Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

janota je kalouskuv ritopich.

Ať je to jak chce, vůbec mu nezávidím. V takovém svrabu v jakém je republika v současné době ještě nikdy nebyla. Já bych na jeho místě rozpočet sestavovat nechtěl. Kde ubrat a kde přidat bych věděl, ale není politická vůle nic z toho prosadit.
PS.
Nesrovnávej prosím Janotu s Kalouskem. To je jako srovnávat vepřový řízek s kouskem flaksy. Janota nesestavuje první rozpočet.

Kdo tam Janotu zvolil, že dělá taková rozhodnutí?

Kalousek, tak jako celá řada ministrů financí před ním, by nikdy bez Janoty státní rozpočet do kupy nedali. Kalousek navíc je všehoschopný hajzl. Není bez zajímavosti, že prvně se nechal ukecat do vlády až za ódésáků. Předchozí vlády věděly, že s Kalouskem jako ministrem vede jediná cesta. Do pekla. A také se tak stalo. Ale to je chyba ódésáckých hlupáků.

http://www.novinky.cz/diskuse?id=179285&articleId=/krimi/180319- loupezivy-policista-byl-okamzite-propusten.html§ionId=3

Jo Ivane, starý jsi nechal odejít kvůli tvé reformě a nabral jsi toto :-(( A bude hůř.....
Do pekla s tebou.

Je v pořádku, že ho vyhodili. Je to ostuda v policejní uniformě. Toto si vůbec nesmí policista dovolit a to ani v době krize. Je to neomluvitelný čin. Je dobře, že se na něj přišlo hned ze začátku, jinak té ostudy mohlo být možná ještě více.
Svůj díl na tom má i bývalý ministr vnitra Ivan Langer. Většinu starých zkušených policistů více méně donutil odejít a to co k PČR přišlo při jeho náborových akcích je děs a hrůza.

Souhlas, výsledek Langerova sběru z draze zaplacené náborové kampaně! Něříkám, že všichni, ale někteří jsou fakt případi a ještě jim dát do ruky zbraň :-(

Ministr Janota chce zrušit daňové osvobození výsluh policistům a vojákům, v rámci rušení daňových vyjímek.Více v tomto článku : www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/janota-chysta-superdan-a-masak r-danovych-vyjimek_141026.html

Co na to odbory???????
Už aby byly volby!!!!

Tlučhubovi Kalouskovi s Janotou vážně už šiblo!!!:-/

Ano, pan Janota o tom uvažuje, však to taky dal dohromady za minulé vlády společně s nenáviděným Kalouskem. Janota do této přechodné vlády byl navržen ODS, a jak všichni víme, tak ODS nikdy policistům, hasičům, vězeňské službě atd. nepřála, vždy co udělala, tak to vedlo k horšímu. On ten Janotův návrh nebude nikdy přijat, už byl 2x smeten ze stolu. Janota a takoví jako je Kalousek a spol. po řádných volbách v roce 2010 ve vládě nebudou, ODS nebo ta Kalouskova strana Top 09 vyhoří. A pak můžou vymýšlet různé kokotiny.

Nerad bych byl špatným prorokem, ale ten Janotův-Kalouskův návrh na zdanění výsluh, atd. by náhodou projít mohl. Myslíte si že se ČSSD bude bít za pár tisíc příslušníků ozbrojených sboru? Vždyť když na to přijde, tak nemůžeme nic dělat, protože demnostrace je málo a stávkovat nesmíme.

Neprojde, to jsem si jist. Janota je v přechodné vládě a ČSSD ( i KSČM ) nepůjde před volbami proti tomu za co, v době vlády ODS, bojovala. Každá strana bude potřebovat každý hlas a ono nás pár tisíc příslušníků ( hlasů ) je. Tohle je jen spekulativní výplod pana Janoty. Začátek krize ODS podcenila, tak Janota ( dosazen ODS ) se teď, když je pozdě, stébla chytá. Ono to totiž není jen o výsluhách policistů a vojáků od daní, ono v těch 40 návrzích, vypracovyných panem Kalouskem, jsou i položky týkajích se poslanců, senátorů a další věci a to by byli po skončení přechodné vlády tito zainteresovaní sami proti sobě. A proti sobě a proti svým zájmům nepůjdou. To jsem si jist na tuty. Vždyť si ty platy teď místo 20 procent snížili taky pouze o 4 procenta, chudáci. Já ten článek Janoty z HN dnes četl a už teď tam píše Bohuslav Sobotka (ČSSD), že nesouhlasí s tím, aby na těchto návrzích byli biti jen zaměstnanci. Nemá cenu dál o tom spekulovat, ale dnešní vláda a poslanecká sněmovna nemá na to něco schválit či zrušit, domluva je vyloučená. S pozdravem.

Jestli to začne platit,tak drtivá většina našeho oddělení se jim na zákaz stávkování vyse.e z vysoka.

Od ledna 2010 dělám jen to co musím ani o píď víc. Ze mě si nějakej černoprdelnickej kolaborant nebude dělat onuci.Za pracovní aktivitu si dám klidně do hodnocení nesmyslnýho cáru papíru "sebehodnocení" pro nějaký dvě blondýny z policejního prezídia, kterým je to stejně u pr...e, klidně nejhorší známku :-p

jsou naplněny a může dojít ke generačnímu špuntu. Ještě bych udělal hloubkový audit a došlo by k poklesu stavu o 20%. (viz. některé složky, které po Schengenu měli být více redukovány a sami policisté tuto skutečnost přiznávají - jo přežít někdy službu je pořádná zabíračka. To by jsme se měli a žádná 4% by nemusela být.

pravda pane továrníku!

jo, jo....policisté z cizinecký by měli jít ukázat kolegům z hlídkové, jak se pozná padělaný nebo pozměněný doklad cizince. V této oblasti je u republikové policie nulová znalost. Bohužel....

jsou naplněny a může dojít ke generačnímu špuntu. Ještě bych udělal hloubkový audit a došlo by k poklesu stavu o 20%. (viz. některé složky, které po Schengenu měli být více redukovány a sami policisté tuto skutečnost přiznávají - jo přežít někdy službu je pořádná zabíračka. To by jsme se měli a žádná 4% by nemusela být.

Majitel rozestavěného domu v Hradišti na Teplicku v sobotu večer podle zjištění MF Dnes přichytil zloděje, kteří mu kradli stavební materiál. Vypravil se za nimi a zavolal policii. Šlo o romskou rodinu z nedalekého Lysce, jejíž členové na policisty, kteří přijeli případ vyšetřit, zaútočili s latěmi v rukou.

Zajímavé je, že na www.tn.cz je k tomuto článku zablokována diskuze, proč asi?! :-))

Ty opravdu nevíš proč je diskuze zablokovaná? Vždyť se v tom případě jedná o velmi utlačovanou menšinu v naší republice. Proto tak nebyl nikdo zatčen.

Jelikož se jedná o tu "milovanou menšinu" tak se nic neděje, všechno je v pořádku. Kdyby se jednalo o bílého, tak to máš bleskově naděleno třeba ve zkráceném řízení. To je ten metr na všechny stejný. Bílí budou makat a barevný krást. Demokracie jako prdel.

Kolego tomu se neříká demokracie, ale dělba práce. Někdo pracuje a vytváří hodnoty a někdo krade. Tak to holt na tom našem kostrbatým světe funguje a to už od vzniku první lidské civilizace.

odcházet včil, vlastně v roce 2011 jelikož průměr renty půjde do hajzlu....

Ty už rentu nedostaneš. Renty byly správně podle starého zákona, to se ještě u policie makalo, podle nového už se žádné renty dávat nebudou. Není za co.

Přesně tak.Rok 2011 je už pozdě.Až US vrátí paskvil 361 k přepracování do PS,tak se budeš divit o co všechno příjdeš.

for Degradovaný
Kolego o co myslíš že přijdeš? Vůbec o nic. Už aby byl paskvil konečně přepracován, ale ne poslaneckou tvořivostí, ale odborníky, kteří vědí o co vlastně jde.Naši opravdu DRAZÍ poslanci to už jednou posrali, tak doufám, že dvakrát neudělají stejnou chybu.

pro XXX
Tak naše odbory přepracují paskvil 361 a poslanci ho beze změny schválí,tak jsi to myslel?
Už to neber,ani ředěné!!!

for Karel.
Karle kdybych to bral, tak bych to co jsem napsal napsat nemohl. A protože to neberu, tak jsem pořád ještě alespoň trochu optimista a věřím, že i naši DRAZÍ poslanci mají občas světlé chvilky a odvedou pořádnou práci, za kterou si je velmi slušně všichni platíme.

Držme si klobouky jdeme s platy dolů.......

bylo načase!!!! za tu flákárnu.

Zdravím, tak kolik zpracovatel půjde do mínusu? Na oddělení 1 typu tak počítám kolem 1.000 Kč čistého....?

Jenom 1000 Kč,-? A pro ten litr takového zděšení?

No uvidíme kolik to bude v reálu,ale počítám,že to bude víc než 1000,- Kč.Každopádně nebydlím u rodičů a starám se o ženu na mateřské,která se taky snižuje a ne jen o tisícovku.
Pro mě je i "pouhá" tisícovka takový ranec peněz,bez kterého se prostě neobejdu a začnu si asi přivydělávat na černo.
Jak se do lesa volá............

jsi policista a určitě si ve službě poradíš,jak si vyrovnat plat a nemusíš makat nikde na černo :-)))

Jak se do lesa volá...

Dáš pár pokut bez bločků a můžeš nechat manželku na mateřské třeba 4 roky. Však víš jak na to, néé?

začni po sobě žrát eskrementy a vyjdeš!

http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2009/09/25/kalkulacka -o-kolik-prijdete-kvuli-uspornemu-balick/?cid=648546 našel jsem nějakou orientační kalkulačku...

V sobotu po půlnoci v Krnově policisté pronásledovali vozidlo BMW, které ohrožovalo bezpečnost silničního provozu a ujíždělo před policejní hlídkou. Na služebním vozidle měli policisté zapnutý modrý magnetický maják a při pronásledování používali akustickou signalizaci. Do prostoru mezi pronásledovaným a pronásledujícím vozem vstoupily na přechod pro chodce zpoza křoví dvě osoby," popsala incident policejní mluvčí Pavla Tušková.

Je to jednoznačně oboustranně veliká tragédie!

"Bylo po půlnoci, odhadem tak čtvrt na jednu. Díval jsem se zrovna v televizi na Delona, když jsem pod okny uslyšel houkání, skřípění brzd a pak takovou zvláštní ránu, při které mi naskočila husí kůže. Běžel jsem se podívat z okna a už jsem cítil, že se stalo něco zlého,“ popisuje událost Bohumil Kralik, který bydlí kousek od nebezpečného přechodu.
Každý myslící člověk, pokud vstupuje na vozovku, se zastaví a zvláště tam, kde mu brání ve výhledu nějaké křoví. Policejní houkačku lze také stěží přeslechnout.
V každém případě, škoda mladého života.

Já si myslím, že nějaké auto honit za cenu života je nesmysl. Zřejmě nějaký akční policista za volantem, s IQ houpacího koně. Kdyby ho nechal jet a nesmyslně za ním neletěl, mohla ta slečna žít a ten druhý nemusel ležet na ARO. Ať si to každej přebere jak chce, v tomto případě to byla nesmyslná nehoda.