KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.

Omyl, na ÚP Ti nic nedají, protože máš rentu. Ta ti musí stačit.

To se mýlíš, na ÚP je nutno ihned se nahlásit, neb za tebe platí zdravotní /stále/ a sociální /3 roky/ pojištění stát!

Kolegové ( nyní již bývalí) k 31.3.2007 jsem to po 32 letech služby v přímém výkonu zabalil, jsem nyní neskutečně šťastným (svobodným) člověkem. Klidně spím, zlepšená životospráva, pohoda doma a s vnoučaty, konečně začínám dávat do pořádku, co jsem kvůli službě doma zanedbával, včetně koníčků. Žádné SIAŘ, IAŘ, nařízení - rozkazy, příkazy vedení, spisy mně již ve snu nestraší. Evidoval jsem se na ÚP ( platil jsem 40 let poplaty z mzdy, ať nyní platí stát), mám relativnnnně 5-měsíční dovolenou ( do další práce se zatím nechystám), než si v srpnu požádám ještě o starobní důchod. Na rentu a odchodné si také ještě chvíli počkám, ale již nyní Vám musím říci jsem nad míru spokojený. Těm mladším, nebo kratší dobu sloužícím nezávadím, ale jako bývalý polda Vám bud vždy držet palce v boji proti Vašemu vedení , zákonu co Vás diskriminuje a dabl doktorovi. Pokud Iniciativa a UBS mají kolonku k příjmu i nás bývalých poldů, rád se připojím.

jj. svatá pravda

když jsem odcházel po 10ti letech, doktor při výstupní kontrole mě povzbudil tím, že řekl - jen blázen je víc jak 10 let u policie...

11000 nespokojených policistů převážně v nejnižších třídách, kteří doplatili na nový zákon.

Nepoužívej cizí jména, viz. tečka, zbytečně neurážej, diskuse je převážně pro st.zam. a rozumné lidi. Tak se do toho neangažuj a nepruď. Otevři si vlastní dis.fórum, třeba takových jako jsi ty je víc a máte si jistě co říct.

Ahojky já nejsem ta tečka, která se tady za mě vydává a dělá tady akorát pěknou ostudu. Já jsem ta slušná tečka já nikoho nenazývám do idiotů to bych so osobně nedovolil.

Můžu poprosit RAMBA, ve slově psychika je po ch měkoučké i, doplň si vzdělání a potom se zapoj do diskuse.

Ty idiote, přečti si příspěvky svých kolegáčků a pak mluv. 90% z vás neumí česky.

Na rozdíl od tebe pane idiote mám VS a ve státní správě nepracuji. Kvíz pro tebe, kde mě chybí čárky?

Ve škodovce si pod pohrůžkou stávky vynutili zvýšení mzdy o 10%, + roční 10 000,- prémii. Dělník od pásů tam má dnes 17 000,- Kč. Tak mě řekněte, proč se tady účelově brání zvýšení mezd těm, kteří chrání zdraví, majetek atd. Tyto služby se nedají penězi ani zaplatit.

Nesrovnávej práci na páse s válením koulí v autě. Srovnej počet smrtelných zranění u policie a třeba u řidičů z povolání. Pak hošánci mluvte o riziku. Když se bojíte zakročit, tak jděte od toho, fňukny.

Počet policistů, kteří od r. 1990 zahynuli ve výkonu je 90. převážná většina z dopravní služby.

U policie máte již při nástupu víc než dělník na páse a srovnávat zatížení se nedá a riziko - jaké je u nováčka, který studuje ZOP - prakticky žádné, tak již nefňukejte a pojďte také na pás .

Tak to stojí za to, v této republice člověk neví o co těm nahoře jde :http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=397518

Je jasné, že pokud nebude mohutná, řádně připravená další demonstrace, nejlépe se zdravotníky, učiteli, tak s námi všemi je ámen.Tedy i s námi rentiéry. Před dvěma měsíci zde bylo na webovkách sdělen jeden návrh na orubání rent a odchodného, mocipáni jsou schopni všeho, strašná nejistota, co se týče sociálních nejistot, ve státe je strašný bordel všeho druhu, stát nezajímá policista, hasič, bachař, jde jenom o peníze, ten zajímavý kapitalismus, vyždímat nás, pokud můžeme, tak makat, když už nebude sloužit zdraví, a podobně, tak vykopnout, aby stát nemusel nic platit, viz můj níže uvedený příspěvek. Jestli se nic do roka nezmění, služba v těchto složkách je sebevražda, dělat nikdo za dáčo nebude, mladíci nepůjdou k policii pracovat a sloužit za těchto podmínek, je lepší disko a užít mladí, než nasazovat život ,zdraví, řešit problémy, tahat se s feťáky, se zločinci a další svoločí. Připadá mne to cílené, aby se nerozkrývaly lumpárny mocných, viz FIPO.Je zajímavé, že to na západě Evropy funguje, policista, bachař, hasič má prestiž, vyšší renty, tohlo je možné jenom u nás. Nezbývá, než demonstrovat co nejdříve, než mocipáni dají dodatek k orubání rent, popřípadě bez nich a též rentiérům, pak jsou z nás žebráci. Držím palce, na Prahu na Prahu bývalý kolega por Marek z České Lípy.

Myslím, že jsi provokatér , který se chce bavit, jak se policie znemožní při demonstraci.

.. to není provokatér, to je magor!!!

Máte radost z Egonků ? pane ministře? a řeknete nám kolik ta sranda pana ministra informatiky stála ??? to by nás daňové poplatníky moc zajímalo... kolik nás stojí Vaše machrování...

Pánové a také je dobré si hledat průběžně jinou práci. Když najdeš dobře placenou a budou se tam k tobě slušně chovat tak není co řešit. Ono totiž v okamžiku když se člověk rozmyslí, že odejde, nemusí být taková dobrá práce zrovna na skladě.