?!?!?!

www.idnes.cz

A jak v roce 2000 tehdejší místopředseda Sněmovny lobboval? Říká, že se sešel pouze s jedním z bossů IPB, Liborem Procházkou. Mrázek a Sekyra se však bavili o mnohem větší podpoře včetně tlaku na ostatní politiky. A policejní odposlechy hovorů mezi Langerem a Sekyrou jim alespoň částečně dávají za pravdu.

Sekyra: Ty tlaky Skansky jsou obrovský. Nedalo by se s tím něco dělat?
Langer: Chtělo by to získat čas. (...) Slibuji, že budu honit toho náměstka od Mertlíka.

Langer je tak vedle Vlastimila Tlustého druhým vlivným politikem ODS, který se – byť možná nevědomě – angažoval v důležitém obchodu na stejné straně jako boss Mrázek.

"Íčko je skleslý"
V únoru 2000 se Sekyra svěřoval Mrázkovi, že dostal důležitou informaci o tom, že část akcií IPS chce jedna firma (Spořitelní investiční společnost - SIS) prodat konkurenci: Skansce. Když se ho Mrázek zeptal, odkud to ví, Sekyra odpověděl: "Řekl mi to Íčko." Mrázek se podle toho zařídil a začal vyvíjet nátlak na vedení SIS. Ta pak akcie prodala Sekyrovi.

Když měli poté Sekyra a Mrázek problém s Komerční bankou, která se akcie IPS zdráhala prodat, přišel na scénu opět Langer. "Íčko bude mluvit s tím nejvyšším od nich. Slíbil to. To by mohlo pomoct," říkal Sekyra Mrázkovi.

Šéfem Komerční banky byl Jan Kollert. Sekyrovi se tehdy podařilo "zázračně" soutěž vyhrát. A Šafranko to v jednom odposlechu řekl Mrázkovi jasně: "Ale kdyby nebyli Téčko, Íčko a Vodník (Tlustý, Langer a Šlouf), tak to měl Sekyra složité."

Poslanec Vlastimil Tlustý, s nímž byl Šafranko v úzkém kontaktu na přímý pokyn Mrázka, byl dalším důležitým spojencem celého projektu. V březnu 2000 však přišly problémy se získáním úvěru 1,5 miliardy korun na akcie IPS u Investiční a Poštovní banky (IPB). Langerovi šlo o Sekyrův úspěch tak moc, až z něj měli občas všichni aktéři pocit, že to prožívá, jako by mu šlo o život.

Třeba v únoru 2000, když se dozvěděli, že IPB nechce úvěr povolit.
Mrázek: "Mě už ta sranda stála přes sedm milionů (a úvěr nikde)."
Šafranko: "A říkal jsi Sekyrovi, aby zavolal Íčka (Langera)?"
Mrázek: "Už s ním mluvil. Íčko je z toho skleslý."

Jednou dokonce museli Langera v jeho aktivitách krotit. Byl až příliš aktivní a upozorňoval na sebe.
Sekyra: "Volal mi Íčko, ale řekl jsem mu, ať teď nic nedělá, že je teď potřeba zleva (lobbování přes ČSSD)."
Mrázek: "On udělá opravdu hodně, ale teď to chce klid."

Mrázek měl občas lepší informace o Langerových krocích než sám Sekyra. Ve čtvrtek 24. února 2000 to bylo zjevné z tohoto hovoru:
Sekyra: "Volal Procházka (náměstek IPB), že je proti (úvěru)."
Mrázek: "Jsem to tušil. Íčko mu bude volat."

A za nějaký čas zase Mrázek říkal: "Kdyby něco, tak Íčko zavolá přímo do Nomury (majitelům IPB) a Téčko (Tlustý) bude taky v pohotovosti."

"Pozor na zalejvání Íčka"
Bylo zvláštní, s jakou péčí se Mrázek staral o "své koně" ve vysoké politice. Z jednoho hovoru vyplynulo, že měl strach, aby Tlustému a Langerovi nedal někdo úplatek a nezískal je tak na svou stranu.

Mrázek: "Ještě se může stát, že Téčka a Íčka někdo zaleje (uplatí), ale tomu se nedá zabránit. Kdyby nějaká nabídka padla, tak ať na vyjednávání dají tebe, ať tam nechodějí sami."
Šafranko: "Oni můžou mít i jiné kamarády, nejenom mě."
Mrázek: "Upozorni ho (Tlustého) na to možné zalejvání. To je pravděpodobné. Ať si dá pozor. Může to být nalíčené. Takže abys u toho byl radši ty."
Šafranko: "Ráno ho odchytnu."
Mrázek: "Ať si dá pozor i Íčko."

Sekyra nestačil projekt dotáhnout do konce. V červnu 2000 zkrachovala IPB a bylo po penězovodu. Policie pak dostala zákaz případ vyšetřovat. Téčko a Íčko se však po letech vrátili na scénu. Jeden (Tlustý) byl ministrem financí, druhý je nyní ministrem vnitra.

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Kdepak moderní ozbrojená složka: včera jsem viděl rezavou policejní felicii a dva chudáky(kolegy), kteří tam stáli jak nuzáci!

Dobrý den pane ministře:) Když Vám tak jde o kvalitní polici, tak proč necháte vedení policejní akademie v Praze likvidovat civilní studenty? Myslím tím to, že jim sebrali ubytovíní? Takhle k té policii nikdo nepůjde, když potenciální budoucí vzdělaní policisté nebudou mít kde při studiu bydlet a raději vyberou jinou školu a k policii nepůjdou! Prý nechají bydlet jen první rok a ty ročníky, co už studují, vyhodí na dlažbu! A nikde jinde je neubytují. Dělám na VŠE a ani tady není místo (ačkoli to ten jejich blbej kvestor tvrdí)!!! To se trošku podělalo tohle. Zkuste ukázat, že to myslíte vážně a do toho bordelu na akademii zasáhnout dokud je čas.

Nasrat na vaše akademie, pak z toho vyleze šašek, kterej dostane flek na PP a svými nulovými zkušenostmi ztěžuje život obyčejným poldům. Kdo chce k policii, ať maže na chodník, tam jsou lidi potřeba.

Diskuse na těchto stránách je dost trapná. Po dost dlouhé době jsem se sem podíval a musím konstatovat, že Ivánek by měl začít uvažovat o jejím zrušení, a to včetně celých stránek.

Tak si jdi chatovat jinam a nepřidávej své nic neříkající příspěvky - uděláš tak pro tento web nejlépe. A ještě -všiml jsi si, že už máme demokracii?

qwerte jseš nula

Jo tak máme konečně nového Policejního presidenta. Jooo další z těch kašpárků co budou dělat jak Policiii strašně moc pomáhají a přitom to akorát potápějí jak můžou. Servus pane rado Vacátko

Odliv stovek a tisíců policistů nezastaví a náborovat nové dobrodruhy a motivovat je u tohoto sboru je za současných podmínek nulové.

Vážení kolegové, proč se tady tak ztrapňujete?

Ledy se prolomily a sháním práci.

je nás více.

Já už také pokukuji po novém zaměstnání. Je to už na dobré cestě, jen najít odhodlání to podat. Platově na tom budu stejně. Jenže JEDNOU POLDA, NAVŽDY POLDA mne ještě stále brzdí v rozhodnutí. Alespoň si to předběžně napíšu bez datumu, PRO JISTOTU.

Je u firmy vůbec někdo, kdo to nema napsany a pripravený v šuplíku?

... chlapci hurá do vysněného civilu.