1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Vy jedna bando darmožroutská,já bych vás rozprášil ke krumpáčům.Jste jeden větší lempl jak druhej,ale penízky!to jó,to byste chtěli.Nic neumíte,jen se válet jak prasata a hrát si na policajtíky.V tomto státě makaj jenom strážníci,stačí se podívat na NOVU 112,tam je realita perfektně ukázaná.Policie je jen banda darmožroutů bez vzdělání,které bych nesvěřil ani vyvenčit pejska.Zrušil bych vás a nahradil fungující městskou policií.V Praze už to pochopily,a začínaj s masívním náborem k MP.A vy půjdete od válů na pracáky.Obecní kolegové žádné renty a výsluhy nemaj,a přesto jsou schopni odvést perfektní práci.Po 30 září,kdy vám seberou výsluhové náležitosti,půjdete všichni chudáčkové.

Ty jsi ale chudák zakomplexovaný. Jestli jsi strážník MP, tak je to ještě horší. 112 sleduji také, ale ty se zřejmě díváš jenom na něco, jinak si nedokážu vysvětlit, že nevíš, kdo odhaluje závažnou kriminalitu atd. Ať si klidně zkusí MP tu práci dělat několik měsíců, pak by se vidělo. Ono někoho chytit na ulici je jedna věc, ale dotáhnout to do konce je věc druhá. Policii a jejím problémům nerozumíš, tak se sem nemontuj a neprovokuj. Nemáš na to, a zřejmě by si ani nepochopil, kdybychom ti zde měli něco vysvětlovat !!! Jinak strážníků, kteří dělají dobře svou práci si vážím.

Chlapče, měl jsi vidět měšťáky dnes v 10.37 hod. jak si chrupkali v sl. autíčku na konci Berouna směrem na Lány.

Pane co se Vám stalo? Někdo Vám ublížil? Jak Vám mohu pomoci? policista PČR

Tak nevím, sloužil jsem u MP v Praze a nyní u PČR. Nevím, jak dnes, ale tehdy tam nabírali běžně s výučním listem a podle toho to vypadalo ( bez urážky vyučených ). Nasazení jsem tam cítil sice větší, ale když jsem nastoupil k PČR, tak jsem pochopil proč. Ono je něco jiného někoho chytit, napsat úřeďák, červeňáky a předat to s pašíkem PČR a něco jiného napsat úřední záznam, červeňáky, vyrozumět kdekoho, napsat svodku, zahajovačku, všechy statistiky, nakrmit to do KSU, sepsat OMČ, provést další šetření, zajistit svědky, při tom hlídat zadrženého, eskortovat jej do CPZ ( při tom sehnat někoho dalšího do eskorty, protože nás víc, jak 2 ve službě není ), napsat košilku, předat SKPV nebo ( což je ještě na delší dobu ) zadokumentovat ve ZPŘ. Vím, že ( pokud nejste tzv. "od fochu" ) spoustu věcí neznáte, ale po přechodu k PČR jsou toto věci, které mi za tu dobu co sloužím, totálně vzaly chuť do nějaké aktivní práce. Když k tomu připočtu všechny ty klacky házené od vedení ... prostě končím, už nemám chuť.

OOO ty jsi také asi nějakej zakomplexovanej viď.Já bych řekl že takového lempla jako si ty nevzali ke státní Policii a teď se tady vztekáš na špatném hrobě.

Já jsem taky pro, zrušit státní policii, MP totiž vše zvládne sama, protože v tomhle státě se kromě špatného parkování a venčení psů bez vodítka nic jiného neděje. Tak hurá do toho, zrušte MP oni vše zvládnou sami. Jo a kdyby náhodou na to neměli kompetence tak ať zavolaj na nádraží nebo poštu, tam tu loupež nebo vraždu vyšetřej.

a promluvila hlásná trouba...tedy spíše trouba, ale pořádně nahlas....ale jak bylo řečeno blahoslavení chudí duchem i ty má pán rád...

Ať Langer navrhne v Německu či okolních státech, aby tam policisté pracovali zadarmo jako módní postkomunistický trend, který nyní běží u bezpečnostních složek ČR. A já myslel, že jsme už pár let v kapitalismu, že kdo pracuje, tak dostane zaplaceno a že ví za kolik pracuje. Ale ono to tak néní. Pracujte zadarmo jak za éry komunismu.

Ať poslanci dělají zadarmo! Nevím za co a proč si stále bezostyšně přidávají peníze, když je poslanecká sněmovna furt prázdná anebo schvalují špatné zákony. Státní pokladna je jejich zlatokopecká studna a i když je prázdná nevím odkud hrabou a hrabou. A voličům v republice to nevadí. Starosta je 2 měsíce pryč, ale práci starosty stíhá i z Mount Everestu. To je neuvěřitelná drzost od zastupitelů tohoto státu vůči voličům. Za peníze daňových poplatníku tradá tradá - někdo za něj tu práci udělá, on nemusí být 2 měsíce na úřadu tradá tradá - oslavte ho, že dobyl Everest tradá tradá
Kurva páni a konšelé styďte se ! Jste zastupitelé voličů v již kapitalistickém světě, ale komunistická výhodářství jste nezapomněli !

Teda ty jseš ale správný magor, nevypadlo ti v tom nicku N ? Naseremi by mi připadalo výstižnější. Tobě fakt vadí úplně všechno. Nejsem "Pražák" a" Pražáky"nemusím, stejně tak nejsem příznivec ODS ani pana Béma, ale nechápu, proč by mě mělo vytáčet, že si v době neplaceného volna vyleze na Mount Everest. Je to skvělý sportovní výkon a klidně mu k němu pogratuluji. Ty máš nějaké ověřené informace o tom, že tam vylezl za tvoje peníze, ty daňový poplatníku?
Ale v jednom máš pravdu, to co se teď děje u policie, to už tu jednou bylo. Když jsem v roce 1982 nastupoval za 2950,- hrubého, tak neexixtovaly žádné příplatky, ale skutečně žádné. Plat byl pevný a odměna tak jednou za rok, první si pamatuji dodnes, bylo to 300,- Kč. Služby se plánovaly tak, aby vyšly, bez ohledu na počet skutečných hodin v měsíci. 20 hodin naplánovaných navíc měsíčně bylo běžných. Pojmy přesčas, náhradní volno, byly zcela neznámé. Samozřejmě k tomu přibývaly další hodiny navíc, kdy bylo nutné něco dodělat, nebo neměl člověka kdo vystřídat. Tak se uklidni.
Se zákonem 361 v mnoha směrech nesouhlasím, ale takové výlevy, jaké tu předvádíš, nic neřeší , jen utvrzují lidi v názorech na policisty.

Především je to můj názor, na který má každý diskutující právo. Magor seš pro to i ty, když si myslíš, že je běžné, aby politik ve funkci ve funkčím období, kdy má odvádět práci a zastupivat ty co ho zvolil se sbalí a jede na 2 měsíce do prdele. Na nějakej Mount mu sere pes. Vykonává práci pro veřejnost a takhle je evidentně vidět, že po celou dobu na "svém" úřadu nescházel. Je mi i jedno, že je dejme tomu za "svý". Až skončí ve funkci, ať si jede pryč na jak dlouho chce. Teď má velké závazky vůči svým voličům a postu na kterém je! A ne kašpárkovat po horách a dělat si reklamu na seriál v novinách jak je dobrej. Už jsi viděl nějakého občana toho kterého "západního" státu, který v obdobné funkci odjede na dvě měsíce pryč ? To je zase možné jenom u CZ. V případě, že by došlo k nějaké nepředpokládané mimořádné události, jak by potom město řídil ? Ale to musejí posoudit voliči jestli má smysl volit někoho, kdo je na 2 měsíce nechá ve štychu. V klidu si vezme neplacené volno a hurá do divoké přírody a voliči polibte mi, že.

Ohledně zákona 361 mohu jenom konstatovat, že se jedná o zákon, který nerespektuje práva zasměstanců, ať už ve služebním poměru, na právo na dohodutou finanční odměnu za vykonanou práci.

musim se omluvit predem ale nejak nemuzu vystat ten oblicej v pravem hornim rohu

Joo tak to jsem na to oba stejně že ten obličej co tam je vystavený se mi také moc nezamlouvá a je mi z něho tak nějak špatně

V poslední době mě znepokojují výroky pana Čunka k jeho kauze, kde obviňuje policii z hysterie a neobjektivnosti. Dokonce tvrdí, že si policisté vymýšlejí důkazy proti němu apod. Zajímalo by mě, jak na tyto obvinění reaguje pan ministr Langer. Nevšiml jsem si žádné reakce. To pane ministře necháte osočovat své podřízené? Osobně si nedokážu představit policistu, který by v tak mediálně sledované kauze dělal něco nezákonného. Byl by to totiž sebevrah.

Jak vidíš, když je něco pro někoho dobré tak se mlčí. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.. nebo to tak není? Nevím, ale každý si z této kauzy svůj závěr udělá. Že.

Jedině defenestrace, jinak se to ožebračování policistů na ulici nezastaví.

Proč, udělej si VŠ, strejdu či vyhrané výběrové řízení (můžeš s VŠ až do 8. tř.) a jsi za vodou. Nu a pokud budeš mít pár let odkroucenej a nejsi blbej (proč bys byl, když máš VŠ) tak hned po odslouženém kalendářním roce odfrčíš slušně se živit + VP do civilu. Tradá.

Na VŠ jen na doporučení z vedení.

Keci, dnes nepotřebuješ žádné doporučení ke studiu! Plno kolegů si dodělává VŠ za své o svém vólnu a zvládají!

Tak kdo chce na VŠ se může přihlásiti a studovati A PO 2 LETECH ÚSPĚŠNÉHO STUDIA BUDE MÍT STEJNÉ NÁROKY JAKO TI CO JIM TO BYLO VEDENÍM DOPORUČENO. TAK TO JE INFORMUJTE SE NA PRESIDIU A NEBOJTE SE STUDOVAT. SICE 2 ROKY PROTRPÍTE, ALE JESTLI NA TO MÁTE, JDĚTE DO TOHO. ČAUKY.

Joe a kde jsi vzal ty 2 roky???? Jestli se nepletu, tak studium VŠ trvá nejméně 3 roky, někde dálkově i 4. Co to je za švindl na 2 roky?

Jean

Tak jak to dopadlo s novým náměstkem, CR hlásilo, že to je bývalý spolupracovník či co. Tak jak ten management 3 000 vrcholových policistů před měsícem prověřili, když zase TOTO! TAM MUSÍ BÝT BORDEL!
reagovat

Manegement je asi neprověřený, všichni to jsou komunisti.

Hlavně zdraví. A kdo z politiků nebyl či neměl tam někoho z velmi blízké rodiny?

Ono, kdyby se hledělo jen na to, kdo je jak schopný, bylo by líp, než se furt hrabat v hovnech. Znáte to, čím víc se v něm hrabeš tím víc smrdí!

Nevím jestli uvedený JOE to tam stáhl tolikrát? Není to zbytečně moc? Nestačí to jednou ?
Názor s předsedou OSH rovněž sdílím. Ne tedy úplně (police SR), ale v kostce ano. Ale pokud si někdo tento příspěvek pozorně přečte (většinou se bude jednat o okruh osob zasvěcených), tak zjistí, že pokud budeme chtít skutečně vstoupit do EVROPY a ne pouze teoreticky, tak by jsme se měli členským zemím EU i trochu více přiblížit v určitých parametrech. Tzn. Pokud se zvyšují nároky na příslušníky BS dle zák. č.361/03 Sb. měli by se zvyšovat i sociální vymoženosti příslušníků BS. Konkrétně v platové politice i sociální oblasti. Co to asi znamená? Neznamená to, že si zase naši docela drazí zákonodárci na úkor BS zase zvýši platy s odůvodněním, že si je někdy zmrazí. Ale znamená to, že pokud máme na určitý nespecifický okruh zaměstnanců a na který je určený zvláštní zákon o služebním poměru, kteří musí nasadit za určitých podmínek i svůj život, tyto musíme dobře zaplatit a zajistit jim určité sociální zázemí.
Osobně se domnívám, že platový standart v novém služebním zákoně je na dobré úrovni, toto se již neděje v sociálních jistotách příslušníků BS a to konkrétně ve výluhových nárocích. Jak je možné , že policista , který má odslouženo na chodníků 33 let a před důchodem odchází dostane 50% rentu tj.asi 14 000,-Kč. Doufám, že mi nechtějí zákonodárci tvrdit, že tento policista si bude úspěšně hledat perspektivní zaměstnání, když je po tolika létech služby na ulici psychicky i fyzicky vyřízený. Nebo, že by např. v Maďarsku policisté pracovali téměř o 50% více kvalitněji,když dostanou 83 % rentu ?
Závěrem se musím přiznat, že MV p.Langer, který se někdy možná i nechtěně svým vystupováním ve sdělovacích prostředcích opravdu vydává za ministra policie už udělal určité kladné kroky, aby se alespoň trochu přiblížil k práci policie o které nemá skutečně moc velký přehled. Např. DF reforma na policejním intranetu. Taky by mě moc zajímalo proč odbory a nově samozřízena UBS neudělá podobný krok ? Doufám, že to není proto,aby se po nechtěné novelizaci 361-ky, zase na oko mohla vydávat za spasitele s odůvodněním, že zastupuje určitou skupinku příslušníků BS ?

Tak jak to dopadlo s novým náměstkem, CR hlásilo, že to je bývalý spolupracovník či co. Tak jak ten management 3 000 vrcholových policistů před měsícem prověřili, když zase TOTO! TAM MUSÍ BÝT BORDEL!

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007