4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

DVA DOPRAVNÍ POLICISTÉ ZEMŘELI PŘI SLUŽBĚ VLASTI-ČEST JEJICH PAMÁTCE.

pro xxx,

Myslím, že jsi s informacemi trochu mimo, pokud vím tak hlavní představitelé iniciativy mají dost let, aby mohli od PČR v klidu odejít a na vojně také byli. O to, ale nejde. Osobně vidím problém v jejich protistraně, která nehraje fér hru a snaží se vše zamlžit, oddálit a určitým nátlakem ztížit jejich vyjednávací pozice. Požadavky iniciativy nejsou určitě nijak přehnané a odpovídají tristní situaci, která přišla s novým zákonem. To, že zástupci MV začali operovat s úpravou výsluh, která by měla má nastat pokud by došlo ještě v tomto roce ke zrušení 150 hod. zdarma považuji za normální vydírání nic jiného. Samozřejmě, že nemám detailní informace o jednání, k tomu by se museli vyjádřit přímo zástupci iniciativy, ale buďme rádi, že se vůbec někdo uvolil jednat, protože odbory do té doby hráli absolutně mrtvé brouky a předvedli se tak jak se to od nich dalo očekávat. Kdyby nebylo iniciativy tak by ani ta demonstrace nebyla, protože policajti byli a jsou normální v**ly, který ze sebou nechají vorat. Přece se nebudeme klepat kvůli tomu, že osekají výsluhy a jiné nespravedlnosti budou klidně dál existovat. Je potřeba se proti tomu postavit, ať to stojí co to stojí. A když to bude úplně neúnosné jít klidně pryč, existují také jiná zaměstnání. Jestli má někdo pocit, že se jinde neuplatní tak ani policii nebude moc platný. A nakonec - lidem a natož ministrům moc nevěř, jsou to někdy pěkný.... .........

ZAMĚSTNÁVACÍ OVLÁDACÍ PROGRAM (ZOP)

Tento ovládací program je postaven na myšlence, že když bytost lidskou zaměstnáte (čímkoliv), tak NEBUDE mít čas na sebe, svůj duchovní rozvoj, rozvoj vztahů s jinými lidmi, poznání přírody, osobní vzdělávání atp. NIKDO NEMÁ ČAS – je vidět hlavně ve velkých městech (Praha). Tím se nemůže vysvobodit z pasti negativního stavu – stále otročí, je unaven, ale i naštván, že si za výdělek nepořídí, co by chtěl - má hrubé vibrace. Součástí tohoto programu je program ZAMĚSTNÁNÍ – NEZAMĚSTNANOST – buď budeš otročit hodně, nebo budeš mít existenční problémy. Současně je zaměstnán nedůležitými činnostmi z hlediska svého duchovního růstu, a TO HLAVNÍ MU STÁLE UNIKÁ ! Např. při vstupu ČR do EU pan Klaus Václav oznámil na hoře Blaník důležité poselství: Budete stále hodně pracovat. Neříká to jen on, ale všichni další čelní představitelé. Tedy NEBUDE ZKRÁCENA PRACOVNÍ DOBA – STÁLE BUDETE OTROCI HMOTY, ale pracovní příležitosti jsou stále ve větší míře stavěny na VÍC než 8 hodin práce denně, takže na jedné straně lidé vytvářejí hodnoty, ale na straně druhé je NEMAJÍ KDY A JAK UŽÍVAT, navíc je jim odebírána značná část pracovní energie na negativní účely – hlavně DANĚ - mnohonásobným zdaněním – přes 50 % - pro státní systém (zdravotnictví – díra, školy – nesmyslné ovládací učivo (např. složitá gramatika českého jazyka – také ovládací program), dále přes firmy – výrobky a služby - negativní náklady na reklamu, sklady výrobků, nesmyslné hromadění soukromého majetku všude, kam se podíváte (hlavně v bytech), který je neúčelně a málo využit (mnoho soukromých aut stojících nesmyslně na ulicích a v garážích, nesmírně drahá, nebezpečná nesmyslná automobilová doprava současně ničící životní prostředí, přírodu i lidi, atp.). Jako další stupeň ovládání se k tomuto buduje a zavádí dnes v roce 2004 již mohutné čipové ovládací systémy – karty a čipy zvlášť – všude, do všeho, do všech výrobků (příprava), špionážní systémy - a tento drahý systém si opět lidé zaplatí sami jak v daních, tak v nákladech výrobků a služeb.
Více na našem webu(www.andele-svetla.cz) v MENU -OVLÁDACÍ PROGRAM SIL TEMNA.

V Markovicích na Chrudimsku havarovalo policejní auto. Dva policisté na místě zemřeli. Ani jeden z nich podle svědků nebyl připoután.

6.5. 2007 13:17 - 13:43 Aktualizováno
CHRUDIM - Příslušníci dopravní policie jeli přes Markovice (část Chrudimi) směrem od Heřmanova Městce. Nezvládli pravotočivou zatáčku při rychlosti, kterou místní lidé odhadují na 100 kmh. Narazili do obrubníku mostku a auto se převrátilo, nepřipoutaní policisté okamžitě zemřeli.

Policejní vůz měl zapnutou světelnou signalizaci a prý spěchal k nehodě na kruhovém objezdu v Chrudimi.

Silnice je uzavřená a bude ještě zhruba dvě hodiny neprůjezdná. Pohřební služba odvezla těla mrtvých, vyšetřování pokračuje.

Plyne z toho jediné - SPĚCHEJ POMALU! Není hrozné, když hlídka přijede o pár minut později, ale když nepřijede vůbec. Upřímnou soustrast pozůstalým.

zesnulí kolegové je mi to moc líto a přeji Vám klidný odpočinek a puzůstalým přeji upřímnou soustrast

http://www.timesonline.co.uk/tol/news/uk/article673612.ece?
token=null&offset=0

”Demokracie… vzniká jedině, kdykoliv chudí zvítězí a z přívrženců druhé strany jedny pobijí, jiné vyženou z obce, zbylým pak dají rovné právo v občanském životě i v úřadech…” (Ústava 557a) Platón

Staré české přísloví říká, že ryba „smrdí“ od hlavy a zřejmě je tomu tak i u nás v ČR. Dodávám, že bez výjimky prezidenta Václava Klause. Napomáhá tomu hrubý, bezohledný, sprostý, mravní cynismus některých našich představitelů. Tato současná morálka si v některých případech nic nezadá s morálkou ryze
nacionálsocialistickou.

Nelze vyloučit, že tón k tomu všemu co se u nás dnes děje udává v určitých případech i samotný premiér M. Topolánek. Svědčí o tom, jak jeho časté nevhodné výroky, tak i jeho chování. Kulantně řečeno, psychickou zátěž vyplývající z jeho funkce nezvládá. Jeho rétorika mnohdy přechází v „halekání“, aroganci, osobní výpady a především pak vulgarity. Stávají se však i případy, kdy zřejmě v určitém duševním pohnutí připomínají jeho výroky slogany třetí říše a nacistického hnutí.

Připomeňme si jen okrajově jeho slova o „osvětimské lži“, kterými v minulosti počastoval dnešního eurokomisaře a bývalého předsedu vlády V. Špidlu, či výtku bývalému premiérovi J. Paroubkovi, že na billboardech měl fašizoidní obličej. O tom, jaký obličej má však on sám se nikdy nezmínil. Je všeobecně známo, že M. Topolánek byl jedním z těch, kteří používali před senátními a krajskými volbami v roce 2004 pejorativní termín „grosstapo“. Nezapomenutelným se stalo i jeho prohlášení o „noci dlouhých nožů“ prezentované v diskusi s manažéry, když informoval o povolebních personálních změnách, apod. Bez komentáře pak zůstává jeho ostravský výrok v souvislosti se svojí oranžovou kravatou, že pod oranžovou ČSSD je rudá s nahnědlými skvrnami. Korunu tomu všemu pak dala jeho SMS-ka, kterou reagoval na dotaz redaktora deníku Šíp slovy „Es kommt der Tag“, kterými pobouřil řadu lidí, včetně Českého svazu bojovníků za svobodu. Aby nezůstal pozadu za svým šéfem, svoje sympatie k inkriminovanému období třetí říše duchaplně vyjádřil i Topolánkův „poradce“ M. Dalík, když se přirovnal k někdejšímu důvěrníku A. Hitlera M. Bormanovi. Svoji trošku do mlýna si přidal i místopředseda ODS P. Bendl, který se v rozhovoru pro deník Právo, zřejmě z neznalosti věci uvedl, že nacismus vzešel ze sociáldemokratických struktur.

Ponecháme-li už stranou Topolánkovy vulgární výrazy svědčící o jeho zřejmé zálibě ve fekáliích či análních otvorech, měl by si jmenovaný uvědomit, že svůj jadrný „humor“, dá-li se to tak ještě vůbec nazvat, nemůže přenášet z osobního do veřejného života. V této souvislosti nelze ani přitom vyloučit, že mu možná k takové „popularitě“ radí nějaký jeho dobrý přítel, který je přesvědčen, že tímto způsobem lze nejlépe realizovat heslo „K lidu níž, s lidem výš!“ Možná ale také, že se náš dnešní premiér shlédl v různých vzorech typu Mečiara, Sloty a jiných nám dobře známých osob, zde však nejmenovaných.

Co říci závěrem?

Že i ta timokracie se musí umět založit a že být jenom falešným, tupým a bohatým gaunerem prostě nestačí...

Je od Vás policistů trapné, když reagujete na primitivní a urážející články od civilistů. Uvědomte si, že jim tím děláte radost a také tímto snižujete prestiž policie. Trocha rozumu do hrsti.

Co furt brečíte? Tak jděte pracovat do civilu, třeba se někteří z vás uživíte i prací a ostatní mohou být na soc. dávkách. Je jedno z čeho vás platíme. Stejně máme nejpočetnější policii v Evropě a je to třeba zredukovat.

4 Civil - neboj, on se ten počet zredukuje sám, už teď jsou bezmála všude podstavy a ve finále budeš brečet ty, až ti někdo něco provede a policie přijede za několik hodin až na tebe přijde řada... Nesmysl? Neee, to už je realita dnes. A miluju ty kecy že nás někdo platí - proto bereme tak málo :-DDD. Btw. platíme daně jako každej.
Jinak se omlouvám že reaguju na řeči civilů kteří nevědí vo co go, ale na tohle se nedá nereagovat.

Pleteš se, vy daně neplatíte, vy jen vracíte trochu těch našich daní zpátky do rozpočtu.

Zrovna ty něco vyprávěj o daních a morálce. Seš na pracáku už kolik let a souzenej si taky byl za trestnou činnost. Tak s těma kecama jdi někam.

Jseš trocu mimo mísu parazite a pro pravdu se zlobíš. Jestli tak jak jsi odhadl mne i pracuješ, tak už vím proč jseš u policie a zřejmě pouze hlídkař. Prostě trefená husa.

4 Civil - co říci závěrem? Snad jen, svatá prostoto... Howg

ty jsi ale zmrd

Přečetl jsem si pozorně diskusi wwwLanger.cz, wwwpolicista.cz.Nechápu, jak odbory vůbec mohly připustit, aby se do konce roku 2007 nic nezměnilo, to znamená, že se bude vesele okrát dělný, policejní, hasičský, bachařský lid,neskutečné, hnus,hnus, hnus.!!!!!!!!!!!!!!! Shlédl jsem video na internetu wwwpolicista.cz, je zde vidět profesionalita pořádkové jednotky a dalších součástí, urážky zmrd físlácký, neskutečné, je jasné, že mladí lidé půjdou raději na diskošku, bavit se dokud mají mládí, dneska byl pochod za marušku, asi stát chce feťáky, mne se to nelíbí, mám 17 syna, ničit si zdraví. Je to mlůj názor, je zde velké nebezpečí, feťáku, viz případ feťáka z Litoměřic,víc nemusím rozebírat. Takže, kdo má nárok na výslužku, nebo kdo je ještě mladý a nedosáhne na 15 let výslužky,půjde do civilu též, mládí, zdraví se ještě v civilu platí, ne policista po 20 ti a více letech zhutovaný duševně, zdravotně, fyzicky, též to samé hasič, u nich mám velký obdiv, stát ne. Když třeba po 20 ti letech odejdete do civilu, máte štěstí že sloužíte od 20 ti let, tak je již problém ve 40 ti letech najít práci, ne že byl policista, ale mládí a zdraví již není takové jak při nástupu, pak ještě 25 let pracovat, to je nesmysl, znám dosti kolegů, co odešli podle starého zákona v 55 ti letech a spousta je již na nebi, 2-3 roky důchodku, u nás důchod v 63 letech, ale sloužit do 65 let, kdo tuto zhovadilost vymyslel. Je jasné, že odejde masa zkušených policistů, dále po 31,12,2007 možná rok, nebo 10 let se nebude zase nic dít, nebo se ořežou výsluhy, odchodné, aby jsme byli opravdu žebráci. Civilisté mají zkreslenou představu o policejním, hasičském, bachařském řemesle, media jim tlučou do hlavy samé bláboly, hnus, hnus, hnus. Panu Plechatému děkuji za práci, ale přiostřit sociální boj, nebo je s námi ámen. Všude ve vyspělé Evropě jsou slušné výslušky, ikdyž třeba mají kasu prázdnou, priorita občanů na prvním místě je bezpečnost, ale toto mocipáni, zákonodárci, pan Langer, a další nechápou, nedej bůh, jsem ale ateista, byly velké nepokoje, výtržnictví a nebyl by nikdo, kdo bude hájit zákon, pak se bude řvát, kde je policie,kde je polda, na ulici, pan Langer se směje, toho vůbec nezajímá resort, plat mu jde, má svoje jisté, nejhorší konstalace hvězd za sto let, p. Langer a pan Kalousek, ničitel policie, hasičů. Nezbývá, než bojovat, rentiéři též přišlu o valorizaci, souběh nemocenské,podpory, hnus, pro nechápající civilisty, toto není pláč, ale vykreslená skutečná nechutná realita, nikdo nebude dělat zadarmo, bez příplatků, dělám obdobnou práci, mám o 10000,-Kč více než jsem sloužil a jsem pan Marek. Nevěřím, že k polici půjdou mladí lidé, protože je to sebevražda, vedení je nutno zaplatit, ale ne aby byl nehorázný rozdíl mezi vrchností a dělníkem policie. Držím palce, kolegové nehádejme se, jsme na jedné lodi, zdraví bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Byl jsem 24 let v přímém výkonu, ve víru událostí, takže vím o čem píši, věřím v lepší budoucnost.

Souhlasím s tebou kolego ve všem co jsi tady popsal, ale nevěřím tomu, že by bezpečnostním složkám šáhli na výsluhu. Naprosto důvěřuji našemu ministrovi. Pokud tomu tak bude, mohlo by dojít u PČR ke kolapsu a stát by neušetřil nic a abych nezapomněl, pokud se tak stane, můžeme poděkovat naší iniciativě, která má slepé oči k tomu, vidět některé věci ve výhledu. Je to jejich právo si prosazovat některé věci, ale divím se, že se tím někdo zabývá, vždyť jsou dána pravidla pro všechny stejně a protože v současné době nedosáhnou na výsluhu, tak jen kritizují a kritizují a jenom závidí a brečí jako malé děti, hold ta vojna jim chybí a úcta k ostatním.
Ti, kteří se cítí být mojí reakcí uražení, nezlobte se na mne, vždyť jsem vyslovil svůj názor, tak jako vy.

4 xxx: Současná pravidla ani náhodou nejsou nastavena pro všechny stejně a pokud se navážíš do Iniciativy a jejich příznivců, věř, že většina těchto na výsluhu nárok dávno má, stejně jako vy připosránci, kteří se pořád jen něčeho bojíte! Mám na mysli otevření zákona, rušení výsluh apodobně! Holt my Češi jsme už bohužel takovej národ, žádné sebevědomí, nevyčnívat z řady, pořád se něčeho bát, je mi z toho na blití... :-(