4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vy jedna bando darmožroutská,já bych vás rozprášil ke krumpáčům.Jste jeden větší lempl jak druhej,ale penízky!to jó,to byste chtěli.Nic neumíte,jen se válet jak prasata a hrát si na policajtíky.V tomto státě makaj jenom strážníci,stačí se podívat na NOVU 112,tam je realita perfektně ukázaná.Policie je jen banda darmožroutů bez vzdělání,které bych nesvěřil ani vyvenčit pejska.Zrušil bych vás a nahradil fungující městskou policií.V Praze už to pochopily,a začínaj s masívním náborem k MP.A vy půjdete od válů na pracáky.Obecní kolegové žádné renty a výsluhy nemaj,a přesto jsou schopni odvést perfektní práci.Po 30 září,kdy vám seberou výsluhové náležitosti,půjdete všichni chudáčkové.

Ty jsi ale chudák zakomplexovaný. Jestli jsi strážník MP, tak je to ještě horší. 112 sleduji také, ale ty se zřejmě díváš jenom na něco, jinak si nedokážu vysvětlit, že nevíš, kdo odhaluje závažnou kriminalitu atd. Ať si klidně zkusí MP tu práci dělat několik měsíců, pak by se vidělo. Ono někoho chytit na ulici je jedna věc, ale dotáhnout to do konce je věc druhá. Policii a jejím problémům nerozumíš, tak se sem nemontuj a neprovokuj. Nemáš na to, a zřejmě by si ani nepochopil, kdybychom ti zde měli něco vysvětlovat !!! Jinak strážníků, kteří dělají dobře svou práci si vážím.

Chlapče, měl jsi vidět měšťáky dnes v 10.37 hod. jak si chrupkali v sl. autíčku na konci Berouna směrem na Lány.

Pane co se Vám stalo? Někdo Vám ublížil? Jak Vám mohu pomoci? policista PČR

Tak nevím, sloužil jsem u MP v Praze a nyní u PČR. Nevím, jak dnes, ale tehdy tam nabírali běžně s výučním listem a podle toho to vypadalo ( bez urážky vyučených ). Nasazení jsem tam cítil sice větší, ale když jsem nastoupil k PČR, tak jsem pochopil proč. Ono je něco jiného někoho chytit, napsat úřeďák, červeňáky a předat to s pašíkem PČR a něco jiného napsat úřední záznam, červeňáky, vyrozumět kdekoho, napsat svodku, zahajovačku, všechy statistiky, nakrmit to do KSU, sepsat OMČ, provést další šetření, zajistit svědky, při tom hlídat zadrženého, eskortovat jej do CPZ ( při tom sehnat někoho dalšího do eskorty, protože nás víc, jak 2 ve službě není ), napsat košilku, předat SKPV nebo ( což je ještě na delší dobu ) zadokumentovat ve ZPŘ. Vím, že ( pokud nejste tzv. "od fochu" ) spoustu věcí neznáte, ale po přechodu k PČR jsou toto věci, které mi za tu dobu co sloužím, totálně vzaly chuť do nějaké aktivní práce. Když k tomu připočtu všechny ty klacky házené od vedení ... prostě končím, už nemám chuť.

OOO ty jsi také asi nějakej zakomplexovanej viď.Já bych řekl že takového lempla jako si ty nevzali ke státní Policii a teď se tady vztekáš na špatném hrobě.

Já jsem taky pro, zrušit státní policii, MP totiž vše zvládne sama, protože v tomhle státě se kromě špatného parkování a venčení psů bez vodítka nic jiného neděje. Tak hurá do toho, zrušte MP oni vše zvládnou sami. Jo a kdyby náhodou na to neměli kompetence tak ať zavolaj na nádraží nebo poštu, tam tu loupež nebo vraždu vyšetřej.

a promluvila hlásná trouba...tedy spíše trouba, ale pořádně nahlas....ale jak bylo řečeno blahoslavení chudí duchem i ty má pán rád...

Ať Langer navrhne v Německu či okolních státech, aby tam policisté pracovali zadarmo jako módní postkomunistický trend, který nyní běží u bezpečnostních složek ČR. A já myslel, že jsme už pár let v kapitalismu, že kdo pracuje, tak dostane zaplaceno a že ví za kolik pracuje. Ale ono to tak néní. Pracujte zadarmo jak za éry komunismu.

Ať poslanci dělají zadarmo! Nevím za co a proč si stále bezostyšně přidávají peníze, když je poslanecká sněmovna furt prázdná anebo schvalují špatné zákony. Státní pokladna je jejich zlatokopecká studna a i když je prázdná nevím odkud hrabou a hrabou. A voličům v republice to nevadí. Starosta je 2 měsíce pryč, ale práci starosty stíhá i z Mount Everestu. To je neuvěřitelná drzost od zastupitelů tohoto státu vůči voličům. Za peníze daňových poplatníku tradá tradá - někdo za něj tu práci udělá, on nemusí být 2 měsíce na úřadu tradá tradá - oslavte ho, že dobyl Everest tradá tradá
Kurva páni a konšelé styďte se ! Jste zastupitelé voličů v již kapitalistickém světě, ale komunistická výhodářství jste nezapomněli !

Teda ty jseš ale správný magor, nevypadlo ti v tom nicku N ? Naseremi by mi připadalo výstižnější. Tobě fakt vadí úplně všechno. Nejsem "Pražák" a" Pražáky"nemusím, stejně tak nejsem příznivec ODS ani pana Béma, ale nechápu, proč by mě mělo vytáčet, že si v době neplaceného volna vyleze na Mount Everest. Je to skvělý sportovní výkon a klidně mu k němu pogratuluji. Ty máš nějaké ověřené informace o tom, že tam vylezl za tvoje peníze, ty daňový poplatníku?
Ale v jednom máš pravdu, to co se teď děje u policie, to už tu jednou bylo. Když jsem v roce 1982 nastupoval za 2950,- hrubého, tak neexixtovaly žádné příplatky, ale skutečně žádné. Plat byl pevný a odměna tak jednou za rok, první si pamatuji dodnes, bylo to 300,- Kč. Služby se plánovaly tak, aby vyšly, bez ohledu na počet skutečných hodin v měsíci. 20 hodin naplánovaných navíc měsíčně bylo běžných. Pojmy přesčas, náhradní volno, byly zcela neznámé. Samozřejmě k tomu přibývaly další hodiny navíc, kdy bylo nutné něco dodělat, nebo neměl člověka kdo vystřídat. Tak se uklidni.
Se zákonem 361 v mnoha směrech nesouhlasím, ale takové výlevy, jaké tu předvádíš, nic neřeší , jen utvrzují lidi v názorech na policisty.

Především je to můj názor, na který má každý diskutující právo. Magor seš pro to i ty, když si myslíš, že je běžné, aby politik ve funkci ve funkčím období, kdy má odvádět práci a zastupivat ty co ho zvolil se sbalí a jede na 2 měsíce do prdele. Na nějakej Mount mu sere pes. Vykonává práci pro veřejnost a takhle je evidentně vidět, že po celou dobu na "svém" úřadu nescházel. Je mi i jedno, že je dejme tomu za "svý". Až skončí ve funkci, ať si jede pryč na jak dlouho chce. Teď má velké závazky vůči svým voličům a postu na kterém je! A ne kašpárkovat po horách a dělat si reklamu na seriál v novinách jak je dobrej. Už jsi viděl nějakého občana toho kterého "západního" státu, který v obdobné funkci odjede na dvě měsíce pryč ? To je zase možné jenom u CZ. V případě, že by došlo k nějaké nepředpokládané mimořádné události, jak by potom město řídil ? Ale to musejí posoudit voliči jestli má smysl volit někoho, kdo je na 2 měsíce nechá ve štychu. V klidu si vezme neplacené volno a hurá do divoké přírody a voliči polibte mi, že.

Ohledně zákona 361 mohu jenom konstatovat, že se jedná o zákon, který nerespektuje práva zasměstanců, ať už ve služebním poměru, na právo na dohodutou finanční odměnu za vykonanou práci.

musim se omluvit predem ale nejak nemuzu vystat ten oblicej v pravem hornim rohu

Joo tak to jsem na to oba stejně že ten obličej co tam je vystavený se mi také moc nezamlouvá a je mi z něho tak nějak špatně

V poslední době mě znepokojují výroky pana Čunka k jeho kauze, kde obviňuje policii z hysterie a neobjektivnosti. Dokonce tvrdí, že si policisté vymýšlejí důkazy proti němu apod. Zajímalo by mě, jak na tyto obvinění reaguje pan ministr Langer. Nevšiml jsem si žádné reakce. To pane ministře necháte osočovat své podřízené? Osobně si nedokážu představit policistu, který by v tak mediálně sledované kauze dělal něco nezákonného. Byl by to totiž sebevrah.

Jak vidíš, když je něco pro někoho dobré tak se mlčí. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.. nebo to tak není? Nevím, ale každý si z této kauzy svůj závěr udělá. Že.

Jedině defenestrace, jinak se to ožebračování policistů na ulici nezastaví.

Proč, udělej si VŠ, strejdu či vyhrané výběrové řízení (můžeš s VŠ až do 8. tř.) a jsi za vodou. Nu a pokud budeš mít pár let odkroucenej a nejsi blbej (proč bys byl, když máš VŠ) tak hned po odslouženém kalendářním roce odfrčíš slušně se živit + VP do civilu. Tradá.

Na VŠ jen na doporučení z vedení.

Keci, dnes nepotřebuješ žádné doporučení ke studiu! Plno kolegů si dodělává VŠ za své o svém vólnu a zvládají!

Tak kdo chce na VŠ se může přihlásiti a studovati A PO 2 LETECH ÚSPĚŠNÉHO STUDIA BUDE MÍT STEJNÉ NÁROKY JAKO TI CO JIM TO BYLO VEDENÍM DOPORUČENO. TAK TO JE INFORMUJTE SE NA PRESIDIU A NEBOJTE SE STUDOVAT. SICE 2 ROKY PROTRPÍTE, ALE JESTLI NA TO MÁTE, JDĚTE DO TOHO. ČAUKY.

Joe a kde jsi vzal ty 2 roky???? Jestli se nepletu, tak studium VŠ trvá nejméně 3 roky, někde dálkově i 4. Co to je za švindl na 2 roky?

Jean

Tak jak to dopadlo s novým náměstkem, CR hlásilo, že to je bývalý spolupracovník či co. Tak jak ten management 3 000 vrcholových policistů před měsícem prověřili, když zase TOTO! TAM MUSÍ BÝT BORDEL!
reagovat

Manegement je asi neprověřený, všichni to jsou komunisti.

Hlavně zdraví. A kdo z politiků nebyl či neměl tam někoho z velmi blízké rodiny?

Ono, kdyby se hledělo jen na to, kdo je jak schopný, bylo by líp, než se furt hrabat v hovnech. Znáte to, čím víc se v něm hrabeš tím víc smrdí!

Nevím jestli uvedený JOE to tam stáhl tolikrát? Není to zbytečně moc? Nestačí to jednou ?
Názor s předsedou OSH rovněž sdílím. Ne tedy úplně (police SR), ale v kostce ano. Ale pokud si někdo tento příspěvek pozorně přečte (většinou se bude jednat o okruh osob zasvěcených), tak zjistí, že pokud budeme chtít skutečně vstoupit do EVROPY a ne pouze teoreticky, tak by jsme se měli členským zemím EU i trochu více přiblížit v určitých parametrech. Tzn. Pokud se zvyšují nároky na příslušníky BS dle zák. č.361/03 Sb. měli by se zvyšovat i sociální vymoženosti příslušníků BS. Konkrétně v platové politice i sociální oblasti. Co to asi znamená? Neznamená to, že si zase naši docela drazí zákonodárci na úkor BS zase zvýši platy s odůvodněním, že si je někdy zmrazí. Ale znamená to, že pokud máme na určitý nespecifický okruh zaměstnanců a na který je určený zvláštní zákon o služebním poměru, kteří musí nasadit za určitých podmínek i svůj život, tyto musíme dobře zaplatit a zajistit jim určité sociální zázemí.
Osobně se domnívám, že platový standart v novém služebním zákoně je na dobré úrovni, toto se již neděje v sociálních jistotách příslušníků BS a to konkrétně ve výluhových nárocích. Jak je možné , že policista , který má odslouženo na chodníků 33 let a před důchodem odchází dostane 50% rentu tj.asi 14 000,-Kč. Doufám, že mi nechtějí zákonodárci tvrdit, že tento policista si bude úspěšně hledat perspektivní zaměstnání, když je po tolika létech služby na ulici psychicky i fyzicky vyřízený. Nebo, že by např. v Maďarsku policisté pracovali téměř o 50% více kvalitněji,když dostanou 83 % rentu ?
Závěrem se musím přiznat, že MV p.Langer, který se někdy možná i nechtěně svým vystupováním ve sdělovacích prostředcích opravdu vydává za ministra policie už udělal určité kladné kroky, aby se alespoň trochu přiblížil k práci policie o které nemá skutečně moc velký přehled. Např. DF reforma na policejním intranetu. Taky by mě moc zajímalo proč odbory a nově samozřízena UBS neudělá podobný krok ? Doufám, že to není proto,aby se po nechtěné novelizaci 361-ky, zase na oko mohla vydávat za spasitele s odůvodněním, že zastupuje určitou skupinku příslušníků BS ?

Tak jak to dopadlo s novým náměstkem, CR hlásilo, že to je bývalý spolupracovník či co. Tak jak ten management 3 000 vrcholových policistů před měsícem prověřili, když zase TOTO! TAM MUSÍ BÝT BORDEL!

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007

Joe

Výsluhové náležitosti.
Zcela výjimečně a na dlouho neopakovatelně se budu krátce zabývat diskusí několika jednotlivců na webech, které avizují vztah ke všem bezpečnostním sborům, ale fakticky mají vztah především k policii a které se stávají bohužel čím dál víc spíše žumpou, než místem pro demokratickou a slušnou diskusi (žumpou se ostatně stalo 90% veřejně přístupných diskusních webů) . Sám to již delší dobu nečtu, protože na to nemám čas, ani chuť, ale dostávám od sekretariátu OSH monitoring největších „perel“ ( nic odborného se tam přiučit nelze). Mám na mysli diskutéry, kteří se snaží anonymně vytvářet zdání jakéhosi veřejného mínění policistů, aby přihrávali na smeč jedné politické straně, nebo jsou v horším případě skutečnými policisty a hovoří z nich jen zášť a těžká neznalost. Jedná-li se o ten horší případ, potom policii není co závidět, protože by šlo o lidi, kteří kromě své vlastní práce, kterou zřejmě vykonávají teprve několik měsíců, maximálně let, naprosto nepochopili a zřejmě ani nechtějí pochopit, že jejich Sbor je poněkud komplikovanější organismus, než to vidí lidé zvenku a že přes všechny nedostatky, které každý složitý organismus zákonitě má, je třeba již jenom kvůli skutečnému veřejnému mínění určité věci probírat doma a ne na veřejném pranýři. Mám na mysli výkřiky typu „zrušte už konečně ty výsluhy, vždyť to nemá nikde obdobu“ a pod. Doprovodnými sprosťárnami a vzájemnými urážkami diskutujících se samozřejmě zabývat nehodlám. Odhlížím od toho, že např. poslancům, či senátorům, vyzývaným webovými „odborníky“ ke zrušení výsluh policistů, vzniká nárok na odchodné již po jednom funkčním období, tedy po 4 – 6 letech a že to u nich činí kolem čtvrt milionu korun, i když jejich odchodné není také ničím jiným, než výsluhovou náležitostí, byť podle jiného zákona, než je zákon o služebním poměru. Budu se držet problematiky služebních poměrů a uvedu pro webové „odborníky“ na výsluhové systémy pár příkladů k výsluhovým důchodům z blízkého, i vzdálenějšího „okolí“. AČR, maximum 55%, výjimečně 60%. Policie SR vznik nároku na základ po 15 letech, maximum po 30 letech 60%. Rakousko: základ po 10 letech, max. 80%. Belgie základ 10 let, max. 77%. Itálie základ po 15 letech, max. 47%. Maďarsko: základ po 25 letech, ale hned 65%, max. 83%. Německo základ po 10 letech 35%, max. 75%, V.Británie základ po 16 letech, max. 48,5%, USA základ po 20 letech 20%, max. 75%. Kromě AČR, kde jsem čerpal z § 133 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vše ostatní viz „Důchodové pojištění speciálních skupin v zahraničí“, Mgr. Markéta Vylítová, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, PaM 13/2002.
Vladimír Mühlfeit


29.5.2007