Jak policisté zatýkali
a obviňovali nevinné
a dále v tom pokračují!

http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003101201
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004021801
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004060901



PPLK. PETR VOJTĚCHOVSKÝ,
KTERÝ MĚL ROZKRÝT
BERDYCHŮV POLICEJNÍ GANG,
EXKLUZÍVNĚ PRO DENÍK PRÁVO

"Byl jsem kriminalizován."


Berdychův gang - "česká chobotnice", která prorostla do policejních špiček a léta beztrestně vydírala, přepadala a vraždila. Toto zločinné spojenectví gangsterů a vysokých policejních důstojníků u nás nemá zatím obdoby.

Až nyní, po zproštění mlčenlivosti, poprvé po dvou letech promluvil bývalý šéf policejního týmu Mari podplukovník Petr Vojtěchovský, jenž měl za úkol gang rozkrýt.
Právu, které už odhalilo množství šokujících skutečností o řádění gangu a jeho vyšetřování, se rozhodl poskytnout exkluzívní rozhovor. Jeho svědectví je otřesné. Nevinní lidé, kteří překáželi gangu, byli zločinnými policisty kriminalizováni. Policisté, kteří na to upozornili, byli umlčeni.


* Vy jste v týmu Mari v květnu 2003 věděli, že byli kriminalizováni nevinní a nepohodlní?

V době, kdy jsem vedl tým Mari, jsme o tom měli zcela konkrétní poznatky.

* Kolik nevinných lidí bylo křivě obviněno a zatýkáno?

Nemohu sdělit přesné číslo ani jména osob. I zde totiž probíhá vyšetřování. Údaje mají k dispozici vyšetřovatel a státní zástupce. Víc opět nelze říct. Snad mohu jen zopakovat, že podezření z kriminalizace nevinných a další údaje byly předány orgánům činným v trestním řízení.

* Jak to bylo možné? Bylo to i tím, že třeba David Berdych znal díky zločinným policistům výslechy utajených svědků?

Ano. Poznatky, že Berdych disponuje výslechy utajených svědků, jsme měli. Bylo to i v původním vyhodnocení Mari z 23. května 2003.

* Jak jste poznatky získali?

Nemohu a nebudu hovořit o kriminálním zpravodajství. A nemluvil bych o tom s novináři, ani kdybych byl v této věci zproštěn mlčenlivosti. A je to navíc stále vyšetřováno.

* Vyhodnocení Mari shrnuje výsledky čtyřměsíční práce tohoto týmu. Obsahuje šokující informace o kriminalizaci nevinných lidí nepohodlných Berdychově gangu a policistům napojeným na gang (viz Právo 22. 12. 2004). Můžete potvrdit jeho autentičnost a vysvětlit, proč nejste autorem vyhodnocení, když jste tým vedl?

Se zmíněným vyhodnocením to bylo tak, že týden před mým zadržením, které se stalo 20. května 2003, jsem byl s náměstkem policejního prezidenta Jaroslavem Macháněm domluven na schůzce, kde on žádal, aby na schůzce se mnou mohl vidět vyhodnocení pracovní skupiny Mari.

Vyhodnocení jsem však osobně nemohl napsat. Bylo už proti mně vedeno trestní řízení, takže jsem měl úplně jiné starosti. Navíc jsem byl 21. května obviněn z trestné činnosti a postaven mimo službu, takže k mé schůzce s panem Macháněm už nedošlo. Musím zde ještě připomenout důležitou okolnost. V dubnu 2003 jsme se z policejního i kriminálního prostředí dozvěděli, že na některé členy týmu Mari se "šije šestka". Tedy kriminalizace se sazbou šest let vězení nepodmíněně.
Vyhodnocení, na které se tážete, v této situaci napsal můj zástupce v týmu Mari Radek Čermák. Je i autorem názvu Mari, protože na začátku roku 2001 založil pod tímto názvem spis, ve kterém shromažďoval informace o gangu lupičů v policejních uniformách. Vyhodnocení pan Čermák dopsal dva dny poté, kdy jsem už v důsledku obvinění a postavení mimo službu ve funkci nebyl.

* Řekl vám Čermák o osudech vyhodnocení Mari? Že musel vyřadit pasáže o únicích závažných policejních informací do podsvětí, vyřadit jména podezřelých vysokých policejních důstojníků i pasáže o kriminalizaci nevinných?

Někdy v létě 2003 mně pan Čermák řekl, že vyhodnocení Mari bylo napsáno a předáno nadřízenému na ÚOOZ plukovníku Stanislavu Plockovi. Ten je vrátil k přepracování s pokynem, že ve vyhodnocení musí být vynechány údaje o policistech. Čermák pokyn splnil. Takže druhá verze údaje, na které se ptáte, neobsahuje. A asi před třemi týdny mi pan Čermák řekl, že toto vše uvedl znovu i při posledním výslechu na inspekci ministra vnitra.

* Plukovník Plocek loni v prosinci Právu vše popřel. Řekl, že žádný pokyn Čermákovi nevydal.

Mohu říci, že o tom, co se dělo s vyhodnocením Mari, a o pokynu plukovníka Plocka jsem se dozvěděl i od jiných členů týmu Mari. Nemám důvod k pochybnostem o jejich sděleních.

* Dá se říci, že obvinění vznesené proti vám, tedy vaše kriminalizace a postavení mimo službu, se negativně promítlo i do další práce týmu Mari?

Mým zadržením a obviněním tým Mari prakticky zanikl, i když ještě asi tři měsíce existoval.

* Domníváte se, že váš případ je případem kriminalizace nepohodlného policisty? (A co kriminalizace nepohodlného občana??? Viz: http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003101201)

Nepochybně ano. Byl jsem nepochybně kriminalizován. Jsem o tom zcela přesvědčen. Cílem také bylo znevěrohodnit celý tým Mari.

* Nezískali rozpadem týmu Mari gangsteři okolo Berdycha a na ně napojení policisté rok navíc, kterého mohli využít k zametání stop a další násilné trestné činnosti?

Každopádně už v roce 2003 podle vyhodnocení Mari bylo připraveno zatýkání pachatelů. Úkol dokončil tým Uniforma. Jako policista jsem rád, že tým Uniforma dokončil práci.

* Domníváte se, že na vaší kriminalizaci mohl mít někdo osobní zájem? Například bývalý šéf Inspekce ministra vnitra Mikuláš Tomin se minulý týden o vašem týmu dokonce vyjádřil jako o Vojtěchovského gangu.

Budu se držet faktů. Vím, že tehdejší šéf inspekce ministra vnitra Tomin měl nadstandardní vztahy s jedním ze tří oznamovatelů, kteří na mě 20. dubna 2003 podali trestní oznámení. Konkrétně s podnikatelem Karlem Kaprem. Tyto nadstandardní vztahy zatím více popisovat nemohu. Vyšetřování není ukončeno. A nejsem pro tyto otázky zproštěn mlčenlivosti. V této souvislosti chci ještě zdůraznit, že poznatky získanými týmem Mari pan Mikuláš Tomin vůbec neprocházel po celou dobu, co jsem tým vedl (vyšetřování nesměřovalo k Tominovi - pozn. red.).

* Vy jste s Kaprem neměl nadstandardní vztahy? Prý jste se s ním scházel a dokonce ho i podle televizních reportáží vydíral.

Já osobně jsem se dostal do styku s Kaprem pouze přes pana Víta Chalupu, který provozuje restauraci v Radonicích, kde bydlím. Pan Kapr mně řekl spoustu zajímavých věcí k různým osobám, což mě z trestního hlediska zajímalo. Kapr dával velmi zajímavé informace o trestné činnosti jiných osob. Byly později využitelné i v práci týmu Mari. Poslední informace mi Chalupa a Kapr dali v lednu 2003. Týkaly se policejní práce. Pak jsem se s nimi nesešel.

* Patřily ty osoby, na které Kapr poukázal, k Berdychovu gangu?

V současnosti se nemohu blíže vyjádřit. Jedná se o mimořádně závažnou trestnou činnost. Mohl bych narušit vyšetřování. A taky nejsem v tak širokém rozsahu zproštěn mlčenlivosti.

* Nezavinil jste si styky s Kaprem problémy sám? Tento podnikatel je z lecčeho podezírán. Prověřováním podezření okolo Kapra se zabýval příslušník ÚOOZ a pak pražského odboru pro boj s organizovaným zločinem Petr Koňařík. Loni na podzim byl Koňařík obviněn ze spolčení s gangem Berdycha.

S ohledem na závažnost věci si jako policista dovolím pouze říci, že podezření z násilné trestné činnosti podnikatele Karla Kapra vyšetřoval Petr Koňařík.

* Nepodezíráte Koňaříka, že se o vaši kriminalizaci zasadil?

Bez komentáře.

* Tominovy reakce na nález jeho směnek a smlouvy o půjčce v kriminálním prostředí v roce 2002 vašimi podřízenými byly neobvyklé (viz Právo 29. 1. 2005). Jako vysoký policejní důstojník vás a muže, které jste vedl, dokonce obvinil z pomstychtivosti. Domníváte se, že právě uvedené nálezy na jaře 2002 odstartovaly záměr vás kriminalizovat, obvinit, umlčet, zavřít?

Je to jedna z variant příčin mé kriminalizace. Může to tak být. Ale to by mělo odhalit vyšetřování. A musím zdůraznit, že jako policista nemohu a nesmím podléhat pomstychtivosti. Byl jsem vychován, vzdělán a vycvičen k úctě k zákonu a nadřazení zákona nad osobní vášně.

* Vysvětlíte, jak to ve skutečnosti se směnkami a půjčkou bylo?

Na jaře 2002 byly mými podřízenými nalezeny v kriminálním prostředí různé písemnosti, na kterých se vyskytovalo jméno Mikuláše Tomina. Jako vedoucí odboru obchodování s lidmi ÚOOZ jsem na pokyn nadřízeného toto sepsal a zaslal služebním postupem cestou policejního prezídia k adresátovi, kterým byl tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross.

* Jednalo se i o směnky avalované Mikulášem Tominem a jeho bratrem Alexejem v hodnotě 1,8 miliónu korun? Šlo i o nález smlouvy o půjče ve výši 1,8 miliónu korun, kterou Mikuláš Tomin poskytl svému arabskému příbuznému?

K osobě Mikuláše Tomina se zde nebudu vyjadřovat. Dovolím si říci, že avalovat směnky a poskytnout půjčku samo o sobě není trestné.

* Dosud jste mlčel k závažným obviněním, o kterých informovala média. Vaše žena měla ve firmě prát špinavé peníze, kontaktovat se s jakýmsi Sergejem z ruskojazyčné mafie , vy jste se měl jako náhončí snažit, aby starosta Jílového u Prahy Karel Dostálek prosadil změnu územního plánu tak, aby se údajně vaše žena dostala k lukrativním pozemkům.

V jedné televizi dokonce odvysílali, že jsem byl ve vazbě. A nebyla to pravda. Soud návrh na mé vzetí do vyšetřovací vazby zamítl.
Útoky na policisty a šíření nepravd o policistech jsou snadné, protože policista je vázán mlčenlivostí a může promluvit, až když je mlčenlivosti zproštěn. Vždy však pouze v rozsahu, který určí zproštění mlčenlivosti.
Mohu s čistým svědomím říci, že má žena se nikdy nedopustila žádného trestného činu stejně jako já. Neprala špinavé peníze. Neznáme žádného Sergeje. Dodnes jsem se nedopídil, kdo to je. S žádnými Rusy a žádnými jinými cizinci moje žena neobchodovala. Ani takový obchod nedomlouvala.
Daňové důkazy o podnikání mé ženy má k dispozici finanční úřad. Vyšetřovatelé mají k dispozici veškeré účetnictví mé ženy, které jim dobrovolně vydala při domovní prohlídce v listopadu 2003. Nikdo neshledal žádné pochybení. Pokusy o kriminalizaci od podzimu 2002 se prostě nezdařily.
K vystoupení pana Dostálka v televizi v červenci 2003 mohu uvést, že pan starosta ve svém vyjádření na Inspekci ministra vnitra vše, co řekl v televizi, popřel. Inspekci dokonce řekl, že mě vůbec nezná.




***

CHAPADLA, TĚLO A MOZEK
ČESKÉ POLICEJNÍ CHOBOTNICE


MOZEK: Vysocí policejní důstojníci - dosud na svobodě?

TĚLO:

1) Obvinění policejní důstojníci Josef Opava , Petr Koňařik, Jiří Žofčín... ze speciálního policejního Odboru pro boj s organizovaným zločinem – OBOZ : Dagestánské a ruskojazyčné gangy

2) Tomáš Půta s kontakty na italské a irské gangy

3) Maroš Šulej, Peter Zajak a slovenské gangy

4) Tajní informátoři OBOZ

5) Vykonavatelé: David Berdych a spol.

6) Gelani Aboud alias Samopalník Tony a arabské gangy


Na snímku zleva obžalovaní gangsteři Radek Trumpeš a David Berdych.


Foto PRÁVO - Michaela Říhová

Datum: 05.02.2005
Autor: Pavel Blažek
Zdroj: Právo
Strana: 16




BERDYCHŮV POLICEJNI GANG V DATECH

1990 až 1996: V Discolandu Sylvie Ivana Jonáka začali působit David Berdych a Antonín Slezák. S podnikem byla spojena násilná kriminalita. V dubnu 1994 byla zavražděna na Jonákovu objednávku jeho manželka Ludvika.

1996 až 2001: V čele gangu je Berdych. První známou akcí byl únos a zavraždění zlatníka Václava Tomana v listopadu 1996. Policie netušila, že šlo o Berdychův gang. Šéf 1. odboru středočeského úřadu vyšetřování Karel Malý v listopadu 1996 přiznal, že nezná motiv vraždy: „Nikdo ho ani nevydíral.“

2001 až 2002: Berdych ve vyšetřovací vazbě. Vedení gangu převzali Tomáš Půta a Maroš Šulej. Gang se rozdělil do skupin. Ve vybraných akcích se skupiny spojovaly. Řídili je: 1. skupina - Tomáš Půta, Daniel Herain alias Pomáda alias Dan Kočka; 2. skupina - Gelani Aboud alias Tony Arab alias Samopalník Tony; 3. skupina - David Berdych. Z gangu odešli a „udělali se pro sebe“: Tomáš Hofer (obviněný) začal spolupracovat s bulharským podsvětím , Jaroslav W. přešel do drogového podsvětí, Aleš L. začal spolupracovat s ruskojazyčným podsvětím .

2003: Zjištění policie, že obětí první známé akce je zavražděný pražský zlatník Václav Toman v listopadu 1996. Podezření, že gang v přestrojení za policisty a vybavený policejními průkazy a odznaky kriminálky spáchal okolo 80 loupežných akcí a zavraždil nejméně tři oběti . Závažné úniky informací z policie do podsvětí. Berdych až díky těmto únikům zjišťuje, že policisté z týmu Mari ÚOOZ znají většinu členů gangu přímo jmény, včetně dat narození. Členové gangu se do této doby totiž znali převážně jen pod přezdívkami.

2004 - 2005: Počet obviněných pachatelů dosáhl 41 osob. Policisté však stále nepozatýkali všechny členy Berdychova policejního gangu, který údajně čítal okolo 60 až 70 lidí. Předpokládá se další zatýkání. Dnes se zatím odhaduje, že ukořistili 50 milionů korun .


Datum: 29.01.2005
Autor: Pavel Blažek
Zdroj: Právo
Strana: 07



Berdychův policejni gang:
česká Chobotnice

Krvavá dramata, kdy se brutální zločinci spolčili s vysokými policejními důstojníky, jsme znali jen z akčních televizních seriálů a mysleli si, že něco takového není u nás možné. Z omylu nás šokujícím způsobem vyvedl gang kolem Davida Berdycha.
Organizovaný zločin prorostl s policií a léta společně neomezeně mučili, vraždili, vydírali a loupili. Ti, kdo ho měli zastavit, naopak brutální zvěrstva sami řídili či se dokonce na bestiálních činech přímo podíleli.

Krvavý tanec rozpoutali už v polovině devadesátých let. Klec začala padat teprve v září 2004. Do té doby se zločinci měli kromě přepadání kamionů dopustit kolem 80 loupežných akcí. Jen 22 z nich se však vyšetřuje, z toho ve třech z nich měl gang vraždit. Tělo oběti se našlo zatím jen ve dvou případech. Obětí české Chobotnice však bude nejspíš mnohem více.

Hovoří se až o dvaceti neobjasněných vraždách, vesměs bohatých lidí, které od roku 1996 přepadali gangsteři v policejních uniformách vybavení služebními průkazy a odznaky kriminálky či elitního Útvaru pro boj s organizovaným zločinem. Dostali je od policejních kompliců.

„Vyšetřujeme jen to, co se daří prokázat a kde se přihlásili poškození. Zatím neznámý počet obětí stále mlčí. Buď se z prožitých hrůz nevzpamatovaly, nebo mlčí ze strachu,“ vysvětlil Právu kriminalista.


Kápové na OBOZ

„Fungovala dohoda s policisty, že se pod jejich krytím bude páchat rozsáhlá trestná činnost,“ vypověděl u soudu Berdych. Uvedl, že činnost gangu, který své oběti unášel a mučil, neřídil on, nýbrž policejní důstojníci z pražského Odboru pro boj s organizovaným zločinem (OBOZ) Josef Opava a Petr Koňařík ve spojení s podnikatelem Luďkem Žaludem starším, majitelem sklenářství v Praze.

Žalud, Koňařík a Opava podle Berdycha dostávali 30 procent ze zisku, zbytek patřil ostatním z gangu.

Současní vyšetřovatelé teď musí vypátrat, jak, proč a kdy došlo k propojení gangu s policisty, kde je ukryta kořist, kolik únosů, loupeží a vražd zločinci spáchali.

Tělo oběti se našlo zatím jen ve dvou případech.

PĚKNĚ POHROMADĚ. Zleva Petr Koňařík, Josef Opava, Jiří Žofčín a František Brázdil.
Foto TV NOVA, Na vlastní oči

DAVID BERDYCH při soudním líčení zachovával ledový klid.

Foto PRÁVO - Lukáš Táborský

Datum: 29.01.2005
Autor: Pavel Blažek
Zdroj: Právo
Strana: 07



JAK ELITNÍ ZLOČINCI
SROSTLI S ELITNÍ POLICIÍ

Berdych s pomocí policistů
likvidoval konkurenční gangy

Nikdo zatím nespočítal, za kolika úspěšnými a široce medializovanými akcemi policie proti ozbrojeným lupičům stál v pozadí policejní informátor David Berdych a jeho komplicové. Neznámý je také počet konkurenčních lupičských gangů a policejních informátorů, které Berdych s komplici a policisty zločinci zlikvidovali.

Vyšetřovací spisy vedené pod dozorem středočeských žalobců Tomáše Milce a Svatopluka Nauše, který je také vyšetřujícím žalobcem, obsahují výpovědi, podle nichž Berdych jako policejní informátor využíval své pozice v boji proti konkurenčním gangům. Chystal pro ně údajně se svým řídícím policejním důstojníkem Petrem Koňaříkem a jeho policejními komplici i smrtelné pasti. Jedna z nich sklapla před pěti lety na Mělnicku ve Všetatech.

„Tehdy tu vyloupili pobočku České spořitelny. Bylo to 22. 11. 2000,“ vzpomínal starosta Všetat Miroslav Baloun. „Policisté po dohodě s personálem pobočky ji nechali vyloupit. Na ujíždějící auto s lupiči zaútočili, až když vyjelo ze Všetat. Tehdy jednoho z lupičů střelili přímo do hlavy,“ řekl starosta. Uvedl, že se o události mezi místními obyvateli dlouho hovořilo. „Už tehdy jsme si říkali, že se policisté chtěli někoho zbavit. Berdych nás napadl až loni. Když ho zatkli,“ poznamenal starosta. Za mrzuté označil, že centrála České spořitelny pobočku po loupeži zrušila.

Dozorový žalobce Milec se k informacím Práva a sdělením starosty Balouna nevyjádřil. „Je pracovně na policii,“ vysvětlila včera Právu pracovnice středočeského krajského zastupitelství.

Nová obvinění

Přepadení všetatské pobočky a její následné zrušení Právu potvrdila pracovnice tiskového oddělení centrály České spořitelny Helena Matušná. „Pobočka byla před pěti lety přepadena a pak zrušena,“ řekla Právu Matušná. Uvedla, že za posledních pět let došlo na pobočkách spořitelny ke 103 loupežným přepadením.

Kolik z uvedených loupeží zorganizoval informátor Berdych se svými policejními komplici, se neví. „Teprve se vše prověřuje,“ řekl Právu zdroj dobře seznámený s vyšetřováním.

Policisté a žalobci chtějí do září ukončit vyšetřování 25 násilných loupeží spáchaných Berdychovým gangem, který spolu s obviněnými policisty má tvořit 40 osob.
V posledních dnech však k uvedenému počtu přibyl další případ. Je jím oloupení podnikatele z Prahy 10, které se mělo stát v březnu 1996. Berdych se čtyřmi spolupachateli prý tehdy napadl podnikatele údery baseballové pálky do obličeje a naložil do auta. Pak oběť podle ČTK odvezli na chatu jednoho z lupičů a chtěli po ní výkupné deset miliónů. Sumu hledali i v bezpečnostní schránce oběti. Neuspěli, a tak nakonec podle obvinění uneseného podnikatele přiměli k tomu, aby telefonicky přesvědčil známého k vydání dvoumiliónové částky. Té se prý také dočkali.

Vraždili informátory?

Podle informací Práva uvedené obvinění zřejmě nebude poslední. Jedna z obětí Berdychova gangu Právu v pondělí sdělila, že k další loupeži došlo v Praze 10 v roce 1998.

„Byl to taky podnikatel. Lupiči jej v policejních uniformách sledovali na cestě s dcerkou do mateřské školy. Když dcerku předal, tak jej na zpáteční cestě nacpali do auta a odvezli na nějakou chatu. Tam ho dva dny mučili, aby vyzradil úkryt peněz a čísla bankovních kont. Podnikatel povolil, až když mu řekli, že zabijí jeho manželku a dceru. Telefonicky ho pak spojili s manželkou. Ta manželovi řekla, že je držena s dcerkou jako rukojmí. Teprve potom jim unesený podnikatel řekl, co chtěli,“ sdělil Právu svědek, který si nepřál být jmenován. „Berdychovci mě měli v rukou dvakrát. Mám strach,“ vysvětlil.

Zvláštní kapitolu v činnosti gangu tvoří zřejmě popravy informátorů policie. Jde například o táborského starožitníka Václava Skalu, který byl údajně naposledy viděn v jihočeských Kvašejovicích 16. 6. 2002 a od té doby po něm není ani vidu, ani slechu. „Skala byl policejním informátorem snad 30 let. Řídil ho v posledních letech nějaký Vorlíček z policejního prezidia a pak ho půjčili jako agenta Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. To byl Skalův konec,“ řekl Právu dobře informovaný zdroj. „Z vraždy Skaly jsou obviněni Daniel Herain alias Pomáda, Gelani Aboud alias Samopalník Tony a Martin Švec alias Marci. Obvinění je na vodě. Policisté nemají ani tělo, ani vražednou zbraň,“ řekl Právu advokát seznámený s případem.

Pavel Blažek

Právo 12.07.2005


MUŽI DVOJÍ TVÁŘE

Vyšetřování vázlo proto, že po gangu pátrali detektivové pražského Odboru pro boj s organizovaným zločinem (OBOZ). Obviněni jsou Koňařík, Opava, Žofčín a Kaňka. Právě je v listopadu 2004 označil zatčený Berdych za organizátory gangu. Podle něho měl dokonce být šéfem gangu bývalý důstojník OBOZ Josef Opava. Gangu pak měli vynášet utajované informace z policejního zákulisí důstojníci OBOZ Petr Koňařík a Jiří Žofčín.

Jsem rád, že končí SOUDRUH Brázda. Jediné, co ho zajímalo bylo, aby policisté nenosili čerňáky, bejzbolky a jakým vchodem se bude chodit na prezidiu. Policie potřebuje ve vedení někoho, kdo zná policejní práci a potřeby policistů (ne hasiče či bachaře)

Takových Brázdů tam sedí tisíce a berou nekřesťanské peníze na úkor lidí ve výkonu.

pane MV. tak jste s uspechem odprodal veskery majetek MV. pripadne jej prevedl na nejvetsi tunelarskou firmu pod nazvem Zarizeni sluzeb pro MV. co takhle udelat audit v teto ""firme"?? to by jste cucel rozhodne vic nez ted

tak by me zajimalo kampak ze to uklidi pan MV nynejsi namestky z PP??? ktere teple flicky cekaji na tyto radoby experty a zkusene specialisty??? uz jich moc po praze neni :-)))

prej do prahy na PMJ už přišel rozkaz o povolení nosit čerňáky, konečně je to pravda?dik

nechapu jak ten co furt jeci jak neni ministrem policie tak najednou v televizi se vychlouba tim ze policie zatkla toho a toho a v jakem stavu je vysetrovani.

jojo tento pán co si říká ministr vnitra se považuje najednou za velikého borce co všechno zná a o všem ví. přitom tento pan ministr Langer je úplně mimo mísu a z takového šaška jako je on si obyčejný policajt akorát bude dělat prdel jako vrata

Jezinko, pro přesnost:

http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=214&CT1=0

Pane, paní Jezinko. Bylo skopírováno vše, co mají kamarádi hasiči přes PS!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Přehodnocení systemizace, mimořádně povýšení policisté a další neduhy spojené s lidmi v přímém výkonu!

Seru na ně tady je konečná.

Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.