
předseda jedné významné západní banky, která intenzivně
obchoduje s Ruskem. " Byla to jednička, především díky svému
manželovi , dodal.
Před deseti dny se však její hvězdná kariéra zhroutila. "Je to
vážná věc. Řekli mi, abych s nikým o ničem nemluvila. Je mi to
všechno moc líto, řekla Kagalovská minulý týden v krátkém
telefonickém rozhovoru pro The New York Times.
Rusové kromě nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí
opravdu dobře - organizovaný zločin. Americký deník The New York
Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí:
ruská mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu
Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147
miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených
informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám
USD, což je asi 350 miliard korun.
|