Komunisté chtěli Havla
před listopadem do své vlády!
Šéf KSČ Milouš Jakeš odhalil
největší tajemství dnešního
(post) komunistického režimu:
Sametovou "revoluci" provedlo
komunistické Gestapo StB!


Praha - Mohl se stát disident Václav Havel ministrem kultury v předlistopadové komunistické vládě? Jakkoliv absurdní otázka to dnes je, tehdejší generální tajemník KSČ Milouš Jakeš se jí jeden čas podle svých slov vážně zabýval.

„Diskutovali jsme o tom, jak zastavit nástup kontrarevoluce například i tím, že bychom posílili ve vládě tu bezpartijní a jinopartajní část. V rozhovorech mezi sebou jsme si o Havlovi říkali, že kdyby, tak ať se zabývá kulturou,“ říká dnešní důchodce Jakeš. Fakt, že zůstalo jen u úvah, hodnotí někdejší nejmocnější muž v zemi jako chybu.

Unikátní svědectví předlistopadové elity přináší rozsáhlý výzkum Akademie věd s názvem Vítězové a poražení, jehož výsledky budou zveřejněny dnes poprvé. „V dvaceti rozhovorech si mohou lidé zkonfrontovat osobní zkušenosti a vzpomínky z doby pádu komunismu s názory někdejších vůdců této země,“ říká vedoucí výzkumného projektu Miroslav Vaněk. K dalším třiceti rozhovorům pak vědec získal disidenty z období komunistické normalizace. Ti naopak podle Vaňka nabízejí pohledy z „druhé strany barikády“.

K množství překvapivých - často vůbec poprvé zveřejněných - informací patří i ta, že Československo mělo několik svých Gorbačovů. A údajně prý mnohem schopnějších než Sověti. Tuto roli na sebe bere třeba někdejší šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán či člen ÚV KSČ Rudolf Hegenbart. Za Hegenbartem údajně přišel šéf slušovického agrokombinátu František Čuba s plánem na svržení Jakeše.

Jakeš: Za Listopad může StB

Nebýt 17. listopadu, ocitl by se nicméně v čele „státostrany“ téměř jistě ambiciózní Štěpán, jehož Jakeš vychovával jako nástupce. „Byla v něm rozhodnost, nebál se zodpovědnosti,“ chválí ho Jakeš.

Škrt přes rozpočet mu ale udělal všemocný šéf tajné policie Aloiz Lorenc, který podle Jakeše naplánoval masakr studentů na Národní třídě. „O tom jsem přesvědčen. Poněvadž z nás udělal úplné hlupáky, když nás informoval o tom, že na Národní třídě se nic nestalo. Šlo o promyšlenou akci StB. Navíc jsem vydal výslovný pokyn, že nesmí být použito síly,“ tvrdí Jakeš.

Tajná policie dělala podle něj vše pro to, aby přispěla k „výměně stráží v čele komunistické strany“.

Diskusi na téma, nakolik jsou výpovědi bývalých komunistických vůdců pravdivé, Vaněk zatím odmítá. „Ale dočkáte se. Příští roky vydáme konfrontaci rozhovorů s archivními prameny a analýzami historiků.“

Jakešovu výpověď považuje za věrohodnou proto, že bývalý generální tajemník KSČ nešetří ani sebe a již patnáct let nemění názory. „Ptáte se na zásah milicí proti demonstracím? Bylo to celé zvorané. V noci mne probudil telefon a já tam v pyžamu u toho telefonu přemýšlím, co dělat. Tak jsem rozhodl, kdo je na cestě, ať dojede do Prahy, kdo není, ať nejezdí,“ popisuje Jakeš rozklad mocenských struktur. „Stále častěji bylo na jejich jednání patrné stáří,“ míní Miroslav Štěpán.

Autor: JAN GAZDÍK

Ruský státní organizovaný zločin
horší než Cosa Nostra
Americká policie je šokována
brutalitou ruských mafiánů
Motto: "Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové ekonomiky a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto způsobem vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun."
Pottsville (USA) - Odpovědnost za smrt pěti lidí, jejichž těla byla na sklonku loňského roku vylovena z vodní nádrže nad Los Angeles, připsal Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ruské zločinecké síti. Ve zprávě, o níž nyní informoval americký tisk, američtí vyšetřovatelé uvádějí, že brutalita ruské mafie předčí vše, na co byla Amerika zvyklá v dobách italské Cosy Nostry.

Mrtvé se podařilo identifikovat jako Alexandra Umanského, prezidenta společnosti Advanced Mobile Technologies v Hollywoodu, Georgie Safjojava, prezidenta filmové společnosti Matador Media, šéfproducenta Matadoru Nikolaje Charabadzeho, účetní Ritu Peklerovou a obchodníka Mijera Muskatela. Všichni přišli do Los Angeles z bývalého Sovětského svazu. Ze svých domovů byli uneseni pro výkupné. Krátce poté však byli zavražděni a odklizeni do vod nádrže.

Policie zadržela čtyři podezřelé, rovněž někdejší občany SSSR. Žaloba je viní z vraždy. Miliónové výkupné, které pachatelé vybrali, obětem život nezachránilo.

Případ vzbudil v Los Angeles velký rozruch a místní úřadovna FBI dokonce ustavila zvláštní oddělení pro boj s ruským organizovaným zločinem , který se v Kalifornii nebývale rozmohl.

Prokurátor Anthony Colannino, vedoucí tohoto oddělení, uvedl, že každoročně vstupují do Spojených států ilegálně desítky tisíc ruských zločinců. Mnozí mají za sebou kariéru v komunistické tajné policii, armádě či zvláštních jednotkách ministerstva vnitra. Jsou mezi nimi i bývalí komunističtí aparátčíci. Nejčastěji se specializují na vykrádání bankovních kont a na zpronevěry, pojišťovací podvody, obchod s narkotiky a vydírání.

"Gangsteři ruského původu se snaží násilí vyhnout, ale když už zabíjejí, udělají to bez váhání," řekl Colannino. "Stará italská mafie vás zabila a vdově pak poslala kytici. Tihle lidé, krutí a bezohlední, jsou schopni zabít vás, vaši ženu, děti, sourozence, rodiče i sousedy. Nemusí zbýt nikdo, komu by se kytice dala zaslat." Dále viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004011502

Ruská mafie dnes představuje největší etnickou skupinu organizovaného zločinu v USA - má více členů a působí na rozlehlejším území než mafie asijské a latinsko-americké.


Ruský prezident Vladimír Putin
čelí obvinění z podpory zločinců
NEW YORK/MOSKVA - Němečtí šéfové rusko-německé firmy SPAG jsou vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz. Členem dozorčí rady přitom byl od samého počátku nynější ruský prezident. Podivné kontakty ruského prezidenta Vladimira Putina s firmami spojenými s organizovaným zločinem se již loni staly důvodem, proč Washington prosadil zařazení Ruska na černý seznam států napojených na praní špinavých peněz.

Jde o další ze série odhalení, které pronásledují Putina od okamžiku, kdy po roce 1991 začal řídit zahraniční ekonomické aktivity Petrohradu v éře starosty Anatolije Sobčaka . S odvoláním na vysokého představitele administrativy bývalého prezidenta Billa Clintona to tvrdí poslední číslo amerického časopisu Newsweek.

Nynější prezident v té době inicioval, případně schvaloval projekty, které pak realizovaly firmy spojené s organizovaným zločinem. Putin se stal Sobčakovým pomocníkem především díky tomu, že byl spojen s tajnou službou FSB a dalšími strukturami, které byly nástupkyněmi sovětské KGB. "Potřebuji pomocníka. Já se dokonce bojím vycházet z kanceláře. Vůbec nevím, co jsou všichni tito lidé zač," postěžoval si tehdy starosta na aktivní byznysmeny.





Německá stopa vede do Kremlu


Jednou z Putinových zásluh o rozvoj rodného města se stalo spojení s německými podnikateli. Známé Dresdner Bank například pomáhal zajistit kanceláře v budově bývalého německého velvyslanectví . V dalších případech aktivní Sobčakův zástupce dohodl odprodej nemovitostí v rámci privatizace městského majetku.

Podle údajů polského listu Rzeczpospolita se do paměti zapsal především prodej hotelů Astoria a Europa. Největší problémy působilo a dosud ruskému prezidentovi působí spojení s německo-ruskou firmou SPAG .

Spoluzakladatel této firmy, se kterým dojednal nesčetně obchodů, německý právník Rudolf Ritter, je právě nyní vyšetřován v lichtenštejnskou a rakouskou prokuraturou. Obviněn je z praní špinavých peněz - v tom nejméně jednoho milionu dolarů pro kolumbijský drogový kartel. Newsweek, podobně jako o něco dříve italský list La Repubblica, tvrdí, že Putin byl členem dozorčí rady SPAG. Figurovat v ní měl dokonce až do 7. května 2000 - tedy do své prezidentské inaugurace . Mluvčí Kremlu to ovšem popírají.

Jiné ruské zdroje trvají na tom, že jeho role byla čestná a neplacená - měl pouze svou účastí zvyšovat důvěryhodnost firmy v očích zahraničních partnerů. Proti Putinovi naopak svědčí jeho úzké vztahy s aktivním činitelem SPAG, jistým Vladimirem Smirnovem. Toho si dokonce později vzal i do hospodářské správy prezidentské administrace.





Přátelství rozvědčíka,
byznysmena a mafiána


Podivné spojení Vladimirů, rozvědčíka a podnikatele, dovršil kontakt s třetím údajným mafiánem Vladimirem Barsukovem (Kumarinem). Ten byl velkým bossem petrohradských kasin a restaurací a je pokládán za hlavu tzv. tambovské mafie. Důvěryhodné ruské zdroje potvrdily, že Putin a Smirnov jsou do dnešního dne spolumajiteli luxusního "městečka" víkendových rezidencí ruských i zahraničních boháčů u Petrohradu .

Informace západních novinářů kupodivu nechaly většinu ruských politiků v klidu. Pouze Sergej Juščenkov, člen parlamentní frakce strany Svaz pravých sil, vyjádřil zklamání nad tím, že Kreml k celé sérii obvinění Putina stále mlčí. "Podle mého názoru je nutné obrátit se k soudu. Informaci tentokrát přinesl respektovaný časopis, a může tak být zasazen těžký úder celé zemi," řekl poslanec.

Nejbližší posuzování důvěryhodnosti Ruska se uskuteční na zářijovém mezinárodním jednání v Paříži, kde budou představitelé z bezmála třiceti států rozhodovat, zda mají zavést sankce proti Rusku jako zemi umožňující praní peněz zločinných syndikátů . Putin si ovšem již připravil svůj argument - na poslední chvíli prosadil schválení zákona, který by měl zúžit prostor pro podobné nelegální transakce.





Vraždy na státní objednávku


O tom, jak v Rusku již dlouhou dobu srůstají ruské tajné služby a organizovaný zločin do jednoho organismu, tento týden vypověděl i skandální text publikovaný pravicovým listem Novaja gazeta. V úryvcích z připravované knihy dlouholetého pracovníka FSB Alexandra Litviněnka se podrobně líčí, jak ruská kontrarozvědka cílevědomě řídila činnost mnohých zločineckých struktur. Viz: http://www.maidan.org.ua/static/mai/1109731267.html

Litviněnko, který letos v květnu získal politický azyl v Británii, je spojencem protiputinovského magnáta Borise Berezovského. Jeho tvrzení jsou ale podle znalců přesná. Putinovi kolegové, a to i v době, kdy Vladimír Putin sám od roku 1998 FSB řídil, měli jednak od soukromých firem získávat peníze pro vlastní potřebu, ale současně je využívat i k plnění "delikátních úkolů" - k vraždám.

Litviněnko v této souvislosti uvádí dlouhý seznam zemí (mimo jiné Jugoslávii, Ukrajinu, Irák), kde najatí vrazi likvidovali lidi, kteří se tam pokoušeli před FSB skrýt. Marně. Viz

http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003092402


RUDÁ MAFIE V NEW YORKU
Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové ekonomiky, a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto způsobem vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun.
Náhodný objev

Před dvěma lety začala britská Národní služba pro potírání zločinu (NCIS) sledovat aktivity společnosti YBM Magnex se sídlem nedaleko americké Filadelfie. Tuto firmu založil významný představitel ruského podsvětí Semjon Mogilevič (viz článek na straně 46). Britové měli podezření, že podnik pere v Londýně a v Kanadě špinavé peníze. Vyšetřování případu přivedlo pracovníky NCIS ke společnosti Benex Worldwide, která měla svůj účet vedený u londýnské pobočky Bank of New York. Od října 1998 do března 1999 vyšetřovatelé na tomto kontě zaznamenali zhruba deset tisíc bankovních převodů. Celkovou částku vypočítali na 4,2 miliardy dolarů. Okamžitě jim došlo, že zřejmě narazili na Mogilevičovu pračku špinavých peněz a upozornili své americké kolegy. Banka ihned odvolala své dvě klíčové zaměstnankyně - Natašu Kagalovskou a Lucy Edwardsovou. Obě ženy se narodily v Rusku a pracovaly ve východoevropské divizi Bank of New York. Manžel Kagalovské (Konstantin) zastával v letech 1992 až 1995 post ruského zástupce v Mezinárodním měnovém fondu . Edwardsová se do Spojených států provdala v osmdesátých letech, aby se později rozvedla a znovu se provdala za ruského podnikatele Petera Berlina. Berlin je podle dostupných informací získaných deníkem The New York Times jediným majitelem a zároveň ředitelem společnosti Benex Worldwide.





Peníze na pomoc Rusku?


Minulý týden zabavily americké bezpečnostní orgány ze dvou účtů vedených u Bank of New York asi dvacet milionů dolarů. Obě konta patřily společnosti Benex. Speciální jednotka pro potírání ruského organizovaného zločinu, kterou spolu s FBI založila newyorská policie, však podle zprávy deníku The New York Times prověřuje i další konta.

Oficiálně zatím FBI žádné vyšetřování nepotvrdila, nicméně Bank of New York ve svém prohlášení z minulého týdne sdělila, že spolupracuje s bezpečnostními orgány na "vyšetřování pohybů peněz pocházejících z Ruska" . Ve čtvrtek byla o případu velice podrobně informována americká ministryně spravedlnosti Janet Renová.

Také ruská generální prokuratura minulý týden oznámila, že hodlá zahájit vlastní vyšetřování případu. Ruské úřady zároveň ujistily, že s praním špinavých peněz ve Spojených státech nemají nic společného.

Minulý pátek ovšem deník The New York Times zveřejnil informace, podle kterých procházely bankou špinavé peníze celý půlrok bez toho, aby je Bank of New York zaznamenala. Celkem devět účtů společnosti Benex Worldwide bylo totiž založeno mnohem dříve než v březnu 1998, jak se do minulého čtvrtka americké bezpečnostní orgány domnívaly.

The New York Times také v pátek informovaly o tom, že část vypraných peněz mohla pocházet z Mezinárodního měnového fondu, který v roce 1998 poskytl Rusku finanční pomoc ve snaze zastavit řetězové pády ruských bank a posílit rubl. Ministerstvo spravedlnosti se však podle důvěrných zdrojů amerického deníku zatím nedomnívá, že by skandál jakkoli souvisel s aktivitami Mezinárodního měnového fondu.





"Noví" Rusové...


Právě v Mezinárodním měnovém fondu získával své zkušenosti se světovým bankovnictvím Konstantin Kagalovskij (42), který zřejmě pomáhal při transferu peněz na účty společnosti Benex Worldwide. Když se po dvou letech ve funkci ruského zástupce u MMF Kagalovskij loučil se svými kolegy ve Washingtonu, kde fond sídlí, řekl jim, že jeho nový zaměstnavatel - ruská banka Menatěp Bank - bude jedním z pilířů transformace z komunismu do kapitalismu. Deník The Wall Street Journal minulý týden citoval tehdejší Kagalovského slova v tom smyslu, že Menatěp Bank bude pomáhat generovat prestiž a sílu rodícího se ruského soukromého sektoru.

Na první pohled se jeho slova brzy začala naplňovat. Kagalovskij se nastěhoval do luxusního hotelového apartmá s výhledem na Kreml a byl jmenován prvním náměstkem ředitele Menatěp Bank. Počátkem roku řekl na valné hromadě akcionářů, že Menatěp Bank se brzy stane významnou světovou bankou. Svým způsobem měl pravdu. Banka sice loni zkrachovala, ale nyní se stala předmětem vyšetřování v souvislosti s jedním z největších případů praní špinavých peněz v historii USA.

Kagalovskij působí v současnosti ve funkci místopředsedy představenstva ropné společnosti Yukos, kterou v roce 1996 zprivatizovala za velmi nejasných okolností právě Menatěp Bank.

Zajímavý je i příběh Kagalovského manželky Nataši. Narodila se v roce 1954 v tehdejším Leningradu, kde vystudovala orientální vědy. V roce 1979 emigrovala (anebo byla vysazena na Západ sovětskými tajnými službami) do Spojených států a na Univerzitě v Princetonu vystudovala obor zaměřený na Blízký východ. V roce 1986 nastoupila do Irving Bank, kterou v roce 1988 pohltila právě Bank of New York. V Irving Bank se Kagalovská seznámila s Lucy Edwardsovou.

Před sedmi lety byla Nataša Kagalovská vyslána do Ruska, aby spolu s dalšími americkými bankéři pomohla v komunismem zdecimované zemi vytvořit bankovní systém západního střihu. Její šarm a schopnosti ohromily v Rusku nejen americké poradce. Krátce po návratu ze své mise povýšila v roce 1992 Nataša - tehdy ještě Gurfinkelová na šéfku východoevropské divize Bank of New York. Ve svých sedmatřiceti letech se zdála být ženou na svém místě. Nejenže plynně hovořila rusky, ale dokázala pro banku zajistit v Rusku i velice lukrativní obchody. Její "akcie posílily ještě tím, že za muže si vzala někdejšího prominentního kremelského reformátora a později bohatého ruského podnikatele Konstantina Kagalovského.

"Každý ji znal, řekl v rozhovoru pro The New York Times bývalý předseda jedné významné západní banky, která intenzivně obchoduje s Ruskem. " Byla to jednička, především díky svému manželovi , dodal.

Před deseti dny se však její hvězdná kariéra zhroutila. "Je to vážná věc. Řekli mi, abych s nikým o ničem nemluvila. Je mi to všechno moc líto, řekla Kagalovská minulý týden v krátkém telefonickém rozhovoru pro The New York Times.



Rusové kromě nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun.

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Kdepak moderní ozbrojená složka: včera jsem viděl rezavou policejní felicii a dva chudáky(kolegy), kteří tam stáli jak nuzáci!

Dobrý den pane ministře:) Když Vám tak jde o kvalitní polici, tak proč necháte vedení policejní akademie v Praze likvidovat civilní studenty? Myslím tím to, že jim sebrali ubytovíní? Takhle k té policii nikdo nepůjde, když potenciální budoucí vzdělaní policisté nebudou mít kde při studiu bydlet a raději vyberou jinou školu a k policii nepůjdou! Prý nechají bydlet jen první rok a ty ročníky, co už studují, vyhodí na dlažbu! A nikde jinde je neubytují. Dělám na VŠE a ani tady není místo (ačkoli to ten jejich blbej kvestor tvrdí)!!! To se trošku podělalo tohle. Zkuste ukázat, že to myslíte vážně a do toho bordelu na akademii zasáhnout dokud je čas.

Nasrat na vaše akademie, pak z toho vyleze šašek, kterej dostane flek na PP a svými nulovými zkušenostmi ztěžuje život obyčejným poldům. Kdo chce k policii, ať maže na chodník, tam jsou lidi potřeba.

Diskuse na těchto stránách je dost trapná. Po dost dlouhé době jsem se sem podíval a musím konstatovat, že Ivánek by měl začít uvažovat o jejím zrušení, a to včetně celých stránek.

Tak si jdi chatovat jinam a nepřidávej své nic neříkající příspěvky - uděláš tak pro tento web nejlépe. A ještě -všiml jsi si, že už máme demokracii?

qwerte jseš nula

Jo tak máme konečně nového Policejního presidenta. Jooo další z těch kašpárků co budou dělat jak Policiii strašně moc pomáhají a přitom to akorát potápějí jak můžou. Servus pane rado Vacátko

Odliv stovek a tisíců policistů nezastaví a náborovat nové dobrodruhy a motivovat je u tohoto sboru je za současných podmínek nulové.

Vážení kolegové, proč se tady tak ztrapňujete?

Ledy se prolomily a sháním práci.

je nás více.

Já už také pokukuji po novém zaměstnání. Je to už na dobré cestě, jen najít odhodlání to podat. Platově na tom budu stejně. Jenže JEDNOU POLDA, NAVŽDY POLDA mne ještě stále brzdí v rozhodnutí. Alespoň si to předběžně napíšu bez datumu, PRO JISTOTU.

Je u firmy vůbec někdo, kdo to nema napsany a pripravený v šuplíku?

... chlapci hurá do vysněného civilu.