Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

"copies": Jsem v prac. poměru jen 2roky, tak vám to můžu zcela přesně popsat: 3roky budete dělat jen podřadnou práci bez výhledu na zlepšení, 3roky si nebudete moct vzít úvěr, a po třech letech budete opakovat zkoušky a doufat, že tím váš pracovní poměr neskončí + neadekvátní platové ohodnocení...
Jen blázen do toho půjde !

Který dobrodruh se hlásí k tomuto ústavu?

Já důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha a můj věrný sluha Sancho Panza. A nikdy to nevzdáme. Nikdy !!!

Hrozně by mě zajímalo, jak je možné, že policie nemá na benzín. Od 20. dubna máme posledních 58 litrů do konce měsíce. Jsme malý oddělení s velkým územím. Prý je strašně moc peněz na odměny, které nám ale neumí rozdělit a na benzín není. Již tento měsíc jsme bez odměn, protože minulý měsíc jsme překročili limit 300 litrů na měsíc. Příští měsíc pokud opět překročíme limit dostane vedoucí spoření atd. Průměrně každý měsíc projezdíme kolem 450 litrů. Takže těch 300 je opravdu málo. Je zarážející, že tyto limity nejsou všude stejné v rámci jednoho Okresního ředitelství. Pane ministře a PP zamyslete se trochu!!! To je ostuda pořád chcete aby policisté byli více vidět, ale nic proto neděláte.

Ale co to tady píšeš? Na pohraniční je tolik benzínu, že to nestačí ani projezdit. Stačí udělat pořádek a nestěžovat si.

Pohraniční policie je trošku něco jiného, než obvody. Policista pohraniční totiž benzín má, zato mozek někdy ne. Tato zašívárná je přitom stejně, nebo lépe placena, než práce na obvodech.

Pohraniční není pod vnitrem a mají daleko lepší zázemí. Benzin se zdražuje, proto budou problémy.

nooo uprimne. mimo jine je dobre se podivat jak tvuj managemant si vozi v osobnim volnu sve zadky domu a po kseftech. vsadim se uz ani nevedi co to je MHD. a ze to neni jenom jedno auto. ale to je asi zas o necem jinem

Management si vozí své pozadí už dlouhé roky domů a to stojí hodně a hodně peněz.

Jak jednoduché a ubohé odsuzovat druhé za to že jsou u jiné služby policie. Tito "kolegové" nám dělají do našich společných kalhot. Je nutné štvát se mezi sebou ????? Jak se říká, závidíš ??? pojď mezi nás !!!! nechceš ??? tak mlč !!!

Přijde policajt do krámu a říká: "Prosil bych tkaničky do bot."
"A jaké?"
"Jednu levou a jednu pravou!"

Kterej to napsal? Hlas se, chybí nám parťák.

To jsem byl já, policista po 20 letech služby ve 3. třídě na ulici. Já tomu všemu rozumím nejlépe. Akorát jsem hrozně finančně nedoceněnej. Proč nemám tolik peněz jako krajský ředitel? Já si je přece zasloužím.

cheap tramadol [url=http://www.realhp.de/members/kingosdisko/cheaptramadol.html ]cheap tramadol[/url] buy xanax online [url=http://www.forgeturl.com/5f8be7]buy xanax online[/url] generic xanax [url=http://www.radiobase.net/exit.php?url=www.pridesites.com/pr elavajio/genericxanax.html]generic xanax[/url] order phentermine online [url=http://club.giovani.it/.root/media/25088//orderphentermineo nline.html]order phentermine online[/url] buy tramadol online [url=http://www.freeforumshosting.com/?mforum=buytramadoloine]bu y tramadol online[/url] order cialis [url=http://yourfreebb.de/5262/]order cialis[/url] buy xanax [url=http://snipurl.com/1hi9d]buy xanax[/url]

Stejně náš slavný pan ministr tyto příspěvky nečtě jelikož ho naše problémy absolutně nezjimají

Je to smutné, že byl vytvořen tento nový zákon a bylo v něm zapomenuto na lidi dole v podpalubí, kteří dělají tu černou práci, která je na očích veřejnosti.
Agresivity, napadání a vulgarity vůči policistům příbývá a pány zákonodárce zajímá tato složka jenom jako předvolební součást boje a intrik v mocenském boji o koryta.

V jakém podpalubí ?? Ti lidé pracují na ulici mezi lidmi, lépe řečeno na veřejnosti. Musí podle toho vystupovat a v lepším případě samozřejmě i vypadat. Byl jim dán status VČ, ale v mnoha případech je to spíš mateřská školka (viz čepice, kšiltovky apod. banální věci) není na rozhodování místně příslušných vedoucích funkcích, ale rozhodování PP ČR.

Právě statut veřejného činitele, ale to je tak asi vše. Jinak je to figurka po které vedení jenom šlape.

Přečetl jsem si zde diskusi děs a hrůza. Hlavně provokace některých pod hlavičkou civil. Je jasné, že když si středoškolsky, vysokoškolsky, se středním a bez vzdělání občané jako povinnou četbu po chvilce přečtou starý a nový náš zákon, zjistí, že je zde účelově státem ožebračit ušeřit peníze na řadových policistech, je výhodný pro ty, co jsou ve funkcích a nejméně 3O let. Je rarita, že masa plukovníků má důchod a k tomu ještě nehorázný plat, toto je rarita v Evropě, snad i ve světe, nikdo jim nic nezávidí, ale vyhlásil bych výběrové řízení na všechny funkce a nestačily by plné autobusy pro výstup, protože plukovníci počkají ccc 1. rok a pak polici pápápápápápápá. Je zde propastný rozdíl v platech řadových policistů a a ti co velí. Je jasné, že dneska nikdo dělat zadarmo nebude, bez příplatků, noční, soboty, neděle, nadělávat cc 10 svátků, 150 hodin za dáčo, bude do konce roku ještě hodně akcí, takže dále ve službě, rodina stranou. Dostal jsem dneska zamítnutí odvolání proti poloviční valorizaci, pánové, mocipáni se špatně vyspí, pak žádná valorizace, pak se sundají tzv. renty, dneska výsluhový příspěvek nejsme právní stát, pořád se mění pravidla hry. Pracuji po celé ČR, dělám obdobnou práci, v současné době, když jsem viděl platové tabulky mám o 10000,-Kč více, čistou hlavu, bez šikany, jsem pan Marek, již občan 1. kategorie, ale pořád duchem policista, 24 let na ulici je pořádný kus života. Kdo má nárok na rentu, připlácne k tomu plat, dokud je mladý, je pak v pohodě, ale po 40ti letech věku, pak po 50 ti letech věku, je to problém, jste staří opotřebovaní, že jsme nasazovali život , zdraví, rodiny trpěly a další negativa, to nikoho nezajímá, jenom, civilistů smích, v televizi se uvádějí bláboly, proti policistů, hasičům, bachařům, ale bez této práce by společnost neexistovala, co je bohatému majetek, když jej někdo ze zadu křápne do hlavy a neužije jej a podobně. Prirorita občanů je chránit život, zdraví a majetek, úkol policie, ale toto mocipáni nechápou, novým zákonem ušetří ročně miliardy korun, stačí cc 2500,-Kč ušetřených v průměru u ccc poloviny policistů, x 12 měsíců, kdyby se ale tyto peníze nerozkrádaly, to je největší zlo v republice. Mnoho policistů ccc8 let do zadu co šlo nuceně do civilu, jde to přes 10000 osob, by sloužilo dále po 10 let, miliardy korun stál výcvik, výzbroj, výstroj, zkušenosti, duševno, vzdělání, hold jsme velice bohatý stát, na to máme. Každá skupina občanů si hájí svoje sociální jistoty, lékaři, učitelé, dělníci ve škodovce, protože kapitalismus není nic dobrého pro lidi. Pro provokatéry, názory Vám neberu, ale když nerozumíte podstatě věci, tak neotravujte, když závidíte, bežtě dělat dle nového zákona třeba policisty, bachaře, hasiče, a pak se Vás zeptám po 24 letech, jak se slouží za těchto podmínek, jestli zde ještě budu.Každý kdo zde má nemístní poznámky, kdyby Vám někdo šáhl na peníze, na jistoty, to by byl řev, tak pánové buďte soudní. Pro mladší kolegy, nesočte na starší, nemají to lehké, jsme na jedné lodi. Jediná cesta, a to je demonstrace, nejlépe s učiteli, lékaři, státními zaměstnaci proti státu, protože se připravuje další naše ožebračení, všechno sundají, je jim to jedno. Také je jasné, že při dnešních podmínkách většina sloužících poicistů nedosáne ani 15 let služby, půjdou do civilu a stát ušetří. Je zajímavé, že všude ve světe si policistů váží, u nás nejmenší renty, i dle nového zákona, včetně kolegů ze Slovenska. Nikdo nepůjde k policii bez socialních jistot, pak třeba po 40 letech věku, nebude zdraví sloužit, praxe v oboru pryč, asi z Vás by mohl být bezdomáč, toto ať si přečtou poslanci , je jich asi 200, dva slepili nějakou vládu, prostě demokracie jenom duní. Toto nejsou nářky, u nne to bude zapár let na lepší nákup při té valorizaci, je nutno zvýšit platy řadovým policistů, zkoridovat platy mocipánům, slova pana Langra, ale nějak se mu to nedaří, věřím v lepší zítřky, kdybych byl civil, tak držím palce, protože policie je třeba, hasičů, bachařů, ale jsem pořád duchem polda po 24 letech služby, nebýt toho zlodějského zákona, sloužil bych dále, jako nás tisíce rentiérům, držme při spolu , nehádejme se, civilisté mají radost, dejte na sebe chlapi pozor, všude samá zvěř, nehodní lidé, justice netrestá prasárny jak má, pěknou sobotu a něděli přeje bývalý kolega por Marek Ladislav sloužící na OOP Česká Lípa.

MĚ BY JENOM ZAJÍMALO, ČÍM CHTĚJÍ MOTIVOVAT A NALÁKAT NOVÉ POLICISTY, KDYŽ NEMAJÍ PENÍZE.

Jaký je názoz kolegů z České Lípy, sdělte .

Nelze zde uvádět veškeré okolnosti. Nejde o fňukání, ale o právo vědět za kolik dělám !? Ale jedno vím jistě. Ty seš asi pořádnej pták, kterej nedělá 150 H zadarmo (asi i kdyby jsi měl, tak by ti to nevadilo), kterej nechodí o SO/NE/SV/NO do práce, které jsou v "C" podle ZP placené. Prostě u této firmy nevíš přesně za kolik děláš a to je špatně. Zkus svým zaměstnancům říci "teď budete pracovat pár hodin zadarmo, protože se mi to hodí krámu a já vám to někdy nějak zaplatím" :-(. Myslím, že by si špatně pochodil. A dále už to rozebírat nehodlám, protože ty seš buďto zkouřenej a nebo ujetej a možná chytrolín na nějaké funkci. Práce s lidma (grázlama) na ulici je potřebnější, než nějaký zástrk u papírů a psaní dokola - ODLOŽENO § - PACHATEL NEZNÁMÝ a dokola a dokola a k tomu další písemnosti a k ničemu to dobrý není, jen se popíše zbytečně spoustu papírů a promarní spoustu času .... Jako to teď - vysvětlovat nějakému joudovi, že o škole to není, že na ulici stačí silní a chytří (nebo obráceně) a které ta práce baví. Ale nevím z jakého důvodu by na tom měli být finančně biti. A od starých se mladí učí. Škola mnohdy nestačí. Praxe je nejlepší škola. A ti nechytřejší jsou velící :-) Hauk.

No, ještě, že už to není podle tebe. Dělnická třída jako jediná hybná síla dějin, pracující inteligence (za méně než dělník, protože jinak by si vyskakovala, jen hrála tenis a šňupala koks) a imperialističtí kapitalisti krvelačně číhající na našich hranicích. Jako bych ten marxismus-leninismus a politickou eknomii četl mezi tvými řádky. Máš to asi pěkně zažraný pod kůží. Ale už se prober. Skončilo to, i u PČR. Asi jsi byl při PŠM hodně pozorný.
P.S. Ale za těmi dráty jsme byli my, ne oni.

Hele o čem to tu žvaníš. Nás mladší ročníky to vůbec nezajímá. My pouze chceme za odvedenou práci svou mzdu. Jako to je jinde v Evropě. Pokud tu tedy nepraktikujeme nějaký Rumunský model. Můžeš mi prosím tě prozradit své služební zařazení ?

Civile už drž pysk, kdo to má číst ty tvoje žvásty. U nás je 15 vysokoškoláků a ten tvůj žebříček je přesně naopak, na funkcích sedí staří kmeti SŠ a spousta z nich neumí už ani pozdravit, natož vést lidi. Kecy jako kariérní řád si nech pro mladé a blbé, tady ti to nikdo nesežere, jeto stejné jako v soukromém sektoru

a ještě k tomu vzdělání: je zajímavé, že ani jeden VŠ nemá hodnocení, které by mu umožňovalo postup výš, a to se může stavět třeba na hlavu nebo studovat další VŠ..... Lidi na ulici, kteří ti jednou možná budou pomáhat, chtějí zaplatit za odvedenou práci, nic víc a ne dělat zadarmo, platit si díky nedostatku lidí ubytovny na druhém konci republiky stejně jako cestovné a další výdaje s tím spojené a chtějí mít odpovídající a slušné podmínky pro práci a pracovní prostředí. O motivaci a vztazích na pracovišti se nebudu raději vyjadřovat a jen doufám, že to slušní lidé jako vždy nepocítí....

Pane ministře, chci pouze pravdivou odpověď na zatím nikým nezodpovězenou otázku. Co bude s pohraniční policií po vstupu ČR do Schengenského prostoru. Kdy už někdo otevřeně řekne, co a jak bude s policisty z hranic. S jakým počtem policistů počítáte do budoucna a kam je převelíte. Celníci před vstupem ČR do EU již rok předem věděli, co s nimi bude a mohli se podle toho zařídit. Je hrozné žít v nejistotě a očekávat od 1.1.2008 propuštění.

On to říct nemůže, protože kdyby začal mluvit na rovinu tak mu všichni utečou!

výše uvedená odpověď je asi pravdivá, neboť každé minist. má snižovat úředníky

Jo co myslíš že by s váma bylo. Půjdete sloužit na hlídkové jako třeba 1. skupiny DI

zoodpovězeno na http://www.langer.cz/public/nazory.php?menu=59&tema_id=3&page=2< br />
Je to jednoduché, vytvoří se ICP - kde se dostanou z RCPP vyvolení a známí známých

Trochu bych Vás opravil, budu to přičítat na vrub tiskařskému šotku. Správně by tammělo být napsáno: Celníci ani rok a ani půl rok a někde ani čtvrt rok před vstupem do EU nevěděli co s nimi bude a nemohli se podle toho zařídit. Ad hoc: Někteří ani vlastně dnes neví co s nimi bude a to mají být převedeni na jiné doposud však neznámé pracoviště již za pár dní. Heslo dne, které zaznělo z managmentu zní: I v americe se lidé stěhují za prací, tisíce kilometrů a rodiny se přizpůsobí. Vivat Amérika a český manažment. 361 magna tergum!!!

pane Langer vy chcete vzdelane policisty. ale na MV a hospodarskych spravach vam pracuji lide mnohdy bez maturity a na tabulce pro VS. budeme to okecavat opet zkusenostmi?? a jakymi?? :-DDDDD

Kdyby jen tohle, oni pobírají důchod+plat a ještě se cítí nenahraditelní.