Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Pánové celá systemizace je dostatečně sprasená pro policisty v přímém výkonu, ale nikoli pro fešáky na manažérských židlích. Těch se rozhodně plnění 150 h nedokne, těch se nedokne ani práce v noci, víkendech a svátcích protože nám ucpali hubu 10% směnnosti, která je postavena opět zády k lidem ve výkonu.

docela by jsi koukal jak lidi na PP v 9TT maji 10%. protoze chodi na smeny. ranni a odpoledni. to niiiiic

Tak to je velké svinstvo a rozmýšlím se, že to zabalím.

Pro mola a poldu:

Nesmyslně motáte pojmy a dojmy. Jakej dělník? Jsou zaměstnanci na státních úřadech také dělníci ?

takže pro méně chápající: jednalo se o přirovnání, např.: dělník, parťák, mistr, vedoucí dílny (cechmistr), vedoucí výroby, náměstek, ředitel, gen. ředitel ap. U PČR: policista(dělník), DS (VS), ZV V, velitel služby, náměstek, ředitel OŘ, atd až po PP , nebo např. OHS, OOP, SKPV na okrese , SKPV na kraji, ÚOOZ ap. chapišto? a trvám na tom, že zde brečíte na věřejném vebu a tvrdím, že čím služebně mladší kolega (samo, že ne všichni) tím se cítí důležitější a samo sebou nedoceněn, on nebude čekat on chce vše hned i na úkor třeba jiných (starších) a dále tvrdím - nemělo dojít v žádnem případě k propadům platů

ještě něco, stejně až se odstraní některé bludy 361, tak se stejně musíte smířit s tím, že práce(služba) se vždy bude hodnotit podle postu !!!!!! není možné aby pochůzkář měl větší peníze než třeba kriminalista, to je proti logice (porovnávám délku služby), než třeba jeho vedoucí, tak to je, tak to bude a tak to nebylo,

a tím chceš říci, že kdyby se odstranili problematické věci ze zákona, příp.srovnala aplikace do praxe a ten kolega měl stejné peníze jako loni, tak bude mít víc než vedoucí oddělení nebo kriminalista? Nenech se vysmát. A když už se vyjadřuješ k postupu dle starého zákona - to je jediné pozitivní a stejně se bude obcházet jako doposud. Ne všichni schopní a tvořiví se dostali na SKPV právem. Podívej se kolem sebe. Takový chlap z OOP (MOP) po 5 letech má víc zkušeností a znalostí z práva než kdokoliv jiný. V novém zákoně je další fígl, který bude bičem na to, aby schopní neodcházeli (nebo "rebelové") neměli šanci postupu. Tak to bylo, je a bude pořád

nechápeš? nemělo dojít k propadům a vedoucí jakýkoliv i v civilu nemá mít méně než jeho podřízený

myslíš, že je to taky v pořádku když můj ZV má o 6 litrů více?, ani náhodou mu to nezávidím, podívej se do tabulek , souhlasím, že řada bejkáren se dělala, dělá a vždy to česká hlavičky vymyslí tak, aby to nějak šlo (obsazování míst)

Pro MOLY: Zase špatně pane vedoucí. (jouda nevím, potrefený trošku a hnusnou kancelářskou krysou jste se ohodnotil Vy sám) Policista na ulici je úředník - VČ - prodloužená ruka zákona, které řeší problémy přímo v terénu a ne jen kanceláři. Takže žádný dělník. K tomu musí mít a také má patřičné vzdělání a další schopnosti (při vstupu apod.), aby takovou činnost byl schopen vykonávat. To není a nemůže být žádný blbý "dělník"! Takže "dělník" NE, ale úředník.
Tady je prosím problém jinde, který nastal až s uvedením zák.č. 361 do praxe.

A co takhlen dnešní praxe :

Přijde z civilu pan s VŠ, ohřeje se nějakých 5 měsíců na OOP (MOP) a najednou je s těmi svými 5 měsíčními zkušenostmi na kriminální službě - znalost pachatelů nicotná na rozdíl od dlouholetého kolegy, který si pachatele ukládal do hlavy celá léta ještě včera dělal " seznámení " alespoň s těmi nejčastějšími a že to trvá celá léta - každý déle sloužící policajt to moc dobře ví.
Co je to za dobu ? Zkušenosti nikoho nezajímají ? Je to jen o VŠ ? Bude ta vysokoškolská hysterie u Policie ČR znamenat, že bude nejvzdělanější a nejlepší ? Zkušení bez školy jsou odepsaní ? Zaslouží si kriminalista s 5 měsíční praxí ( tedy totální neznalostí pachatelů ) lepší ohodnocení než ten praktik z OOP (MOP) ?

ZRUŠIT zákon č. 361/2003 Sb. !!!

Čím dřív, tím líp. !!!

Co to tlacháš. Jen jej ještě nech, ať můžeme s 9 litry navýšení na 45 % pžíspěvečku k 31.12.2007 odejít. To se teprve budou divit jak jim zkušení, ne jako k poslednímu březnu staříci, a vedení naráz odejde s 25 až 40 litry příspěvku. To si budou drbat hlavy. Jen ať to do 31.12.2007 vydrží hošové.

361 byl stvořen pro určitou skupinu policistů, ale sociální jedinci v nejnižších třídách to nejsou.

Jen ten zákon nechte ještě v platnosti jak je. 31.12.2007 vám odejde vysoké vedení z okresních ředitelství, krajských správ s tlustými rentami a po nás potopa. Poté bude pan IL mudrovat v televizi, že odchází jenom staří a na jejich místa jsou přibíráni nový policisté. Tento den bude sodoma komora pro celou PČR.

Tvrdím to také, že 31.12.2007 bude masívní odchod policistů z vysokých funkcí! Už mám takové kusé informace, že to sice neříkají "na plnou hubu", neboť mají strach, že na jejich místa by mohli být v průběhu roku dosazeni jiní ambiciózní jedinci, kteří chtějí zůstat, ale že už někteří mají napsány žádosti v šuplíku s termínem posledního dne tohoto roku.

Jdu také je to v pr............

pro ty moly a poldy :


Nikdo zde nebrečí joudové :-))

Ale potrefení se vždycky ozvou :-D

Sami víte, že to povídáte jsou nesmysly :-)

jouda nejsem, potrefený taky ne, já jsem u sboru 15 let, dle Vás hnusná kancelářská krysa (vedoucí útvaru), v pořadí výše příjmu jsem figuroval asi někde uprostřed z celého útvaru, bylo to normální? když jsem si hledal ZV, tak dobří kluci, kteří by se na to hodili mě poslali někam, že co by tam jako dělali, nechali se buzerovat za méně peněz, stačí sem tam svátek, pár dalších příplatků a příplatek za vedení a větší osobku to hravě nahradilo, a pořád tvrdím, že nemělo dojít k propadu příjmu u žádného policisty

Všechny neřády z kanceláří vyhnat na mráz nic nevyřeší-stejně jsou vyhořelí a čekají jen na správný den.

je správně...:-) Problémem bude i to, že se v tomto syndromu budou nacházet i kolegové z výkonu (při podstavech). Nejsou s rodinami, společenské uznání u naší firmy neexistuje, pocity jsou dávno potlačeny, deprese na obrozu a psychosomatické problémy za prvním rohem. Začne to být tak extrémní, že se začnou množit případy absence a poslední zhasne....

na tom je i to, že i u kolegů věčně naplněných entusiasmem i tento odchází a pomaličku překračují fázi stagnace. Zbývají jen dvě, frustrace a izolace no a pak nechci vidět takového kolegu při řešení konfliktu.... Vlepíme tam pár zelených a bude vymalováno. Zamyslete se pánové než bude pozdě....

Co jsem slyšel, tak, na jenom Teplicku odcházejí další do "C" a další se pomalu připravují. Pořádá se tam bezpečnostní opatření, prý aby se s tím spláchly ty hodiny zadarmo do toho balíčku. Lidé v uniformě mají v měsíci, třeba jen pár dní volna. Za to neuniformovaní mají víkendy volné. A to ještě mají další výhody - při tělesných prověrkách, ale co je ještě zajímavější při střeleckých - takže mají o hodně menší náročnost, ale jsou ve vyšších TT a zatímco na uniformované složky jsou kladeny mnohem větší nároky (už při samotné práci s lidmi a na veřejnosti), a proto mají nižší TT. . SO, NE, NOČNÍ a svátky jsou mezi policisty nepoměrně rozdělované. A, že jich má někdo více a druhý méně to nikoho nezajímá.

Proto by to chtělo ZRUŠENÍ zák. 361/2003 Sb.
a nastolení normálního a spravedlivého odměňování zaměstnanců podle zákoníku práce !!! Jako je to v německu. Tenhle bordel, co je dnes u této firmy má málo společného s normální prací - díky POLITICKÝM VLIVŮM. Silná politická vůle (jak uvádí IL ve svém letáku pro PČR) už zde byla za KSČ ! A podle toho to také dopadlo. Ty pilíře si může strčit za klobouk. Každý policista chce za svou práci (a podle nároků, které jsou na něho kladeny jako na uniformovaného) spravedlivou odměnu.
Znovu opakuji, že UNIFORMOVANÁ POLICIE JE ZÁKLAD, která zajišťuje základní servis pro lidi a další složky !!! Nepochopení této definice pane manažére IL vede k sebedestruktivní selekci policie a blízkému kolapsu. Což už pana IL i napadlo, když v nouzi dostal nápad oživit jednotky PS VB. Teď je opravdu stav nouze - SOS - A už jsem dloho neviděl - hledáme nové partáky (kteří si nechají SR@T na hlavu).

OKAMŽITĚ ZRUŠIT deformační a degradační zák. č. 361 !!!

Všechno je to zde na tzv. " Na dlouhý loket", zbytečně dlouho se o některých záležitostech jedná a výsledek je zatím hodně záporný.

nebreč jak malé dítě, dělník je vždy dělníkem a základy jsou vždy dole i když jsou důležité, nelíbí se Ti to, tak odejdi a zase začneš jako základ a chceš-li být vyšší patro, tak pro to něco udělej, ale hlavně nebreč ......

nebuď závistivej, máš také možnost jít do vyšších TT - stačí jen se přihlásit do výběrového řízení a jestli se ti to nelíbí tak si můžeš jít do civilu vydělat víc

Pro poldu,

hm, už jsi něco slyšel o služebním hodnocení a jak se plošně zneužívá k tomu, aby se zabránilo lidem hlásit do výběrových řízení? A není to o tom jestli je někdo dobrý nebo velmi dobrý, je to o vztazích s nadřízeným. Ti co vymysleli a poté opakovaně měnili zákon nebyli totiž vůbec schopní domyslet důsledky jeho jednotlivých znění. Pokazili co se dalo. Je to dyletanství s katastrofickými důsledky do budoucnosti. Samozřejmě policie budu fungovat stále - ale jak?

s tím hodnocením souhlasím je to gordický uzel, nebo začarovaný kruh, anebo bejkárna jak si to přebereš ,u mně je absolutní podstav a představ si, že jsem krvácel a klukům co se přihlásili do výběrka na jiný útvar (jsme útvar nad hrobem - RCPP) jsem napsal "velmi dobré" zaslouží si to, ale teď už snad bude za ně sloužit uklízečka a já ....

Než si lidé z vedení policie propláchnou oči tak se jim ten slavný sbor rozpadne pod rukama. Na co by tady lidé čekali, když mají možnost odejít na lepší-to lepší je skoro všude bez stresů a napadání.

Výše uvedenou informaci ohledně odchodů mohu jen potvrdit protože i já jsem se rozhodl po 16 letech odejít. Už mi připadá zcela nelidské odpracovat při normálních směnách a "bezpečnostním opatření " v jednom týdnu( pardon od NE večer do Po rána dalšího týdne ) celkem 83 hod ve výkonu. Mám zato že tento počet hodin by " zabil i vola" Podal jsem výpověď a jdu protože tohle jednání nemá obdoby. A teď jedna dobře míněná rada p. Langerovi: Jsem zvědav komu budete velet a vydávat příkazy až z ulic zmizí policisté v uniformě.

Jinak zdravím všechny tepličáky kteří mě znali jako Olina

Pojďte se domluvit a když to nechtějí udělat odbory tak jako nátlakovou akci podáme výpovědi k jednomu datu. Nebo by to mohla organizovat Iniciativa.

tak začni, už jsi si ji podal? hlavo, ten nápad stál námahu

Kdo tady bude sloužit-Ukrajinci nebo Vietnamci?

já jsem šel na ulici o 3000,- dolů a důchodce VS co dělá max. 1 hod. denně šel o 6000,- nahoru. Děláte si prdel?

tak se pochlub, kde je ta fara, kde VS dělá 1 hodinu, kolik let ma odslouženo oproti Tobě? zase jenom závist, závist a rozeštvávat to Vám jde .....

nebuď závistivej Vožumbro až se dočkáš důchodu, tak ty peníze budeš mít také.

Tak se neboj ten kancelářský jednou bude sloužit sám na ulici, protože se mu mužstvo odebere do civilu.

v minulosti jsem se nikdy nehrnul dělat tvz. plánovaně neplánované přesčasy. Tuto možnost měli pouze prominenti. Přesto jsem nyní za mnohem víc práce se mzdou klesl min. o tisíc Kč za měsíc.

Tak si je teď užiješ, když se na tebe loni nedostalo. Ona spravedlnost musí být.

Však ono se to pánům tvůrcům zákona 361 v žaludku musí obracet jaká zvěrstva a rozdíly udělali mezi lidmi.

(dohromady) :-)

pan ministr nezažil život na ulici jak to tak vypadá.Myslí si asi,že je policie nepotřebná.At začne přemejšlet do předu!!!a rychle nebo mu u policie nikdo nezůstane.jestli to tak bude tak at se připraví na pořádnej sajgon vznikne tady bordel,který už nikdo nedá do hromady..........čaues

Ministr a celé vedení nemá představu o důsledcích, které dopadají na lidi v přímém výkonu a jak tyto lidi nutí odcházet.