4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pánové celá systemizace je dostatečně sprasená pro policisty v přímém výkonu, ale nikoli pro fešáky na manažérských židlích. Těch se rozhodně plnění 150 h nedokne, těch se nedokne ani práce v noci, víkendech a svátcích protože nám ucpali hubu 10% směnnosti, která je postavena opět zády k lidem ve výkonu.

docela by jsi koukal jak lidi na PP v 9TT maji 10%. protoze chodi na smeny. ranni a odpoledni. to niiiiic

Tak to je velké svinstvo a rozmýšlím se, že to zabalím.

Pro mola a poldu:

Nesmyslně motáte pojmy a dojmy. Jakej dělník? Jsou zaměstnanci na státních úřadech také dělníci ?

takže pro méně chápající: jednalo se o přirovnání, např.: dělník, parťák, mistr, vedoucí dílny (cechmistr), vedoucí výroby, náměstek, ředitel, gen. ředitel ap. U PČR: policista(dělník), DS (VS), ZV V, velitel služby, náměstek, ředitel OŘ, atd až po PP , nebo např. OHS, OOP, SKPV na okrese , SKPV na kraji, ÚOOZ ap. chapišto? a trvám na tom, že zde brečíte na věřejném vebu a tvrdím, že čím služebně mladší kolega (samo, že ne všichni) tím se cítí důležitější a samo sebou nedoceněn, on nebude čekat on chce vše hned i na úkor třeba jiných (starších) a dále tvrdím - nemělo dojít v žádnem případě k propadům platů

ještě něco, stejně až se odstraní některé bludy 361, tak se stejně musíte smířit s tím, že práce(služba) se vždy bude hodnotit podle postu !!!!!! není možné aby pochůzkář měl větší peníze než třeba kriminalista, to je proti logice (porovnávám délku služby), než třeba jeho vedoucí, tak to je, tak to bude a tak to nebylo,

a tím chceš říci, že kdyby se odstranili problematické věci ze zákona, příp.srovnala aplikace do praxe a ten kolega měl stejné peníze jako loni, tak bude mít víc než vedoucí oddělení nebo kriminalista? Nenech se vysmát. A když už se vyjadřuješ k postupu dle starého zákona - to je jediné pozitivní a stejně se bude obcházet jako doposud. Ne všichni schopní a tvořiví se dostali na SKPV právem. Podívej se kolem sebe. Takový chlap z OOP (MOP) po 5 letech má víc zkušeností a znalostí z práva než kdokoliv jiný. V novém zákoně je další fígl, který bude bičem na to, aby schopní neodcházeli (nebo "rebelové") neměli šanci postupu. Tak to bylo, je a bude pořád

nechápeš? nemělo dojít k propadům a vedoucí jakýkoliv i v civilu nemá mít méně než jeho podřízený

myslíš, že je to taky v pořádku když můj ZV má o 6 litrů více?, ani náhodou mu to nezávidím, podívej se do tabulek , souhlasím, že řada bejkáren se dělala, dělá a vždy to česká hlavičky vymyslí tak, aby to nějak šlo (obsazování míst)

Pro MOLY: Zase špatně pane vedoucí. (jouda nevím, potrefený trošku a hnusnou kancelářskou krysou jste se ohodnotil Vy sám) Policista na ulici je úředník - VČ - prodloužená ruka zákona, které řeší problémy přímo v terénu a ne jen kanceláři. Takže žádný dělník. K tomu musí mít a také má patřičné vzdělání a další schopnosti (při vstupu apod.), aby takovou činnost byl schopen vykonávat. To není a nemůže být žádný blbý "dělník"! Takže "dělník" NE, ale úředník.
Tady je prosím problém jinde, který nastal až s uvedením zák.č. 361 do praxe.

A co takhlen dnešní praxe :

Přijde z civilu pan s VŠ, ohřeje se nějakých 5 měsíců na OOP (MOP) a najednou je s těmi svými 5 měsíčními zkušenostmi na kriminální službě - znalost pachatelů nicotná na rozdíl od dlouholetého kolegy, který si pachatele ukládal do hlavy celá léta ještě včera dělal " seznámení " alespoň s těmi nejčastějšími a že to trvá celá léta - každý déle sloužící policajt to moc dobře ví.
Co je to za dobu ? Zkušenosti nikoho nezajímají ? Je to jen o VŠ ? Bude ta vysokoškolská hysterie u Policie ČR znamenat, že bude nejvzdělanější a nejlepší ? Zkušení bez školy jsou odepsaní ? Zaslouží si kriminalista s 5 měsíční praxí ( tedy totální neznalostí pachatelů ) lepší ohodnocení než ten praktik z OOP (MOP) ?

ZRUŠIT zákon č. 361/2003 Sb. !!!

Čím dřív, tím líp. !!!

Co to tlacháš. Jen jej ještě nech, ať můžeme s 9 litry navýšení na 45 % pžíspěvečku k 31.12.2007 odejít. To se teprve budou divit jak jim zkušení, ne jako k poslednímu březnu staříci, a vedení naráz odejde s 25 až 40 litry příspěvku. To si budou drbat hlavy. Jen ať to do 31.12.2007 vydrží hošové.

361 byl stvořen pro určitou skupinu policistů, ale sociální jedinci v nejnižších třídách to nejsou.

Jen ten zákon nechte ještě v platnosti jak je. 31.12.2007 vám odejde vysoké vedení z okresních ředitelství, krajských správ s tlustými rentami a po nás potopa. Poté bude pan IL mudrovat v televizi, že odchází jenom staří a na jejich místa jsou přibíráni nový policisté. Tento den bude sodoma komora pro celou PČR.

Tvrdím to také, že 31.12.2007 bude masívní odchod policistů z vysokých funkcí! Už mám takové kusé informace, že to sice neříkají "na plnou hubu", neboť mají strach, že na jejich místa by mohli být v průběhu roku dosazeni jiní ambiciózní jedinci, kteří chtějí zůstat, ale že už někteří mají napsány žádosti v šuplíku s termínem posledního dne tohoto roku.

Jdu také je to v pr............

pro ty moly a poldy :


Nikdo zde nebrečí joudové :-))

Ale potrefení se vždycky ozvou :-D

Sami víte, že to povídáte jsou nesmysly :-)

jouda nejsem, potrefený taky ne, já jsem u sboru 15 let, dle Vás hnusná kancelářská krysa (vedoucí útvaru), v pořadí výše příjmu jsem figuroval asi někde uprostřed z celého útvaru, bylo to normální? když jsem si hledal ZV, tak dobří kluci, kteří by se na to hodili mě poslali někam, že co by tam jako dělali, nechali se buzerovat za méně peněz, stačí sem tam svátek, pár dalších příplatků a příplatek za vedení a větší osobku to hravě nahradilo, a pořád tvrdím, že nemělo dojít k propadu příjmu u žádného policisty

Všechny neřády z kanceláří vyhnat na mráz nic nevyřeší-stejně jsou vyhořelí a čekají jen na správný den.

je správně...:-) Problémem bude i to, že se v tomto syndromu budou nacházet i kolegové z výkonu (při podstavech). Nejsou s rodinami, společenské uznání u naší firmy neexistuje, pocity jsou dávno potlačeny, deprese na obrozu a psychosomatické problémy za prvním rohem. Začne to být tak extrémní, že se začnou množit případy absence a poslední zhasne....

na tom je i to, že i u kolegů věčně naplněných entusiasmem i tento odchází a pomaličku překračují fázi stagnace. Zbývají jen dvě, frustrace a izolace no a pak nechci vidět takového kolegu při řešení konfliktu.... Vlepíme tam pár zelených a bude vymalováno. Zamyslete se pánové než bude pozdě....

Co jsem slyšel, tak, na jenom Teplicku odcházejí další do "C" a další se pomalu připravují. Pořádá se tam bezpečnostní opatření, prý aby se s tím spláchly ty hodiny zadarmo do toho balíčku. Lidé v uniformě mají v měsíci, třeba jen pár dní volna. Za to neuniformovaní mají víkendy volné. A to ještě mají další výhody - při tělesných prověrkách, ale co je ještě zajímavější při střeleckých - takže mají o hodně menší náročnost, ale jsou ve vyšších TT a zatímco na uniformované složky jsou kladeny mnohem větší nároky (už při samotné práci s lidmi a na veřejnosti), a proto mají nižší TT. . SO, NE, NOČNÍ a svátky jsou mezi policisty nepoměrně rozdělované. A, že jich má někdo více a druhý méně to nikoho nezajímá.

Proto by to chtělo ZRUŠENÍ zák. 361/2003 Sb.
a nastolení normálního a spravedlivého odměňování zaměstnanců podle zákoníku práce !!! Jako je to v německu. Tenhle bordel, co je dnes u této firmy má málo společného s normální prací - díky POLITICKÝM VLIVŮM. Silná politická vůle (jak uvádí IL ve svém letáku pro PČR) už zde byla za KSČ ! A podle toho to také dopadlo. Ty pilíře si může strčit za klobouk. Každý policista chce za svou práci (a podle nároků, které jsou na něho kladeny jako na uniformovaného) spravedlivou odměnu.
Znovu opakuji, že UNIFORMOVANÁ POLICIE JE ZÁKLAD, která zajišťuje základní servis pro lidi a další složky !!! Nepochopení této definice pane manažére IL vede k sebedestruktivní selekci policie a blízkému kolapsu. Což už pana IL i napadlo, když v nouzi dostal nápad oživit jednotky PS VB. Teď je opravdu stav nouze - SOS - A už jsem dloho neviděl - hledáme nové partáky (kteří si nechají SR@T na hlavu).

OKAMŽITĚ ZRUŠIT deformační a degradační zák. č. 361 !!!

Všechno je to zde na tzv. " Na dlouhý loket", zbytečně dlouho se o některých záležitostech jedná a výsledek je zatím hodně záporný.

nebreč jak malé dítě, dělník je vždy dělníkem a základy jsou vždy dole i když jsou důležité, nelíbí se Ti to, tak odejdi a zase začneš jako základ a chceš-li být vyšší patro, tak pro to něco udělej, ale hlavně nebreč ......

nebuď závistivej, máš také možnost jít do vyšších TT - stačí jen se přihlásit do výběrového řízení a jestli se ti to nelíbí tak si můžeš jít do civilu vydělat víc

Pro poldu,

hm, už jsi něco slyšel o služebním hodnocení a jak se plošně zneužívá k tomu, aby se zabránilo lidem hlásit do výběrových řízení? A není to o tom jestli je někdo dobrý nebo velmi dobrý, je to o vztazích s nadřízeným. Ti co vymysleli a poté opakovaně měnili zákon nebyli totiž vůbec schopní domyslet důsledky jeho jednotlivých znění. Pokazili co se dalo. Je to dyletanství s katastrofickými důsledky do budoucnosti. Samozřejmě policie budu fungovat stále - ale jak?

s tím hodnocením souhlasím je to gordický uzel, nebo začarovaný kruh, anebo bejkárna jak si to přebereš ,u mně je absolutní podstav a představ si, že jsem krvácel a klukům co se přihlásili do výběrka na jiný útvar (jsme útvar nad hrobem - RCPP) jsem napsal "velmi dobré" zaslouží si to, ale teď už snad bude za ně sloužit uklízečka a já ....

Než si lidé z vedení policie propláchnou oči tak se jim ten slavný sbor rozpadne pod rukama. Na co by tady lidé čekali, když mají možnost odejít na lepší-to lepší je skoro všude bez stresů a napadání.

Výše uvedenou informaci ohledně odchodů mohu jen potvrdit protože i já jsem se rozhodl po 16 letech odejít. Už mi připadá zcela nelidské odpracovat při normálních směnách a "bezpečnostním opatření " v jednom týdnu( pardon od NE večer do Po rána dalšího týdne ) celkem 83 hod ve výkonu. Mám zato že tento počet hodin by " zabil i vola" Podal jsem výpověď a jdu protože tohle jednání nemá obdoby. A teď jedna dobře míněná rada p. Langerovi: Jsem zvědav komu budete velet a vydávat příkazy až z ulic zmizí policisté v uniformě.

Jinak zdravím všechny tepličáky kteří mě znali jako Olina

Pojďte se domluvit a když to nechtějí udělat odbory tak jako nátlakovou akci podáme výpovědi k jednomu datu. Nebo by to mohla organizovat Iniciativa.

tak začni, už jsi si ji podal? hlavo, ten nápad stál námahu

Kdo tady bude sloužit-Ukrajinci nebo Vietnamci?

já jsem šel na ulici o 3000,- dolů a důchodce VS co dělá max. 1 hod. denně šel o 6000,- nahoru. Děláte si prdel?

tak se pochlub, kde je ta fara, kde VS dělá 1 hodinu, kolik let ma odslouženo oproti Tobě? zase jenom závist, závist a rozeštvávat to Vám jde .....

nebuď závistivej Vožumbro až se dočkáš důchodu, tak ty peníze budeš mít také.

Tak se neboj ten kancelářský jednou bude sloužit sám na ulici, protože se mu mužstvo odebere do civilu.

v minulosti jsem se nikdy nehrnul dělat tvz. plánovaně neplánované přesčasy. Tuto možnost měli pouze prominenti. Přesto jsem nyní za mnohem víc práce se mzdou klesl min. o tisíc Kč za měsíc.

Tak si je teď užiješ, když se na tebe loni nedostalo. Ona spravedlnost musí být.

Však ono se to pánům tvůrcům zákona 361 v žaludku musí obracet jaká zvěrstva a rozdíly udělali mezi lidmi.

(dohromady) :-)

pan ministr nezažil život na ulici jak to tak vypadá.Myslí si asi,že je policie nepotřebná.At začne přemejšlet do předu!!!a rychle nebo mu u policie nikdo nezůstane.jestli to tak bude tak at se připraví na pořádnej sajgon vznikne tady bordel,který už nikdo nedá do hromady..........čaues

Ministr a celé vedení nemá představu o důsledcích, které dopadají na lidi v přímém výkonu a jak tyto lidi nutí odcházet.