Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vy jedna bando darmožroutská,já bych vás rozprášil ke krumpáčům.Jste jeden větší lempl jak druhej,ale penízky!to jó,to byste chtěli.Nic neumíte,jen se válet jak prasata a hrát si na policajtíky.V tomto státě makaj jenom strážníci,stačí se podívat na NOVU 112,tam je realita perfektně ukázaná.Policie je jen banda darmožroutů bez vzdělání,které bych nesvěřil ani vyvenčit pejska.Zrušil bych vás a nahradil fungující městskou policií.V Praze už to pochopily,a začínaj s masívním náborem k MP.A vy půjdete od válů na pracáky.Obecní kolegové žádné renty a výsluhy nemaj,a přesto jsou schopni odvést perfektní práci.Po 30 září,kdy vám seberou výsluhové náležitosti,půjdete všichni chudáčkové.

Ty jsi ale chudák zakomplexovaný. Jestli jsi strážník MP, tak je to ještě horší. 112 sleduji také, ale ty se zřejmě díváš jenom na něco, jinak si nedokážu vysvětlit, že nevíš, kdo odhaluje závažnou kriminalitu atd. Ať si klidně zkusí MP tu práci dělat několik měsíců, pak by se vidělo. Ono někoho chytit na ulici je jedna věc, ale dotáhnout to do konce je věc druhá. Policii a jejím problémům nerozumíš, tak se sem nemontuj a neprovokuj. Nemáš na to, a zřejmě by si ani nepochopil, kdybychom ti zde měli něco vysvětlovat !!! Jinak strážníků, kteří dělají dobře svou práci si vážím.

Chlapče, měl jsi vidět měšťáky dnes v 10.37 hod. jak si chrupkali v sl. autíčku na konci Berouna směrem na Lány.

Pane co se Vám stalo? Někdo Vám ublížil? Jak Vám mohu pomoci? policista PČR

Tak nevím, sloužil jsem u MP v Praze a nyní u PČR. Nevím, jak dnes, ale tehdy tam nabírali běžně s výučním listem a podle toho to vypadalo ( bez urážky vyučených ). Nasazení jsem tam cítil sice větší, ale když jsem nastoupil k PČR, tak jsem pochopil proč. Ono je něco jiného někoho chytit, napsat úřeďák, červeňáky a předat to s pašíkem PČR a něco jiného napsat úřední záznam, červeňáky, vyrozumět kdekoho, napsat svodku, zahajovačku, všechy statistiky, nakrmit to do KSU, sepsat OMČ, provést další šetření, zajistit svědky, při tom hlídat zadrženého, eskortovat jej do CPZ ( při tom sehnat někoho dalšího do eskorty, protože nás víc, jak 2 ve službě není ), napsat košilku, předat SKPV nebo ( což je ještě na delší dobu ) zadokumentovat ve ZPŘ. Vím, že ( pokud nejste tzv. "od fochu" ) spoustu věcí neznáte, ale po přechodu k PČR jsou toto věci, které mi za tu dobu co sloužím, totálně vzaly chuť do nějaké aktivní práce. Když k tomu připočtu všechny ty klacky házené od vedení ... prostě končím, už nemám chuť.

OOO ty jsi také asi nějakej zakomplexovanej viď.Já bych řekl že takového lempla jako si ty nevzali ke státní Policii a teď se tady vztekáš na špatném hrobě.

Já jsem taky pro, zrušit státní policii, MP totiž vše zvládne sama, protože v tomhle státě se kromě špatného parkování a venčení psů bez vodítka nic jiného neděje. Tak hurá do toho, zrušte MP oni vše zvládnou sami. Jo a kdyby náhodou na to neměli kompetence tak ať zavolaj na nádraží nebo poštu, tam tu loupež nebo vraždu vyšetřej.

a promluvila hlásná trouba...tedy spíše trouba, ale pořádně nahlas....ale jak bylo řečeno blahoslavení chudí duchem i ty má pán rád...

Ať Langer navrhne v Německu či okolních státech, aby tam policisté pracovali zadarmo jako módní postkomunistický trend, který nyní běží u bezpečnostních složek ČR. A já myslel, že jsme už pár let v kapitalismu, že kdo pracuje, tak dostane zaplaceno a že ví za kolik pracuje. Ale ono to tak néní. Pracujte zadarmo jak za éry komunismu.

Ať poslanci dělají zadarmo! Nevím za co a proč si stále bezostyšně přidávají peníze, když je poslanecká sněmovna furt prázdná anebo schvalují špatné zákony. Státní pokladna je jejich zlatokopecká studna a i když je prázdná nevím odkud hrabou a hrabou. A voličům v republice to nevadí. Starosta je 2 měsíce pryč, ale práci starosty stíhá i z Mount Everestu. To je neuvěřitelná drzost od zastupitelů tohoto státu vůči voličům. Za peníze daňových poplatníku tradá tradá - někdo za něj tu práci udělá, on nemusí být 2 měsíce na úřadu tradá tradá - oslavte ho, že dobyl Everest tradá tradá
Kurva páni a konšelé styďte se ! Jste zastupitelé voličů v již kapitalistickém světě, ale komunistická výhodářství jste nezapomněli !

Teda ty jseš ale správný magor, nevypadlo ti v tom nicku N ? Naseremi by mi připadalo výstižnější. Tobě fakt vadí úplně všechno. Nejsem "Pražák" a" Pražáky"nemusím, stejně tak nejsem příznivec ODS ani pana Béma, ale nechápu, proč by mě mělo vytáčet, že si v době neplaceného volna vyleze na Mount Everest. Je to skvělý sportovní výkon a klidně mu k němu pogratuluji. Ty máš nějaké ověřené informace o tom, že tam vylezl za tvoje peníze, ty daňový poplatníku?
Ale v jednom máš pravdu, to co se teď děje u policie, to už tu jednou bylo. Když jsem v roce 1982 nastupoval za 2950,- hrubého, tak neexixtovaly žádné příplatky, ale skutečně žádné. Plat byl pevný a odměna tak jednou za rok, první si pamatuji dodnes, bylo to 300,- Kč. Služby se plánovaly tak, aby vyšly, bez ohledu na počet skutečných hodin v měsíci. 20 hodin naplánovaných navíc měsíčně bylo běžných. Pojmy přesčas, náhradní volno, byly zcela neznámé. Samozřejmě k tomu přibývaly další hodiny navíc, kdy bylo nutné něco dodělat, nebo neměl člověka kdo vystřídat. Tak se uklidni.
Se zákonem 361 v mnoha směrech nesouhlasím, ale takové výlevy, jaké tu předvádíš, nic neřeší , jen utvrzují lidi v názorech na policisty.

Především je to můj názor, na který má každý diskutující právo. Magor seš pro to i ty, když si myslíš, že je běžné, aby politik ve funkci ve funkčím období, kdy má odvádět práci a zastupivat ty co ho zvolil se sbalí a jede na 2 měsíce do prdele. Na nějakej Mount mu sere pes. Vykonává práci pro veřejnost a takhle je evidentně vidět, že po celou dobu na "svém" úřadu nescházel. Je mi i jedno, že je dejme tomu za "svý". Až skončí ve funkci, ať si jede pryč na jak dlouho chce. Teď má velké závazky vůči svým voličům a postu na kterém je! A ne kašpárkovat po horách a dělat si reklamu na seriál v novinách jak je dobrej. Už jsi viděl nějakého občana toho kterého "západního" státu, který v obdobné funkci odjede na dvě měsíce pryč ? To je zase možné jenom u CZ. V případě, že by došlo k nějaké nepředpokládané mimořádné události, jak by potom město řídil ? Ale to musejí posoudit voliči jestli má smysl volit někoho, kdo je na 2 měsíce nechá ve štychu. V klidu si vezme neplacené volno a hurá do divoké přírody a voliči polibte mi, že.

Ohledně zákona 361 mohu jenom konstatovat, že se jedná o zákon, který nerespektuje práva zasměstanců, ať už ve služebním poměru, na právo na dohodutou finanční odměnu za vykonanou práci.

musim se omluvit predem ale nejak nemuzu vystat ten oblicej v pravem hornim rohu

Joo tak to jsem na to oba stejně že ten obličej co tam je vystavený se mi také moc nezamlouvá a je mi z něho tak nějak špatně

V poslední době mě znepokojují výroky pana Čunka k jeho kauze, kde obviňuje policii z hysterie a neobjektivnosti. Dokonce tvrdí, že si policisté vymýšlejí důkazy proti němu apod. Zajímalo by mě, jak na tyto obvinění reaguje pan ministr Langer. Nevšiml jsem si žádné reakce. To pane ministře necháte osočovat své podřízené? Osobně si nedokážu představit policistu, který by v tak mediálně sledované kauze dělal něco nezákonného. Byl by to totiž sebevrah.

Jak vidíš, když je něco pro někoho dobré tak se mlčí. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.. nebo to tak není? Nevím, ale každý si z této kauzy svůj závěr udělá. Že.

Jedině defenestrace, jinak se to ožebračování policistů na ulici nezastaví.

Proč, udělej si VŠ, strejdu či vyhrané výběrové řízení (můžeš s VŠ až do 8. tř.) a jsi za vodou. Nu a pokud budeš mít pár let odkroucenej a nejsi blbej (proč bys byl, když máš VŠ) tak hned po odslouženém kalendářním roce odfrčíš slušně se živit + VP do civilu. Tradá.

Na VŠ jen na doporučení z vedení.

Keci, dnes nepotřebuješ žádné doporučení ke studiu! Plno kolegů si dodělává VŠ za své o svém vólnu a zvládají!

Tak kdo chce na VŠ se může přihlásiti a studovati A PO 2 LETECH ÚSPĚŠNÉHO STUDIA BUDE MÍT STEJNÉ NÁROKY JAKO TI CO JIM TO BYLO VEDENÍM DOPORUČENO. TAK TO JE INFORMUJTE SE NA PRESIDIU A NEBOJTE SE STUDOVAT. SICE 2 ROKY PROTRPÍTE, ALE JESTLI NA TO MÁTE, JDĚTE DO TOHO. ČAUKY.

Joe a kde jsi vzal ty 2 roky???? Jestli se nepletu, tak studium VŠ trvá nejméně 3 roky, někde dálkově i 4. Co to je za švindl na 2 roky?

Jean

Tak jak to dopadlo s novým náměstkem, CR hlásilo, že to je bývalý spolupracovník či co. Tak jak ten management 3 000 vrcholových policistů před měsícem prověřili, když zase TOTO! TAM MUSÍ BÝT BORDEL!
reagovat

Manegement je asi neprověřený, všichni to jsou komunisti.

Hlavně zdraví. A kdo z politiků nebyl či neměl tam někoho z velmi blízké rodiny?

Ono, kdyby se hledělo jen na to, kdo je jak schopný, bylo by líp, než se furt hrabat v hovnech. Znáte to, čím víc se v něm hrabeš tím víc smrdí!

Nevím jestli uvedený JOE to tam stáhl tolikrát? Není to zbytečně moc? Nestačí to jednou ?
Názor s předsedou OSH rovněž sdílím. Ne tedy úplně (police SR), ale v kostce ano. Ale pokud si někdo tento příspěvek pozorně přečte (většinou se bude jednat o okruh osob zasvěcených), tak zjistí, že pokud budeme chtít skutečně vstoupit do EVROPY a ne pouze teoreticky, tak by jsme se měli členským zemím EU i trochu více přiblížit v určitých parametrech. Tzn. Pokud se zvyšují nároky na příslušníky BS dle zák. č.361/03 Sb. měli by se zvyšovat i sociální vymoženosti příslušníků BS. Konkrétně v platové politice i sociální oblasti. Co to asi znamená? Neznamená to, že si zase naši docela drazí zákonodárci na úkor BS zase zvýši platy s odůvodněním, že si je někdy zmrazí. Ale znamená to, že pokud máme na určitý nespecifický okruh zaměstnanců a na který je určený zvláštní zákon o služebním poměru, kteří musí nasadit za určitých podmínek i svůj život, tyto musíme dobře zaplatit a zajistit jim určité sociální zázemí.
Osobně se domnívám, že platový standart v novém služebním zákoně je na dobré úrovni, toto se již neděje v sociálních jistotách příslušníků BS a to konkrétně ve výluhových nárocích. Jak je možné , že policista , který má odslouženo na chodníků 33 let a před důchodem odchází dostane 50% rentu tj.asi 14 000,-Kč. Doufám, že mi nechtějí zákonodárci tvrdit, že tento policista si bude úspěšně hledat perspektivní zaměstnání, když je po tolika létech služby na ulici psychicky i fyzicky vyřízený. Nebo, že by např. v Maďarsku policisté pracovali téměř o 50% více kvalitněji,když dostanou 83 % rentu ?
Závěrem se musím přiznat, že MV p.Langer, který se někdy možná i nechtěně svým vystupováním ve sdělovacích prostředcích opravdu vydává za ministra policie už udělal určité kladné kroky, aby se alespoň trochu přiblížil k práci policie o které nemá skutečně moc velký přehled. Např. DF reforma na policejním intranetu. Taky by mě moc zajímalo proč odbory a nově samozřízena UBS neudělá podobný krok ? Doufám, že to není proto,aby se po nechtěné novelizaci 361-ky, zase na oko mohla vydávat za spasitele s odůvodněním, že zastupuje určitou skupinku příslušníků BS ?

Tak jak to dopadlo s novým náměstkem, CR hlásilo, že to je bývalý spolupracovník či co. Tak jak ten management 3 000 vrcholových policistů před měsícem prověřili, když zase TOTO! TAM MUSÍ BÝT BORDEL!

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007