Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Praha 15. června (ČTK) - Lidé, kteří jsou bez práce déle než rok, budou možná už od ledna muset vyžít jen z existenčního minima. Změnu se do vládního balíku reforem chystá zařadit ministr práce Petr Nečas. Chce tak vyjít vstříc bývalým sociálním demokratům Miloši Melčákovi a Michalovi Pohankovi, kteří navrhují ušetřit peníze právě zpřísněním sociálních dávek, řekl Nečas v rozhovoru v Hospodářských novinách (HN)."Člověk, který je více než 12 měsíců bez práce, bude automaticky dostávat jen existenční minimum," uvedl. Citelné snížení životní úrovně by postihlo přes 200.000 dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud návrh projde, bude muset samostatně žijící nezaměstnaný po roce vyjít s částkou 2020 korun měsíčně. Rodina se dvěma dětmi do šesti let, kde ani jeden z partnerů nepracuje, by od státu dostala 7240 korun měsíčně.

To,už mělo být u nás dávno.Něco podobného je na Slovensku už několik let. Jen jsem zvědav,jak chtějí politici v Praze vyřešit velké nepokoje,krádeže............. když tisíce policistů v přímém výkonu od vás utíká do civilu a kancelářské nedostane nikdo do terénu.Tak co s tím?

Ještě doplním. Tak to vypadalo začátkem roku na Slovensku:

http://romove.radio.cz/cz/clanek/19779
http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360
http://www.romea.cz/index.php?id=slovensko

To už mě naštěstí nezajímá v tu dobu už budu dávno v civilu , ať si ty nepokoje vyřeší modré straky,jak chtějí.

Mě nejvíc vytočila tady ta věta:
"Uvedené finance byly použity na příplatky vojákům za noční služby, cestovní náklady, stravu a povinné sociální odvody"

http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360

A policista PČR bude zasahovat do zelených a bez příplatků!!! No, tak o tom si nechte zdát !!!

no zmena u PCR zadna. MV je tragickej. Na postu PP clovek ktery na mezinarodnich vztazich opravdu nemel co podelat ale hlavne ze ma ty managerske zkusenosti. krasna komedie na pokracovani. jooo a kdyz ted ta PCR nesmeruje do australie tak do ktere prdele ted ????

Proč policie není schopna svým zaměstnancům, převážně lidem ve výkonu, kteří tráví čas v neklimatizovaných vozidlech zajistit pitný režim v těchto náročných a extrémních vedrech? Nebo snad stravenka za 25,-Kč na 24 h je dostačující?

No neblbni, copak Tě bude zaměstnavatel ještě mimo platu živit a napájet?

Šetřit se musí všude.

zdravím jak to tu čtu tak je mi Vás líto hoši/ženy/ taky jsem sloužil 10 let na jaře jsem vzal kramle bylo mi řečeno systém je špatný ale ono to půjde i bez vás, takže jsem řekl sbohem a teď dělám na sebe a peníze mám teď 20 tis. týdně a svůj klídek + rentičku

Ferdo, nedělej to. Já už tu přemíru demagogie, lží, neserióznosti ze strany zaměstnavatele i médii ovlivněné veřejnosti nesu velmi těžce a během léta, maximálně podzimu odejdu do "C". Platy se skutečně propadly ať Ivánek říká co chce a komu chce (pokud mu to ještě někdo věří). Situace se měsíc od měsíce zhoršuje. Natoupíš-li, absolvuješ ZOTku a poté půjdeš k útvaru. Nikoli tam, kde si vybereš, ale vzhledem ke katastrofálním odchodům tam, kde to nejvíce hoří. Tedy Praha a severní okresy ČR. Dostaneš 3, maximálně 4 TT, což bude cca. 17k čistého. Nedělej si iluze, budou ti slibovat něco jiného, ale tohle je pravda. V práci budeš imrvére, chybí lidi a služby se musí obsadit. Nedostaneš to zaplaceno, na to je těch 150 hodin. Materiální vybavení nemá cenu komentovat, kde a jak se najíš nikoho nezajímá. Budeš se přetahovat s ožraly a feťáky, čelit nikoli slušným lidem, těch za službu moc nepotkáš, do styku příjdeš jenom těmi druhými. Nebudeš moc usnout, ten hnůj budeš mít v hlavě stále. Budeš zavalen administrativou, plnou skříň spisů kterým běží lhůty, ale státního zástupce nezajímá, že to stihnout nejde. Takto si budeš žít a aby toho nebylo dost, budou tě neustále kontrolovat, zda máš kravatu, vyplněné idiotské pátrací pomůcky a tisíce jiných nesmyslů. Osobně říkám - již nikdy bych do této řeky nevstoupil. Nikomu to ale také nerozmlouvám, jsme dospělí lidé a rozhodujeme o sobě sami. (Tedy alespoň se to domníváme) Rozhodni se sám.

Napsal si to dobře, ale pochybuji, že po škole bude mít 17000,-Kč. čistého, podle mne, když půjde do 4. třídy se směností, tak bude mít tak 16.000,-Kč.

A když se dostaneš po škole na dopravku do 3TT bez 10 %směnnosti a odečteš hodinový průměr ze 150 hodin,tak jseš na 13.000,- čistého. To má víc soused,který je "jen" vyučen a dělá u soustruhu.Nemám nic proti dělnickým profesím,byl to jen příklad.

V kostce si to napsal výstižně. Naivní pohled na policejní práci, jako na velmi dobře oceněnou pohodovou práci je naprosto mimo realitu. Je třeba se poptat policistů samých ( ale ne těch co slouží měsíc, případně jsou ještě na škola - ti vědí ještě prd o čem to je ).

Tohle by měl být text náborového letáku k PČR. Holá fakta,
ne růžové brýle pana ministra.

Chlapi, výstižněji, než to napsal Yirka, to ani napsat nejde!

Ještě jste ferdovi zapoměli napsat že bude mít při vstupu k PČR tři roky zkušební lhůtu. Nikdo mu nedá půjčku, hypotéku, prostě nic. Jestli je mladý a plánuje popřípadě založit rodinu a pořídit si bydlení, tak na to může z policejního platu zapomenout. Takže si ferdo přečti všechny příspevky pořádně a dobře to zvaž. Já už jsem od spolku naštěstí pryč a rozhodně nelituji.

Jednu radu: má to cenu chodit ke státní policii? díky

Doporučuji přečíst si příspěvky zpětně a obrázek si udělejte sám. Pokud by se toto rozhodování týkalo mne, velice bych to nyní zvažovala.
Budete mít nad míru povinností, ale daleko méně práv oproti jiným povoláním. Nebude pro vás platit presumpce neviny jako pro jiné občany. Ač budete hájit a prosazovat
zákony vymyšlené jinými, ten otloukánek na posledním článku budete vy, protože ať policie udělá co udělá, je to vždycky špatně. Pravděpodobně se vám rozpadne rodina, protože být manželkou policisty může být jen "svatá" ženská. Díky médiím se na vás vaše okolí bude dívat jako na potencionálního lumpa, který bere úplatky, mlátí a střílí nevinné lidi. Nikdy se od nikoho nedočkáte slůvka "děkuji".A za to všechno přísaháte, že v případě potřeby položíte život.
Jestli tohle všechno překousnete, pak ano, má cenu jít ke
státní policii. Je to krásné poslání.

ne

To je to nejhorší rozhodnutí , které můžeš udělat!!!!!!!!!!!!!

Ale jistě, žádné jiné zaměstnání není tak SEXY!!

Zastavme zbidačování a diskriminování policistů na ulici. Zastavme nerovnoprávné odměnování u policejní složky.

Zatím jsem se zařazením v 5PT (původně 9PT) s 6 stupněm celkově po 4 sečtených výplatách v plusu " krásných " 100,- Kč oproti výplatám za rok 2006, ale již s pátou výplatou budu v součtu v mínusu 1.000,- Kč. Pečlivě si výplatní pásky střádám a vyhodnocuji a přes to je to propad ať kecají co kecají a to i přes navýšení rizikového příplatku o 1.000,- neboť do současné doby jsem zdarma odvedl 100 hodin ( poctivě ), tedy nějakých nezaplacených 14.000,- Kč a pokud těchto 14.000,- Kč odečtu, jsem sakra v mínusu. Dělají to dobře - nasírat lidi umějí a přál bych jim slyšet těch nadávek co běží mezi obyčejnými policisty. To je nová vize, prestiž, motivace a pod. ???

Začetl jsem se do diskuzních příspěvků a nevím. Chápu některé z vás, ale nevím. Nevím, co si mám myslet. Peníze byly, jest a boudou vždy citlivou věcí. Po nástupní škole jsem v polovině 80. let sloužil jako hlídkař na ulici středně velkého města za 2.200,- Kč čistého (navíc jsem to nesměl nikde říkat, protože příjem byl tajný . Kolega sloužící o 5 let déle měl jako starší inspektor 3.000,- Kč - tedy skoro o třetinu vyšší plat!!!! Nezaviděl jsem mu, sloužili jsme za paušál, mnohdy od nevidím do nevidím. Napamatuji, že by se počítaly hodiny. Je pravda, že bylo přesně stanoveno, kdy, za jakých podmínek a o kolik se každému plat zvýší. S novým zákonem bylo paušální odměňování zrušeno a otevřel se prostor pro "chytračení". Už ani mnohým těm dole nešlo o principy, o věc, o ideály služby jako takové. Začalo se myslet na výplatu, máme přece tržní hospodářství. Logické, peníze jsou potřeba za každého režimu. Většina našeho nynějšího sboru za paušál nikdy nesloužila a řeči o "poslání" jsou k jí k smíchu. Určitě je bolestné pro současného hlídkaře, který díky směsi příplatků získal peníze většinou převyšující výplatu zkušeného kriminalisty (nebo se jí aspoň blížil) a nyní je platem o onu takřka třetinu níže. Na druhou stranu, kdyby ten minulýstav setrval, co by jej motivovalo se z chodníku dostat na další vyšší příčku. Jak postrčit nadaného, ale někdy s prominutím líného a díky systému trošku vychytralého hocha a na další stupínek. Kdo z vás do této diskuze přispívajících chce opravdu stoupat v policejní hierarchii pro ideál sloužit lidem, právu, téhle zemi (byť mnohdy hanebně reprezentované)? Nejde vám opravdu jen o ty peníze a vidiny pohodlnějšího života ?

Plně s vámi souhlasím. Také jsem začínal před víc jak čtvrt stoletím na ulici. Když jsem pak z obvodního odd. po řadě let přecházel na na vyšetřovačku, tak jsem šel s výplatou dolů, ale netížilo mě to, protože jsem měl v první řadě zájem o práci. A také jsem chápal, že nemohu mít stejné peníze, jako kolegové, kteří vyšetřují již řadu let. A to byl v té době finanční rozdíl 50,- Kč! Na OO jsem měl funkční 3.000,- Kčs, na vyšetřovačce 2.950,-. V každém případě jsem na sobě neustále pracoval, abych něčeho dosáhl, něco věděl a znal a ve vyšetřování se neztratil. Dnes mi připadá, že nové generaci jde skutečně jen o ty peníze, ale kvalita odvedené práce, odbornost, profesionalita, jí nic neříká. Čtu často spisy, které "vyrobili" na OO. A pláču. Že jim nic neříká skutková podstata trestného činu, je asi věcí zcestného školského systému MV. Ale že nejsou schopni ani pořádně používat svůj rodný jazyk? To je smutné. A tak po 27 letech velmi vážně přemýšlím o odchodu do civilu. Ať nám to nová generace předvede. Snad jen na dokreslení jeden případ za všechny: Při výjezdu jsem byl na "mrtvole" v maringotce, a to v letošních vedrech. Ten muž tam nebyl den ani dva, ale evidentně delší dobu. Lékař nezjistil cizí zavinění, totožnost byla zjištěna. Věc patřila MO. Při manipulaci s mrtvolou tato "praskla". Policisté z MO odmítli do maringotky vůbec vstoupit, po prasknutí odmítli dělat OMTČ. Nic nepomohlo, že na místo byl povolán zástupce ředitele OŘ. Ani ten s nimi nehnul. Kdo tedy ohledání provedl, nevím. Když to úpůjde takto dál, tak za pár let se dám na cestu nájemního vraha a nikdo na nic nepřijde, protože v PČR nebude nikdo, kdo by řádně provedl ohledání. Je to smutné, ale je to tak.

Víte, když už se to motá jen kolem těch peněz, chtěl bych taky přispět. Nejde o peníze, jde hlavně o nesmyslné hodiny zdarma a o to, že nejsou lidi se svýma rodinama. O vybavení a pracovním prostředí se raději nevyjadřuji, stejně jako o systému vzdělávání ve výkonu a další odborné přípravě. To trápí nejvíc starší poldy. Spousta z nás podnikala, další mínus. A když už hovoříte o tom zkušeném kriminalistovi, tak si pořádně pročtěte tabulku platových tarifů. Ten kriminalista nesloužící ve směnném provozu na tom není nijak slavně a hodiny zdarma platí i pro něj. Zaplatit za odvedenou práci a dát funkcionářům možnost, aby mohli motivovat schopné, ne paušál sem paušál tam. Už sám paušál je demotivující. Proč by se jeden měl snažit a dřít od rána do večera, když bude mít stejný plat jako ten, co to má na háku.....hezký den přeji

Pánové souhlasím s vámi, ale jen částečně. Zapomněli jste napsat to "B". Jaký objem práce jste tehdy odváděli ve srovnání s nároky na příslušníka v současné době. Ty vtipy na policajty za komunismu měly něco do sebe. Vše bylo zpomalené asi tak 3x oproti dnešku, takže se příslušník v klidu dožil důchodu. Dnes to není pomalu reálné. A m.j. taky již žijeme v jiné společnosti - kapitalismu, kde je pravidlem, že se za odvedenou práci platí. To platí dnes všude, akorát u policie napadlo nějakého chytráka uplatnit principy ze "starých" časů". Samozřejmě, že je potřeba nastavit určitou hirearchii, aby ten hlídkař neměl pocit, že je na tom lépe, než třeba kriminalista. Měli to, ale nastavit tak, aby nešel s penězi oproti minulosti dolů, když jdou všude platy nahoru. Prostě někteří lidé odvedli velmi špatnou práci a poškodili policii na dlouhá léta a ať si každý říká co chce, je to tak.

Taky jsem nastupoval za 2.800,- Kč měsíčně. Na druhou stranu co všechno sis za tyto peníze koupil. Měl jsi respekt, byl jsi vážený občan, vylezl jsi na ulici, každej tě zval na kafe, řezník na svačinku, hospodskej na oběd, sousedí na zabiječku. Kolik jsi za službu utratil peněz? A hrozilo tě tenkrát nějaké nebezpečí. Moc ho nebylo. Když tě viděl nějakej kriminálník, obrátil se a raději utekl. Nadával tě někdo v tej době?Plivali na tebe?Prali se s tebou?To by s nima rodná strana zatočila, viď. Tak prosím tě nesrovnávej minulou a dnešní dobu. A ještě k tej vejpltě. Kolik jsi v tej době zaplatil za nájemné. Jestli 10 procent, tak je to moc. Zbytek jsi měl na ostatní věci a jítlo. Sám víš, že jsi nakoupil na víkend za 100,- Kč pro celou rodinu a ještě si nadával kolik jsi utratil peněz. Stačí tě dneska tisícikoruna?Mohl bych pokračovat vstahy mezi podřízenejma a nadřízenejma, který jsou nesrovnatelný. Administrativní zátěží. Víš že jsi nepamatuji, že by jsme v té době něco psali. Myslím tím nějaký kvanta zbytečných papírů. A ten nápad. Menší oddělení 2 TČ za tejdem, ty větší 3 kusy. To byl fofr a za lepšího personálního obsazení. Dál nebudu pokračovat. V klidu si vyšetřuj. Já už jsem taky v klidu. Po 20 letech jsem opustil tenhkle šílenej ansábl. A to když jsem nastoupil, jsem si nedoved představit, že někdy půjdu do důchodu, jak se mi služba líbila. Tak bývalý kolegove, držim palce, aby se služba a peníze vrátily alespoň na minulou úroveň a vám pane vyšetřovateli přeju, aby když jste na sobě tak zapracoval, se na vás Lenger nevyspal. Mějte se.

Jo a ještě něco. Myslim si, že jsi si případ měl převzít na místě a tu ohledačku udělat sám. Nevěřím, že by lékař jednoznačně vyvrátil cizí zavinění, když se dle tvého sdělení jednalo o tak starou mrtvolu. Třeba jsi nemohl, protože jsi zvracel za rohem. A nebo vyšetřovačky pracujou všude stejně. Všechno hodit na ty nejposlednější v nejnižších třídách a já mám čisté ruce.

Jaký je kapitán, takové je mužstvo. Noví kolegové pracují, tak jak je v nástupní škole naučili a jak to vidí kolem sebe. Za vzory jim slouží jejich bezprostřední nadřízení. Nikdo nemůže být o 100% lepší než jeho okolí...

Pro Jardu. Představuješ klasického vyšetřovatele, který nezažil práci na obvodním oddělení po revoluci. Myslím, že se ti s léty trochu vymazala paměť jak to tehdy chodilo. Jaký policajti dělali zpracovatele v minulosti a jaký dnes. Jsou to kluci, kteří slouží pár měsíců a už musejí dělat spisy ze vším všudy. V tvé době bylo na všechno hafo času a trestní řízení dělali jen ti nejstarší a nejzkušenější, ti mladí na ně několik let koukali a pomalu se to učili, což dnes vůbec nefunguje, kdy nejstarší policajt třeba slouží jen pár let. A nakonec sloužil jsem na na obvodě tak i SKPV takže můžu posoudit jak se, kde pracuje, takže prosím tě nepiš, že se na obvodě někomu do něčeho nechtělo, toto jednání je ukázkové pro složku, kde pracuješ. Proč na obvodě nikdo nechce pracovat mluví za vše.

Plnej s o u h l a s se STARŠÍM. Já jsem v polovině 1980 sloužil tehdy SNB OO-VB v okr. městě a měl jsem 2850,-Kč. Jenže tehdy člověk sloužil proto , že ho to bavilo. Měl nějakou radost z výkonu práce. V životě bych si nedovolil to co dnes ti mladí!
Co se týče jejich práv tak to všichni vědí na co mají nárok. Ale co se týče jejich povinnosti, tak to je jiné, snaží se obejít co se jen dá. Mysleli si , že když půjdou k policii, tak nebudou nic dělat a na výplatu budou chudit s krosnou. Opak je pravdou. Práce jim moc nevoní. Pak se vůbec nedivím, že ve sdělovacích prostředcích slyším takové nesmyslné blbosti jako , že každý před revolucí musel být komunista a že STB byla komunistická tajná policie?! Předpokládám, že nový policejní prezident už udělá konečně pořádek. Moc mě udivuje, že skupinka poslanců, kteří si asi chtějí uvařit svou předvolební polivčičku se jako snaží zrušit 150 hod. zadarmo. A proč jí tedy předloni schválili ? Tak mám pocit, že někteří porevoluční policisté by potřebovali přidat práce ,aby neměli čas na nesmyslné bludné řeči.

Moje poslední reakce v této diskuzi. Milý Martine, z tvého projevu dovozuji, že buď jsi za komunistů sloužil na opravdu malém oddělení někde v na jichu čech, nebo jsi v té dobe vůbec nesloužil. Je pravda, že nápad byl výrazně menší proti konci 80. let . Jenže v současné době je trend kriminality v mnohých a pro tehdejší dobu charakteristických kritériích rovněž výrazně menší - mám na mysli zejména majetkovou kriminalitu. Myslíšli-si, že tehdejší policista neměl v podstatě co práci, žiješ v omylu. Každy územář na základním útvaru vedl územní a objektový svazek daného území, k tomu jednotku PSVB, navštěvoval povinně schůze samosprávy (a nemělo to nic společného s případnou stranickou příslušností) a významných průmyslových celků, vykonával a vedl dokumentaci osob s nařízeným ochranným dohledem, zpracovávaval veškerou agendu žádosti o nový občanský průkaz, spojoval při stále službě telefony, vyslýchal, zahajpoval trestní stíhání ve věci jak u naznámé trestné činnosti, tak i proti známým pachatelům (většina tehdejší tr. činnosti byla vedena a zrpacovávána na základních útvarech), kontroloval a na základě zákona o všeobecném dozoru prokuratury nad zákonností upozorňoval na závady zajištěníá továrních objektů, škol, státní institucí, silnic..... a tak bych mohl pokračoat ještě dlouho. Jak jistě víš, veškerá tato činnost má nějaký písemný výstup. Do toho musel sloužit veškerá možná i nemožná opatření k různým "výročím" (okupací v srpnu 1968 počínaje, vítezným Únorem 48 pokračujíc až po Silvestra konče. A jestli si myslíš, žes přišel v uniformě do hospody na rvačku a měsl vyhráno, jseš rovněž na omylu. Prali jsme se stejněn jako dnes, navíc jsme byli v myslích většiny nenáviděni jako ti, co slouží komunistickému režimu, byť to vždy byla služba právu (chceš-li boj proti kriminalitě). Právu, které se v otázkách zločinnosti nijak výrazně a zásadně nezměnilo v porovnání s dneškem. Jediné, co tehdy fungovalo, byl trest za fyzický útok na policistu, případně za jeho zranění pachatelem. Tam si myslím, že soud a žalobce postupoval mnohem důrazněji s vědomím, že útok nebyl veden na pouhého policistu, ale na princip právního státu (byť tehdy socialistického). Dívám-li se okolo ve státech Evropy, tento pricip zastávají, ať je politika taková či maková. Takové nasazení opravdu vyžadovalo policistu tělem i duší, policistu na 24 hodin (přeci někde bydlíš, s někým žiješ, máš sousedy, znáš starostu ap. -jsou policistou, jako on je farářem, starostou, lékařem,...). Mnoho z toho, co jsem nastínil, dnes z přípěvků kolegů postrádám.

2 starší ( 13.06.2007 18:01 ): Kolego. Sloužím pouhých cca 8 let. Nemyslím si zdaleka, že bych patřil mezi policisty, kteří nastoupili za účelem jednoduchého výdělku. Nastupoval jsem s vědomím, že budu i sloužit zdarma, že tato práce nebude žádný med, že moc respektován nebudu. Jaká byla ale realita mě doslova šokovalo. V současné době by mi nevadily ani ty přesčasy, kdyby byly smysluplné a viděl bych nějakou vizi. Bohužel ale služba pro jiné útvary, kde již lidé odešli a nemají jak postavit služby, nesmyslné papírování, kdy nikoho nenapadne přijít a zeptat se, co považujeme za nesmyslné a vlastní iniciativa skončí u vedoucího útvaru a další věci mě psychicky doslova drtí. Službu před r. 89 nemohu posoudit, ale když jsem jako civilista potkal příslušníka, sklopil jsem zrak a přemýšlel, jestli jsem se náhodou něčeho nedopustil. Když vidím, jak se k nám někteří občané nyní chovají, je mi smutno a nebaví mě to. Koneckonců se jim ani nedivím, když vidím, jak se do policie pouští politici, kteří by měli především ctít zákony a respektovat nezávislost policie ( viz. CZT, 1. Máj - paní auau ).

Pro Honzu: Možná představuji klasického vyšetřovatele. Ale pro upřesnění. Začínal jsem na Praze 1, šest let jsem dělal zpracovatele v MO Školská. Pokud ti to nic neříká, zeptej se pamětníků. V té době byl na tomto MO nápad tr. činnosti, jako v celém okrese České Budějovice. Po revoluci jsem pracoval na vyšetřovačce na Praze 4, kde byl nápad jako v celém tehdejším Jihočeském kraji. OO, kde, jak zmiňuje jiný kolega, byl nápad za týden 3 věci, jsem nezažil. V době služby na MO Školská jsem se "úspěšně" rozvedl, protože domů jsem se dostal tak jednou za dva dny. A to bez příplatků, placených přesčasů atd. To nebylo o penězích, víš?

Oldřich Martinů, policejní prezident

12. 6. 2007 14:30 - 15:30

V úterý jste mohli zpovídat nového policejního prezidenta Oldřicha Martinů, který do funkce nastoupil na začátku června.


ČTĚTE DALŠÍ PŘÍSPĚVKY:

mad.jit: Budou policistům zachovány výsluhové renty i v roce 2008 nebo uvažuje vlády o jejich zrušení případně snížení? Jaký je Váš postoj k této problematice? Děkuji
martinu: Jsem proti jakémukoliv snižování výsluhových příspěvků a novelizaci zákona o služebním poměru, který nedávno vstoupil v účinnost a ještě jsme se jej ani pořádně nenaučili aplikovat

TAKŽE CHLAPCI KE STROJŮM ČI NA PŘÍSPĚVEK. JINAK JIŽ TO NEBUDE. TO JAK JSTE KAŽDÝ NA TOM.