1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Praha 15. června (ČTK) - Lidé, kteří jsou bez práce déle než rok, budou možná už od ledna muset vyžít jen z existenčního minima. Změnu se do vládního balíku reforem chystá zařadit ministr práce Petr Nečas. Chce tak vyjít vstříc bývalým sociálním demokratům Miloši Melčákovi a Michalovi Pohankovi, kteří navrhují ušetřit peníze právě zpřísněním sociálních dávek, řekl Nečas v rozhovoru v Hospodářských novinách (HN)."Člověk, který je více než 12 měsíců bez práce, bude automaticky dostávat jen existenční minimum," uvedl. Citelné snížení životní úrovně by postihlo přes 200.000 dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud návrh projde, bude muset samostatně žijící nezaměstnaný po roce vyjít s částkou 2020 korun měsíčně. Rodina se dvěma dětmi do šesti let, kde ani jeden z partnerů nepracuje, by od státu dostala 7240 korun měsíčně.

To,už mělo být u nás dávno.Něco podobného je na Slovensku už několik let. Jen jsem zvědav,jak chtějí politici v Praze vyřešit velké nepokoje,krádeže............. když tisíce policistů v přímém výkonu od vás utíká do civilu a kancelářské nedostane nikdo do terénu.Tak co s tím?

Ještě doplním. Tak to vypadalo začátkem roku na Slovensku:

http://romove.radio.cz/cz/clanek/19779
http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360
http://www.romea.cz/index.php?id=slovensko

To už mě naštěstí nezajímá v tu dobu už budu dávno v civilu , ať si ty nepokoje vyřeší modré straky,jak chtějí.

Mě nejvíc vytočila tady ta věta:
"Uvedené finance byly použity na příplatky vojákům za noční služby, cestovní náklady, stravu a povinné sociální odvody"

http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360

A policista PČR bude zasahovat do zelených a bez příplatků!!! No, tak o tom si nechte zdát !!!

no zmena u PCR zadna. MV je tragickej. Na postu PP clovek ktery na mezinarodnich vztazich opravdu nemel co podelat ale hlavne ze ma ty managerske zkusenosti. krasna komedie na pokracovani. jooo a kdyz ted ta PCR nesmeruje do australie tak do ktere prdele ted ????

Proč policie není schopna svým zaměstnancům, převážně lidem ve výkonu, kteří tráví čas v neklimatizovaných vozidlech zajistit pitný režim v těchto náročných a extrémních vedrech? Nebo snad stravenka za 25,-Kč na 24 h je dostačující?

No neblbni, copak Tě bude zaměstnavatel ještě mimo platu živit a napájet?

Šetřit se musí všude.

zdravím jak to tu čtu tak je mi Vás líto hoši/ženy/ taky jsem sloužil 10 let na jaře jsem vzal kramle bylo mi řečeno systém je špatný ale ono to půjde i bez vás, takže jsem řekl sbohem a teď dělám na sebe a peníze mám teď 20 tis. týdně a svůj klídek + rentičku

Ferdo, nedělej to. Já už tu přemíru demagogie, lží, neserióznosti ze strany zaměstnavatele i médii ovlivněné veřejnosti nesu velmi těžce a během léta, maximálně podzimu odejdu do "C". Platy se skutečně propadly ať Ivánek říká co chce a komu chce (pokud mu to ještě někdo věří). Situace se měsíc od měsíce zhoršuje. Natoupíš-li, absolvuješ ZOTku a poté půjdeš k útvaru. Nikoli tam, kde si vybereš, ale vzhledem ke katastrofálním odchodům tam, kde to nejvíce hoří. Tedy Praha a severní okresy ČR. Dostaneš 3, maximálně 4 TT, což bude cca. 17k čistého. Nedělej si iluze, budou ti slibovat něco jiného, ale tohle je pravda. V práci budeš imrvére, chybí lidi a služby se musí obsadit. Nedostaneš to zaplaceno, na to je těch 150 hodin. Materiální vybavení nemá cenu komentovat, kde a jak se najíš nikoho nezajímá. Budeš se přetahovat s ožraly a feťáky, čelit nikoli slušným lidem, těch za službu moc nepotkáš, do styku příjdeš jenom těmi druhými. Nebudeš moc usnout, ten hnůj budeš mít v hlavě stále. Budeš zavalen administrativou, plnou skříň spisů kterým běží lhůty, ale státního zástupce nezajímá, že to stihnout nejde. Takto si budeš žít a aby toho nebylo dost, budou tě neustále kontrolovat, zda máš kravatu, vyplněné idiotské pátrací pomůcky a tisíce jiných nesmyslů. Osobně říkám - již nikdy bych do této řeky nevstoupil. Nikomu to ale také nerozmlouvám, jsme dospělí lidé a rozhodujeme o sobě sami. (Tedy alespoň se to domníváme) Rozhodni se sám.

Napsal si to dobře, ale pochybuji, že po škole bude mít 17000,-Kč. čistého, podle mne, když půjde do 4. třídy se směností, tak bude mít tak 16.000,-Kč.

A když se dostaneš po škole na dopravku do 3TT bez 10 %směnnosti a odečteš hodinový průměr ze 150 hodin,tak jseš na 13.000,- čistého. To má víc soused,který je "jen" vyučen a dělá u soustruhu.Nemám nic proti dělnickým profesím,byl to jen příklad.

V kostce si to napsal výstižně. Naivní pohled na policejní práci, jako na velmi dobře oceněnou pohodovou práci je naprosto mimo realitu. Je třeba se poptat policistů samých ( ale ne těch co slouží měsíc, případně jsou ještě na škola - ti vědí ještě prd o čem to je ).

Tohle by měl být text náborového letáku k PČR. Holá fakta,
ne růžové brýle pana ministra.

Chlapi, výstižněji, než to napsal Yirka, to ani napsat nejde!

Ještě jste ferdovi zapoměli napsat že bude mít při vstupu k PČR tři roky zkušební lhůtu. Nikdo mu nedá půjčku, hypotéku, prostě nic. Jestli je mladý a plánuje popřípadě založit rodinu a pořídit si bydlení, tak na to může z policejního platu zapomenout. Takže si ferdo přečti všechny příspevky pořádně a dobře to zvaž. Já už jsem od spolku naštěstí pryč a rozhodně nelituji.

Jednu radu: má to cenu chodit ke státní policii? díky

Doporučuji přečíst si příspěvky zpětně a obrázek si udělejte sám. Pokud by se toto rozhodování týkalo mne, velice bych to nyní zvažovala.
Budete mít nad míru povinností, ale daleko méně práv oproti jiným povoláním. Nebude pro vás platit presumpce neviny jako pro jiné občany. Ač budete hájit a prosazovat
zákony vymyšlené jinými, ten otloukánek na posledním článku budete vy, protože ať policie udělá co udělá, je to vždycky špatně. Pravděpodobně se vám rozpadne rodina, protože být manželkou policisty může být jen "svatá" ženská. Díky médiím se na vás vaše okolí bude dívat jako na potencionálního lumpa, který bere úplatky, mlátí a střílí nevinné lidi. Nikdy se od nikoho nedočkáte slůvka "děkuji".A za to všechno přísaháte, že v případě potřeby položíte život.
Jestli tohle všechno překousnete, pak ano, má cenu jít ke
státní policii. Je to krásné poslání.

ne

To je to nejhorší rozhodnutí , které můžeš udělat!!!!!!!!!!!!!

Ale jistě, žádné jiné zaměstnání není tak SEXY!!

Zastavme zbidačování a diskriminování policistů na ulici. Zastavme nerovnoprávné odměnování u policejní složky.

Zatím jsem se zařazením v 5PT (původně 9PT) s 6 stupněm celkově po 4 sečtených výplatách v plusu " krásných " 100,- Kč oproti výplatám za rok 2006, ale již s pátou výplatou budu v součtu v mínusu 1.000,- Kč. Pečlivě si výplatní pásky střádám a vyhodnocuji a přes to je to propad ať kecají co kecají a to i přes navýšení rizikového příplatku o 1.000,- neboť do současné doby jsem zdarma odvedl 100 hodin ( poctivě ), tedy nějakých nezaplacených 14.000,- Kč a pokud těchto 14.000,- Kč odečtu, jsem sakra v mínusu. Dělají to dobře - nasírat lidi umějí a přál bych jim slyšet těch nadávek co běží mezi obyčejnými policisty. To je nová vize, prestiž, motivace a pod. ???

Začetl jsem se do diskuzních příspěvků a nevím. Chápu některé z vás, ale nevím. Nevím, co si mám myslet. Peníze byly, jest a boudou vždy citlivou věcí. Po nástupní škole jsem v polovině 80. let sloužil jako hlídkař na ulici středně velkého města za 2.200,- Kč čistého (navíc jsem to nesměl nikde říkat, protože příjem byl tajný . Kolega sloužící o 5 let déle měl jako starší inspektor 3.000,- Kč - tedy skoro o třetinu vyšší plat!!!! Nezaviděl jsem mu, sloužili jsme za paušál, mnohdy od nevidím do nevidím. Napamatuji, že by se počítaly hodiny. Je pravda, že bylo přesně stanoveno, kdy, za jakých podmínek a o kolik se každému plat zvýší. S novým zákonem bylo paušální odměňování zrušeno a otevřel se prostor pro "chytračení". Už ani mnohým těm dole nešlo o principy, o věc, o ideály služby jako takové. Začalo se myslet na výplatu, máme přece tržní hospodářství. Logické, peníze jsou potřeba za každého režimu. Většina našeho nynějšího sboru za paušál nikdy nesloužila a řeči o "poslání" jsou k jí k smíchu. Určitě je bolestné pro současného hlídkaře, který díky směsi příplatků získal peníze většinou převyšující výplatu zkušeného kriminalisty (nebo se jí aspoň blížil) a nyní je platem o onu takřka třetinu níže. Na druhou stranu, kdyby ten minulýstav setrval, co by jej motivovalo se z chodníku dostat na další vyšší příčku. Jak postrčit nadaného, ale někdy s prominutím líného a díky systému trošku vychytralého hocha a na další stupínek. Kdo z vás do této diskuze přispívajících chce opravdu stoupat v policejní hierarchii pro ideál sloužit lidem, právu, téhle zemi (byť mnohdy hanebně reprezentované)? Nejde vám opravdu jen o ty peníze a vidiny pohodlnějšího života ?

Plně s vámi souhlasím. Také jsem začínal před víc jak čtvrt stoletím na ulici. Když jsem pak z obvodního odd. po řadě let přecházel na na vyšetřovačku, tak jsem šel s výplatou dolů, ale netížilo mě to, protože jsem měl v první řadě zájem o práci. A také jsem chápal, že nemohu mít stejné peníze, jako kolegové, kteří vyšetřují již řadu let. A to byl v té době finanční rozdíl 50,- Kč! Na OO jsem měl funkční 3.000,- Kčs, na vyšetřovačce 2.950,-. V každém případě jsem na sobě neustále pracoval, abych něčeho dosáhl, něco věděl a znal a ve vyšetřování se neztratil. Dnes mi připadá, že nové generaci jde skutečně jen o ty peníze, ale kvalita odvedené práce, odbornost, profesionalita, jí nic neříká. Čtu často spisy, které "vyrobili" na OO. A pláču. Že jim nic neříká skutková podstata trestného činu, je asi věcí zcestného školského systému MV. Ale že nejsou schopni ani pořádně používat svůj rodný jazyk? To je smutné. A tak po 27 letech velmi vážně přemýšlím o odchodu do civilu. Ať nám to nová generace předvede. Snad jen na dokreslení jeden případ za všechny: Při výjezdu jsem byl na "mrtvole" v maringotce, a to v letošních vedrech. Ten muž tam nebyl den ani dva, ale evidentně delší dobu. Lékař nezjistil cizí zavinění, totožnost byla zjištěna. Věc patřila MO. Při manipulaci s mrtvolou tato "praskla". Policisté z MO odmítli do maringotky vůbec vstoupit, po prasknutí odmítli dělat OMTČ. Nic nepomohlo, že na místo byl povolán zástupce ředitele OŘ. Ani ten s nimi nehnul. Kdo tedy ohledání provedl, nevím. Když to úpůjde takto dál, tak za pár let se dám na cestu nájemního vraha a nikdo na nic nepřijde, protože v PČR nebude nikdo, kdo by řádně provedl ohledání. Je to smutné, ale je to tak.

Víte, když už se to motá jen kolem těch peněz, chtěl bych taky přispět. Nejde o peníze, jde hlavně o nesmyslné hodiny zdarma a o to, že nejsou lidi se svýma rodinama. O vybavení a pracovním prostředí se raději nevyjadřuji, stejně jako o systému vzdělávání ve výkonu a další odborné přípravě. To trápí nejvíc starší poldy. Spousta z nás podnikala, další mínus. A když už hovoříte o tom zkušeném kriminalistovi, tak si pořádně pročtěte tabulku platových tarifů. Ten kriminalista nesloužící ve směnném provozu na tom není nijak slavně a hodiny zdarma platí i pro něj. Zaplatit za odvedenou práci a dát funkcionářům možnost, aby mohli motivovat schopné, ne paušál sem paušál tam. Už sám paušál je demotivující. Proč by se jeden měl snažit a dřít od rána do večera, když bude mít stejný plat jako ten, co to má na háku.....hezký den přeji

Pánové souhlasím s vámi, ale jen částečně. Zapomněli jste napsat to "B". Jaký objem práce jste tehdy odváděli ve srovnání s nároky na příslušníka v současné době. Ty vtipy na policajty za komunismu měly něco do sebe. Vše bylo zpomalené asi tak 3x oproti dnešku, takže se příslušník v klidu dožil důchodu. Dnes to není pomalu reálné. A m.j. taky již žijeme v jiné společnosti - kapitalismu, kde je pravidlem, že se za odvedenou práci platí. To platí dnes všude, akorát u policie napadlo nějakého chytráka uplatnit principy ze "starých" časů". Samozřejmě, že je potřeba nastavit určitou hirearchii, aby ten hlídkař neměl pocit, že je na tom lépe, než třeba kriminalista. Měli to, ale nastavit tak, aby nešel s penězi oproti minulosti dolů, když jdou všude platy nahoru. Prostě někteří lidé odvedli velmi špatnou práci a poškodili policii na dlouhá léta a ať si každý říká co chce, je to tak.

Taky jsem nastupoval za 2.800,- Kč měsíčně. Na druhou stranu co všechno sis za tyto peníze koupil. Měl jsi respekt, byl jsi vážený občan, vylezl jsi na ulici, každej tě zval na kafe, řezník na svačinku, hospodskej na oběd, sousedí na zabiječku. Kolik jsi za službu utratil peněz? A hrozilo tě tenkrát nějaké nebezpečí. Moc ho nebylo. Když tě viděl nějakej kriminálník, obrátil se a raději utekl. Nadával tě někdo v tej době?Plivali na tebe?Prali se s tebou?To by s nima rodná strana zatočila, viď. Tak prosím tě nesrovnávej minulou a dnešní dobu. A ještě k tej vejpltě. Kolik jsi v tej době zaplatil za nájemné. Jestli 10 procent, tak je to moc. Zbytek jsi měl na ostatní věci a jítlo. Sám víš, že jsi nakoupil na víkend za 100,- Kč pro celou rodinu a ještě si nadával kolik jsi utratil peněz. Stačí tě dneska tisícikoruna?Mohl bych pokračovat vstahy mezi podřízenejma a nadřízenejma, který jsou nesrovnatelný. Administrativní zátěží. Víš že jsi nepamatuji, že by jsme v té době něco psali. Myslím tím nějaký kvanta zbytečných papírů. A ten nápad. Menší oddělení 2 TČ za tejdem, ty větší 3 kusy. To byl fofr a za lepšího personálního obsazení. Dál nebudu pokračovat. V klidu si vyšetřuj. Já už jsem taky v klidu. Po 20 letech jsem opustil tenhkle šílenej ansábl. A to když jsem nastoupil, jsem si nedoved představit, že někdy půjdu do důchodu, jak se mi služba líbila. Tak bývalý kolegove, držim palce, aby se služba a peníze vrátily alespoň na minulou úroveň a vám pane vyšetřovateli přeju, aby když jste na sobě tak zapracoval, se na vás Lenger nevyspal. Mějte se.

Jo a ještě něco. Myslim si, že jsi si případ měl převzít na místě a tu ohledačku udělat sám. Nevěřím, že by lékař jednoznačně vyvrátil cizí zavinění, když se dle tvého sdělení jednalo o tak starou mrtvolu. Třeba jsi nemohl, protože jsi zvracel za rohem. A nebo vyšetřovačky pracujou všude stejně. Všechno hodit na ty nejposlednější v nejnižších třídách a já mám čisté ruce.

Jaký je kapitán, takové je mužstvo. Noví kolegové pracují, tak jak je v nástupní škole naučili a jak to vidí kolem sebe. Za vzory jim slouží jejich bezprostřední nadřízení. Nikdo nemůže být o 100% lepší než jeho okolí...

Pro Jardu. Představuješ klasického vyšetřovatele, který nezažil práci na obvodním oddělení po revoluci. Myslím, že se ti s léty trochu vymazala paměť jak to tehdy chodilo. Jaký policajti dělali zpracovatele v minulosti a jaký dnes. Jsou to kluci, kteří slouží pár měsíců a už musejí dělat spisy ze vším všudy. V tvé době bylo na všechno hafo času a trestní řízení dělali jen ti nejstarší a nejzkušenější, ti mladí na ně několik let koukali a pomalu se to učili, což dnes vůbec nefunguje, kdy nejstarší policajt třeba slouží jen pár let. A nakonec sloužil jsem na na obvodě tak i SKPV takže můžu posoudit jak se, kde pracuje, takže prosím tě nepiš, že se na obvodě někomu do něčeho nechtělo, toto jednání je ukázkové pro složku, kde pracuješ. Proč na obvodě nikdo nechce pracovat mluví za vše.

Plnej s o u h l a s se STARŠÍM. Já jsem v polovině 1980 sloužil tehdy SNB OO-VB v okr. městě a měl jsem 2850,-Kč. Jenže tehdy člověk sloužil proto , že ho to bavilo. Měl nějakou radost z výkonu práce. V životě bych si nedovolil to co dnes ti mladí!
Co se týče jejich práv tak to všichni vědí na co mají nárok. Ale co se týče jejich povinnosti, tak to je jiné, snaží se obejít co se jen dá. Mysleli si , že když půjdou k policii, tak nebudou nic dělat a na výplatu budou chudit s krosnou. Opak je pravdou. Práce jim moc nevoní. Pak se vůbec nedivím, že ve sdělovacích prostředcích slyším takové nesmyslné blbosti jako , že každý před revolucí musel být komunista a že STB byla komunistická tajná policie?! Předpokládám, že nový policejní prezident už udělá konečně pořádek. Moc mě udivuje, že skupinka poslanců, kteří si asi chtějí uvařit svou předvolební polivčičku se jako snaží zrušit 150 hod. zadarmo. A proč jí tedy předloni schválili ? Tak mám pocit, že někteří porevoluční policisté by potřebovali přidat práce ,aby neměli čas na nesmyslné bludné řeči.

Moje poslední reakce v této diskuzi. Milý Martine, z tvého projevu dovozuji, že buď jsi za komunistů sloužil na opravdu malém oddělení někde v na jichu čech, nebo jsi v té dobe vůbec nesloužil. Je pravda, že nápad byl výrazně menší proti konci 80. let . Jenže v současné době je trend kriminality v mnohých a pro tehdejší dobu charakteristických kritériích rovněž výrazně menší - mám na mysli zejména majetkovou kriminalitu. Myslíšli-si, že tehdejší policista neměl v podstatě co práci, žiješ v omylu. Každy územář na základním útvaru vedl územní a objektový svazek daného území, k tomu jednotku PSVB, navštěvoval povinně schůze samosprávy (a nemělo to nic společného s případnou stranickou příslušností) a významných průmyslových celků, vykonával a vedl dokumentaci osob s nařízeným ochranným dohledem, zpracovávaval veškerou agendu žádosti o nový občanský průkaz, spojoval při stále službě telefony, vyslýchal, zahajpoval trestní stíhání ve věci jak u naznámé trestné činnosti, tak i proti známým pachatelům (většina tehdejší tr. činnosti byla vedena a zrpacovávána na základních útvarech), kontroloval a na základě zákona o všeobecném dozoru prokuratury nad zákonností upozorňoval na závady zajištěníá továrních objektů, škol, státní institucí, silnic..... a tak bych mohl pokračoat ještě dlouho. Jak jistě víš, veškerá tato činnost má nějaký písemný výstup. Do toho musel sloužit veškerá možná i nemožná opatření k různým "výročím" (okupací v srpnu 1968 počínaje, vítezným Únorem 48 pokračujíc až po Silvestra konče. A jestli si myslíš, žes přišel v uniformě do hospody na rvačku a měsl vyhráno, jseš rovněž na omylu. Prali jsme se stejněn jako dnes, navíc jsme byli v myslích většiny nenáviděni jako ti, co slouží komunistickému režimu, byť to vždy byla služba právu (chceš-li boj proti kriminalitě). Právu, které se v otázkách zločinnosti nijak výrazně a zásadně nezměnilo v porovnání s dneškem. Jediné, co tehdy fungovalo, byl trest za fyzický útok na policistu, případně za jeho zranění pachatelem. Tam si myslím, že soud a žalobce postupoval mnohem důrazněji s vědomím, že útok nebyl veden na pouhého policistu, ale na princip právního státu (byť tehdy socialistického). Dívám-li se okolo ve státech Evropy, tento pricip zastávají, ať je politika taková či maková. Takové nasazení opravdu vyžadovalo policistu tělem i duší, policistu na 24 hodin (přeci někde bydlíš, s někým žiješ, máš sousedy, znáš starostu ap. -jsou policistou, jako on je farářem, starostou, lékařem,...). Mnoho z toho, co jsem nastínil, dnes z přípěvků kolegů postrádám.

2 starší ( 13.06.2007 18:01 ): Kolego. Sloužím pouhých cca 8 let. Nemyslím si zdaleka, že bych patřil mezi policisty, kteří nastoupili za účelem jednoduchého výdělku. Nastupoval jsem s vědomím, že budu i sloužit zdarma, že tato práce nebude žádný med, že moc respektován nebudu. Jaká byla ale realita mě doslova šokovalo. V současné době by mi nevadily ani ty přesčasy, kdyby byly smysluplné a viděl bych nějakou vizi. Bohužel ale služba pro jiné útvary, kde již lidé odešli a nemají jak postavit služby, nesmyslné papírování, kdy nikoho nenapadne přijít a zeptat se, co považujeme za nesmyslné a vlastní iniciativa skončí u vedoucího útvaru a další věci mě psychicky doslova drtí. Službu před r. 89 nemohu posoudit, ale když jsem jako civilista potkal příslušníka, sklopil jsem zrak a přemýšlel, jestli jsem se náhodou něčeho nedopustil. Když vidím, jak se k nám někteří občané nyní chovají, je mi smutno a nebaví mě to. Koneckonců se jim ani nedivím, když vidím, jak se do policie pouští politici, kteří by měli především ctít zákony a respektovat nezávislost policie ( viz. CZT, 1. Máj - paní auau ).

Pro Honzu: Možná představuji klasického vyšetřovatele. Ale pro upřesnění. Začínal jsem na Praze 1, šest let jsem dělal zpracovatele v MO Školská. Pokud ti to nic neříká, zeptej se pamětníků. V té době byl na tomto MO nápad tr. činnosti, jako v celém okrese České Budějovice. Po revoluci jsem pracoval na vyšetřovačce na Praze 4, kde byl nápad jako v celém tehdejším Jihočeském kraji. OO, kde, jak zmiňuje jiný kolega, byl nápad za týden 3 věci, jsem nezažil. V době služby na MO Školská jsem se "úspěšně" rozvedl, protože domů jsem se dostal tak jednou za dva dny. A to bez příplatků, placených přesčasů atd. To nebylo o penězích, víš?

Oldřich Martinů, policejní prezident

12. 6. 2007 14:30 - 15:30

V úterý jste mohli zpovídat nového policejního prezidenta Oldřicha Martinů, který do funkce nastoupil na začátku června.


ČTĚTE DALŠÍ PŘÍSPĚVKY:

mad.jit: Budou policistům zachovány výsluhové renty i v roce 2008 nebo uvažuje vlády o jejich zrušení případně snížení? Jaký je Váš postoj k této problematice? Děkuji
martinu: Jsem proti jakémukoliv snižování výsluhových příspěvků a novelizaci zákona o služebním poměru, který nedávno vstoupil v účinnost a ještě jsme se jej ani pořádně nenaučili aplikovat

TAKŽE CHLAPCI KE STROJŮM ČI NA PŘÍSPĚVEK. JINAK JIŽ TO NEBUDE. TO JAK JSTE KAŽDÝ NA TOM.