4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Ottíku já přišel o rehabilitaci, kterou jsem vloni měl, o mimořádné povýšení a peníze za státní svátky, noci a víkendy jsou nenávratně pryč. Prasata z managementu se jenom smějí jak krásně jim zákon na úkor řadových policistů vyšel.

Chlapci hlavně zdraví, lepší už to (dole) nebude.- Napnout závity, udělat VŠ a vyhnat na příspěvek ty co již mají nahrabáno. Páčko.

to otto: mýlíš se, já jsem u VS ČR konkrétně u JS a pohoršil jsem si měsíčně cca 1000Kč

Pájo, o Justiční stráži jsem se nezmínil, i když patříte pod VS ČR. S problematikou JS nejsem seznámen, mluvil jsem o věznicích.

Vážení policisté, rád bych se podělil o své zkušenosti s Vámi rozumnými, těch je naprostá většina. Sloužím u Vězeňské služby více jak 18 let. Nevím, proč si mí kolegové na nový služební zákon stěžují. Nový zákon nám všem a za tímto si stojím, přinesl lepší finanční podmínky oproti starému zákonu. Každému příslušníku VS ČR vtrostl plat v průměru až o několik tisíc. To si prosím nevymýšlím. Ani těm, kteří měli důstojnické hodnosti a spadli až do 3.tř. se plat nesnížil!!!!!!! Platy jsme měli menší než policie, protože jsme byli zařazeni do nižších třid. Nyní se vše srovnalo. Ten, kdo Vám bude tvrdit, že si pohoršil a má menší plat, lže. Problém je, že se nám ani podle starého zákona neplatily několik let přesčasy a svátky. Konečné rozhodnutí, zda se budou platit, nebo ne, měl ředitel příslušné věznice. Přesčasy a svátky se platily hlavně na Pankráci a Ruzyni a tam, kde byl podstav. U nás v Opavě se nic neproplácelo. Tak se nedivte, když si tito budou stěžovat, že mají menší plat. Ano, mají, protože se platí jenom to, na co je nárok dle zákona. Praha a věznice v Čechách měly i daleko vyšší odměny než kolegové na Moravě. Toto je jádro problému. Kvůli platovým pomínkám nemají právo hulákat a demonstrovat. Jinak v ostatním s Vámi souhlasím, pracovat 150hod. zadarmo, kde to jsme? Je to jeden měsíc zadarmo pro dobro tohoto státu. Proto se nedivím policistům, že nejsou spokojeni se svým platovým ohodnocením. Práce u policie a ve věznicích se nedá srovnávat. Akorát mi vadí, že Váš ministr, i když mu nemůžete přjít na jméno, se aspoň k těmto věcem vyjadřuje. Jak ministr spravedlnosti, tak generální ředitel VS ČR s námi aspoň na takové ůrovni nikdy nekomunikoval. Doufám, že ti, co budou chtít, tomuto příspěvku budou věřit, ti ostatní, ať klidně nadávají.

11500 podepsaných peticí lidí, kterých se nový zákon doslova a do písmene dotknul v negativním slova smyslu.
A další stovky a tisíce těch, kteří jsou úplně imunní a vyhořelí vůči jakémukoliv odporu nebo odezvě.

Pro negativa 361. Vůbec jsi nic nepochopil, co chtěl říct otto je úplně jasné.

Já už to chápu, úplně všechno. 1.6. výpověď.

Ahoj OTTO. Mám uznané více jak 29 let.V podstatě s tebou musím souhlasit.Ale s těma platama loni u VS bych trochu podiskutoval.Brácha u vás dělá a viděl jsem kolik vám propláceli přesčas.Nám kdysi říkali pokud se ti nelíbí tak tě nikdo nedrží.Osobně se domnívám, že komu se nelíbí,tak ať nezdržuje.Někteří mlaďoši zapomínají, že jednou budou mít odslouženo taky tolik let,ale musí vydržet sloužit. Možná, že v 361-ce ,mohli prodloužit přechodné období z 3 na 6 let,aby ti vyčůraní kolegové nemuseli před 15-tim rokem služby odcházet.Prozatím jsem spokojen a zákon bych asi vůbec neměnil.

Zasvěcený, ty jedna zasvěcená buzničko... ano bohužel, k policii berou poslední dobou větší počet těch, kteří před pát lety neměli šanci, ale to ve tvém případě asi pořád nestačí . Tak se z tebe stal zatrpklý zasvěcený onanista pisálek sraček. Úplně tě vidim, jak stojíš někde v Tescu u pokladny ve fraku sračkový securitas a koukáš lidem do tašek a když vidíš jít kolem stáťáka, prohodíš s vážnou tváří "ahoj kolego" Takovýhle sráče jako jsi ty nemam rád. Ať jsou cajti jakkoliv na hovno, koho budeš volat, až na tebe bude soused blbě čumět, až ti ukradnou kolo, až ti někdo v tramvaji zatrhne podvazky, až ti někdo znásilní, rozbije hubu...a je jedno v jakým pořadí....budeš buzno volat 158... a to ti pak budou dobrý co, aby za tebe ty hovna řešili, co?

Hlavně ,že jsme slušní !!!!!!!!!!!!

Prosím, já bych mu znásilnil a rozbil hubu, můžu ? :-)))

Tak jsem dnes našel zajímavý článek, budí to dojem, v době kdy je nedostatek policistů, že je lepší zrušit oddělení na vesnicích a opticky zvýšit početní stavy ve větším městě a tvrdit, že policistů je dost. Tak jestli toto má být reforma policie tak se máme na co těšit. Zřejmě dle hesla Od lidí dále. Více na http://www.denikmostecka.cz/zpravy_region/zruseni20070430.html

Vážený pane Halberštáte, pochopil jste vysvětlení daného problému? Na každý problém je potřeba najít řešení. Myslím, že je potřeba jej řešit způsobem, který zákon umožňuje. Pak bude nastolena rovnováha mezi potřebami pracovníka, organizace a společnosti. A způsob řešení? - ten je přece tak jednoduchý ........

Přesně tak, zákon umožňuje podat prostřednictvím advokáta ústavní stížnost při podezření, že je zákon v rozporu s Ústavou ČR.......:-)

přesněji ústavními zákony, tedy i LZPS

29.04.2007



Vážený pane Halberštáte,



k „podnětu k nápravě“, který jste mi zaslal v příloze Vašeho dopisu ze dne 9. března 2007 elektronickou cestou, Vám po detailním zhodnocení záležitosti, na kterou upozorňujete, sděluji následující.



Uvádíte, že dochází k nedodržování výhod vyplývajících pro příslušníky bezpečnostních sborů ze dnů, které jsou prohlášeny za státní svátky ČR a tudíž k porušování mezinárodní smlouvy – Evropské sociální charty. Tento nedostatek, jak uvádíte, si vysvětlujete systémovou chybou v programu SAP a EKIS.Ubezpečuji Vás o tom, že se nejedná o závadu v počítačovém systému, ale, jak z následujícího vyplyne, o Vaši nesprávnou interpretaci jak zmíněné mezinárodní smlouvy, tak právních předpisů týkajících se dané věci.Ustanovení části II čl. 2 bodu 2 Evropské sociální charty, jíž je Česká republika vázána, obsahuje závazek poskytovat placené volno v době veřejných svátků. Jedná se o obecný závazek, který z důvodu zabezpečení potřeb společnosti nemůže platit bezvýjimečně. Proto ustanovení článku 31 (v části III) uvádí, že „Práva a principy stanovené v části I, pokud jsou účinně realizována, a jejich účinné uplatňování podle části II nebudou podléhat jakýmkoli restrikcím nebo omezením, která nejsou specifikována v těchto částech, s výjimkou případů, kdy takováto omezení jsou stanovena zákonem a jsou v demokratické společnosti nezbytná na ochranu práv a svobod jiných nebo na ochranu veřejného zájmu, národní bezpečnosti, veřejného zdraví nebo morálky“.



Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nemá vlastní ustanovení o svátcích. V § 126 odst. 1 tohoto zákona se užívá pojmu dny pracovního klidu, který je upraven zákoníkem práce (zákon č. 262/2000 Sb.). Je proto možné konstatovat, že na základě analogického použití § 91 odst. 1 zákoníku práce, jsou i pro příslušníka dny pracovního klidu dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátky. Odstavec 4 uvedeného ustanovení § 91 stanoví, že ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (jedná se o práce uvedené v 3. odstavci), práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele. Také ustanovení § 112 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb. předpokládá výkon služby ve svátek, když uvádí, že příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.



Z uvedeného vyplývá, že nařizování služby příslušníkům bezpečnostních sborů ve dnech, na něž připadl svátek, není v rozporu ani s Chartou, ani s vnitrostátní legislativou. Služba, jíž vykonávají příslušníci, je bez jakékoli pochybnosti činností spojenou s ochranou veřejného zájmu, bezpečnosti a zdraví osob, které má na mysli již cit.ustanovení Charty.

Ještě k Vašemu vyjádření, že příslušníci zařazení ve směnném provozu nemají z neznámých důvodů výhody, které plynou ze státních svátků. Příslušník, který zajišťuje nepřetržitý provoz nebo jiný provoz, který vyžaduje stálý výkon služby, a pro něhož je den, na který připadl svátek, obvyklým dnem služby, nemůže mít v tento den volno, protože to neumožňuje právě zajištění služby v uvedeném provozu. Svátek v tomto režimu služby proto nemá v zásadě žádný význam. Skutečně odsloužená doba se samozřejmě zahrnuje do fondu základní doby služby.



Jak ukazují zkušenosti z praxe, někteří příslušníci konající službu v nepřetržitém provozu se mylně domnívají, že připadne-li svátek na den, který pro ně podle předem stanoveného harmonogramu směn není dnem služby, mají právo si tento svátek nahradit volnem některý jiný den. Pramení to z již zmíněné hluboce zafixované představy, že těmi „pravými” dny služby jsou pondělí až pátek. Vycházejí také ze skutečnosti, že příslušníci, kteří nezabezpečují nepřetržitý provoz, mají nepřítomnost ve službě omluvenu a omluvená doba je jim započtena jako výkon služby. Považují to za nespravedlivé a někdy to dokonce vnímají tak, že jsou nuceni si tento svátek „nasluhovat”. To je samozřejmě mylný názor. Jedná se o stejnou situaci, jako když příslušníkovi s rovnoměrným rozvržením připadne svátek na sobotu nebo neděli.



Takže jediný rozdíl mezi příslušníkem, který vykonává službu v nepřetržitém provozu a příslušníkem, který takový provoz nezabezpečuje, spočívá v tom, že připadne-li svátek na den služby příslušník v nepřetržitém režimu služby ji musí odsloužit, kdežto ostatní příslušníci nikoli. To se může zdát jako nespravedlivé, ale ve Vašem dopisu není ani zmínka o tom, že na rozdíl od těchto ostatních příslušníků, je poskytován příslušníkům ve směnném režimu služby zvýšený základní tarif ve smyslu § 114 odst. 2 zákona o služebním poměru. Za dobu kalendářního roku tudíž bude příslušníkovi vyplacen přibližně jeden služební příjem navíc.



Vážený pane Halberštáte, v rámci snahy o dobrou komunikaci mezi vedením Ministerstva vnitra a odborovou organizací a dodržování pravidel slušnosti bych uvítal, kdyby tato komunikace nebyla vedena na základě jednoznačných soudů o „rozporu s mezinárodním právem“, výzev „k co nejrychlejší nápravě“, požadavků na „informaci o tom, kdo způsobil neomluvitelnou chybu“ a výhrůžek „obrácením se žalobou na soud“ v případě, že nezaujmu stanovisko k Vašemu dopisu.



Ještě k závěru Vašeho dopisu, kde uvádíte, že problémů vytvářejících nespokojenost s nespravedlivými pracovními podmínkami je více, bych Vás chtěl požádat o jejich konkretizaci. Pokud mi nesdělíte, o jaké „nespravedlnosti“ jde, nejen, že se k nim nemohu vyjádřit, ale žádám Vás, abyste se o nich nadále nezmiňoval . O aktuální připomínky, podněty a doporučení, týkající se zákona č.361/2003 Sb., stejně jako otázky související s připravovanou reformou Policie ČR, jsem mimochodem požádal pana Plechatého v dopise, jímž jej zvu na pravidelné jednání předsedů odborových svazů, které se koná 30. dubna t.r. Pozvánka byla zaslána právě jemu na základě informace, jíž telefonicky sdělil dne 18. dubna ředitelce kabinetu ministra Mgr. Viktorové, že on, tj.pan Plechatý, je prozatímním předsedou UBS. Vaši odpověď týkající se mé žádosti z 21. března o poskytnutí bližších kontaktních údajů statutárních zástupců Vaší odborové organizace oprávněných jednat jejím jménem, jsem dosud nedostal.





S pozdravem



MUDr. Mgr. Ivan Langer

ministr vnitra a ministr informatiky

.

Chlumec n. C. dne 25. dubna 2007

Vážený pane ministře Langere,



děkuji Vám za odpověď na můj dopis ze dne 9.3.2007, který jsem včera obdržel. Dovolil bych si také zpětně reagovat.



Já i moji kolegové z UBS bereme na vědomí Vaše stanovisko k problematice státních svátků u příslušníků bezpečnostních sborů. Shodujeme se s Vámi v tom, že existují profese, při kterých se musí vykonávat práce i ve státní svátek. S Vaším dalším stanoviskem však nesouhlasíme a jsme z pochopitelných důvodů odhodláni pokračovat v této věci zákonnými prostředky. Byl bych nerad, aby to bylo pochopeno jako nějaká výhružka, jak mi již Vámi bylo vytknuto. Chápejte to, prosím, jako doklad toho, že se nehodláme vzdát našeho přesvědčení v prosazování spravedlivých podmínek pro všechny příslušníky bezp. sborů a chceme využít veškerých prostředků, které nám jsou poskytovány v naší demokratické společnosti.



Kvůli tomu, že současně nastavený systém státních svátků u bezp. sborů nebude pravděpodobně do konce roku změněn (jak jsem pochopil z Vašeho stanoviska), bych Vás chtěl dále informovat, že ve výpočtech provedených za účelem zjištění reálných propadů u příslušníků bezp. sborů za rok 2007, které Vám jsou od začátku roku předkládány, nejsou zohledněny dny státních svátků, které musejí příslušníci ve směném provozu odpracovat. Pro rok 2007 se jedná právě pro tuto skupinu příslušníků o 75 odpracovaných hodin navíc. A to je důvod poklesu celkového služebního příjmu těchto příslušníků za rok 2007 oproti roku 2006. O této skutečnosti Vás raději informuji předem, abyste na ni byl ke konci roku 2007 připraven, pokud budete chtít dostát slibu, aby celkový služební příjem za rok 2007 neklesl u žádného příslušníka a naopak byl navýšen o Vámi zveřejňovaných 7,5 % oproti roku 2006.



Na společné schůzce dne 30.4.2007, kterou pořádáte, Vám bude předána Vámi požadovaná konkretizace problémů, které vytvářejí nespokojenost s nastavenými nespravedlivými pracovními podmínkami mezi příslušníky bezp. sborů (na které již bylo mnohokráte veřejně upozorňováno). Dále Vám budou postoupeny bližší kontaktní údaje statutárních zástupců naší odborové organizace, kteří jsou oprávněni jednat jejím jménem.





S pozdravem



Milan Halberštát

prozatímní místopředseda UBS

svátky (jolaos, 29. 04. 2007 18:46)
Takže ještě jednou pane Langře. Pořád jste nepochopil o co vlastně jde. Je nám všem jasné, že pokud mi připdne služba na den, kdy státní svátek ji musím odsloužit. Problém, ale je, že fond pracovní doby pro policistu v nepřetržitém režimu je např. teď v květnu o 15!!!!hod větší než v tzv. pravidelném. O TO JDE!!!! To snad pochopí každý, že případné služby ve svátek, dále soboty , neděle a noční jsou v zákoně upraveny 10 procentním zvýšením tarifu. (mimochodem u mě by tato část příplatků dělala v průměru asi 20 procent ze základního tarifu!!!!)Ale netvrďte, že v tomto žebráckém navýšení jsou zahrnuty i svátky, které zvyšují fond pracovní doby pro nás nevolníky v nepřetržitém režimu o 75 hod za rok 2007. To je přece NESMYSL. No a když k tomu připočítám diskutovanýc 150 zdarma, které mají být pro změnu v základním tarifu, kam se dostaneme. Mimochodem, s kolegou jsme spočítali, že když vezmeme svůj základní plat, odečeteme přéplatek za riziko, svátky, 150 hod, příplatky, které bychom dostali za víkendy, noční, dále 25 procent za to, že si nemůžeme přivydělat a podnikat, údajně rozpuštěné 13.platy, čili všechno čím argumentujete, že máme v tarifu dostali jsme se konkrétně u mě, kdy sloužím 10 let a jsem ve 3 TT, k částce cca 8.000 Kč hrubého měsíčně!!!!!! Což je myslím částka minimálního platu určeného MPSV.
No odpověď nečekám, snad jen, pokud odpovídáte, tak prosím k věci a nemaťte a meníchejte hrušky s jablky.....Kde jsem to jen slyšel.

ještě svátky (jolaos, 29. 04. 2007 19:10)
Ještě bych se chtěl zmínit o tom, že uvedený problém řešil starý zákon tak, že příslušník v nepřetržitém provozu měl na rozdíl od příslušníků v jednosměnném provozu, kromě jiného, výhodu kratší pracovní doby v týdnu o 2,5 hodiny!!!!( 37,5 versus 40 hod) Právě tento rozdíl dělal právě 75-80 hod ročně a smazávala se jím nespravedlnost v plánování. V novém zákoně však zákonodárce pracovní dobu srovnal, ale my směnaři musíme svátky nadpracovávat dále. To je podstata problému, pane Langře!! A dále k Vašemu argumentu, že cituji:Z uvedeného vyplývá, že nařizování služby příslušníkům bezpečnostních sborů ve dnech, na něž připadl svátek, není v rozporu ani s Chartou, ani s vnitrostátní legislativou. Služba, jíž vykonávají příslušníci, je bez jakékoli pochybnosti činností spojenou s ochranou veřejného zájmu, bezpečnosti a zdraví osob, - konec citátu, uvádím, či se spíše ptám: příslušníci pracující v pravidelném provozu snad nezajišťují tuto citovanou činnost spojenou s ochranou veř. pořádku, bezpečnosti a zdraví osob?? Je jasné, že ano!! Pokud ne, nebyli by přece příslušníky BEZPEČN. sborů. No a ve smyslu této logiky je zřejmé, že buď mají mít všichni příslušníci fond bez svátků a nebo všichni s ním. Tady je ten rozpor!!! Děkuji předem za ospověď.

staženo z policisty, zde si to snad i přečtete pane ministře....

f

Kluci,má pravdu.zamysleme se nad sebou.Vždyt nás stejně městská policie brzy schramstne.Slyšel jsem to už od více zdrojů,maj udělat metropolitní,a nás a měštáky dát dohromady.Nevíte taky o tom běco?

To se jen Bémovi a spol. zdál sen.

Vezmi si prášek a běž se vypotit. Máš horečku a blouzníš.

Prosím tě už jen při tom názvu Metropolitní policie by ti mělo dojít, že to jde jenom v Praze a Brně. Časem možná v bývalých krajských městech, ale to je zatím všechno a většina menších měst o to nestojí.

Právě proto,že jsem zasvěcený do tajů problematiky této složky,si toto říci v žádném případě nemohu.Policie je draze zaplacený aparát tohoto státu,když je na takovéto ůrovní.Jsme bohužel takový národ a jste vzorek této společnosti.Peníze,moc,arogance,upocená skla vozidel a korupce.To je vše,co se dá o tomto sboru dobrovolných hasičů říci.Já být váš ministr,tak vás zruším jak žádost na byt.mě nemusíte vysvětlovat,jak je práce u policie namáhavá.Nejsem občan,který věří všemu,co vidí a slyší v TV a PRESSU,jsem zasvěcený.Takže mě med kolem huby nemažte stá´táčci.Mějte se a zamyslete se soudruzi.

blbe....

Tvoje žvásty jsou dostatečnou výpovědí tvých frustrací.

Jojojo jedna bába zase povídala že mu hrála viď?? Hele neotravuj tady lidi a jdi se s prominutím někam vysss.

Hele ten pravopis bych ti odpustil, jsi asi dyslektik, ale co máš pořád s tím“jsem zasvěcený“. Měl by se na tebe někdo mrknout. Zasvěceným to začíná a „ jsem vyvolený“ končí. Pak tě najdou rozmázlého na chodníku, protože ses domníval, že umíš i létat. A to by bylo škoda, protože jednou bys mohl být ředitelem té tvé přetransferované metroidní policie plné dravých policistů obecných. Pardon obecních.

Nejprve bych policii zrušil v místě tvého bydliště..

Ty zasvěcený tak víš co, když tomu tak rozumíš a je to taková pohoda tak pojď k nám. O korupci povídej něco kolegům z dopravky a zejména těm pražským. Já osobně jsem si v životě nevzal úplatek jestli tím nemyslíš třeba čaj nebo kávu od známého.