1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Ottíku já přišel o rehabilitaci, kterou jsem vloni měl, o mimořádné povýšení a peníze za státní svátky, noci a víkendy jsou nenávratně pryč. Prasata z managementu se jenom smějí jak krásně jim zákon na úkor řadových policistů vyšel.

Chlapci hlavně zdraví, lepší už to (dole) nebude.- Napnout závity, udělat VŠ a vyhnat na příspěvek ty co již mají nahrabáno. Páčko.

to otto: mýlíš se, já jsem u VS ČR konkrétně u JS a pohoršil jsem si měsíčně cca 1000Kč

Pájo, o Justiční stráži jsem se nezmínil, i když patříte pod VS ČR. S problematikou JS nejsem seznámen, mluvil jsem o věznicích.

Vážení policisté, rád bych se podělil o své zkušenosti s Vámi rozumnými, těch je naprostá většina. Sloužím u Vězeňské služby více jak 18 let. Nevím, proč si mí kolegové na nový služební zákon stěžují. Nový zákon nám všem a za tímto si stojím, přinesl lepší finanční podmínky oproti starému zákonu. Každému příslušníku VS ČR vtrostl plat v průměru až o několik tisíc. To si prosím nevymýšlím. Ani těm, kteří měli důstojnické hodnosti a spadli až do 3.tř. se plat nesnížil!!!!!!! Platy jsme měli menší než policie, protože jsme byli zařazeni do nižších třid. Nyní se vše srovnalo. Ten, kdo Vám bude tvrdit, že si pohoršil a má menší plat, lže. Problém je, že se nám ani podle starého zákona neplatily několik let přesčasy a svátky. Konečné rozhodnutí, zda se budou platit, nebo ne, měl ředitel příslušné věznice. Přesčasy a svátky se platily hlavně na Pankráci a Ruzyni a tam, kde byl podstav. U nás v Opavě se nic neproplácelo. Tak se nedivte, když si tito budou stěžovat, že mají menší plat. Ano, mají, protože se platí jenom to, na co je nárok dle zákona. Praha a věznice v Čechách měly i daleko vyšší odměny než kolegové na Moravě. Toto je jádro problému. Kvůli platovým pomínkám nemají právo hulákat a demonstrovat. Jinak v ostatním s Vámi souhlasím, pracovat 150hod. zadarmo, kde to jsme? Je to jeden měsíc zadarmo pro dobro tohoto státu. Proto se nedivím policistům, že nejsou spokojeni se svým platovým ohodnocením. Práce u policie a ve věznicích se nedá srovnávat. Akorát mi vadí, že Váš ministr, i když mu nemůžete přjít na jméno, se aspoň k těmto věcem vyjadřuje. Jak ministr spravedlnosti, tak generální ředitel VS ČR s námi aspoň na takové ůrovni nikdy nekomunikoval. Doufám, že ti, co budou chtít, tomuto příspěvku budou věřit, ti ostatní, ať klidně nadávají.

11500 podepsaných peticí lidí, kterých se nový zákon doslova a do písmene dotknul v negativním slova smyslu.
A další stovky a tisíce těch, kteří jsou úplně imunní a vyhořelí vůči jakémukoliv odporu nebo odezvě.

Pro negativa 361. Vůbec jsi nic nepochopil, co chtěl říct otto je úplně jasné.

Já už to chápu, úplně všechno. 1.6. výpověď.

Ahoj OTTO. Mám uznané více jak 29 let.V podstatě s tebou musím souhlasit.Ale s těma platama loni u VS bych trochu podiskutoval.Brácha u vás dělá a viděl jsem kolik vám propláceli přesčas.Nám kdysi říkali pokud se ti nelíbí tak tě nikdo nedrží.Osobně se domnívám, že komu se nelíbí,tak ať nezdržuje.Někteří mlaďoši zapomínají, že jednou budou mít odslouženo taky tolik let,ale musí vydržet sloužit. Možná, že v 361-ce ,mohli prodloužit přechodné období z 3 na 6 let,aby ti vyčůraní kolegové nemuseli před 15-tim rokem služby odcházet.Prozatím jsem spokojen a zákon bych asi vůbec neměnil.

Zasvěcený, ty jedna zasvěcená buzničko... ano bohužel, k policii berou poslední dobou větší počet těch, kteří před pát lety neměli šanci, ale to ve tvém případě asi pořád nestačí . Tak se z tebe stal zatrpklý zasvěcený onanista pisálek sraček. Úplně tě vidim, jak stojíš někde v Tescu u pokladny ve fraku sračkový securitas a koukáš lidem do tašek a když vidíš jít kolem stáťáka, prohodíš s vážnou tváří "ahoj kolego" Takovýhle sráče jako jsi ty nemam rád. Ať jsou cajti jakkoliv na hovno, koho budeš volat, až na tebe bude soused blbě čumět, až ti ukradnou kolo, až ti někdo v tramvaji zatrhne podvazky, až ti někdo znásilní, rozbije hubu...a je jedno v jakým pořadí....budeš buzno volat 158... a to ti pak budou dobrý co, aby za tebe ty hovna řešili, co?

Hlavně ,že jsme slušní !!!!!!!!!!!!

Prosím, já bych mu znásilnil a rozbil hubu, můžu ? :-)))

Tak jsem dnes našel zajímavý článek, budí to dojem, v době kdy je nedostatek policistů, že je lepší zrušit oddělení na vesnicích a opticky zvýšit početní stavy ve větším městě a tvrdit, že policistů je dost. Tak jestli toto má být reforma policie tak se máme na co těšit. Zřejmě dle hesla Od lidí dále. Více na http://www.denikmostecka.cz/zpravy_region/zruseni20070430.html

Vážený pane Halberštáte, pochopil jste vysvětlení daného problému? Na každý problém je potřeba najít řešení. Myslím, že je potřeba jej řešit způsobem, který zákon umožňuje. Pak bude nastolena rovnováha mezi potřebami pracovníka, organizace a společnosti. A způsob řešení? - ten je přece tak jednoduchý ........

Přesně tak, zákon umožňuje podat prostřednictvím advokáta ústavní stížnost při podezření, že je zákon v rozporu s Ústavou ČR.......:-)

přesněji ústavními zákony, tedy i LZPS

29.04.2007



Vážený pane Halberštáte,



k „podnětu k nápravě“, který jste mi zaslal v příloze Vašeho dopisu ze dne 9. března 2007 elektronickou cestou, Vám po detailním zhodnocení záležitosti, na kterou upozorňujete, sděluji následující.



Uvádíte, že dochází k nedodržování výhod vyplývajících pro příslušníky bezpečnostních sborů ze dnů, které jsou prohlášeny za státní svátky ČR a tudíž k porušování mezinárodní smlouvy – Evropské sociální charty. Tento nedostatek, jak uvádíte, si vysvětlujete systémovou chybou v programu SAP a EKIS.Ubezpečuji Vás o tom, že se nejedná o závadu v počítačovém systému, ale, jak z následujícího vyplyne, o Vaši nesprávnou interpretaci jak zmíněné mezinárodní smlouvy, tak právních předpisů týkajících se dané věci.Ustanovení části II čl. 2 bodu 2 Evropské sociální charty, jíž je Česká republika vázána, obsahuje závazek poskytovat placené volno v době veřejných svátků. Jedná se o obecný závazek, který z důvodu zabezpečení potřeb společnosti nemůže platit bezvýjimečně. Proto ustanovení článku 31 (v části III) uvádí, že „Práva a principy stanovené v části I, pokud jsou účinně realizována, a jejich účinné uplatňování podle části II nebudou podléhat jakýmkoli restrikcím nebo omezením, která nejsou specifikována v těchto částech, s výjimkou případů, kdy takováto omezení jsou stanovena zákonem a jsou v demokratické společnosti nezbytná na ochranu práv a svobod jiných nebo na ochranu veřejného zájmu, národní bezpečnosti, veřejného zdraví nebo morálky“.



Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nemá vlastní ustanovení o svátcích. V § 126 odst. 1 tohoto zákona se užívá pojmu dny pracovního klidu, který je upraven zákoníkem práce (zákon č. 262/2000 Sb.). Je proto možné konstatovat, že na základě analogického použití § 91 odst. 1 zákoníku práce, jsou i pro příslušníka dny pracovního klidu dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátky. Odstavec 4 uvedeného ustanovení § 91 stanoví, že ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (jedná se o práce uvedené v 3. odstavci), práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele. Také ustanovení § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb. předpokládá výkon služby ve svátek, když uvádí, že příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.



Z uvedeného vyplývá, že nařizování služby příslušníkům bezpečnostních sborů ve dnech, na něž připadl svátek, není v rozporu ani s Chartou, ani s vnitrostátní legislativou. Služba, jíž vykonávají příslušníci, je bez jakékoli pochybnosti činností spojenou s ochranou veřejného zájmu, bezpečnosti a zdraví osob, které má na mysli již cit.ustanovení Charty.

Ještě k Vašemu vyjádření, že příslušníci zařazení ve směnném provozu nemají z neznámých důvodů výhody, které plynou ze státních svátků. Příslušník, který zajišťuje nepřetržitý provoz nebo jiný provoz, který vyžaduje stálý výkon služby, a pro něhož je den, na který připadl svátek, obvyklým dnem služby, nemůže mít v tento den volno, protože to neumožňuje právě zajištění služby v uvedeném provozu. Svátek v tomto režimu služby proto nemá v zásadě žádný význam. Skutečně odsloužená doba se samozřejmě zahrnuje do fondu základní doby služby.



Jak ukazují zkušenosti z praxe, někteří příslušníci konající službu v nepřetržitém provozu se mylně domnívají, že připadne-li svátek na den, který pro ně podle předem stanoveného harmonogramu směn není dnem služby, mají právo si tento svátek nahradit volnem některý jiný den. Pramení to z již zmíněné hluboce zafixované představy, že těmi „pravými” dny služby jsou pondělí až pátek. Vycházejí také ze skutečnosti, že příslušníci, kteří nezabezpečují nepřetržitý provoz, mají nepřítomnost ve službě omluvenu a omluvená doba je jim započtena jako výkon služby. Považují to za nespravedlivé a někdy to dokonce vnímají tak, že jsou nuceni si tento svátek „nasluhovat”. To je samozřejmě mylný názor. Jedná se o stejnou situaci, jako když příslušníkovi s rovnoměrným rozvržením připadne svátek na sobotu nebo neděli.



Takže jediný rozdíl mezi příslušníkem, který vykonává službu v nepřetržitém provozu a příslušníkem, který takový provoz nezabezpečuje, spočívá v tom, že připadne-li svátek na den služby příslušník v nepřetržitém režimu služby ji musí odsloužit, kdežto ostatní příslušníci nikoli. To se může zdát jako nespravedlivé, ale ve Vašem dopisu není ani zmínka o tom, že na rozdíl od těchto ostatních příslušníků, je poskytován příslušníkům ve směnném režimu služby zvýšený základní tarif ve smyslu § 114 odst. 2 zákona o služebním poměru. Za dobu kalendářního roku tudíž bude příslušníkovi vyplacen přibližně jeden služební příjem navíc.



Vážený pane Halberštáte, v rámci snahy o dobrou komunikaci mezi vedením Ministerstva vnitra a odborovou organizací a dodržování pravidel slušnosti bych uvítal, kdyby tato komunikace nebyla vedena na základě jednoznačných soudů o „rozporu s mezinárodním právem“, výzev „k co nejrychlejší nápravě“, požadavků na „informaci o tom, kdo způsobil neomluvitelnou chybu“ a výhrůžek „obrácením se žalobou na soud“ v případě, že nezaujmu stanovisko k Vašemu dopisu.



Ještě k závěru Vašeho dopisu, kde uvádíte, že problémů vytvářejících nespokojenost s nespravedlivými pracovními podmínkami je více, bych Vás chtěl požádat o jejich konkretizaci. Pokud mi nesdělíte, o jaké „nespravedlnosti“ jde, nejen, že se k nim nemohu vyjádřit, ale žádám Vás, abyste se o nich nadále nezmiňoval . O aktuální připomínky, podněty a doporučení, týkající se zákona č.361/2003 Sb., stejně jako otázky související s připravovanou reformou Policie ČR, jsem mimochodem požádal pana Plechatého v dopise, jímž jej zvu na pravidelné jednání předsedů odborových svazů, které se koná 30. dubna t.r. Pozvánka byla zaslána právě jemu na základě informace, jíž telefonicky sdělil dne 18. dubna ředitelce kabinetu ministra Mgr. Viktorové, že on, tj.pan Plechatý, je prozatímním předsedou UBS. Vaši odpověď týkající se mé žádosti z 21. března o poskytnutí bližších kontaktních údajů statutárních zástupců Vaší odborové organizace oprávněných jednat jejím jménem, jsem dosud nedostal.





S pozdravem



MUDr. Mgr. Ivan Langer

ministr vnitra a ministr informatiky

.

Chlumec n. C. dne 25. dubna 2007

Vážený pane ministře Langere,



děkuji Vám za odpověď na můj dopis ze dne 9.3.2007, který jsem včera obdržel. Dovolil bych si také zpětně reagovat.



Já i moji kolegové z UBS bereme na vědomí Vaše stanovisko k problematice státních svátků u příslušníků bezpečnostních sborů. Shodujeme se s Vámi v tom, že existují profese, při kterých se musí vykonávat práce i ve státní svátek. S Vaším dalším stanoviskem však nesouhlasíme a jsme z pochopitelných důvodů odhodláni pokračovat v této věci zákonnými prostředky. Byl bych nerad, aby to bylo pochopeno jako nějaká výhružka, jak mi již Vámi bylo vytknuto. Chápejte to, prosím, jako doklad toho, že se nehodláme vzdát našeho přesvědčení v prosazování spravedlivých podmínek pro všechny příslušníky bezp. sborů a chceme využít veškerých prostředků, které nám jsou poskytovány v naší demokratické společnosti.



Kvůli tomu, že současně nastavený systém státních svátků u bezp. sborů nebude pravděpodobně do konce roku změněn (jak jsem pochopil z Vašeho stanoviska), bych Vás chtěl dále informovat, že ve výpočtech provedených za účelem zjištění reálných propadů u příslušníků bezp. sborů za rok 2007, které Vám jsou od začátku roku předkládány, nejsou zohledněny dny státních svátků, které musejí příslušníci ve směném provozu odpracovat. Pro rok 2007 se jedná právě pro tuto skupinu příslušníků o 75 odpracovaných hodin navíc. A to je důvod poklesu celkového služebního příjmu těchto příslušníků za rok 2007 oproti roku 2006. O této skutečnosti Vás raději informuji předem, abyste na ni byl ke konci roku 2007 připraven, pokud budete chtít dostát slibu, aby celkový služební příjem za rok 2007 neklesl u žádného příslušníka a naopak byl navýšen o Vámi zveřejňovaných 7,5 % oproti roku 2006.



Na společné schůzce dne 30.4.2007, kterou pořádáte, Vám bude předána Vámi požadovaná konkretizace problémů, které vytvářejí nespokojenost s nastavenými nespravedlivými pracovními podmínkami mezi příslušníky bezp. sborů (na které již bylo mnohokráte veřejně upozorňováno). Dále Vám budou postoupeny bližší kontaktní údaje statutárních zástupců naší odborové organizace, kteří jsou oprávněni jednat jejím jménem.





S pozdravem



Milan Halberštát

prozatímní místopředseda UBS

svátky (jolaos, 29. 04. 2007 18:46)
Takže ještě jednou pane Langře. Pořád jste nepochopil o co vlastně jde. Je nám všem jasné, že pokud mi připdne služba na den, kdy státní svátek ji musím odsloužit. Problém, ale je, že fond pracovní doby pro policistu v nepřetržitém režimu je např. teď v květnu o 15!!!!hod větší než v tzv. pravidelném. O TO JDE!!!! To snad pochopí každý, že případné služby ve svátek, dále soboty , neděle a noční jsou v zákoně upraveny 10 procentním zvýšením tarifu. (mimochodem u mě by tato část příplatků dělala v průměru asi 20 procent ze základního tarifu!!!!)Ale netvrďte, že v tomto žebráckém navýšení jsou zahrnuty i svátky, které zvyšují fond pracovní doby pro nás nevolníky v nepřetržitém režimu o 75 hod za rok 2007. To je přece NESMYSL. No a když k tomu připočítám diskutovanýc 150 zdarma, které mají být pro změnu v základním tarifu, kam se dostaneme. Mimochodem, s kolegou jsme spočítali, že když vezmeme svůj základní plat, odečeteme přéplatek za riziko, svátky, 150 hod, příplatky, které bychom dostali za víkendy, noční, dále 25 procent za to, že si nemůžeme přivydělat a podnikat, údajně rozpuštěné 13.platy, čili všechno čím argumentujete, že máme v tarifu dostali jsme se konkrétně u mě, kdy sloužím 10 let a jsem ve 3 TT, k částce cca 8.000 Kč hrubého měsíčně!!!!!! Což je myslím částka minimálního platu určeného MPSV.
No odpověď nečekám, snad jen, pokud odpovídáte, tak prosím k věci a nemaťte a meníchejte hrušky s jablky.....Kde jsem to jen slyšel.

ještě svátky (jolaos, 29. 04. 2007 19:10)
Ještě bych se chtěl zmínit o tom, že uvedený problém řešil starý zákon tak, že příslušník v nepřetržitém provozu měl na rozdíl od příslušníků v jednosměnném provozu, kromě jiného, výhodu kratší pracovní doby v týdnu o 2,5 hodiny!!!!( 37,5 versus 40 hod) Právě tento rozdíl dělal právě 75-80 hod ročně a smazávala se jím nespravedlnost v plánování. V novém zákoně však zákonodárce pracovní dobu srovnal, ale my směnaři musíme svátky nadpracovávat dále. To je podstata problému, pane Langře!! A dále k Vašemu argumentu, že cituji:Z uvedeného vyplývá, že nařizování služby příslušníkům bezpečnostních sborů ve dnech, na něž připadl svátek, není v rozporu ani s Chartou, ani s vnitrostátní legislativou. Služba, jíž vykonávají příslušníci, je bez jakékoli pochybnosti činností spojenou s ochranou veřejného zájmu, bezpečnosti a zdraví osob, - konec citátu, uvádím, či se spíše ptám: příslušníci pracující v pravidelném provozu snad nezajišťují tuto citovanou činnost spojenou s ochranou veř. pořádku, bezpečnosti a zdraví osob?? Je jasné, že ano!! Pokud ne, nebyli by přece příslušníky BEZPEČN. sborů. No a ve smyslu této logiky je zřejmé, že buď mají mít všichni příslušníci fond bez svátků a nebo všichni s ním. Tady je ten rozpor!!! Děkuji předem za ospověď.

staženo z policisty, zde si to snad i přečtete pane ministře....

f

Kluci,má pravdu.zamysleme se nad sebou.Vždyt nás stejně městská policie brzy schramstne.Slyšel jsem to už od více zdrojů,maj udělat metropolitní,a nás a měštáky dát dohromady.Nevíte taky o tom běco?

To se jen Bémovi a spol. zdál sen.

Vezmi si prášek a běž se vypotit. Máš horečku a blouzníš.

Prosím tě už jen při tom názvu Metropolitní policie by ti mělo dojít, že to jde jenom v Praze a Brně. Časem možná v bývalých krajských městech, ale to je zatím všechno a většina menších měst o to nestojí.

Právě proto,že jsem zasvěcený do tajů problematiky této složky,si toto říci v žádném případě nemohu.Policie je draze zaplacený aparát tohoto státu,když je na takovéto ůrovní.Jsme bohužel takový národ a jste vzorek této společnosti.Peníze,moc,arogance,upocená skla vozidel a korupce.To je vše,co se dá o tomto sboru dobrovolných hasičů říci.Já být váš ministr,tak vás zruším jak žádost na byt.mě nemusíte vysvětlovat,jak je práce u policie namáhavá.Nejsem občan,který věří všemu,co vidí a slyší v TV a PRESSU,jsem zasvěcený.Takže mě med kolem huby nemažte stá´táčci.Mějte se a zamyslete se soudruzi.

blbe....

Tvoje žvásty jsou dostatečnou výpovědí tvých frustrací.

Jojojo jedna bába zase povídala že mu hrála viď?? Hele neotravuj tady lidi a jdi se s prominutím někam vysss.

Hele ten pravopis bych ti odpustil, jsi asi dyslektik, ale co máš pořád s tím“jsem zasvěcený“. Měl by se na tebe někdo mrknout. Zasvěceným to začíná a „ jsem vyvolený“ končí. Pak tě najdou rozmázlého na chodníku, protože ses domníval, že umíš i létat. A to by bylo škoda, protože jednou bys mohl být ředitelem té tvé přetransferované metroidní policie plné dravých policistů obecných. Pardon obecních.

Nejprve bych policii zrušil v místě tvého bydliště..

Ty zasvěcený tak víš co, když tomu tak rozumíš a je to taková pohoda tak pojď k nám. O korupci povídej něco kolegům z dopravky a zejména těm pražským. Já osobně jsem si v životě nevzal úplatek jestli tím nemyslíš třeba čaj nebo kávu od známého.