Tak co, pane ministře?
ministr vnitra Ivan Langer, tak i jeho opoziční kolega František Bublan.


Důvodem k odchodům ze sboru není jen "generační špunt", o kterém hovoří ministr vnitra Langer, ale též výrazný pokles platů především u složek působících v přímém výkonu. Tak v diskusi argumentoval stínový ministr Bublan. Za letošní rok odešlo ze služby asi 2700 lidí - podle Ivana Langera se trend odchodů v září už zastavil.

Zákon zrušil příplatky za práci o svátcích, víkendech a za noční služby a nařizuje policistům odpracovat 150 přesčasových hodin zdarma. Na druhou stranu jim však prodlužuje dovolenou, zkracuje týdenní pracovní dobu a měl jim plošně zvýšit základní platy.

Policii v současné době chybí 3300 policistů a to především v terénu - tuto skutečnost kritizují i hejtmani z různých krajů. Šéf resortu však tento pokles nevidí dramaticky a obhajuje odchody jako potřebnou generační výměnu. A jak také dodal, po Novém roce se dají očekávat další výpovědi.
Poslední fází generační výměny má být podle plánu ministerstva a vedení policie přijetí nových policistů - v nejbližších týdnech by měla být spuštěna další vlna náborové kampaně. K náboru jsou motivováni i stávající policisté - za za přivedení nového příslušníka k Policii ČR získají odměnu 3 až 5 tisíc korun.

Ministr vnitra v televizní debatě představil také informační brožuru vydanou v nákladu 1000 ks, kde dle vlastních slov "skládá účty". František Bublan vydání této publikace obratem kritizoval jako spíše fotografickou prezentaci vnitra. Bublan považuje publikaci za zbytečnou - Ivana Langera označil spíše za ministra reklamy než vnitra. Langer se však hájí, že politický marketing by měl být standardní součástí výkonu politických funkcí.





Text: Jiří Vítek



Publikováno: 11. 09. 2007



Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.


jméno
heslo



noname: Povinná četba dnes na iHned:
Když odchází víc lidí, než chcete
Mezi zdravou obměnou týmu a patologickou fluktuací ve firmě je rozdíl. Šéf by měl zpozornět, když přesahuje patnáct procent nebo když odcházejí špičkoví lidé.
HN KARIÉRA, kariéra

Pokud v nepřítomnosti šéfa rozesílají zaměstnanci své životopisy na jiná místa, už v tu chvíli pracují s menším nasazením. Neztotožňují se s dlouhodobějšími cíli firmy, pracují napůl nebo dělají jen to nejnutnější. Vysoká fluktuace může být důsledkem špatné práce manažera s lidmi. Ale také to tak být nemusí.

Přínosy obměny lidí

Fluktuace má také svá pozitiva. "Každý příchod nového zaměstnance znamená pro společnost jedinečnou šanci získat další úhel pohledu. Příchozí konfrontují své zkušenosti s novým prostředím a procesy," říká personální ředitelka společnosti SodexhoPass Ellen Hunusová.

Určitá obměna týmu je přirozená, patří k životaschopné společnosti. Po nějaké době může i vynikající zaměstnanec cítit, že dal své práci maximum a nemá se profesně kam posunout. Pak je jeho přijetí nové výzvy na místě. Takové změny zamíchají v podniku mírně kartami, ale nadřízení by s nimi měli počítat.

Šéfové by měli zvážit, koho opravdu nutně potřebují. A rozlišovat, zda je opouštějí řadoví pracovníci, které je možné zaškolit za několik dnů či týdnů, nebo špičkoví odborníci, za které nenajdou snadno náhradu. Tady se vyplatí pátrat po příčinách fluktuace.

"K tomu slouží výstupní pohovory," říká Tomáš Kopecký, ředitel firmy FranklinCovey. Podle něj jsou lidé při odchodu, zvláště pokud se k němu rozhodli dobrovolně, otevřenější. "Jestliže více zaměstnanců udává stejný důvod k odchodu, mělo by to firmu přinejmenším varovat a přimět k zamyšlení nad stávajícími procesy a způsoby řízení," doporučuje Eva Kopecká, personální manažerka společnosti CA v Česku. Za pozornost také stojí období, ve kterém k opuštění firmy dochází.

V některých případech je dobré odchodu zaměstnance zabránit. Je ale nutné znát hranici, za kterou se firmě již nevyplatí jít, protože by úsilí bylo marné nebo udržení pracovníka příliš drahé.

Čechům záleží na vztazích

Českým pracovníkům záleží na pracovních vztazích. Výzkumy ukázaly, že i když nejsou dostatečně ohodnoceni, ale pracují v příjemné atmosféře, tolik neodcházejí. V opačném případě to však podle závěrů personalistek Ivany Říhové a Pavly Staňkové ze společnosti Deloitte neplatí. Podle nich se v Česku míra fluktuace pohybuje okolo 15 procent, což představuje přijatelnou míru odchodů.

Šéfovi pomůže personalista

Fluktuace může mít mnoho důvodů a vedení firmy ji může dobře posoudit jen v kontextu všech souvislostí na trhu práce. Zde by šéfům měli pomoci personalisté, kteří se v něm musí dobře orientovat. "Manažer je však zodpovědný za svůj tým a personalista není policista, který by jej měl hlídat, aby mu podřízení neodcházeli," říká Ivana Říhová ze společnosti Deloitte. Podle průzkumů této společnosti jsou nejčastějšími důvody fluktuace omezený prostor pro postup v kariéře, nízké možnosti osobního rozvoje, nevyváženost pracovního a osobního života, nevhodný styl vedení i nedostatečné ohodnocení pracovníků.

Jak si udržet zaměstnance

Fluktuace se stává problémem ve chvíli, kdy náklady spojené s výměnou zaměstnanců jsou vyšší než přínosy plynoucí z nových pracovníků. Vždy jde o komplexní záležitost a situaci je nutné posuzovat individuálně v rámci každé firmy.

Loajalita podřízených se dá zvyšovat mnoha způsoby. Žádný však není úspěšný sám o sobě. Velký vliv má také působení konkurence na trhu práce. Většina firem využívá takzvaných tvrdých stimulů. Kromě výše mezd soutěží podniky mezi sebou v udělování nejrůznějších benefitů. Většina těchto věcí však působí krátkodobě a zaměstnanci si na ně rychle zvyknou.

Klíčové je i působení takzvaných měkkých stimulů. "To vyžaduje individuální přístup ze strany vedení, vytvoření kvalitních programů pro růst, rozvoj firemní kultury a kultivaci příjemného pracovního prostředí," shrnuje Eva Kopecká.

Podle ní by se měly tvrdé a měkké stimuly vzájemně doplňovat, šéf nemůže nahrazovat jeden druhým. Jen tak mohou pomoci vybudovat dlouhodobě dobré vztahy mezi společností a pracovníkem.
Autor/ři: Hana Kejhová
20:24:32 18. 09. 2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Kdepak moderní ozbrojená složka: včera jsem viděl rezavou policejní felicii a dva chudáky(kolegy), kteří tam stáli jak nuzáci!

Dobrý den pane ministře:) Když Vám tak jde o kvalitní polici, tak proč necháte vedení policejní akademie v Praze likvidovat civilní studenty? Myslím tím to, že jim sebrali ubytovíní? Takhle k té policii nikdo nepůjde, když potenciální budoucí vzdělaní policisté nebudou mít kde při studiu bydlet a raději vyberou jinou školu a k policii nepůjdou! Prý nechají bydlet jen první rok a ty ročníky, co už studují, vyhodí na dlažbu! A nikde jinde je neubytují. Dělám na VŠE a ani tady není místo (ačkoli to ten jejich blbej kvestor tvrdí)!!! To se trošku podělalo tohle. Zkuste ukázat, že to myslíte vážně a do toho bordelu na akademii zasáhnout dokud je čas.

Nasrat na vaše akademie, pak z toho vyleze šašek, kterej dostane flek na PP a svými nulovými zkušenostmi ztěžuje život obyčejným poldům. Kdo chce k policii, ať maže na chodník, tam jsou lidi potřeba.

Diskuse na těchto stránách je dost trapná. Po dost dlouhé době jsem se sem podíval a musím konstatovat, že Ivánek by měl začít uvažovat o jejím zrušení, a to včetně celých stránek.

Tak si jdi chatovat jinam a nepřidávej své nic neříkající příspěvky - uděláš tak pro tento web nejlépe. A ještě -všiml jsi si, že už máme demokracii?

qwerte jseš nula

Jo tak máme konečně nového Policejního presidenta. Jooo další z těch kašpárků co budou dělat jak Policiii strašně moc pomáhají a přitom to akorát potápějí jak můžou. Servus pane rado Vacátko

Odliv stovek a tisíců policistů nezastaví a náborovat nové dobrodruhy a motivovat je u tohoto sboru je za současných podmínek nulové.

Vážení kolegové, proč se tady tak ztrapňujete?

Ledy se prolomily a sháním práci.

je nás více.

Já už také pokukuji po novém zaměstnání. Je to už na dobré cestě, jen najít odhodlání to podat. Platově na tom budu stejně. Jenže JEDNOU POLDA, NAVŽDY POLDA mne ještě stále brzdí v rozhodnutí. Alespoň si to předběžně napíšu bez datumu, PRO JISTOTU.

Je u firmy vůbec někdo, kdo to nema napsany a pripravený v šuplíku?

... chlapci hurá do vysněného civilu.