V pondělí 5. února 2007 na žádost Nezávislého odborového svazu Policie České republiky navštívil Českou republiku prezident evropské odborové policejní centrály EuroCOP Heinz Kiefer. Tento byl předběžně písemnou formou informován o stavu, který u Policie České republiky panuje po zavedení účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Jeho návštěva byla zahájena v 10:30 hodin prohlídkou nově zrekonstruovaných prostor MOP Krakovská na Praze 1. Zde jej přivítal zástupce ředitele Správy hl. m. Prahy plk. ing. Zdeněk Bezouška a ředitel Obvodního ředitelství Praha I plk. Bc. Jiří Sellner. Toto oddělení bylo zrekonstruováno v rámci projektu P1000. Je třeba připomenout i to, že finanční prostředky byly pro tento účel uvolněny po loňské návštěvě nejvyšších představitelů EuroCOP na služebnách v Plzni, kde kritizovali neutěšený stav některých z nich. Služebna v Krakovské (i její technické vybavení) se mu líbila, ale s nevolí nesl skutečnost, že zde nejsou žádná bezpečnostní opatření k ochraně policistů např. před příchozím se zbraní. Program pokračoval návštěvou Místního oddělení Bartolomějská a operačního střediska Obvodního ředitelství Praha I. Zde jej jako dlouholetého policistu zejména zaujal kamerový systém. Vyjádřil se, že něco takového by v Německu, kde působí, nebylo možné s ohledem na předpisy týkající se ochrany soukromí. Na závěr návštěvy Prahy I jej ředitel Sellner upozornil na to, že takto samozřejmě nejsou zrekonstruovány všechny služebny a prostory policie, což mu doložil i stavem ostatních pater budovy, kde je MOP Bartolomějská umístěna. Na to Heinz Kiefer reagoval tím, že ani v Německu nejsou všechny služebny ve stavu, který by si představovali.

Ve 13:00 hodin byl Heinz Kiefer přijat policejním prezidentem plk. Mgr. Vladislavem Husákem. Zde byla otevřena mnohá témata, která policisty v současné době nejvíce trápí. K propadům platů policistů policejní prezident uvedl, že po získání potřebného množství relevantních informací dojde k navýšení zvláštního (tzv. rizikového) příplatku nejvíce postižených skupin policistů. K tomuto by měla být použita rezerva, která byla vytvořena v minulých letech a postupně by měly být rozpouštěny i finanční prostředky určené na neobsazená tabulková místa. Uvedl, že první změny by se měly projevit již ve výplatě za měsíc březen 2007. Ale i v průběhu roku dojde ke změnám, vždy v závislosti na vývoji finančních možností. Heinz Kiefer vyjádřil své překvapení nad tím, že policisté v České republice jsou nuceni odpracovat 150 hodin přesčas zdarma. Byla otevřena i otázka zrušených příplatků. Potom se policejní prezident z jednání omluvil, neboť byl povolán k ministrovi vnitra. Litoval, že si nemohl, vzhledem k rychlému sjednání návštěvy prezidenta EUROCOP, vyhradit více času. Jednání dále pokračovalo s vedoucím kanceláře pplk. Ing. Jindřichem Mayerem, kterému Heinz Kiefer kladl další otázky.

Rozhodně nelze souhlasit s vyjádřením policejního prezidenta, které bylo 5. února 2007 ve 21:15 hodin uveřejněno ČTK (Šéf evropských policejních odborů radí s demonstrací počkat): „Myslím, že pan Kiefer přijal naše argumenty.“ Věc se má tak, že Heinz Kiefer přijal informace, které se mu od policejního prezidenta dostaly, ale neznamená to, že by s nimi bezvýhradně souhlasil.

Po skončení jednání poskytli Heinz Kiefer a Milan Štěpánek přítomným zástupcům médií (ČT 1 a Čro) rozhovory, ve kterých odpověděli na položené otázky. Heinz Kiefer s uspokojením konstatoval, že probíhají jednání s Policejním prezidiem a Ministerstvem vnitra, která se snaží řešit současné problémy policistů. Vyjádřil myšlenku, že případné ostřejší kroky včetně demonstrace by měly být použity v případě neúspěchu těchto jednání.

Návštěva prezidenta EUROCOP pokračovala přijetím u náměstka ředitele Správy Západočeského kraje plk. JUDr. Jiřího Houby, který Heinze Kiefera seznámil s posunem, ke kterému došlo od květnové konference EuroCOP. Dalším bodem byla prohlídka obvodního oddělení Plzeň – střed, kde se H. Kiefer na vlastní oči přesvědčil, k jakému pokroku došlo od poslední návštěvy zástupců EuroCOP. Zde měl příležitost (bez přítomnosti služebních funkcionářů) hovořit s řadovými policisty, kteří byli na oddělení přítomni. Tito si chválili nové pracovní prostředí, ale zároveň mu sdělili konkrétní negativní dopady zákona na svoji osobu – zavedení hodnostních označení a propad služebního příjmu.

V 19:00 hodin byla delegace přijata u ministra vnitra MUDr. Mgr. Ivana Langera. Ze strany ministerstva se účastnil i 1. náměstek ing. Jaroslav Salivar. Ministr zdůraznil, že se nyní nacházíme ve výjimečné situaci pro PČR. Zdůraznil, že dosavadní komunikaci s Nezávislým odborovým svazem PČR považuje za férovou, korektní a ze strany NOS PČR přiměřeně tvrdou. Prohlásil, že se postará, aby dopady nového zákona byly co nejmenší, ale při zachování smyslu zákona, zejména kariérního řádu. Heinz Kiefer jej informoval o tom, že EuroCOP sleduje vývoj nových členských zemí Evropské unie s ohledem na budoucí příslušnost do Schengenského prostoru. Zdůraznil nutnost jednání s policejními odbory. Dále uvedl, že je dostatečně informován o situaci v policii a byly mu osobně předány informace o tom, že došlo v konkrétních případech k propadu platů v řádu 2 – 3.000,-- Kč. Uvedl, že považuje za nebezpečnou cestu, aby byl služební příjem policisty nějak kompenzován z uspořených prostředků z minulosti a z prostředků určených na neobsazená tabulková místa. V případě obsazení těchto neobsazených míst by již do budoucna nebylo kde brát. Ministr zdůraznil, že průměrný plat policisty je na úrovni 150% oproti ostatní rozpočtové sféře a musíme hrát citlivou roli i vůči zbytku veřejnosti. Ví, že platy jsou důležité, ale za důležité považuje i pracovní prostředí, ve kterém policisté pracují. Proto přišel s projektem P1000, ve kterém chce utratit celkem 3 mld. korun. Dalším problémem, na který se chce zaměřit je obměna vozového parku policie. Chce uzavřít na základě výběrového řízení rámcovou smlouvu s výrobci automobilů, na základě které by mělo dojít k rychlé obměně 14 000 vozů pořízených za výhodné ceny díky objemu.

Heinz Kiefer se ministra dotázal na zvěsti o chystaném zrušení či citelném omezení výsluhových příspěvků. Toto ministr rozhodně popřel a řekl, že to podepíše klidně vlastní krví. Jakékoliv podobné snahy považuje za neopodstatněné a mající velmi negativní dopad na policii. Heinz Kiefer uvedl, že je rád, že vedení policejních odborů sází na jednání a je s ním jednáno, neboť z vlastní zkušenosti ví, že toto není obvyklé. Zdůraznil ale také, že si nedokáže představit, že by policista v Německu pracoval zdarma (otázka přesčasů).

Ze strany vedení NOS PČR byly v diskuzi s ministrem vzneseny dvě zásadní skutečnosti, které v posledních dnech zajímají policisty a které jsou velmi diskutovány. Jedná se o případy policistů, kteří dosáhli 58 let věku, jeví se jako „neperspektivní“ a jsou přesvědčováni k odchodu ze služebního poměru. Stejně tak budí rozruch informace o uvažované manipulaci s osobním příplatkem u těch policistů, kteří jsou zařazeni na služebních místech s požadavkem na vzdělání, které nesplňují. Tyto skutečnosti, zejména ve spojení s fámami o omezení výsluhových nároků, vedou k nejistotě, zneklidňují další část policejního sboru a zvyšují procento bezdůvodně odcházejících policistů.

První náměstek Ing. Salivar vznesl kritickou připomínku k činnosti odborového svazu, a to k úrovni práce na úrovní některých krajů nebo okresů, neboť ne všude jsou odboroví funkcionáři dostatečně fundovanými partnery pro služební funkcionáře.

Na závěr jednání s ministrem vnitra Heinz Kiefer poděkoval za přijetí a ubezpečil přítomné, že se bude na konci roku ptát, zda došlo k propadu platů v ročním vyjádření. Je rovněž připraven se účastnit dalších jednání v průběhu roku.

Na závěr celodenního programu se prezident EuroCOP setkal s předsedou Výboru pro bezpečnost PSP Mgr. Františkem Bublanem, se kterým diskutoval o aktuální situaci v české policii i o problémech, se kterými se během dne seznámil. Část jednání se týkala i otázek Schengenského prostoru. Rovněž ze strany Mgr. Bublana byl ujištěn, že omezení výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů nepřichází v úvahu.

Po celou dobu návštěvy byl Heinz Kiefer doprovázen předsedou NOS PČR JUDr. Milanem Štěpánkem a místopředsedy Ing. Alexanderem Burdou, Bc. Danielem Bláhou JUDr. Petrem Tomkem, kteří mu poskytovali potřebná vysvětlení k otázkám, o které se zajímal. Byl také seznámen s plánovanou schůzkou s organizátory demonstrace, stanovenou na den 7. 2. 2007, o jejímž výsledku chce být informován.

Heinz Kiefer vzal v potaz „revoluční“ změnu, kterou nový zákon o služebním poměru přinesl, ale zdůraznil, že si všiml toho, že zde neprobíhá dostatečná informovanost policistů ze strany Ministerstva vnitra ČR, Policejního prezídia, ale i ze strany odborového svazu.

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Kdepak moderní ozbrojená složka: včera jsem viděl rezavou policejní felicii a dva chudáky(kolegy), kteří tam stáli jak nuzáci!

Dobrý den pane ministře:) Když Vám tak jde o kvalitní polici, tak proč necháte vedení policejní akademie v Praze likvidovat civilní studenty? Myslím tím to, že jim sebrali ubytovíní? Takhle k té policii nikdo nepůjde, když potenciální budoucí vzdělaní policisté nebudou mít kde při studiu bydlet a raději vyberou jinou školu a k policii nepůjdou! Prý nechají bydlet jen první rok a ty ročníky, co už studují, vyhodí na dlažbu! A nikde jinde je neubytují. Dělám na VŠE a ani tady není místo (ačkoli to ten jejich blbej kvestor tvrdí)!!! To se trošku podělalo tohle. Zkuste ukázat, že to myslíte vážně a do toho bordelu na akademii zasáhnout dokud je čas.

Nasrat na vaše akademie, pak z toho vyleze šašek, kterej dostane flek na PP a svými nulovými zkušenostmi ztěžuje život obyčejným poldům. Kdo chce k policii, ať maže na chodník, tam jsou lidi potřeba.

Diskuse na těchto stránách je dost trapná. Po dost dlouhé době jsem se sem podíval a musím konstatovat, že Ivánek by měl začít uvažovat o jejím zrušení, a to včetně celých stránek.

Tak si jdi chatovat jinam a nepřidávej své nic neříkající příspěvky - uděláš tak pro tento web nejlépe. A ještě -všiml jsi si, že už máme demokracii?

qwerte jseš nula

Jo tak máme konečně nového Policejního presidenta. Jooo další z těch kašpárků co budou dělat jak Policiii strašně moc pomáhají a přitom to akorát potápějí jak můžou. Servus pane rado Vacátko

Odliv stovek a tisíců policistů nezastaví a náborovat nové dobrodruhy a motivovat je u tohoto sboru je za současných podmínek nulové.

Vážení kolegové, proč se tady tak ztrapňujete?

Ledy se prolomily a sháním práci.

je nás více.

Já už také pokukuji po novém zaměstnání. Je to už na dobré cestě, jen najít odhodlání to podat. Platově na tom budu stejně. Jenže JEDNOU POLDA, NAVŽDY POLDA mne ještě stále brzdí v rozhodnutí. Alespoň si to předběžně napíšu bez datumu, PRO JISTOTU.

Je u firmy vůbec někdo, kdo to nema napsany a pripravený v šuplíku?

... chlapci hurá do vysněného civilu.