Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Praha 15. června (ČTK) - Lidé, kteří jsou bez práce déle než rok, budou možná už od ledna muset vyžít jen z existenčního minima. Změnu se do vládního balíku reforem chystá zařadit ministr práce Petr Nečas. Chce tak vyjít vstříc bývalým sociálním demokratům Miloši Melčákovi a Michalovi Pohankovi, kteří navrhují ušetřit peníze právě zpřísněním sociálních dávek, řekl Nečas v rozhovoru v Hospodářských novinách (HN)."Člověk, který je více než 12 měsíců bez práce, bude automaticky dostávat jen existenční minimum," uvedl. Citelné snížení životní úrovně by postihlo přes 200.000 dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud návrh projde, bude muset samostatně žijící nezaměstnaný po roce vyjít s částkou 2020 korun měsíčně. Rodina se dvěma dětmi do šesti let, kde ani jeden z partnerů nepracuje, by od státu dostala 7240 korun měsíčně.

To,už mělo být u nás dávno.Něco podobného je na Slovensku už několik let. Jen jsem zvědav,jak chtějí politici v Praze vyřešit velké nepokoje,krádeže............. když tisíce policistů v přímém výkonu od vás utíká do civilu a kancelářské nedostane nikdo do terénu.Tak co s tím?

Ještě doplním. Tak to vypadalo začátkem roku na Slovensku:

http://romove.radio.cz/cz/clanek/19779
http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360
http://www.romea.cz/index.php?id=slovensko

To už mě naštěstí nezajímá v tu dobu už budu dávno v civilu , ať si ty nepokoje vyřeší modré straky,jak chtějí.

Mě nejvíc vytočila tady ta věta:
"Uvedené finance byly použity na příplatky vojákům za noční služby, cestovní náklady, stravu a povinné sociální odvody"

http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360

A policista PČR bude zasahovat do zelených a bez příplatků!!! No, tak o tom si nechte zdát !!!

no zmena u PCR zadna. MV je tragickej. Na postu PP clovek ktery na mezinarodnich vztazich opravdu nemel co podelat ale hlavne ze ma ty managerske zkusenosti. krasna komedie na pokracovani. jooo a kdyz ted ta PCR nesmeruje do australie tak do ktere prdele ted ????

Proč policie není schopna svým zaměstnancům, převážně lidem ve výkonu, kteří tráví čas v neklimatizovaných vozidlech zajistit pitný režim v těchto náročných a extrémních vedrech? Nebo snad stravenka za 25,-Kč na 24 h je dostačující?

No neblbni, copak Tě bude zaměstnavatel ještě mimo platu živit a napájet?

Šetřit se musí všude.

zdravím jak to tu čtu tak je mi Vás líto hoši/ženy/ taky jsem sloužil 10 let na jaře jsem vzal kramle bylo mi řečeno systém je špatný ale ono to půjde i bez vás, takže jsem řekl sbohem a teď dělám na sebe a peníze mám teď 20 tis. týdně a svůj klídek + rentičku

Ferdo, nedělej to. Já už tu přemíru demagogie, lží, neserióznosti ze strany zaměstnavatele i médii ovlivněné veřejnosti nesu velmi těžce a během léta, maximálně podzimu odejdu do "C". Platy se skutečně propadly ať Ivánek říká co chce a komu chce (pokud mu to ještě někdo věří). Situace se měsíc od měsíce zhoršuje. Natoupíš-li, absolvuješ ZOTku a poté půjdeš k útvaru. Nikoli tam, kde si vybereš, ale vzhledem ke katastrofálním odchodům tam, kde to nejvíce hoří. Tedy Praha a severní okresy ČR. Dostaneš 3, maximálně 4 TT, což bude cca. 17k čistého. Nedělej si iluze, budou ti slibovat něco jiného, ale tohle je pravda. V práci budeš imrvére, chybí lidi a služby se musí obsadit. Nedostaneš to zaplaceno, na to je těch 150 hodin. Materiální vybavení nemá cenu komentovat, kde a jak se najíš nikoho nezajímá. Budeš se přetahovat s ožraly a feťáky, čelit nikoli slušným lidem, těch za službu moc nepotkáš, do styku příjdeš jenom těmi druhými. Nebudeš moc usnout, ten hnůj budeš mít v hlavě stále. Budeš zavalen administrativou, plnou skříň spisů kterým běží lhůty, ale státního zástupce nezajímá, že to stihnout nejde. Takto si budeš žít a aby toho nebylo dost, budou tě neustále kontrolovat, zda máš kravatu, vyplněné idiotské pátrací pomůcky a tisíce jiných nesmyslů. Osobně říkám - již nikdy bych do této řeky nevstoupil. Nikomu to ale také nerozmlouvám, jsme dospělí lidé a rozhodujeme o sobě sami. (Tedy alespoň se to domníváme) Rozhodni se sám.

Napsal si to dobře, ale pochybuji, že po škole bude mít 17000,-Kč. čistého, podle mne, když půjde do 4. třídy se směností, tak bude mít tak 16.000,-Kč.

A když se dostaneš po škole na dopravku do 3TT bez 10 %směnnosti a odečteš hodinový průměr ze 150 hodin,tak jseš na 13.000,- čistého. To má víc soused,který je "jen" vyučen a dělá u soustruhu.Nemám nic proti dělnickým profesím,byl to jen příklad.

V kostce si to napsal výstižně. Naivní pohled na policejní práci, jako na velmi dobře oceněnou pohodovou práci je naprosto mimo realitu. Je třeba se poptat policistů samých ( ale ne těch co slouží měsíc, případně jsou ještě na škola - ti vědí ještě prd o čem to je ).

Tohle by měl být text náborového letáku k PČR. Holá fakta,
ne růžové brýle pana ministra.

Chlapi, výstižněji, než to napsal Yirka, to ani napsat nejde!

Ještě jste ferdovi zapoměli napsat že bude mít při vstupu k PČR tři roky zkušební lhůtu. Nikdo mu nedá půjčku, hypotéku, prostě nic. Jestli je mladý a plánuje popřípadě založit rodinu a pořídit si bydlení, tak na to může z policejního platu zapomenout. Takže si ferdo přečti všechny příspevky pořádně a dobře to zvaž. Já už jsem od spolku naštěstí pryč a rozhodně nelituji.

Jednu radu: má to cenu chodit ke státní policii? díky

Doporučuji přečíst si příspěvky zpětně a obrázek si udělejte sám. Pokud by se toto rozhodování týkalo mne, velice bych to nyní zvažovala.
Budete mít nad míru povinností, ale daleko méně práv oproti jiným povoláním. Nebude pro vás platit presumpce neviny jako pro jiné občany. Ač budete hájit a prosazovat
zákony vymyšlené jinými, ten otloukánek na posledním článku budete vy, protože ať policie udělá co udělá, je to vždycky špatně. Pravděpodobně se vám rozpadne rodina, protože být manželkou policisty může být jen "svatá" ženská. Díky médiím se na vás vaše okolí bude dívat jako na potencionálního lumpa, který bere úplatky, mlátí a střílí nevinné lidi. Nikdy se od nikoho nedočkáte slůvka "děkuji".A za to všechno přísaháte, že v případě potřeby položíte život.
Jestli tohle všechno překousnete, pak ano, má cenu jít ke
státní policii. Je to krásné poslání.

ne

To je to nejhorší rozhodnutí , které můžeš udělat!!!!!!!!!!!!!

Ale jistě, žádné jiné zaměstnání není tak SEXY!!

Zastavme zbidačování a diskriminování policistů na ulici. Zastavme nerovnoprávné odměnování u policejní složky.

Zatím jsem se zařazením v 5PT (původně 9PT) s 6 stupněm celkově po 4 sečtených výplatách v plusu " krásných " 100,- Kč oproti výplatám za rok 2006, ale již s pátou výplatou budu v součtu v mínusu 1.000,- Kč. Pečlivě si výplatní pásky střádám a vyhodnocuji a přes to je to propad ať kecají co kecají a to i přes navýšení rizikového příplatku o 1.000,- neboť do současné doby jsem zdarma odvedl 100 hodin ( poctivě ), tedy nějakých nezaplacených 14.000,- Kč a pokud těchto 14.000,- Kč odečtu, jsem sakra v mínusu. Dělají to dobře - nasírat lidi umějí a přál bych jim slyšet těch nadávek co běží mezi obyčejnými policisty. To je nová vize, prestiž, motivace a pod. ???

Začetl jsem se do diskuzních příspěvků a nevím. Chápu některé z vás, ale nevím. Nevím, co si mám myslet. Peníze byly, jest a boudou vždy citlivou věcí. Po nástupní škole jsem v polovině 80. let sloužil jako hlídkař na ulici středně velkého města za 2.200,- Kč čistého (navíc jsem to nesměl nikde říkat, protože příjem byl tajný . Kolega sloužící o 5 let déle měl jako starší inspektor 3.000,- Kč - tedy skoro o třetinu vyšší plat!!!! Nezaviděl jsem mu, sloužili jsme za paušál, mnohdy od nevidím do nevidím. Napamatuji, že by se počítaly hodiny. Je pravda, že bylo přesně stanoveno, kdy, za jakých podmínek a o kolik se každému plat zvýší. S novým zákonem bylo paušální odměňování zrušeno a otevřel se prostor pro "chytračení". Už ani mnohým těm dole nešlo o principy, o věc, o ideály služby jako takové. Začalo se myslet na výplatu, máme přece tržní hospodářství. Logické, peníze jsou potřeba za každého režimu. Většina našeho nynějšího sboru za paušál nikdy nesloužila a řeči o "poslání" jsou k jí k smíchu. Určitě je bolestné pro současného hlídkaře, který díky směsi příplatků získal peníze většinou převyšující výplatu zkušeného kriminalisty (nebo se jí aspoň blížil) a nyní je platem o onu takřka třetinu níže. Na druhou stranu, kdyby ten minulýstav setrval, co by jej motivovalo se z chodníku dostat na další vyšší příčku. Jak postrčit nadaného, ale někdy s prominutím líného a díky systému trošku vychytralého hocha a na další stupínek. Kdo z vás do této diskuze přispívajících chce opravdu stoupat v policejní hierarchii pro ideál sloužit lidem, právu, téhle zemi (byť mnohdy hanebně reprezentované)? Nejde vám opravdu jen o ty peníze a vidiny pohodlnějšího života ?

Plně s vámi souhlasím. Také jsem začínal před víc jak čtvrt stoletím na ulici. Když jsem pak z obvodního odd. po řadě let přecházel na na vyšetřovačku, tak jsem šel s výplatou dolů, ale netížilo mě to, protože jsem měl v první řadě zájem o práci. A také jsem chápal, že nemohu mít stejné peníze, jako kolegové, kteří vyšetřují již řadu let. A to byl v té době finanční rozdíl 50,- Kč! Na OO jsem měl funkční 3.000,- Kčs, na vyšetřovačce 2.950,-. V každém případě jsem na sobě neustále pracoval, abych něčeho dosáhl, něco věděl a znal a ve vyšetřování se neztratil. Dnes mi připadá, že nové generaci jde skutečně jen o ty peníze, ale kvalita odvedené práce, odbornost, profesionalita, jí nic neříká. Čtu často spisy, které "vyrobili" na OO. A pláču. Že jim nic neříká skutková podstata trestného činu, je asi věcí zcestného školského systému MV. Ale že nejsou schopni ani pořádně používat svůj rodný jazyk? To je smutné. A tak po 27 letech velmi vážně přemýšlím o odchodu do civilu. Ať nám to nová generace předvede. Snad jen na dokreslení jeden případ za všechny: Při výjezdu jsem byl na "mrtvole" v maringotce, a to v letošních vedrech. Ten muž tam nebyl den ani dva, ale evidentně delší dobu. Lékař nezjistil cizí zavinění, totožnost byla zjištěna. Věc patřila MO. Při manipulaci s mrtvolou tato "praskla". Policisté z MO odmítli do maringotky vůbec vstoupit, po prasknutí odmítli dělat OMTČ. Nic nepomohlo, že na místo byl povolán zástupce ředitele OŘ. Ani ten s nimi nehnul. Kdo tedy ohledání provedl, nevím. Když to úpůjde takto dál, tak za pár let se dám na cestu nájemního vraha a nikdo na nic nepřijde, protože v PČR nebude nikdo, kdo by řádně provedl ohledání. Je to smutné, ale je to tak.

Víte, když už se to motá jen kolem těch peněz, chtěl bych taky přispět. Nejde o peníze, jde hlavně o nesmyslné hodiny zdarma a o to, že nejsou lidi se svýma rodinama. O vybavení a pracovním prostředí se raději nevyjadřuji, stejně jako o systému vzdělávání ve výkonu a další odborné přípravě. To trápí nejvíc starší poldy. Spousta z nás podnikala, další mínus. A když už hovoříte o tom zkušeném kriminalistovi, tak si pořádně pročtěte tabulku platových tarifů. Ten kriminalista nesloužící ve směnném provozu na tom není nijak slavně a hodiny zdarma platí i pro něj. Zaplatit za odvedenou práci a dát funkcionářům možnost, aby mohli motivovat schopné, ne paušál sem paušál tam. Už sám paušál je demotivující. Proč by se jeden měl snažit a dřít od rána do večera, když bude mít stejný plat jako ten, co to má na háku.....hezký den přeji

Pánové souhlasím s vámi, ale jen částečně. Zapomněli jste napsat to "B". Jaký objem práce jste tehdy odváděli ve srovnání s nároky na příslušníka v současné době. Ty vtipy na policajty za komunismu měly něco do sebe. Vše bylo zpomalené asi tak 3x oproti dnešku, takže se příslušník v klidu dožil důchodu. Dnes to není pomalu reálné. A m.j. taky již žijeme v jiné společnosti - kapitalismu, kde je pravidlem, že se za odvedenou práci platí. To platí dnes všude, akorát u policie napadlo nějakého chytráka uplatnit principy ze "starých" časů". Samozřejmě, že je potřeba nastavit určitou hirearchii, aby ten hlídkař neměl pocit, že je na tom lépe, než třeba kriminalista. Měli to, ale nastavit tak, aby nešel s penězi oproti minulosti dolů, když jdou všude platy nahoru. Prostě někteří lidé odvedli velmi špatnou práci a poškodili policii na dlouhá léta a ať si každý říká co chce, je to tak.

Taky jsem nastupoval za 2.800,- Kč měsíčně. Na druhou stranu co všechno sis za tyto peníze koupil. Měl jsi respekt, byl jsi vážený občan, vylezl jsi na ulici, každej tě zval na kafe, řezník na svačinku, hospodskej na oběd, sousedí na zabiječku. Kolik jsi za službu utratil peněz? A hrozilo tě tenkrát nějaké nebezpečí. Moc ho nebylo. Když tě viděl nějakej kriminálník, obrátil se a raději utekl. Nadával tě někdo v tej době?Plivali na tebe?Prali se s tebou?To by s nima rodná strana zatočila, viď. Tak prosím tě nesrovnávej minulou a dnešní dobu. A ještě k tej vejpltě. Kolik jsi v tej době zaplatil za nájemné. Jestli 10 procent, tak je to moc. Zbytek jsi měl na ostatní věci a jítlo. Sám víš, že jsi nakoupil na víkend za 100,- Kč pro celou rodinu a ještě si nadával kolik jsi utratil peněz. Stačí tě dneska tisícikoruna?Mohl bych pokračovat vstahy mezi podřízenejma a nadřízenejma, který jsou nesrovnatelný. Administrativní zátěží. Víš že jsi nepamatuji, že by jsme v té době něco psali. Myslím tím nějaký kvanta zbytečných papírů. A ten nápad. Menší oddělení 2 TČ za tejdem, ty větší 3 kusy. To byl fofr a za lepšího personálního obsazení. Dál nebudu pokračovat. V klidu si vyšetřuj. Já už jsem taky v klidu. Po 20 letech jsem opustil tenhkle šílenej ansábl. A to když jsem nastoupil, jsem si nedoved představit, že někdy půjdu do důchodu, jak se mi služba líbila. Tak bývalý kolegove, držim palce, aby se služba a peníze vrátily alespoň na minulou úroveň a vám pane vyšetřovateli přeju, aby když jste na sobě tak zapracoval, se na vás Lenger nevyspal. Mějte se.

Jo a ještě něco. Myslim si, že jsi si případ měl převzít na místě a tu ohledačku udělat sám. Nevěřím, že by lékař jednoznačně vyvrátil cizí zavinění, když se dle tvého sdělení jednalo o tak starou mrtvolu. Třeba jsi nemohl, protože jsi zvracel za rohem. A nebo vyšetřovačky pracujou všude stejně. Všechno hodit na ty nejposlednější v nejnižších třídách a já mám čisté ruce.

Jaký je kapitán, takové je mužstvo. Noví kolegové pracují, tak jak je v nástupní škole naučili a jak to vidí kolem sebe. Za vzory jim slouží jejich bezprostřední nadřízení. Nikdo nemůže být o 100% lepší než jeho okolí...

Pro Jardu. Představuješ klasického vyšetřovatele, který nezažil práci na obvodním oddělení po revoluci. Myslím, že se ti s léty trochu vymazala paměť jak to tehdy chodilo. Jaký policajti dělali zpracovatele v minulosti a jaký dnes. Jsou to kluci, kteří slouží pár měsíců a už musejí dělat spisy ze vším všudy. V tvé době bylo na všechno hafo času a trestní řízení dělali jen ti nejstarší a nejzkušenější, ti mladí na ně několik let koukali a pomalu se to učili, což dnes vůbec nefunguje, kdy nejstarší policajt třeba slouží jen pár let. A nakonec sloužil jsem na na obvodě tak i SKPV takže můžu posoudit jak se, kde pracuje, takže prosím tě nepiš, že se na obvodě někomu do něčeho nechtělo, toto jednání je ukázkové pro složku, kde pracuješ. Proč na obvodě nikdo nechce pracovat mluví za vše.

Plnej s o u h l a s se STARŠÍM. Já jsem v polovině 1980 sloužil tehdy SNB OO-VB v okr. městě a měl jsem 2850,-Kč. Jenže tehdy člověk sloužil proto , že ho to bavilo. Měl nějakou radost z výkonu práce. V životě bych si nedovolil to co dnes ti mladí!
Co se týče jejich práv tak to všichni vědí na co mají nárok. Ale co se týče jejich povinnosti, tak to je jiné, snaží se obejít co se jen dá. Mysleli si , že když půjdou k policii, tak nebudou nic dělat a na výplatu budou chudit s krosnou. Opak je pravdou. Práce jim moc nevoní. Pak se vůbec nedivím, že ve sdělovacích prostředcích slyším takové nesmyslné blbosti jako , že každý před revolucí musel být komunista a že STB byla komunistická tajná policie?! Předpokládám, že nový policejní prezident už udělá konečně pořádek. Moc mě udivuje, že skupinka poslanců, kteří si asi chtějí uvařit svou předvolební polivčičku se jako snaží zrušit 150 hod. zadarmo. A proč jí tedy předloni schválili ? Tak mám pocit, že někteří porevoluční policisté by potřebovali přidat práce ,aby neměli čas na nesmyslné bludné řeči.

Moje poslední reakce v této diskuzi. Milý Martine, z tvého projevu dovozuji, že buď jsi za komunistů sloužil na opravdu malém oddělení někde v na jichu čech, nebo jsi v té dobe vůbec nesloužil. Je pravda, že nápad byl výrazně menší proti konci 80. let . Jenže v současné době je trend kriminality v mnohých a pro tehdejší dobu charakteristických kritériích rovněž výrazně menší - mám na mysli zejména majetkovou kriminalitu. Myslíšli-si, že tehdejší policista neměl v podstatě co práci, žiješ v omylu. Každy územář na základním útvaru vedl územní a objektový svazek daného území, k tomu jednotku PSVB, navštěvoval povinně schůze samosprávy (a nemělo to nic společného s případnou stranickou příslušností) a významných průmyslových celků, vykonával a vedl dokumentaci osob s nařízeným ochranným dohledem, zpracovávaval veškerou agendu žádosti o nový občanský průkaz, spojoval při stále službě telefony, vyslýchal, zahajpoval trestní stíhání ve věci jak u naznámé trestné činnosti, tak i proti známým pachatelům (většina tehdejší tr. činnosti byla vedena a zrpacovávána na základních útvarech), kontroloval a na základě zákona o všeobecném dozoru prokuratury nad zákonností upozorňoval na závady zajištěníá továrních objektů, škol, státní institucí, silnic..... a tak bych mohl pokračoat ještě dlouho. Jak jistě víš, veškerá tato činnost má nějaký písemný výstup. Do toho musel sloužit veškerá možná i nemožná opatření k různým "výročím" (okupací v srpnu 1968 počínaje, vítezným Únorem 48 pokračujíc až po Silvestra konče. A jestli si myslíš, žes přišel v uniformě do hospody na rvačku a měsl vyhráno, jseš rovněž na omylu. Prali jsme se stejněn jako dnes, navíc jsme byli v myslích většiny nenáviděni jako ti, co slouží komunistickému režimu, byť to vždy byla služba právu (chceš-li boj proti kriminalitě). Právu, které se v otázkách zločinnosti nijak výrazně a zásadně nezměnilo v porovnání s dneškem. Jediné, co tehdy fungovalo, byl trest za fyzický útok na policistu, případně za jeho zranění pachatelem. Tam si myslím, že soud a žalobce postupoval mnohem důrazněji s vědomím, že útok nebyl veden na pouhého policistu, ale na princip právního státu (byť tehdy socialistického). Dívám-li se okolo ve státech Evropy, tento pricip zastávají, ať je politika taková či maková. Takové nasazení opravdu vyžadovalo policistu tělem i duší, policistu na 24 hodin (přeci někde bydlíš, s někým žiješ, máš sousedy, znáš starostu ap. -jsou policistou, jako on je farářem, starostou, lékařem,...). Mnoho z toho, co jsem nastínil, dnes z přípěvků kolegů postrádám.

2 starší ( 13.06.2007 18:01 ): Kolego. Sloužím pouhých cca 8 let. Nemyslím si zdaleka, že bych patřil mezi policisty, kteří nastoupili za účelem jednoduchého výdělku. Nastupoval jsem s vědomím, že budu i sloužit zdarma, že tato práce nebude žádný med, že moc respektován nebudu. Jaká byla ale realita mě doslova šokovalo. V současné době by mi nevadily ani ty přesčasy, kdyby byly smysluplné a viděl bych nějakou vizi. Bohužel ale služba pro jiné útvary, kde již lidé odešli a nemají jak postavit služby, nesmyslné papírování, kdy nikoho nenapadne přijít a zeptat se, co považujeme za nesmyslné a vlastní iniciativa skončí u vedoucího útvaru a další věci mě psychicky doslova drtí. Službu před r. 89 nemohu posoudit, ale když jsem jako civilista potkal příslušníka, sklopil jsem zrak a přemýšlel, jestli jsem se náhodou něčeho nedopustil. Když vidím, jak se k nám někteří občané nyní chovají, je mi smutno a nebaví mě to. Koneckonců se jim ani nedivím, když vidím, jak se do policie pouští politici, kteří by měli především ctít zákony a respektovat nezávislost policie ( viz. CZT, 1. Máj - paní auau ).

Pro Honzu: Možná představuji klasického vyšetřovatele. Ale pro upřesnění. Začínal jsem na Praze 1, šest let jsem dělal zpracovatele v MO Školská. Pokud ti to nic neříká, zeptej se pamětníků. V té době byl na tomto MO nápad tr. činnosti, jako v celém okrese České Budějovice. Po revoluci jsem pracoval na vyšetřovačce na Praze 4, kde byl nápad jako v celém tehdejším Jihočeském kraji. OO, kde, jak zmiňuje jiný kolega, byl nápad za týden 3 věci, jsem nezažil. V době služby na MO Školská jsem se "úspěšně" rozvedl, protože domů jsem se dostal tak jednou za dva dny. A to bez příplatků, placených přesčasů atd. To nebylo o penězích, víš?

Oldřich Martinů, policejní prezident

12. 6. 2007 14:30 - 15:30

V úterý jste mohli zpovídat nového policejního prezidenta Oldřicha Martinů, který do funkce nastoupil na začátku června.


ČTĚTE DALŠÍ PŘÍSPĚVKY:

mad.jit: Budou policistům zachovány výsluhové renty i v roce 2008 nebo uvažuje vlády o jejich zrušení případně snížení? Jaký je Váš postoj k této problematice? Děkuji
martinu: Jsem proti jakémukoliv snižování výsluhových příspěvků a novelizaci zákona o služebním poměru, který nedávno vstoupil v účinnost a ještě jsme se jej ani pořádně nenaučili aplikovat

TAKŽE CHLAPCI KE STROJŮM ČI NA PŘÍSPĚVEK. JINAK JIŽ TO NEBUDE. TO JAK JSTE KAŽDÝ NA TOM.